SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ ŠKOL ZAPOJENÝCH V PROJEKTU PODPORA UČITELŮ VE ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PEDAGOGICKÉ PRÁCE Step by Step ČR, o.s.

Mentorská podpora UČITELŮ ROZMANITOST RESPEKTOVÁNÍ INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB  UČENÍ ŠITÉ NA MÍRU POTŘEBÁM, ZÁJMŮM, STÁVAJÍCÍM ZKUŠENOSTEM ŽÁKŮ UČITELŮ K tomu směřují i projektové aktivity:  Základní blok vzdělávání- semináře  Výběrové semináře  Konzultace a supervize  Osobnostní rozvoj učitelů  Setkávání škol  Mentorská podpora učitelů

Co je to mentoring?  V českém kontextu neexistuje jednotná terminologie a jasné vymezení Na mentoring je v tomto projektu nahlíženo jako na:  Individuální formu podpory, která funguje na kolegiálním vztahu učitele a mentora  Vztah mezi mentorem a učitelem vychází z pohledu: „Za to, co se naučíš, jsi zodpovědný ty. Já odpovídám za podporu, facilitaci a společné učení.“  Je zcela orientován na podporu učitele, nikoli na kontrolu jeho práce a hledání chyb  Vychází z potřeby a vnitřní motivace učitele => svobodná volba  Představuje jednu z cest, která může být efektivní a užitečná pro ty učitelé, kteří upřednostňují spíše individuální přístup, možnost věci sdílet, zabývat se konkrétními situacemi v jejich práci apod.

Další přístupy a formy profesního rozvoje učitelů: Mentoring mentoring coaching (koučing) supervize zdroj: Lazarová Bohumíra, Cpinová, Soňa. Kolegiální učení. K možnostem rozvoje hospitačních a supervizních setkávání učitelů. Učitelské listy : měsíčník Agentury Strom, Praha : Agentura Strom, 3s ISSN )

Coaching (koučink)  příbuzná forma profesionálního rozvoje coaching, se kterou se setkáváme zejména ve sportovní a manažerské praxi  je definován jako proces doprovázení osoby či skupiny (sportovce/sportovců, managera/managerů nebo také učitele/učitelů)  Jde o doprovázení konzultantem, resp. koučem, které spočívá v uvolňování potenciální energie u lidí, využívání jejich vnitřní energie a skrytého, dosud nevyužitého potenciálu.  Kouč není odborníkem na profesi klienta, je odborníkem na vykonávání koučinku (Lenhart, 1997).

Supervize  Termín využívaný spíše v pomáhajících profesích a poradenství (zde je samozřejmou součástí)  Supervize je obvykle definována jako odborný dohled, dozor, kontrola (Slovník, 1996). Má nejen mnoho podob a forem, ale také mnoho různých pojetí, což mj. dokladují následující definice a tvrzení:  Evropská asociace pro supervizi definuje supervizi jako „…pojetí konzultace, pomocí které jedinci, týmy a organizace reflektují své chování a vykonávání práce“.  Havrdová a Kalina pojímají supervizi především jako „vytváření bezpečného prostoru pro získání nadhledu nad tím, co pracovní proces utváří, a podpora při objevování variantních možností a jejich realizace“. (Havrdová, Z.; Kalina, K. Supervize. In Kalina, K. aj. Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR, 2003, s.133.) Vzhledem k tomu, že i učitel se často při vykonávání své profese ocitá ve vztahových sítích (s žáky, rodiči, kolegy apod.), do kterých promítá své osobní potřeby a životní zkušenosti a téměř každodenně se stává součástí neopakovatelných a nestandardních situací, na jejichž řešení nebyl odborným výcvikem připravován, má tedy využívání supervizní práce i ve školním prostředí své opodstatnění. Z tohoto důvodu také zařazujeme supervizi a konzultace jako jednu z klíčových aktivit projektu.

Jak mentorská podpora obvykle probíhá  1.Mentor (po domluvě s učitelem) si naplánují první společné setkání (ve škole či mimo školu).  Na tomto setkání by mělo dojít k pojmenování problému, který chce učitel řešit, k vyladění požadavků učitele směrem k mentorovi a následně k formulaci „objednávky“ pro mentora => na co se má mentor během svého pozorování ve třídě zaměřit.  Např. Učitel přichází s problémem: „Nedaří se mi zadávat instrukce do skupin. Přestože se vždy zeptám, zda tomu děti rozumí, tak v průběhu zjišťuji, že pracují na jiném úkolu… ↓  „Chci nahrát video (dát zpětnou vazbu na to) jak zadávám úkoly, jakou podobu mají moje instrukce a jak na ně děti reagují.“ Toto je svým způsobem „zakázka pro mentora“ a vymezuje konkrétní rámec poskytované podpory ve vymezeném čase, v souladu mezi možnostmi mentora a potřebou učitele. Měla by být konkrétní a zvládnutelná. Požadavky mohou spadat např. do oblastí:  Práce s problémovým žákem (zaměření na konkrétní problém)  Práce se třídou (např. motivace žáků, nastavování pravidel, podpora spolupráce, zvládání nekázně…)  Metodika práce (organizování ranního kruhu, srozumitelnost výkladu…)

