Právní předpisy ve zdravotnictví

Hierarchie právních norem Právo EU, mezinárodní smlouvy, ústavní zákony Listina základních práv a svobod Úmluva o LP a biomedicíně EU: Charta lidských práv (v „ústavě“?), směrnice o zdravotních službách „Obyčejné“ zákony Specifické, obecné Vyhlášky, nařízení, podzákonné předpisy „secundum et intra legem“ Ostatní - bez obecné závaznosti Metodické pokyny MZ Stanoviska odborných společností Pokyny a praxe pojišťoven, vnitřní předpisy zdravotnických zařízení 2

Konflikt právních norem Přednost má vždy norma vyšší právní síly Na stejné úrovni: Norma vydaná později (lex posterior derogat priori): Platnost, účinnost, retroaktivita Norma zvláštní vůči normě obecné (lex specialis derogat generali): výjimky Příklady: § 150 TZ – povinnosti laika a povinnosti profesionála 3

Výklad právních norem Užitečné nástroje a pomůcky Analogie, význam slov stejný v celém právním řádu Spojky Výčty – taxativní (úplný), demonstrativní (příkladmý) Právní normy kogentní (většina pracovního práva) a dispozitivní (většina OZ) Odhadovaný účel zákona (důvodová zpráva), srovnání se zahraničím Příklady: Běžný význam „alternativy“, o které se poučuje „Pod vlivem duševní choroby NEBO intoxikace (+) ohrožuje sebe NEBO svoje okolí“ 4

Dále pro interpretaci Judikatura obecných soudů, rozhodovací praxe správních a disciplinárních orgánů Z principu právní jistoty vyplývá požadavek postupovat ve stejných případech stejně Není „precedentní právo“, ale ESD, ESLP, ÚS, NS, NSS… Metodické pokyny, doporučené postupy Nejsou a nemohou být přímo závazné, faktický vliv vysoký U soudu působí silou přesvědčivosti, avšak možný protidůkaz Akreditační standardy Nezávazné nad rámec smluvního převzetí povinností Avšak náplň obecné prevenční povinnosti dle § 415 OZ? 5

Právo a realita H => D non D => S . Právní norma Hypotéza (H) Dispozice (D) Sankce (S) Příklad Při vstupu do metra (H) jste povinni označit si jízdenku (D) Pokud jízdenku neoznačíte (non D), zaplatíte pokutu (S) Subjekt práva má možnost volby mezi Splněním dispozice Nesplněním a rizikem sankce H => D non D => S .

Příklad volby: Pražská MHD Dodržení Porušení Tíživost: 26 Kč (cena jízdenky) Pravděpodobnost: 100% Celkem: 26 Kč x 100% = 26 Kč Tíživost: 700 Kč (pokuta) Pravděpodobnost kontroly: <2% Vynucení pokuty: dříve 20%, nyní vnímaná >90% Celkem:700Kč*0,02*0,9 = <13Kč Vliv morálky? Vymahatelnosti?

Jak se rodí právní předpis Ústavní právo a mezinárodní smlouvy Kvalifikovaná většina v Parlamentu Zákon Zpravidla zdrojem vláda, resp. příslušné ministerstvo, Legislativní pravidla, připomínkové řízení, RIA, slučitelnosti Legislativní iniciativa (poslanci, senátoři, NB Kraje) Zákonodárný proces (PSP, Senát, prezident, publikace v Sb.) Jednací řády PSP a Senátu, PSP zpravidla trojí čtení, poslanecké iniciativy Vyhláška Připravuje příslušné ministerstvo na základě zákonného zmocnění (secundum et intra) Legislativní pravidla, připomínky, RIA, slučitelnosti „Ostatní“ – kodexy, metodiky, stanoviska, „standardy“ U profesních samospráv regulováno zákonem, jen pro členy U ostatních subjektů regulace zpravidla chybí „Proč bych se tím měl řídit“?

Nadzákonná práva a principy

Shrnutí ústavněprávních zásad Zásady veřejného (zdravotního) pojištění Univerzálnost, solidarita Bezplatnost: absence „rdousícího efektu“; prostor pro soukromé zdroje je mimo sféru péče hrazené Zásada zákonného vymezení základního balíku Zásada nediskriminace Rovnost občanů v důstojnosti i v právech Rovná pravidla pro využívání dostupných zdrojů Právo na ochranu zdraví Poučení o medicínsky dostupných metodách, i u nepojištěných?

Shrnutí ústavněprávních zásad Právo na vlastnictví a právo na podnikání Respektování práva hospodářské soutěže a veřejných podpor Právo na odměnu a přiměřený zisk Zásada spravedlivého procesu Transparentnost a přezkoumatelnost vydaných rozhodnutí Právo na ochranu proti nečinnosti a náhradu škody Právo na informace Aktuální požadavky na poskytnutí informací dle 106/1999 Sb. o výdajích zdravotních pojišťoven

Zákonná úroveň

Zákony 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění Významné vyhlášky – úhrady, body, rámcové smlouvy, hodnocení léčiv 551/2001 Sb., 280/1992 Sb. o zdravotních pojišťovnách 160/1992 Sb. o nestátních ZZ Vyhláška o věcném a technickém vybavení 95, 96/2004 Sb., vzdělávání a kompetence Významné vyhlášky „o oborech“ a „o činnostech“, 424/2004 Sb. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví 378/2007 Sb., Zákon o léčivech 220/1992 Sb. „o komorách“

Zákony Občanský zákoník Obchodní zákoník Zákon o regulaci reklamy Správní řád Zákoník práce Trestní zákon Zákon o přestupcích

