ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR KONKURENCESCHOPNOSTI EU A ČR MÁ STÁT PEČOVAT VÍCE O PODNIKATELE NEBO O OBČANY? Jaroslav Šulc, ČMKOS Konference v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Praha 30. října 2008

OSNOVA Základ současné globální finanční krize (GFK) je v agresivním prosazování doktríny (vysoké) konkurenceschopnosti Pojem, výhody a úskalí doktríny (vysoké) konkurenceschopnosti Mechanismus vzniku současné GFK Dosavadní projevy GFK v oblasti finančních trhů, reálné ekonomiky a politiky a ekonomické teorie Dosavadní řešení GFK a podmíněnost jejich efektivity, dopady na jednotlivé regiony a ČR Hypotézy dalšího vývoje GFK Dosavadní reakce odborového hnutí ve světě a v ČR, aneb „má stát pečovat více o podnikatele nebo o občany“?

Ad 1) Základ současné globální finanční krize (GFK) je v agresivním prosazování doktríny konkurenceschopnosti Pro tržní ekonomiku je cykličnost a nerovnováha typická Platí to jak pro nerovnováhy dílčí (odvětvové, komoditní, či regionální), tak pro nerovnováhy globální, Prostor pro teritoriální rozlehlost cyklu byl významně posílen na přelomu 80. a 90. let minulého století Podmínkou úspěšnosti hospodářské soutěže je mimo jiné její minimální koordinovanost, zejména motivace k ziskovosti podnikatelských aktivit

Úskalí neoliberalismu Požadavky „oprávněných“ zájmů podnikatelské obce našly svůj exaktně zformulovaný teoretický fundament (odvozený z klasické ekonomické teorie a Hayekových postulátů) v neoliberální doktríně v průběhu 80. let 20. století, koncentrovaně pak v podobě tchatcherismu ve Velké Británii a reaganismu v USA. Za své je však přijala i značná část teoretických ekonomů v postsocialistických zemích, a to nejen pro jejich „novost a originalitu“, ale mnohdy zcela objektivně po rozčarování z ekonomického a politického debaklu aplikace teorie socialistické rozšířené reprodukce. Tito lidé se po převratech na začátku 90. let často dostali na čelné pozice v decizní sféře v reformujících se zemích

Móda neoliberalismu Společenská objednávka po urychlené a plošné aplikaci doktríny konkurenceschopnosti, často uplatňované i metodou strategie šoku, a to především na základě: –potřeba urychlit ekonomický růst v globálním měřítku –spolu s tím zvýšit výtěžnost investovaného kapitálu čelit hospodářské výzvě „komunistické“ Číny a asijských tygrů –využít nečekaného vakua v důsledku rozpadu sovětského bloku –šance oslabit konkurenční doktrínu sociálních států –další impulsy, především tlak na kontrolu klíčových průmyslových surovin, zvláště ropy

Doktrína konkurenceschopnosti byla aplikována tam, kde nabízela maximální výnosy a v zemích, kde byl nejrozvinutější nejen ekonomický, ale především legální finanční sektor Značná část finančních služeb, zejména moderní, velmi sofistikované a výkonné služby investičního bankovnictví, se tak postupně odpoutala od reálné ekonomiky a začala „žít vlastním životem“.

Ad 2) Pojem, výhody a úskalí doktríny (vysoké) konkurenceschopnosti Dvě verze: „původní, čistě ekonomická“ a v „neoliberálně účelová“ Původní, klasickou, čistě ekonomickou verzi Firma je konkurenceschopná tehdy, jestliže rozhodující (z hlediska dlouhodobého cash flow firmy) část jejích produktů/služeb a je na konci produkčního cyklu (výzkum, vývoj, produkce, distribuce) při dané užitné hodnotě a poptávce a při respektování všech požadavků na jednotlivé fáze cyklu (dodržování norem a postupů, sociální smír ve firmě, placení daní a odvodů apod.) nabízena zákazníkovi levněji a vůbec výhodněji (splátkový prodej), než nabízí konkurence Zobecněno na stát: stát je ve světové soutěži „o zemi, ve které stojí za to žít“ konkurenceschopný, jestliže je přitažlivý jak pro vlastní občany, tak pro cizince. Nejen ale úrovní spotřeby!

