AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Sociální politika, redistributivní model,, výkonový model, reziduální model, ZÁKLADNÍ MODELY SOCIÁLNÍ POLITIKY VY-32-INOVACE-OSZ-217

Sociální politika sociální politika je důležitou složkou veřejného života podoba všech opatření sociální politiky se odvíjí od chápání jejího smyslu celou společností hlavní úlohu v dnešní společnosti hraje v oblasti sociální politiky většinou stát dalšími aktéry na tomto poli pak jsou nestátní instituce, nebo třeba samotní občané

vymezení pojmu sociální politika jednoznačná a všeobecně užívaná definice sociální politiky v podstatě neexistuje v českém jazyce tedy jde o sousloví slov „politika“ a „sociální“ v případě slova „sociální“ můžeme rozlišit několik vymezení podle jejich „šíře“ záběru: 1) nejširší vymezení = společenský 2) užší = snaha bezprostředně směřující ke zdokonalování životních podmínek lidí 3) nejužší = řešení nepříznivých, nouzových sociálních situací

politika je: specifická společenská činnost, konkrétní jednání různých subjektů na různých úrovních (tedy nejen státu), kterými je ovlivňována společenská realita v nejširším slova smyslu sociální politika je: „Soustavné, cílevědomé úsilí sociálních subjektů o změnu nebo udržení sociálního systému“

přístupy sociální politiky: aktivní forma SP – snaží se sledovat trendy do budoucna, odhaduje vývoj a přijímá opatření dříve, než nastane nouzová situace = usiluje o prevenci, tj. předcházení vzniku sociálních problémů přijímáním určitých sociálních opatření „ex ante“ pasivní forma SP – zaměřuje se na řešení již vzniklých sociálních problémů, reaguje „ex post“

Základní modely SP 1) redistributivní model někdy označován i jako přerozdělovací model, sociálně demokratický model s dominancí státu jeho nosnou myšlenkou je, že sociální potřeby vnímá jako sociální práva tato politika se orientuje na celou populaci, na univerzální poskytování dávek dominantní je role státu je velice náročný na ekonomické zdroje a vyžaduje proto značný rozsah redistribuce tento typ je příznačný pro Švédsko = skandinávský model v ČR aplikován před rokem 1989

2) výkonový model někdy označován i jako korporativistický model hlavní myšlenkou tohoto typu je, že sociální potřeby mají být primárně uspokojovány na základě výkonu a produktivity orientuje se na to, jak člověk hodně pracuje, jak vysoké má příjmy, jakou má praxi, jak vysoké má pracovní zásluhy a podle toho dostane dávky v tomto typu dochází k širšímu působení nestátních organizací a stát garantuje určitá minima = míra redistribuce je zde nižší je založen na širší kooperaci občanů člověk by se měl pojistit = je zde výrazná instituce pojištění příznačné pro Německo

3) reziduální model někdy označován i jako zbytkový nebo omezený model zdůrazňuje individuální odpovědnost každého za uspokojování sociálních potřeb (spoléhá téměř výhradně na trh a jeho instituce a na rodinu) konzervativní typ sociální politiky stát má zde minimální roli = větší působnost nestátních organizací orientuje se na působení trhu přerozdělování testování příjmů a zásluh příznačné pro USA a Velkou Británii

základní oblasti sociální politiky tyto oblasti jsou vždy vztahovány k nějakému cíli např. nezaměstnanosti (politika zaměstnanosti), demografickým skupinám např. seniorům (důchodová politika) apod. v sociální politice je akcentováno řešení celonárodních problémů (ne tak regionálních) a) politika zaměstnanosti b) politika zdravotní c) politika vzdělávací d) politika bytová e) politika rodinná

cíle sociální politiky zlepšit základní životní podmínky obyvatelstva zkusit zabezpečit sociální suverenitu a sociální bezpečí lidem dané země v rámci ekonomické situace !!! základním cílem sociální politiky musí být vytvoření lidsky důstojných podmínek života a zajištění rovných příležitostí všem !!!

POUŽITÉ ZDROJE: HLADÍK, Jaroslav: Společenské vědy v kostce. 3. vydání. Praha: Fragment, s. ISBN DRÁBOVÁ, R. a ZUBÍKOVÁ, Z.: Společenské vědy. 1. vydání. Praha: Fragment, s. ISBN BENDL, Stanislav: Maturita ze společenských věd. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., s. ISBN EMMERT, F. a kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vydání. Praha: Didaktis, s. ISBN