Jak mentorská podpora obvykle probíhá  2. Návštěva mentora přímo ve třídě učitele, pozorování (s ohledem na stanovený cíl)  3. Schůzka učitel – mentor → následná reflexe a plánování dalších možných postupů či formulace nového cíle (zakázky)  4. zpráva pro učitele → doporučení, další kroky, odkaz na zajímavou literaturu apod. Zprávy z mentorských setkání zůstanou výlučně mezi mentorem a učitelem  5. Další návštěva mentora ve třídě učitele  Termíny mezi jednotlivými setkáními si volí učitel po dohodě s mentorem na základě svých potřeb. Mentorská podpora zahrnuje 3- 4 návštěvy mentora přímo ve třídě učitele s následnou reflexí

Kdo jsou mentoři  Zkušení učitelé z praxe, kteří prošli dlouhodobým mentorským kurzem a mají v tomto oboru praktické zkušenosti  Pomáhají učiteli hledat odpovědi na otázky, které učitele trápí a jež sám pojmenovává, rozšiřovat jeho dovednosti a poznatky, které může uplatnit v různých výukových situacích, nabízí mu podporu např. při aplikování nových poznatků, dovedností či metod do své praxe apod.  Poskytují učiteli zpětnou vazbu na jeho práci, umožňují mu nahlížet případy, které řeší ještě z jiného úhlu pohledu, pomáhají mu překonávat problémy a povzbuzují jej k další práci

Kdo nejsou mentoři Mentor tedy není ten, kdo: vytváří vztah závislosti učitele na mentorovi vede jednosměrnou konverzaci řídí shora zná všechny odpovědi a je odpovědný za motivaci a směrovaní učitele hodnotí učitele

Co může udělat učitel v případě zájmu o nabízenou podporu? Všichni učitelé budou informováni o možnosti využít v následujícím školním roce mentorskou podporu  Mentoring můžeme nabídnout vždy třem učitelům z každé projektové školy  Zájemci o tento typ podpory pak napíší krátkou žádost  Podmínkou je vnitřní motivace učitele, jeho svobodná volba a ochota pracovat na svém profesním rozvoji  Roli nehraje to, zda se jedná o začínajícího učitele či učitele zkušeného Mýtus: dobří učitelé nic nepotřebují  Zájemci budou následně kontaktováni ze strany projektových koordinátorek Step by Step ČR a domluví se na dalších krocích a postupech  Snahou bude vyjít max. vstříc požadavkům učitele na volbu mentora ( s ohledem na podobné profesní zkušenosti, aprobace, „lidské sympatie“, předchozí pozitivní zkušenost apod.).

Nezbytný předpoklad: podpora a zainteresovanost vedení školy  Vycházíme ze zkušeností z předchozích projektů  Potřeba jasně vymezených podmínek ke spolupráci (časových, prostorových)  např. mít k dispozici místnost, která bude pro oba zúčastněné zajišťovat dostatek bezpečí, kde nebudou rušeni…, „vyvázat učitele“ daný den z povinností např. dozoru, suplování apod., nechat rozhodnutí zcela na svobodné volbě učitelů (nenařizovat kdo…).  Informovat o přítomnosti mentora i ostatní učitele ze školy, učitel by měl představit mentora žákům ve třídě…

Co bylo nejužitečnější, nejsilnější prožitky z mentoringu: v rovině odborného růstu  Metodická podpora (Řekl mi, co dělám dobře a já se mohla soustředit na to, co dělám špatně…, …Upřesnila jsem si některé věci, které mi nebyly jasné… Poukázal na mou nedůslednost…, řízení času a stanovování cílů v hodině…)  Předávání praktické zkušenosti  „Jiné oči“ (mentor viděl ve třídě to, co jsem já neviděla, mohli jsme rozebírat konkrétní situace) v rovině emoční  Sebereflexe (sama jsem si na to přišla….)  Nezatíženost mentora vztahy ve škole, nadhled  Podpora a ocenění  Pro učitele byla zajímavá i samotná práce mentorů a jejich postupy (… chtěli formulaci zakázky… nic mi neradila a jen se mě ptala…), dávali analogicky do souvislosti vztahy mentor – učitel a učitel – žák. Zpětné vazby od učitelů, kteří zažili mentorskou podporu

Další zkušenosti učitelů  Učitelé by přivítali dlouhodobější spolupráci aby bylo možné některé věci dopracovat a ještě více vyzkoušet. Projekt a zejména mentorská podpora jim přinesla např. jiný pohled na sebe sama, lepší sebeřízení, lepší plánování hodiny…  Dalším učitelům by mentoring doporučili a vzkázali by jim, aby se takové spolupráce nebáli, ale je třeba do rozvoje vlastní práce něco investovat (… rozhodnout se, že chci)

Co dál?  Cesta externího a interního mentoringu  Mentoring by měl být budován v rámci „nastavení“, resp. vize či kultury školy, aby jasně navazoval na potřeby a směrování škol  Pokud budou mít učitelé pozitivní zkušenost s mentoringem, je pravděpodobnější, že škola bude usilovat o udržení tohoto typu podpory i nadále  Jednou z možných cest jak na to, je vyškolit mentory z řad zkušených učitelů vlastní školy či učitelů, kteří sami prošli mentorskou podporou a budou ji schopni poskytovat i dalším zájemcům, začínajícím učitelům apod.

Projekt Podpora učitele…. Děkuji za pozornost Mirka Škardová