Letní legislativní smršť „Technická“ novela 48/1997 Sb., tisk PSP 325 KPN 325/2 Zákony „o službách“ a doprovodné, tisky 405-409 Zákon o zdravotních službách Zákon o speciálních zdravotních službách Zákon „o záchrankách“ Změnový zákon a doprovodná novela 48/1997 Sb. Legislativní proces Mimořádné množství „přílepků“ Připravuje se Zákon o pojišťovnách Zákon o dlouhodobé péči

Právní odpovědnost zdravotníka

Program Úvod, přehled typů právní odpovědnosti Trestněprávní odpovědnost Obecná část trestního zákona Vybrané skutkové podstaty trestných činů a přestupků Zásady, průběh trestního řízení Občanskoprávní odpovědnost Náhrada škody a ochrana osobnosti Občanskoprávní řízení, zastoupení advokátem, náklady řízení, znalci Disciplinární odpovědnost Etický kodex ČLnK, disciplinární řízení Právní ochrana zdravotníka 17

Přehled typů právní odpovědnosti Trestněprávní Zásahy do nejdůležitějších práv osob – zdraví, soukromí, majetek Občanskoprávní Zejména finanční kompenzace škod na zdraví a dalších hodnotách Správněprávní Registrace a stížnosti dle 160/1992 Sb. Povinnosti dle 48/1997 Sb. , 378/2009 Sb. atd. Stížnosti dle 20/1966 Sb. Disciplinární Porušení zákona a/nebo předpisů ČLK Pracovněprávní Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli 18

Osoba, způsobilost mít práva Nutno rozlišovat Způsobilost k právům Způsobilost k právním úkonům § 7 (1) OZ Vznik fyzické osoby Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Nasciturus pro iam nato habetur, quoties de commodo eius quaeritur; qui mortui nasciuntur, neque nati neque procreati videntur § 7 (2) OZ Zánik fyzické osoby Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije. 19

Trestněprávní odpovědnost

Trestní právo Nový trestní zákoník Pojetí trestného činu Zavinění 40/2009 Sb. Platnost: 9.2.2009, účinnost: 1.1.2010 Pojetí trestného činu Zavinění Podmínky trestnosti Naplnění podmínek obecné části TZ Společenská nebezpečnost, krajní nouze, nutná obrana Souhlas pacienta, přípustné riziko Naplnění všech znaků konkrétní skutkové podstaty Vybrané skutkové podstaty Újmy na životě a zdraví Právo na soukromí Neoznámení, nepřekažení trestného činu Majetkové trestné činy Přestupky 21

Přečiny a zločiny Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. § 46 Obecné ustanovení Od potrestání pachatele, který spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti. Přestupky, disciplinární delikty: podpůrně 22

Zavinění: úmysl Dříve §4 TZ § 15 Úmysl (1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. 23

Zavinění: nedbalost Dříve § 5 TZ § 16 Nedbalost (1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem. 24

Věk, příčetnost § 25 Věk § 26 Nepříčetnost Kdo v době spáchání činu nedovršil čtrnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný. § 26 Nepříčetnost Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. 25

Spolupachatel, účastník Byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé). § 24 Účastník Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat trestný čin (návodce), nebo c) umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. 26

Omyly § 18 Omyl skutkový (1) Kdo při spáchání činu nezná ani nepředpokládá jako možnou skutkovou okolnost, která je znakem trestného činu, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti. (4) Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti. 27

Omyly § 19 Omyl právní (1) Kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat. (2) Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží. 28

Okolnosti vylučující protiprávnost Krajní nouze § 28, dříve § 14 Nutná obrana § 29, dříve § 13 Svolení poškozeného §30 Přípustné riziko § 31 29

Krajní nouze, nutná obrana Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. 30

Krajní nouze, nutná obrana Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. NB: Exces intenzivní, extenzivní; pomoc v nouzi 31

Svolení poškozeného § 30 Svolení poškozeného (1) Trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení osoby, jejíž zájmy, o nichž tato osoba může bez omezení oprávněně rozhodovat, jsou činem dotčeny. (2) Svolení podle odstavce 1 musí být dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně; je-li takové svolení dáno až po spáchání činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že osoba uvedená v odstavci 1 by tento souhlas jinak udělila vzhledem k okolnostem případu a svým poměrům. (3) S výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe, nelze za svolení podle odstavce 1 považovat souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení. 32

Přípustné riziko § 31 Přípustné riziko (1) Trestný čin nespáchá, kdo v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které měl v době svého rozhodování o dalším postupu, vykonává v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. (2) Nejde o přípustné riziko, jestliže taková činnost ohrozí život nebo zdraví člověka, aniž by jím byl dán k ní v souladu s jiným právním předpisem souhlas, nebo výsledek, k němuž směřuje, zcela zřejmě neodpovídá míře rizika, anebo provádění této činnosti zřejmě odporuje požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčí dobrým mravům. 33

Výkladová ustanovení Dříve § 89 TZ § 112 Opomenutí Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. 34

Výkladová ustanovení § 117 Veřejné spáchání trestného činu Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) před nejméně třemi osobami současně přítomnými. 35

Výkladová ustanovení § 122 Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví (1) Ublížením na zdraví se rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. (2) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví a) zmrzačení, b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, c) ochromení údu, d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, e) poškození důležitého orgánu, f) zohyzdění, g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, h) mučivé útrapy, nebo i) delší dobu trvající porucha zdraví (6 týdnů) 36

Definice lege artis Současná definice, § 11 zák. 20/1966 Sb. Zdravotnická zařízení poskytují zdravotní péči dle současných dostupných poznatků medicínské vědy. Definice v Zákoně o zdravotních službách, § 4 Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb 1) podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, 2) při respektování individuality pacienta, 3) s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

§ 140 Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let. (3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, (4) Příprava je trestná. 38

