Osnova Základní údaje Úvod Faraoni Egyptští bohové Hieroglify François Champollion Papyrus Pyramidy Mumifikace Egyptské malířství Egyptská kultura Významná města Starověkého Egypta

Základní údaje Oficiální název: Egyptská arabská republika (od roku 1953) Rozloha: km 2 Počet obyvatel: 66,05 mil. Hustota osídlení: 58 obyv./km 2, 1000 obyv./km 2 v údolí Nilu Náboženství: islám (90%), křesťanství (10%) Měna: egyptská libra (EL)

Základní údaje Oficiální název: Egyptská arabská republika (od roku 1953) Rozloha: km 2 Počet obyvatel: 66,05 mil. Hustota osídlení: 58 obyv./km 2, 1000 obyv./km 2 v údolí Nilu Náboženství: islám (90%), křesťanství (10%) Měna: egyptská libra (EL) Vlajka: Znak:

Úvod Starověký Egypt byl jednou z nejvýznamnějších a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří. Staroegyptská civilizace trvala a rozvíjela se po dobu více než tří tisíciletí. Svého vrcholného období dosáhl starověký Egypt ve druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. v době Nové říše, kdy egyptský stát získal imperiální charakter a byl rozhodující mocností v celé širší oblasti východního Středomoří.

Faraoni Faraon byl titul pro egyptského krále, oficiálně však zněl král Horního a Dolního Egypta. Byl to pozemský syn boha Re, nejvyššího ze všech bohů. Faraon byl považován za žijícího boha Hóra a také tak byl uctíván, doslova jako bůh. Symbolem faraona byla dvojitá královská koruna, která symbolizovala Horní a Dolní Egypt. Po smrti faraona bylo jeho tělo balzamováno a uloženo do sarkofágů. 70 dní po smrti byla mumie donesena do hrobky na západním břehu Nilu tam, kde "mizí slunce".

Faraoni Tutanchamon Thutmose IV. Thutmose III. Thutmose II. Thutmose I. Smenchkare Nefertiti Narmer Menkaure Meni Aha Hatšepsut Haremheb Džoser Amenhotep IV. (Achnaton) Amenhotep III. Amenhotep II. Amenhotep I. Aj Ahmose I.

Egyptští bohové Starověcí egyptští bohové a bohyně na sebe přijímali mnoho lidských i zvířecích podob. Jako v každé kultuře i v Egyptě se zrodilo množství mýtů a legend. Svět bohů a svět lidí byl v egyptském náboženském myšlení důsledně oddělen. Jediným prostředníkem mezi oběma světy v oficiálním náboženství byl faraon. Ten byl sám pokládán za božskou bytost. Anch – Staroegyptský symbol věčného života

Egyptští bohové

Hieroglyfy Egyptské hieroglyfické písmo vzniklo někdy kolem roku 3000 př. n. l. Egypťané sami je nazývali jako,,písmo bohů“, protože věřili, že jej vynalezl a lidem předal bůh Thovt. Nejstarší záznamy psali Egypťané na rostlinné materiály jako například dřevo, listy nebo kůru, ale hlavně na papyrus nebo na kamenné desky.

Jean-François Champollion ( 23. prosinec 1790 Figeac - 4. březen 1832 Paříž) Byl to francouzský archeolog a zakladatel egyptologie. Roku 1822 rozluštil jako první egyptské hieroglyfy s pomocí trojjazyčné Rosettské desky. Klíč k tajemství písma starého několik tisíciletí však neposkytla tato slavná deska. Díky kartuši Ramesse II. pochopil, že hieroglyf může znázorňovat i zvuk. Kartuše (znak) Ramesse II.: :Ra :Mes :S :Symbol označující božstvo

Papyrus Papyrus byla královská rostlina, symbol radosti a kouzelné žezlo bohyň. Hlavní využití papyru bylo v podobě bílého odolného papíru, na který se zapisovaly hieroglyfy. Jen díky tomu se dochovalo takové množství textů důležitých pro pochopení egyptské civilizace. Papyru se velmi dařilo v močálovitých oblastech delty Nilu, kde ho byly skutečné lesy. Dosahoval výšky 5 až 6 metrů. Už od dávných dob uměli Egypťané zpracovat vláknitou dřeň na jemný bílý papír, který nesál inkoust a byl velmi odolný. Protože byla výroba papíru nákladná a složitá, mohl se používat jen pro předem určené texty jako byly archiválie, účetní doklady, náboženské, vědecké a literární texty.

Papyrus Postup při zpracovávání papyru:

Pyramidy Pyramidy jsou nejznámějším symbolem představ starých Egypťanů o posmrtném životě. Nejvýznamnějším obdobím v historii pyramid byla vláda 4. dynastie. Další velké pyramidy se stavěly až za 12. dynastie, tentokrát již nikoli z kamene, ale z cihel. Pyramidy v Gíze (4. dynastie)

Pyramidy Vnitřní stavba Velké (Cheopsovy) pyramidy: Základní údaje o pyramidě: délka základny: 230,33 m výška pyramidy: 146,59 m úhel sklonu stěn: 51° 50' 50"

Mumifikace V období Staré říše bylo balzamování výsadou faraonů, později se zpřístupňovalo i dalším vrstvám a balzamovat se nechávali bohatí a významní lidé. Egypťané věřili, že zachování těla umožní duši zemřelého dorazit na onen svět a začít tam nový život. Myšlenka balzamování mrtvých tak, aby si zachovali lidský vzhled, byla inspirována přirozenou mumifikací těl působením suchého pouštního písku. První svědectví o mumifikaci pocházejí z konce období 3. dynastie – tedy asi 2600 let př.n.l. Dokonalosti ale dosáhl proces mumifikace mnohem později – za vlády 21. dynastie.

Mumifikace Na jednu mumifikaci se spotřebovalo až 375 m 2 látky. Anubis — bůh mumifikace

Egyptské malířství Počínaje 11. dynastií se malířství začalo rozvíjet po celém Egyptě. Jednou z příčin byl hospodářský úpadek, který tehdy zemi faraonů zachvátil. Malba byla levnější než tesání jemných reliéfů a sochařství, a během staletí se proto stala převládajícím uměleckým směrem.

Egyptská kultura Starověký Egypt je z historického hlediska nejstarší stát na světě. Je zajímavý nejen díky svým nesčetným památkám, které přečkaly staletí a jsou pro dnešní generace mlčenlivými svědky časů dávno minulých, ale je zajímavý také procesem, kterým si prošel od vzniku až po přičlenění k Římu. I když byla jednota starověkého Egypta v některých obdobích více nebo méně ohrožena, politické a náboženské struktury zajistily vždy umělou, ale přesto pevnou rovnováhu.

Egyptská kultura

Zdroje: Internet: en.wikipedia.org, faraon.wz.cz, egypt-mytologie.blog.cz Použitá literatura: Epocha SPECIÁL – 55 největších záhad starověkého Egypta, RF HOBBY s. r. o., 2010 živá HISTORIE, Extra Publishing, 2012