Analogie stát – firma neplatí Nejde jen o vyšší komfort co se týče běžného konzumu (tj. úrovně a kvality spotřeby domácností), dále úrovně a kvality nabízených veřejných statků včetně životního prostředí, ale i vysokou míru sociální koheze (soudržnosti) neplodící sociální napětí a konflikty, a vysokou hladinu politických svobod s respektováním demokratických práv občanů]] Metodu zobecnění FIRMA ⇨ STÁT prostým per analogiam tedy nelze použít bez toho, aniž by se k atributům konkurenceschopného státu nepřidaly další výše zmíněné, svou podstatou mimoekonomické funkce (sociální koheze a demokratické svobody)

Konkurenceschopný stát je mnohem víc, než konkurenceschopná firma SOCIÁLNĚ SOUDRŽNÁ SPOLEČNOST DÍKY SPRAVEDLIVÉMU ROZDĚLENÍ VÝNOSŮ POLITICKÉ SVOBODY A DEMOKRATICKÁ PRÁVA OBČANŮ EKONOMICKÝ RŮST JAKO ZÁKLAD RŮSTU SPOTŘEBY DOMÁCNOSTÍ

Zavádějící kritérium Bonanzy Nutno razantně polemizovat s interpretací konkurenceschopného státu jako státu, který je přitažlivý pro zahraniční investory (v souladu s jejich vlastními kritérii) V logice takto vymezené a chápané konkurenceschopnosti jsou poté jako nástroje ji zvyšující využívány zejména: –Snížení daní právnickým potažmo fyzickým osobám, především samostatným podnikatelům –Posílení flexibility pracovní síly, potlačení kolektivního vyjednávání –Redukce a privatizace sociální sítě ⇨ negace sociálního státu

Přitažlivost něco stojí… Absolutní priorita daná míře zhodnocení investovaného kapitálu znamená požadovat od státu výhody pro investora ve všech fází operace: –jak při vlastním vstupu na dané teritorium (žádat investiční pobídky v podobě zasíťovaných průmyslových zón, vybudování sociální infrastruktury (především byty a obchodní síť, doprava zaměstnanců do objektu) –při provozu (klíčové pozice ve firmě má zahraniční vlastník, oslabení či eliminace vlivu odborové organizace při vyjednávání o pracovních podmínkách či o mzdách, realizace slibu daňových prázdnin či jiných daňových výhod, možnost repatriace výnosů do mateřské země apod.) –při případném odchodu (klausule o státních garancích finančních náhrad a kompenzací v případě zmařené investice)

V novodobé historii je několik případů brilantního marketingového zvládnutí public relations: –Akce Y2k –Akce TAMIFLU aneb riziko globální pandemie ptačí chřipky a jejího přenosu na člověka a mezi lidmi –zatímco společným jmenovatelem obou těchto případů (akce Y2k a TAMIFLU) byl akcent na psychologický podprahový strach ze smrti, u propagace doktríny konkurenceschopnosti je v pozadí v prvé řadě strach z důsledků případného zaostávání tehdy, když se do úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti snad odpovědné osoby (bez ohledu na politickou orientaci) nezapojí –nelze přehlížet ani případné zjevné výhody plynoucí z akcí na podporu (vysoké) konkurenceschopnosti, kterými lze – při troše demagogie – přetrumfnout řadu nevýhod a úskalí

Výhody a nevýhody získání středně vysokého až vysokého know how, ve výjímečných případech i přístup k high tech růst kvalifikace domácích zaměstnanců, manažerů apod. podněty pro vlastní výzkum a vývoj, zaměstnanosti, růst produktivity práce, snížení v odstupu vůči vyspělejší konkurenci mediální a politický efekt ze získání dobrého image země, o kterou se zahraniční investoři perou Jde o hru s nulovým součtem, kdy výnos, který získá jedna strana (investor a vlastník), je stejně velký jako ztráta, kterou inkasuje strana druhá (subjekty v zemi, kde byla investice realizována), a to jak průběžně, tak v kalkulaci všech nákladů (přímých i vyvolaných) a recipročně i všech výnosů (přímých i vyvolaných) za celou dobu trvání investice a nebo ne? Základní nevýhodou a rizikem akcí na podporu (vysoké) konkurenceschopnosti tlak na omezení uplatňování doktríny sociálního státu