Účast na sebevraždě § 144 Účast na sebevraždě (1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti nebo na těhotné ženě. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším čtrnácti let nebo na osobě stižené duševní poruchou. 39

Úmyslné TČ proti zdraví § 145 Těžké ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. (3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 146 Ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 40

Nedbalostní TČ proti životu a zdraví § 143 Usmrcení z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. § 147 Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. § 148 Ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. 41

TČ ohrožující zdraví § 150 Neposkytnutí pomoci (dříve § 207) (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Škoda na straně zdravotníka Pracovněprávní odpovědnost za nemoc z povolání Jinak § 419 OZ: Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena. 42

Neoprávněné nakládání s os. údaji §180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji (…) odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti (…) bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají. Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Drobná změna v kvalifikované skutkové podstatě současného § 178 TZ

Podvod, neoprávněné podnikání Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. § 251 Neoprávněné podnikání Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti

Pomluva § 184 Pomluva Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin ...tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Křivé obvinění § 345 Křivé obvinění Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán (...) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin

Křivá výpověď § 346 Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Kdo jako svědek nebo znalec před soudem (…) státním zástupcem nebo před policejním orgánem (…) a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí…, nebo b) takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

Opilství § 360 Opilství Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším. Ustanovení odstavce 1, jakož i § 26 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti.

Neoznámení, nepřekažení §§ 367, 368 Ve výčtu též TČ přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332) § 331 Přijetí úplatku Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

Neoznámení, nepřekažení § 332 Podplacení Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. § 334 Společné ustanovení Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Za obstarávání věcí obecného zájmu se považuje též zachovávání povinnosti uložené právním předpisem nebo smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování nebo bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají.

Trestní řízení – základní zásady Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů Nullum crimen sine lege Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Zásada presumpce neviny Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.

Trestní řízení – základní zásady Zásada materiální pravdy Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Zásada vyhledávací V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.

Trestní řízení – základní zásady Zásada volného hodnocení důkazů Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Zásada zajištění práva na obhajobu Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.

Postup před zahájením tr. stíhání Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo v řízení o zločinu je osoba povinna výzvě vyhovět ihned. Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta.

Podání vysvětlení Protokolace Vysvětlení nesmí být požadováno od toho, O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Nestanoví-li tento zákon jinak, úřední záznam nelze v řízení před soudem použít jako důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. ...ale ve spise to je Vysvětlení nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. …zpravidla existuje v tento moment již zbavení mlčenlivosti soudem

Podání vysvětlení Osoba podávající vysvětlení… je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám (blízkým); o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit. Při výzvě k podání vysvětlení Je vhodné shromáždit, prostudovat a zajistit zdravotnickou dokumentaci Při podání vysvětlení: méně může být více? Lékař není povinen si vše pamatovat, možný odkaz na ZD

Sděleno obvinění Doporučené kroky: Vyšetřování Kontaktovat advokáta, pokud jej již obviněný nemá Zvážit zpracování vlastního znaleckého posudku Vyšetřování Policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným svědkům. Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo. Námitky proti způsobu provádění úkonu může vznášet kdykoliv v jeho průběhu.

Občanskoprávní odpovědnost

Občanskoprávní odpovědnost Dva základní typy Ochrana osobnosti (§11 a násl.) Odpovědnost za škodu (§420 a násl.) Ochrana osobnosti Neoprávněný zásah do osobnostních práv Vznik újmy na osobnostních právech Příčinná souvislost Obecná odpovědnost za škodu (§420) Protiprávní jednání Škoda Zavinění (kromě případů objektivní odpovědnosti) 59

Ochrana osobnosti §11 Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. § 13 (1) Fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. (2) Pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. (3)Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo. § 15 Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

Ochrana osobnosti Speciální řízení Promlčení Odpovědnost bez zavinění V prvním stupni před Krajským soudem, v odvolacím před Vrchním Není možno spojit s řízením o náhradu škody Promlčení Listina: základní práva „nepromlčitelná“ NS: Obecná tříletá promlčecí doba majetkových nároků Odpovědnost bez zavinění

Ochrana osobnosti Soudy určují částku na základě volné úvahy Korektiv „přiměřenosti“? Sankční náhrada škody? Prokazování škody vs. prokazování osobnostní újmy: „matematika vs. slohová práce“ Možno žádat odškodnění jakékoliv škody – prostor pro inovace (např. wrongful birth) Judikatura: Satisfakce za „reálné ohrožení“, ne jen již vzniklou škodu? Může dopadnout i na zaměstnance? Případ Nažidla… Pojištění odpovědnosti Pokrývá i ochranu osobnosti?

Předcházení škodám § 415 Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. § 417 (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.

Náhrada škody – obecná odpovědnost § 420 Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Žalobce tvrdí a prokazuje Porušení právní povinnosti Škodu Příčinnou souvislost Žalovaný tvrdí a prokazuje Absenci zavinění

Základní pojmy - výklad Protiprávní jednání Obecná prevenční povinnost (§415 OZ) Specifické povinnosti zdravotníků Povinnosti dle zákona 20/1966 Sb. – postup lege artis, povinná mlčenlivost, poučení pacienta Povinnosti dle komorových předpisů 65

Základní pojmy - výklad Škoda Skutečná škoda a ušlý zisk (§442 OZ) Škoda na zdraví (§444 a násl.) Bolestné a ztížení společenského uplatnění Účelné náklady léčení Ztráta na výdělku/důchodu Škoda usmrcením: Jednorázové odškodné Náklady pohřbu Výživné pozůstalým 66

Základní pojmy - výklad Příčinná souvislost Conditio sine qua non Vznik škody následkem pochybení, nebo následky dalšího rozvoje choroby? Příčinná souvislost v praxi Žalobce musí prokazovat (znalecký posudek) Nutno prokázat příčinný vztah protiprávního jednání vůči každé položce škody Alternativní kauzalita 67

Náhrada škody: obecná pravidla § 438 Společná odpovědnost (1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. (2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. § 441 Zavinění poškozeného Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

Náhrada škody: Odpovědnost za pracovníky § 420 odst. 2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

Promlčení § 100 Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. (...) § 101 Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. § 106 (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Náklady řízení Občanský soudní řád, § 137 a násl. Náklady řízení jsou zejména Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců Soudní poplatek Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, Náklady důkazů, Náhrada za daň z přidané hodnoty Odměna za zastupování. Placení nákladů Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce.

