Kvalitativní výzkum – designy/strategie výzkumu zakotvená teorie, případová studie

Design /strategie výzkumu rámcové uspořádání, nebo plán výzkumu „JAK“ budeme zkoumat to, co jsme zvolili za výzkumnýproblém na rozdíl od metod má ucelenější povahu, popisuje proces, způsob analýz a přístup k interpretaci obvykle i souhlas určité skupiny výzkumníků – možnost čerpat z určité metodologické literatury, která design popisuje aukazuje jeho přednosti i úskalí

Zakotvená teorie šedesátá léta 20.stol., Glaser, Strauss – později každý trošku odlišně rozdíl v přístupu ke kódování Glaser: kódování substantivní a teoretické; hledání vztahu mezi kategoriemi je na výzkumníkovi Strauss: kódování otevřené, axiální a selektivní; paradigmatický model – identifikace jevu, příčinné podmínky – kontext - strategie jednání a interakcí -následky)

Zakotvená teorie sada systematických induktivních postupů pro vedení kvalitativního výzkumu, který je zaměřen na vytvoření teorie teorie vzniká induktivně ze zkoumání výzkumného problému – odhalena a prozatímně ověřena

Zakotvená teorie Základní principy není cílem popsat jednotlivé jevy, ale vytvořit novou teorii vycházející z dat – „necháváme, ať se vynoří to, co je v této oblasti významné“ směřuje k vyšší úrovni abstrakce; ne koncentrovaný popis, ale konceptuální schéma postihující vztahy mezi tím, co se vynořilo jako proměnné především teorie sociálních procesů, které utvářejí interkci lidí; ukazuje, jak změny podmínek ovlivňující jednání nebo interakci vedou ke změněným reakcím aktérů práce s literaturou ex post (porovnání nálezů s tím, co je v literatuře) stálé porovnávání (datových úseků, dat s koncepty, konceptů mezi sebou – odhalování obecného a toho v čem jsou odlišnosti

Zakotvená teorie Základní procedury sběr dat směřující k nasycenosti kódů teoretické nasycení dat (nepřibývá nová informace) vzorkování (doplnění teorie) graduální sběr dat kódování směřující k vytvoření základních kategorií (proměnných) budoucí teorie konstruování teorie jako sady tvrzení o vztazích mezi kategoriemi (proměnnými) Úrověň dat a jejich analýzy funkce příklad Datové úryvky indikátory pořád se po nás chce a nikdo nám za to nic nedá kódy koncepty práce navíc kategorie proměnné RVP jako administrativní zátěž

Zakotvená teorie Konstruování teorie psaní poznámek (memo) při kódování = klíčová technika konstruování teorie je porozumění poznámkám v jejich celku nalezení centrální kategorie spadá pod ni hodně kódů dokáže pod sebe pojmout jiné kategorie dostatečně abstraktní když se rozpracovávají její detaily (za jakých podmínek), vznikající teorie se dobře rozvíjí má dostatečnou variantnost (dost údajů o tom, jak se mohou měnit její vlastnosti, dimenze, jek se mění se změnou podmínek) dobré je získanou teorii znázornit ve schématu

Zakotvená teorie Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 91, 95

Případová studie empirický design (sběr skutečných dat – nikoli odvozená data), jehož cílem je velmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu případu původně při práci s jednotlivými klienty (medicín, atd.), začátek 20. stol. využití i pro teorii (Chicagská škola, Freud atd.)

Případová studie Základní principy případ = integrovaný systém (celek, ne jeho jednotlivé aspekty) vždy v co nejpřirozenějších podmínkách využívány veškeré dostupné zdroje i metody sběru dat

Případová studie Kdy použít Typy případových studií jak a proč se dějí současné jevy máma malou nebo žádnou kontrolu nad těmito jevy (jako výzkumníci je ovlivňujeme minimálně nebo vůbec) povaha výzkumné otázky (odhalení souvislostí jevu u daného případu) Typy případových studií deskriptivní (narativní zpráva (např. klient, žák) exploratorní (např. pilotní projekty) explanatorní (vysvětlení – odhalení příčinného řetězce)

Případová studie Volba případu vícečetná případová studie nikdy ne náhodně podle výzkumné otázky nepodcenit! volba extrémního případu (např. šikana) volba typického případu (běžné tradiční podmínky, „průměrné“) volba kritického případu (testování teoretického vysvětlení (např. zavádění inovací – riziko: obavy; tedy škola, která je zavádí – jaké jsou rizika tam?) vícečetná případová studie případy vybírány postupně – podpoření nebo prozkoumání odlišností

Případová studie Fáze případové studie určení výzkumného tématu, formulování otázek výběr zkoumaného případu; sběr dat – důsledná triangulace metod i zdrojů analýza propojena se sběrem (upřesňování) zpracování výzkumné zprávy etická kritéria

Případová studie Analýza dat nejsou specifické procedury – záleží na výzkumníkovi interperetativní práce základem je kategorizace dat (lze kódovat) a znázorňování vztahových sítí případu důležité je porovnávání dat a hledání pravidelností je možné se věnovat předem vybraným kategoriím je možné se soustředit na celistvost případu

Případová studie Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách, str. 111, 112