Londýnská deklarace ze stanoviska Evropské odborové konfederace z 27. září 2008 Mezinárodní finanční krize musí být bodem obratu a vyvolat úplnou změnu způsobu fungování finančního světa. Převažující model finančního kapitalismu je na pokraji zhroucení. Kasinový kapitalismus se nyní svými excesy dostal na samou hranici krachu a ohrožuje reálnou ekonomiku. Evropská ekonomika tak žije v obavách, že bude zasažena finanční tsunami. Recese je už na obzoru, a to i některých oborech v ČR Proto evropští odboráři požadují:

1. Zásahy státu „Injekce" veřejných financí do finančních institucí za podmínky, že bude nastolena veřejná kontrola a spolu s tím zajištěna zásadní změna jejich chování

2. Efektivnější regulaci Mnohem přísnější kontrolu nad tím, jakou kapacitu pro zadlužení mají finanční instituce Posílení podílu vlastního kapitálu Účinnou regulaci na evropské a mezinárodní úrovni To vše je nezbytné, protože rozsah globálního finančního kapitalismu už dávno přesahuje národní rámce

3. Rehabilitovat smysl ratingu Je nezbytné ustavit evropskou ratingovou agenturu (se schopností poskytovat hodnověrná doporučení)

4. Stimulaci poptávky Požadujeme vládní akci, která zajistí, že budou k dispozici fondy pro investování do reálné ekonomiky (průmyslu, zpracování surovin), do "zelených" technologií a tak vytvořených pracovních míst, do udržitelného rozvoje

5. Pomoc domácnostem, které jsou krizí zasaženy nejvíce … a též domácnostem, které jsou ohroženy vystěhováním, důchodcům, kteří jsou vystaveni riziku chudoby v pokročilém věku, podnikatelům, kteří hledají investiční kapitál Je nespravedlivé, aby na zpackané situaci mohli vydělat hlavně ti, kdo ji způsobili

6. Náklady krize rozložit spravedlivě Zvážit koordinovanou evropskou reakci na zpomalení, které probíhá v reálné ekonomice, aby nedošlo k finančním nepokojům, které by měly další dopady Vyhnout se návratu k přístupu „zachraň se, kdo můžeš, i na úkor ostatních“, spočívajícímu v soutěžení v mzdové umírněnosti a ve snižování úrovně systémů sociální ochrany, což škodí pracujícím a jejich rodinám

7. Tlumit riziko chudoby a její prohlubování Orientovat pozornost na veřejné politiky týkající se příjmových a mzdových nerovností Tyto nerovnosti a pomalý mzdový růst vedou k ještě většímu zadlužování domácností prostřednictvím rizikových finančních operací

Jasná výzva Evropská odborová konfederace (EOK) proto vyzývá Evropskou unii, aby bojovala za práva pracujících, za spravedlivé a důstojné mzdy, za stálá pracovní místa, za pevný systém kolektivního vyjednávání nezávislý na soudech a soudcích a jim nepodřízený.

Postoje ČMKOS jsou stejné. Na české vládě požadujeme: Vypracovat program prorůstových a protikrizových opatření jak v ekonomické, tak sociální oblasti Bránit propojení vnější globální finanční krize s krizi vnitřní, vyvolané neuváženými vládními reformami a kroky vyvolávající inflaci v důsledku změny daní, regulace nájemného, zavedení poplatků u lékaře, oslabení regulace ceny energií atd. Koordinovat opatření přijímaná v hospodářské a finanční politice jak s Českou národní bankou, tak sociálními partnery Připravit se na koordinaci protikrizových opatření s ostatními zeměmi v době, kdy bude zemí předsedající Evropské Unii.