Náklady řízení § 142 Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. § 143 Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. § 150 Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

Právní ochrana pracovníků ve zdravotnictví

Právní ochrana zdravotníka Trestní právo: TČ vyhrožování: „kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.“ TČ úmyslných ublížení na zdraví TČ poškozování cizí věci TČ výtržnictví: „kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti, zejména tím, že napadne jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. TČ pomluvy: "kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán…“ 74

Právní ochrana zdravotníka Zákon o přestupcích (§49): Přestupku se dopustí, kdo: Jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch (1000 Kč) Úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (3000 Kč) Občanské právo Ochrana osobnosti jako nástroj obrany zdravotníka (profesní a osobní čest, tělesná integrita atd.) Ochrana dobrého jména zdravotnického zařízení Procesní právo: náhrada nákladů řízení 75

Právní ochrana zdravotníka Média (tisk, rozhlas, televize) Právo na odpověď: Podmínky: v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, Právo na dodatečné sdělení „Neúspěšná TO, přestupky, stížnosti“ – ochrana presumpce neviny Žádost o uveřejnění odpovědi/dodatečného sdělení Doručit do 30 dnů od uveřejnění vydavateli Písemná forma Návrh znění odpovědi Přiměřená rozsahu napadeného sdělení Musí být uveřejněna ve srovnatelné „intenzitě“ Nejde bez dalšího o výjimku z mlčenlivosti 76

Informovaný souhlas Právní způsobilost pacienta

Informovaný souhlas pacienta Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. K čemu je informovaný souhlas dobrý? Převzetí rizik spojených se zákrokem do právní sféry pacienta Shoda na podmínkách „léčebného kontraktu“ – „popis práce“, cena Úkol pro manažera: jak moc poučovat/dokumentovat? Etické aspekty („co na to pacient?“) Právní aspekty („neprohrát případný spor“) Ekonomické aspekty („kde na to vzít čas a kdo tu práci zaplatí?“) § 34 Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. § 35 (1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. (2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. (3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

Souhlas jako právní úkon Právní úkon (§34 OZ) Projev vůle (§35 OZ) Výslovně či konkludentně Ústně či písemně Učiněný Svobodně a vážně, určitě a srozumitelně (§37 OZ) Způsobilou osobou (§38 OZ) Bez obcházení či kontradikce zákona (§39 OZ) Bez omylu Patrně prvním soudním rozhodnutím, které o tomto institutu pojednává a na který se odvolává většina literatury německy mluvících zemí, je rozsudek Říšského soudu z roku 1894[1] ve věci sedmileté dívky, u níž byla diagnostikována pokročilá tuberkulózní osteomyelitis kotníku. Léčba tohoto onemocnění podle názoru tehdejší lékařské vědy vyžadovala amputaci. Vitálně indikovaný zákrok byl bez odkladu správně proveden, avšak v rozporu s jednoznačně vyjádřeným zákazem otce dívky, který byl stoupencem přírodní medicíny a nesouhlasil s chirurgickými zákroky. Soud rozhodnul, že každý zásah do tělesné integrity je protiprávním ublížením na zdraví, pokud není pokryt předem uděleným souhlasem poškozeného nebo jeho zákonného zástupce. [1] RGSt 25, 375, cit. např. v Harrer **********

Forma souhlasu Vyhláška 385/2006: povinná forma, jestliže Jinak: povinnost písemné formy souhlasu stanoví zvláštní právní předpis § 11 odst. 1 písm. b) zák.48/1997 (odmítnutí volby ZZ pacientem pro vytížení) § 24 zák. 48/1997 (nepřijetí do ústavní péče) Transplantace, asistovaná reprodukce, klinický výzkum Povinná písemná forma negativního reversu Přímo ze zákona, §23 zák. 20/1966 Sb. Jinak: Informovaný souhlas není „ten papír“, ale projev vůle Ombudsman ve věci PL: Souhlas s hospitalizací NENÍ generální souhlas se všemi zákroky 20/1966; §23 (2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers). 385/2006 Sb. § 1 1) ZD vždy obsahuje i) v případě odmítnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením, popřípadě zdravotnickým pracovníkem nebo pacientem datum a časový údaj odmítnutí; jde-li o odmítnutí poskytnutí zdravotní péče zdravotnickým zařízením nebo zdravotnickým pracovníkem, též vždy důvod odmítnutí; jde-li o odmítnutí zdravotní péče pacientem, též jeho písemné prohlášení o tomto odmítnutí, popřípadě záznam o něm; odmítá-li pacient prohlášení podepsat, je součástí záznamu písemné prohlášení svědka o tom, že pacient odmítá poskytnutí zdravotní péče, (2) Zdravotnická dokumentace v návaznosti na zjištěné informace o zdravotním stavu pacienta dále obsahuje (h) písemný souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím vyšetřovacího, léčebného nebo jiného zdravotního výkonu (dále jen "zdravotní výkon"), jestliže povinnost písemné formy souhlasu stanoví zvláštní právní předpis1a) nebo jestliže s ohledem na charakter zdravotního výkonu byl souhlas v písemné formě zdravotnickým zařízením vyžádán

