firem v chemickém průmyslu 3.75 milionů zaměstnanců Chemie v EU

Chemie jako součást každodenního života

3 Ústecký kraj - Nezaměstnanost v regionu V srpnu 2012 byla nezaměstnanost v ČR 8.3%. Mostecko zaznamenalo nejvyšší nezaměstnanost. (16.04%).

4 Počet zaměstnanců v Unipetrolu ekonomicky aktivních lidí v ústeckém regionu. Unipetrol vytváří 0,74 % zaměstnanosti v regionu. Tisíce lidí jsou zaměstnáni prostřednictvím kontraktorů Unipetrolu.

5 CHEMPARK Záluží RPA – SC & Polyolefines RPA – POX & Agro RPA – Energy & Utilities CRC - Refinery Synthos - Ethylbenzene UNIPETROL Transport YOU ARE HERE

Ropné zbytky Ropa Uhlí Zemní plyn R P A

8 Tři hlavní problémy českého chemického půmyslu ovlivněné (způsobené) státem 1.Konkurenceschopnost 2.Konkurenceschopnost 3.Konkurenceschopnost

9 Dva hlavní nástroje státní (evropské) regulace 1.ETS (Evropa) 2.POZE (ČR)

ETS – CO2 povolenky Backloading ???

11 Cena elektrické energie pro domácnosti

12 Cena elektrické energie pro průmyslové podniky

13 Trh se zemním plynem je zajišťován soukromými a nadnárodními společnostmi Ceny zemního plynu pro podniky jsou plně konkurenceschopné v rámci EU

14 Srovnání cen elektřiny pro domácnosti a průmysl v rámci EU Ceny elektrické energie v ČR pro podniky nejsou konkurenceschopné v rámci EU !!!

15 Energeticky náročný průmysl Spotřeba elektrické energie je kromě jiného i měřítkem přidané hodnoty výrobního procesu. “Vysoce energeticky náročná výroba” neznamená nadávku (nahraďme slovo energie slovem práce) Podpora obnovitelných zdrojů = 44 miliard korun ročně. Zavedením podpory obnovitelných zdrojů zavedl stát progresivní daň z přidané hodnoty bez jasné specifikace, bez seznámení a souhlasem veřejnosti a bez analýzy dopadů.

16 Regulační efekt této speciální daně Jak velkými daněmi jsme průmysl už zatížili a jak moc jej ještě zatížit chceme? Máme to spočítáno? Český průmysl potřebuje ochranu. Stejnou jaké se těší naše konkurence. Nebo snad průmysl nepotřebujeme???!!! Problém způsobili politici. Jenom oni jej mohou napravit. Motivační efekt Omezení plýtvání Investice do nových technologií Demotivace Ústup od energeticky náročných výrob Přechod na výroby s nižší přidanou hodnotou „Balírny“ místo výroby Nižší zaměstnanost Všechny další dopady včetně nižšího příjmu SR Bludný kruh

20041,502 miliard Kč 20051,759 miliard Kč 20062,319 miliard Kč 20072,754 miliard Kč 20083,261 miliard Kč 20094,545 miliard Kč ,101 miliard Kč ,322 miliard Kč ,713 miliard Kč ,335 miliard Kč Náklady na obnovitelné zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ)

Vývoj ceny příspěvku zákazníků na OZE, KVET a DZ

Kolik platí největší odběratelé elektřiny v ČR na příspěvcích OZE v letech 2010 až 2013 Pořadí SpolečnostSpotřeba (MWh) Poplatek na OZE v letech 2010 až 2013 (Kč) Celkem za společnost (Kč) České dráhy Unipetrol ArcelorMittal Ostrava Třinecké železárny OKD AGROFERT Holding Škoda Auto SPOLANA VÍTKOVICE Česká rafinérská AGC Flat Glass Czech Czech Coal Linde Gas Spolchemie Českomoravský cement TAMERO INVEST Lovochemie Lasselberger Borsodchem MCHZ KAVALIERGLASS ŽĎAS Celkem

Celková zátěž poplatky za OZE pro energeticky intenzivní průmysl by v roce 2013 dosáhla ekvivalentu 50 – 64% zisku Dopady OZE na energeticky intenzivní průmysl absolutně Výše příspěvku na OZE (Kč/MWh)619 Kč/MWh OdvětvíCelkemChemieHutnictví Papírenství TeplárnySklárnyOstatní Počet respondentů Fiktivní zisk 2012, tj. bez OZE (tis. Kč) Navýšení nákladů za OZE (tis. Kč) Procento odebraného zisku29,15%56,24%50,56%63,84%21,88%62,26%15,23%

Dopady OZE na energeticky intenzivní průmysl absolutně Na podporu OZE je průmyslu odebráno v průměru 29% zisku před zdaněním

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost Úlevy průmyslu v EU (2012) Francie = 10,5 €/MWh, průmysl 0,5% z GVA Německo = 35,92 €/MWh, průmysl 0,5 €/MWh, max. 550 tis. €/rok Belgie = 7,6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko = 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR = 23,3 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR) ČR - Žádná úleva pro průmysl Pro zachování konkurenceschopnosti českého exportního průmyslu je úleva nutná. Odchod průmyslu je nejdražší možné řešení.

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Srovnatelný průmyslový podnik platí v roce 2013: při odběru 150 GWh ve Francii 7× méně, náklady má nižší o 79 mil. Kč a 50× méně v Německu, náklady má nižší o 91 mil. Kč při 1000 GWh ve Francii 45× méně, náklady má nižší o 605 mil. Kč a 50× méně v Německu, což představuje rozdíl více než 606 mil. Kč !!! rok 2013 při 619 Kč/MWh 150 GWh1 000 GWh Belgium Flandersdata nejsou dostupná Belgium Walloniadata nejsou dostupná Czech Republic€ ,0%€ ,0% Denmarkdata nejsou dostupná Germany€ ,0%€ ,0% Greecedata nejsou dostupná Spain€ 00,0%€ 00,0% France€ ,8%€ ,3% Netherlands€ ,5%data nejsou dostupná Finland€ 00,0%€ 00,0%

3 scénáře úhrady provozu OZE Umírněné náklady na OZE, zaplatí stát a obyvatelstvo se souhlasem (Francie, Slovinsko, GB, Finsko) Průmysl ochráněn Vysoké náklady na OZE, obyvatelstvo souhlasí a zaplatí s příspěvkem státu (Německo, Rakousko, Norsko, Švédsko) Průmysl ochráněn Vysoké náklady na OZE, obyvatelstvo nesouhlasí, ale zaplatí s podporou státu dle možností a zchudne, Průmysl je neochráněn, zaplatí také a stane se nekonkurenceschopným, čímž obyvatelstvo dále zchudne (ČR,SR ?) Kdo zaplatí chiméru FVE ?

Cena elektrické energie. Co se děje? Fukušim a ???

Co potřebujeme Obecně 1.Snížení byrokracie a byrokratických nákladů 2.Podpora (nepřekážení) rozvojových projektů Lokální podpora Lokální daně na rozumné úrovni Státní podpora Zastavení šílenství POZE CO2 povolenky

27 Děkuji za pozornost Čas pro vaše otázky ?