Postoje obyvatelstva k demokracii Problémy demokratického vládnutí

Postoje obyvatelstva a demokratická tranzice Teorie tranzice – vliv obyvatelstva na tranzici bývá ve výzkumech upozaďován. Koncentrace na strukturální podmínky tranzice (společenské podmínky – např. ekonomický rozvoj, míra vzdělanosti apod.) Nebo koncentrace na průběh tranzice (rychlost změn, aktéři, typ přechodu – i zde důraz na politické elity, výzkum role občanů je okrajový) Role občanů a jejich postojů hraje větší roli u výzkumu konsolidace demokracie – zásadní vliv na udržení demokracie Dle části odborníků (např. Ch. Welzel) mají postoje občanů k demokracii zásadní vliv na demokratizaci Vysvětlení, proč se daná země demokratizuje, proč dochází k iniciování tranzice.

TEORETICKÝ RÁMEC Výzkum zaměřující se na postoje obyvatelstva vychází z přesvědčení, že ustavený politický režim odráží hodnoty obyvatel země. Filozofická tradice: Aristoteles Charles Louis de Montesquieu (politický režim je odrazem převládající mentality obyvatel) Alexis de Tocqueville (demokracie v Americe je odrazem liberálních hodnot obyvatel) Demokracie stěží fungují bez přesvědčených demokratů – slabé a nestabilní (př. Výmarská republika)

TEORETICKÝ RÁMEC V 2. pol. 20. století byly klíčové výzkumy uskutečněné v 50. a 60. letech Harold Lasswell – ustavení demokratického režimu a jeho přežití závisí na hodnotách veřejnosti Seymour Martin Lipset – modernizační teorie, modernizace mění hodnoty a postoje občanů, a to směrem k přijímání principů demokracie Gabriel Almond a Sidney Verba (dílo Civic Culture: Political Attitudes and Democracy in Five Nations) Výzkum pěti zemí (USA, VB, Německo, Itálie a Mexiko) Jaký vliv mají politické postoje na etablování a udržení demokracie. Proč se někde demokratický režim ustavil a pak zhroutil? Proč se jinde demokratický režim nerozvinul? Proč se naopak demokracie jinde udržela? Vymezení pojmu občanská kultura – hodnoty, postoje občanů k politickému režimu, jejich politické chování

TEORETICKÝ RÁMEC Vymezení tří typů občanských kultur: Parochiální – odpovídá tradiční společnosti, nerozvinuté politické instituce, lidé vedou nepolitický život Poddanský – politické instituce existují, ale občané se jich nemohou svobodně účastnit, odpovídá autoritářské/totalitní společnosti Participační – lidé se mohou svobodně účastnit politického života, vytváří se vhodné podmínky pro ustavení demokracie V realitě dochází k mísení prvků těchto základních typů Demokracie – mix všech typů, převládá participační typ (participace má své limity), je zde přítomný i respekt k institucím (poddanská) a lidé mají i svůj nepolitický život (parochiální)

TEORETICKÝ ZÁKLAD Kongruenční teze: Kongruence = shoda, soulad Almond, Verba - typ občanské kultury odpovídá politickému zřízení (např. pád demokracie v Německu odpovídá tomu, že občané zastávali převážně nedemokratické hodnoty) Harry Eckstein Politický režim je stabilní, pokud odpovídá převládajícím hodnotám zastávaným společností – platí pro autoritářské i demokratické Vymezení vůči institucionalismu a institucionálnímu inženýrství (instituce ovlivňují společnost), upozadění vlivu občanské kultury na instituce Dle kongruenční teze instituce jsou v souladu/odpovídají společenským hodnotám

Postoje občanů a demokratizace Pouhá preference demokracie nestačí proto, aby se země demokratizovala Povrchní preference – dnes je společensky konformní preferovat demokracii Instrumentální – od demokracie se očekává zisk (ekonomický rozvoj, lepší sociální situace, lepší bezpečnostní situace) Povrchní a instrumentální preference nestačí pro demokratizaci, protože lidé nepreferují základní demokratické hodnoty (svoboda, rovnost) Demokratizace je pravděpodobná tam, kde jsou preferovány demokratické hodnoty Demokracie je nejpreferovanější formou vlády na světě, ale existují významné rozdíly mezi zeměmi v postojích k základním hodnotám demokracie

Postoje občanů a demokratizace Obecně lidé preferují svobodu, ale nemusí to být pro ně hlavní priorita. Priority občanů odráží jejich socioekonomickou situaci (základní potřeby) Tam, kde je prioritou samotné lidské přežití (materiální, fyzické), je preference svobody na spodním žebříčku hodnot Čím se lidé mají lépe, tím se posunuje preference svobody výše na žebříčku priorit Vliv na tento posun má i rostoucí míra vzdělanosti obyvatel, informační technologie a propojení s okolním světem Závěr: Modernizace může změnit postoje obyvatel k režimu a demokratizovat ho (Inglehart, Welzel) = tzv. přístup mezigeneračních hodnotových změn

Postoje občanů a demokratizace Modernizace má příznivý dopad na přijetí pro-demokratických hodnot ve společnosti 3. demokratizační vlna vysvětlována jako kongruence mezi preferencí demokracie ze strany obyvatelstva a reálnou úrovní demokracie (politické instituce)

Postoje občanů a demokratizace World Value Survey Výzkum hodnot obyvatel ve světě Změny přístupu k života, kulturní změny ve světě Využití pro výzkum vztahu hodnot občanů k jiným proměnným Např. vztah mezi hodnotami a ekonomickým rozvojem, vztah mezi hodnotami a demokratickými institucemi 2 dimenze tradiční vs. sekulární hodnoty (autorita, role rodiny, postoj k rozvodům, potratům, homosexuálům apod.) hodnoty přežití vs. emancipační hodnoty (materiální hodnoty vs. svoboda, rovnost, participace)

Role náboženství Neexistuje jednoznačný závěr První přístup: míra religiosity obyvatelstva má vliv na demokratizaci (kulturní podmínka demokracie) Islám vs. protestantismus Druhý přístup: vliv náboženství je omezený – pokud je obecně preference pro demokratické hodnoty ve společnosti nízká, náboženství v tom nehraje zásadní roli (např. preference přežití) Protestantské země jsou bohaté, mají odlišné preference od zemí chudých Vliv mají socioekonomické podmínky, náboženství je podružné Ale náboženství může ovlivnit jiné faktory ovlivňující postoj k demokracii (postoj ke vzdělávání, rovnost žen a mužů apod.)