Poučení: čl. 5 odst. 2) Úmluvy Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Podmínky poučení „Předem“ a „řádně“ O účelu, povaze O možných rizicích zdravotního výkonu O alternativách O důsledcích, léčebném režimu O ceně? Účel poučení: „Informace musí být dostatečně jasné a vhodně formulované pro osobu, která má zákrok podstoupit. Pacient se musí prostřednictvím výrazů, kterým je schopen porozumět, dostat do situace, kdy je schopen zvážit nutnost a účelnost zamýšleného zákroku a metody zákroku v porovnání s riziky a také s nepohodlím či bolestí, které mu zákrok způsobí.“

Milosrdná lež – „tam a zase zpět“ Minulost: § 23 zák. 20/1966 Lékař je povinen „vhodným způsobem“ poučit pacienta, popřípadě „členy jeho rodiny“ Současnost: § 23 po V/2007 Zdravotnický pracovník informuje pacienta o účelu a povaze poskytované zdravotní péče a každého vyšetřovacího nebo léčebného výkonu, jakož i o jeho důsledcích, alternativách a rizicích. Budoucnost (?): § 31 návrhu ZoZS Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu pacienta může být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou zadržena, lze-li důvodně předpokládat, že by její podání mohlo pacientovi způsobit závažnou újmu na zdraví. (…)

Následky, omezení Vyhláška: Údaje o možném omezení v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti po provedení příslušného zdravotního výkonu, lze-li takové omezení předpokládat; v případě možné nebo očekávané změny zdravotního stavu též údaje o změnách zdravotní způsobilosti Důsledky byť úspěšného provedení zákroku, při kterém se neprojevila přiměřená rizika: Bolestivost Délka hospitalizace Dočasná nepohyblivost

Léčebný režim Poučení o léčebném režimu Prokazatelnost poučení: možnost argumentovat spoluzaviněním poškozeného Odpovědnost dle ustanovení o povinnostech pacienta v ZoVZP, možnost „propustit pro nespolupráci“ Nová úprava v plánovaném ZoZS

Rizika Rizika „Důležitá“ rizika, která je nutno sdělit Obecně spojená s uvažovaným zákrokem Zvláště hrozící pro konkrétního pacienta „Důležitá“ rizika, která je nutno sdělit Nelze zmínit „všechna“ rizika Kritéria „důležitosti“ – dle konkrétního případu Pravděpodobnost rizika Tíživost rizika Měřítko pro soudy: Možnost ovlivnit rozhodnutí konkrétního pacienta

Alternativy Vyhláška: K diskusi poučení o tom, zda plánovaný zdravotní výkon má nějakou alternativu a pacient má možnost zvolit si jednu z alternativ, pokud zvláštní právní předpisy toto právo nevylučují K diskusi Také u alternativ nutno zmínit rizika a důsledky Způsobilý (!) pacient může „legálně“ preferovat i objektivně nesmyslné řešení Možnost zvolit alternativu: je alternativou Volba nemocnice/zdravotníka? Pozor na problémy s „rajonizací“ Nákladnější nehrazený postup

Dispozice s právem na poučení Povaha práva na poučení: Typicky: soukromoprávní nárok pacienta Výjimečně: správní povinnost ZZ Poučení jako „nárok pacienta“ Účelem poučení je ochrana rozhodovací autonomie pacienta Je možno se ho vzdát (nechat rozhodnutí na lékaři) „Terapeutické privilegium, Nutný písemný projev vůle Je možno pověřit zástupce Nutno zkoumat rozsah odmítnutí informací Ve vztahu ke všem zákrokům při léčbě Jen k některým konkrétním zákrokům či typu zákroků Poučení jako „povinnost ZZ“ Výjimečně: účelem poučení je též ochrana důležitých zájmů třetích osob Není možno se poučení vzdát Příklad: poučení nosiče nakažlivé choroby, příklad „řidič drážního vozidla“

Odmítnutí souhlasu: negativní reverz Právní úprava §23 odst. 2 zák.20/1966 Sb., příloha k vyhlášce Povinná písemná forma Náležitosti Popis zdravotního stavu a následků odmítnutí Vyjádření pacienta, že rozumí a odmítá Místo, přesný čas a podpis zdravotnického pracovníka Reversy u „polozpůsobilých“ pacientů Omezení autonomie vs. TČ neposkytnutí pomoci Povinnost respektovat vůli způsobilého poučeného pacienta, vs. Povinnost postupovat v nejlepším zdravotním zájmu nezpůsobilého Jak na to? Před rozhodnutím nutno zjistit, objektivizovat, zdokumentovat skutečnosti, které dokazují Validitu projevu vůle pacienta, tedy platnost reversu Vadu projevu vůle pacienta, tedy nicotnost reversu A. Prohlášení, popřípadě záznam podle § 1 odst. 1 písm. i), obsahuje: 1. údaj o zdravotním stavu pacienta a potřebném zdravotním výkonu, 2. údaj o možných následcích odmítnutí potřebného zdravotního výkonu pro zdraví pacienta, 3. záznam vyjádření pacienta, že údaje podle bodů 1 a 2 mu byly zdravotnickým pracovníkem sděleny a vysvětleny, že jim porozuměl a že měl možnost klást doplňující otázky, které mu byly zdravotnickým pracovníkem zodpovězeny, 4. písemné prohlášení pacienta, popřípadě záznam o tomto prohlášení, že i přes poskytnuté vysvětlení potřebný zdravotní výkon odmítá, 5. místo, datum, hodina a podpis pacienta, 6. podpis zdravotnického pracovníka, který pacientovi informace poskytl, 7. nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat nebo odmítá-li záznam o prohlášení podepsat, opatří se záznam jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem svědka, který byl projevu odmítnutí přítomen, a uvedou se důvody, pro něž se pacient nepodepsal, a dále se uvede, jakým způsobem projevil svou vůli.

Výjimky z povinnosti získat IS

Právní způsobilost Způsobilost mít práva Způsobilost k právním úkonům Narození – úmrtí Způsobilost k právním úkonům Duševní porucha, nezletilost Zletilost vzniká: dosažení věku 18ti let dosažení 16ti let + manželství (vč.neplatného, rozvedeného) Do té doby pouze úkony přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku dítěte postupné nabývání způsobilosti kritérium=typické dítě daného věku (ochrana třetích osob) pokud je úkon „přiměřený věku“, činí jej dítě samo pokud není, činí jej za dítě zástupce (typicky rodič) § 8 (1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. (2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. § 9 Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.

Úmrtí - novorozenec Zemřelý novorozenec – postup při porodu a potratu Zákon 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů Vyhláška 11/1988 Sb. o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky Vyhláška §2 - §4: Narozením živého dítěte se rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost a) 500 g a vyšší anebo b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší. Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů, b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu, c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice. Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.

Úmrtí - novorozenec Zákonný postup: Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v ústavu sociální péče, hradí toto zařízení po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků; byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od provedení pitvy. Náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče po uplynutí 48 hodin od úmrtí nebo pitvy a s jejich převozem nebo s jejich uložením po uplynutí této doby u jiného subjektu hradí ten, kdo sjedná pohřbení. Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí podle zvláštního právního předpisu žádná fyzická nebo právnická osoba pohřbení nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí … je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo byly lidské pozůstatky nalezeny, případně vyloženy z dopravního prostředku. Lidské pozůstatky osob, u nichž nebyla zjištěna totožnost, mohou být pohřbeny pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Recentní případ z Českých Budějovic Spor matky a zdravotnického zařízení o absenci pohřbu Váha přes 500g, dítě projevovalo známky života po cca 10 hodin Ochrana osobnosti?

Duševní porucha: Definice Duševní porucha „nikoliv přechodná“ „úplné“ zbavení způsobilosti soudem, nebo omezení způsobilosti k některým úkonům Možné i pro závislost na omamných látkách Mimo oblast omezení jedná postižený sám ustanovení opatrovníka pro vše či „omezené“ činnosti úkon postižené osoby v „omezené“ oblasti je neplatný (§38/1 OZ) Duševní porucha „přechodná“ neplatnost konkrétního úkonu (§38/2 OZ) Problém s určením (ne) způsobilosti Staří zmatení lidé nezbavení způsobilosti Osoby po zraněních hlavy Osoby pod vlivem omamných látek

Povinnosti zák. zástupce Nutno rozlišit: Rodinní příslušníci, návštěvy, jiní okolostojící Zákonní zástupci Kdo zastupuje pacienta? Zastoupení na základě plné moci Zákonné zastoupení Zákonný zástupce Povinnost jednat v nejlepším zájmu zastoupeného V případě střetu zájmů možný kolizní opatrovník (§30 OZ) Mimochodem: pozor na předávání majetku! Nejbližší příbuzný nemusí být dědic § 26 Pokud nejsou fyzické osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně jejich zákonní zástupci. § 27 (1) Kdo je zákonným zástupcem nezletilého dítěte, upravuje zákon o rodině. (2) Zákonným zástupcem fyzické osoby, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. (3) Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven příbuzný fyzické osoby ani jiná osoba, která splňuje podmínky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud opatrovníkem orgán místní správy, popřípadě jeho zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§18 odst. 1). § 30 Dojde-li ke střetnutí zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce.

ÚS: „Nejlepší zájem dítěte“ Ústavní soud III. ÚS 459/03: „Nejlepší zájem dítěte“ Ochrana zdraví a života dítěte, je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.

ÚS: „Diagnóza a právo“ Diagnóza nezpůsobilosti/duševní poruchy: Diagnóza je medicínskou hypotézou, její nesprávnost nemusí nutně znamenat protiprávní jednání Zdravotník je však povinen při jejím stanovení postupovat lege artis („reasonable specialist standard“) Účelové dg., nebo dg. stanovené „od boku“ mohou být protiprávním jednáním IV. ÚS 639/2000: soudní přezkum „diagnostické svobody“ Z ústavního principu nedotknutelnosti integrity osobnosti vyplývá zásada svobodného rozhodování v otázkách péče o vlastní zdraví; proto při aplikaci ustanovení umožňujících ve vyjmenovaných případech, určité medicínské výkony či vyšetření provést i bez výslovného souhlasu občana (pacienta), je nutné šetřit podstatu této svobody a postupovat s maximální zdrženlivostí. Diagnóza není více než právo.

Úmluva čl. 8: Stavy nouze Výjimka z režimu souhlasu za podmínek Pokud v situacích nouze nelze získat příslušný souhlas, jakýkoliv nutný lékařský zákrok lze provést okamžitě, pokud je nezbytný pro prospěch zdraví dotyčné osoby. Výjimka z režimu souhlasu za podmínek Existence stavu nouze přímo hrozící, závažná újma na zdraví Zákrok je nezbytný a nesnese odkladu Zákrok nelze odložit do doby, kdy bude možno získat souhlas Není omezeno pouze na život zachraňující zákroky Pro přímý prospěch ZDRAVÍ pacienta Získat souhlas není možné Např. osoba v kómatu, nedostupný zákonný zástupce Nutno vynaložit náležité úsilí o získání souhlasu

Úmluva čl.9: Dříve vyslovená přání Bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání. Aplikační přednost před „stavy nouze“ (čl.8) Pacient může předem Schválit či zakázat konkrétní zákrok nebo všechny zákroky Pro všechny případy nebo jen některé okolnosti Meze platnosti Jiné, později vyjádřené přání pacienta Podstatně změněná situace V praxi: Ideálně: notářský zápis, aktuální (ne starší cca roku) Pro vágnost právní úpravy je bezpečnější (etičtější?) respektovat jen v naprosto jednoznačných případech

Čl. 9: Living Will, Durable Power of Attorney Právní nástroj, kterým pacient pro budoucnost, kdy nebude způsobilý, určí, jaké zákroky smí/nesmí být prováděny (vč. příkazu nezahájit/ukončit resuscitaci, neposkytovat ventilaci, výživu, hydrataci) Durable Power of Attorney (trvající plná moc) Právní nástroj, kterým pacient zmocní pro budoucnost, kdy nebude způsobilý, osobu, která za něj bude moci rozhodovat) Využití: Pacienti s progresivní demencí Terminální stavy

Zdravotnická dokumentace

Zdravotnická dokumentace Úmluva o biomedicíně, čl. 10: Každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví. Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Nicméně přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat. Právní význam zdravotnické dokumentace: Spory ZZ-pacient Spory ZZ-pojišťovna Spory ZZ-správní orgán Spory zaměstnanec-vedoucí (!!)

Vedení zdravotnické dokumentace Platí obecná pravidla pro nakládání s osobními údaji Zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zdravotnické zařízení je „správcem údajů“ Musí zabezpečit ochranu dat Odpovídá za zneužití dat Osobní/citlivé údaje (např. údaje o zdravotním stavu) možno zpracovávat Se souhlasem subjektu nebo Na základě zvláštního zákona Omezení působnosti zákona (§3) Nevztahuje se na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu. Zákon o péči o zdraví lidu 20/1966 Sb., § 67b: zmocnění Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou dokumentaci. Tedy jsou oprávněna shromažďovat dále určené údaje i bez souhlasu subjektu Práva a povinnosti při zpracování osobních údajů souvisejících se zajišťováním zdravotní péče se řídí zvláštním zákonem.

Vedení zdravotnické dokumentace Zdravotnická dokumentace obsahuje osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro identifikaci pacienta zjištění anamnézy, informace o onemocnění pacienta, o průběhu a výsledku vyšetření, léčení o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotní péče. „Další významné okolnosti“ Záznam o poučení/souhlasu/reverzu Záznam o dalších projevech vůle pacienta Přípustnost podávání informací třetím osobám Předem vyslovená přání

Typické právní úkony pacienta Souhlas se zákrokem Odmítnutí zákroku (negativní revers) Předem vyslovené přání Souhlas s hospitalizací Souhlas s poskytováním informací zvolené osobě Plná moc Určení nakládání s majetkem a jeho předávání Akceptace nabízené ceny nehrazeného zákroku

Obecně o právních úkonech § 34 Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Příklady: Souhlas s hospitalizací není souhlas se všemi zákroky v rámci hospitalizace (ombudsman a PL) Souhlas se sdělováním informací není souhlas s předáním osobních věcí této osobě, nadto závěť Souhlas se sdělováním informací není plná moc ani ustanovení opatrovníka pro futuro Zákonný zástupce za života nemusí být dědic po smrti

Obecně o právních úkonech § 39 Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Příklady: Souhlas se sebepoškozením (viz § 30 a § 31 TZ) Čestné prohlášení „když něco pokazíte, nebudu vás žalovat“ Sjednání přednosti ve smluvním ZZ Souhlas se zákrokem provedeným osobou bez potřebné kvalifikace

Vedení zdravotnické dokumentace Zákon o péči o zdraví lidu, § 67b: Zápis ve zdravotnické dokumentaci musí být veden průkazně, pravdivě a čitelně; je průběžně doplňován a musí být opatřen datem zápisu, identifikací a podpisem osoby, která zápis provedla. Důsledky nesprávného vedení ZD Nedostatky v návaznosti péče Důkazní problémy v řízení o přezkumu správnosti péče

Vedení zdravotnické dokumentace §67b odst. 7) a 8) – Elektronická zdravotnická dokumentace Pokud se vede zdravotnická dokumentace pouze na paměťových médiích výpočetní techniky, lze zápis zdravotnické dokumentace provádět jen za těchto podmínek: Všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahují zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle zvláštního právního předpisu Bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně jednou za pracovní den, Po uplynutí doby životnosti zápisu je zajištěn opis archivních kopií, Uložení archivních kopií, které jsou vytvářeny nejméně jedenkrát za rok, je provedeno způsobem znemožňujícím do nich provádět dodatečné zásahy Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích výpočetní techniky musí být zajištěn přístup k datům a jejich čitelnost (použitelnost) nejméně po dobu, která je předepsána pro archivaci zdravotnické dokumentace 5 let, pokud nejsou výjimky Audiovizuální záznamy Povinnost archivace; případ „císařský řez“

Povinnost mlčenlivosti 111/2007 Sb., novela zákona 20/1966 Sb. § 55 odst. 2 písmeno d): (zdravotník je povinen) "zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděl při výkonu svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby; povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zdravotnickým pracovníkům zvláštním právním předpisem není tím dotčena. Dtto obecné právo na soukromí LSZP Úmluva o LP a biomedicíně ECHR OZ § 11 a násl.

Mlčenlivost – nejdůležitější výjimky „Ostatní zdravotničtí profesionálové“ Osoby připravující se na zdravotnické povolání „Pacient & spol.“ Procesní obrana lékaře/ZZ Na žádost soudce dle Trestního řádu Oznamovací a překažovací činy dle TZ Sociálně-právní ochrana dětí Zákon o policii Regresy v zákoně o veřejném pojištění Hlášení dle zákona o ochraně veřejného zdraví

Přístup do ZD - zdravotníci „Zdravotničtí profesionálové“ (§67b odst.10) do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet a pořizovat si kopie v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence NB: Lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovníci, lékárníci, kliničtí psychologové a kliničtí logopedové v souvislosti s poskytováním zdravotní péče Soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými v trestním řízení nebo soudy, Osoby připravující se na zdravotnické povolání Se souhlasem pacienta (§67b odst.11)

„Pacient & spol.“ Pacient sám Kdokoliv se souhlasem způsobilého pacienta Vhodný písemný projev vůle, nutno založit do ZD Praktické pro komunikaci s blízkými osobami Mělo by být upraveno v souhlasu s hospitalizací nebo s převzetím do péče, podepisovaném při příjmu Osoby blízké v situaci náhlé nezpůsobilosti Jen „aktuální informace“ Zákonní zástupci nezpůsobilého pacienta Pozůstalí – blízké osoby (pokud pacient nezakázal) § 116 OZ: Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Poskytování informací Souhlas s poskytováním informací zvolené osobě Příloha vyhlášky 385/2006 Sb., bod 7 Záznam o souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce s poskytováním informací o zdravotním stavu pacienta obsahuje a) určení osob, kterým lze informace sdělit, včetně rozsahu informací, b) místo, datum a podpis pacienta nebo zákonného zástupce a podpis zdravotnického pracovníka, který záznam zpracoval; nemůže-li se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav podepsat, opatří se záznam podpisem dalšího zdravotnického pracovníka a uvedou se důvody, pro něž se pacient nepodepsal, a dále se uvede, jakým způsobem projevil svou vůli. V praxi Nejde o ustanovení zákonného zástupce – chybí pravomoc rozhodovat Nejde o majetkoprávní vymezení Případ pozůstalé a klíčů od domu

Poučení příbuzných Zákon 20/1966 Sb., §23 V praxi: Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je zdravotnický pracovník uvedený ve větě první oprávněn sdělit osobám blízkým pacientovi a členům jeho domácnosti, kteří nejsou osobami blízkými, též informace, které jsou pro ně nezbytné k zajištění péče o tohoto pacienta nebo pro ochranu jejich zdraví. V případě, kdy pacient vyslovil …zákaz poskytování informací, lze informace podle věty druhé sdělovat pouze se souhlasem pacienta. V praxi: Sdělování informací příbuzným pacientů v terminálních stavech Sdělování informací o hrozbách ze strany pacienta? HIV pacienti, případ „Tarasoff“?

ZD, osoby blízké a pozůstalí Osoby blízké a osoby určené zemřelým mají právo Na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy V přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do ZD a dalších zápisů Na pořízení výpisů, opisů nebo kopií Jestliže zemřelý pacient za života zakázal, právo na informace mají osoby blízké pouze v případě V zájmu ochrany jejich zdraví V zájmu ochrany zdraví dalších osob Kdy přístup neumožnit Zdravotnický pracovník má právo v případě pochybností o totožnosti osoby, popřípadě jejího vztahu k pacientovi, které náleží práva na informace, požadovat, aby tato osoba prokázala svou totožnost. Zdravotnické zařízení je povinno zajistit, aby osoba, nahlížející nezjistila osobní údaje třetích osob.

Lhůty a úhrada Lhůty: Úhrada: Pacient nebo jiná oprávněná osoba: 30-denní lhůta Návaznost péče: bezodkladně Úhrada: Zdravotnické zařízení může za pořízení výpisů, opisů nebo kopií zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením

Procesní obrana 111/2007 Sb., novela zákona 20/1966 Sb. § 55 odst. 2 písmeno d): Povinností mlčenlivosti není zdravotnický pracovník vázán v rozsahu nezbytném pro obhajobu v trestním řízení a pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním, popřípadě jeho zaměstnavatelem a pacientem, nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo na ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.„ Problém Nevztahuje se na mimosoudní jednání Předprocesní posudky musí být zadávány se souhlasem pacienta

Trestní řád § 8 Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, lze tyto informace pro trestní řízení vyžadovat po předchozím souhlasu soudce. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti advokáta podle zákona o advokacii.

Oznamovací a překažovací TČ Trestní zákon § 367: Nepřekažení TČ Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje či páchá trestný čin vraždy (§ 140), zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159) neoprávněného odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), vydírání podle § 175 odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), podvodu podle § 209 odst. 5, pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), ..., a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. Kdo (nepřekazí), není trestný, nemohl-li překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání (...) Překazit lze i včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu

Oznamovací a překažovací TČ Trestní zákon § 368: Neoznámení TČ Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný čin trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149) obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. Nevztahuje se na advokáty a duchovní Problémy Kdo se „hodnověrným způsobem dozví“?

Sociálně-právní ochrana dětí 359/1999 Sb., § 6 a §10 Případy vážného nebo dlouhodobého porušování rodičovských povinností a škodlivého jednání vůči dítěti ZZ je povinno tyto případy oznamovat OSPOD Povinnost zdokumentovat úraz, mechanismus úrazu a případné rozpory, toto předat spolu s oznámením

Zákon o policii § 68: (3) Policie může pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě žádat od (...) zdravotní pojišťovny nebo zdravotnického zařízení poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotní péče této osobě. (4) Informace získané podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro účely zjištění doby a místa pobytu osoby. (5) Policie může za účelem zjištění totožnosti neznámé mrtvoly žádat poskytnutí údajů ze zdravotnické dokumentace. § 71 Útvar policie, jehož úkolem je boj s terorismem, může za účelem předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu v nezbytném rozsahu žádat od...c) zdravotní pojišťovny nebo zdravotnického zařízení poskytnutí informací o době a místě poskytnutí zdravotní péče.

Regresy u zdravotních pojišťoven § 55 Náhrada nákladů vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci (2) Pro účely náhrady nákladů na péči...jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. (5) Pro účely náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.