Úvod do studia - 4. seminář výzkumné otázky, hypotézy, zdroje Bronislava Wittnerová (insp. Robert Zbíral)
Zadávání prací Odevzdání pouze 1x – správná verze , 23.10. Prezentace 3 slide + úvodní (jméno, příjmení, téma) + závěr Jednoduchost, logika Ne obrázky Nevrhnout se rovnou do tématu Výzkumné otázky Osnova – musí se krýt s tím, co chci řešit v práci Název souboru „lidsky“ př. 1DU-Witt-PRIJMENI Formát .pptx .ppt lze i .pdf – formát, který PC přečte 6. a 7. seminář – představení tématu + přesvědčení o vhodnosti
1. DÚ Téma není pevné Dodržení téma a osnovy? Kreativní záležitost – další literatura, nepředpokládá se, že už nyní student má vše načteno DÚ č. 1 jde o promyšlení tématu Jediný závazek – dodržení konkrétní oblasti práva Př. NE Boj s alkoholismem –> věcná břemena Př. ANO Boj s alkoholismem –> boj s alkoholismem ve skulině mladistvých Př. Sport – stanovy klubu Př. Nezpracovatelné téma, téma úplně mimo? – výjimečně možnost změny, ale opravdu výjimečně, studenti na to nemají spoléhat
Pomůcky při tvorbě tématu – výzkumná otázka výzkumná otázka – pomůcka, o co mi jde jednoduše: o co mi v práci jde? (1 věta) ne popsat XY, zabývat se XY, cílem zkoumat XY podmínky: relevantní k tématu (či dle zadání) – týká se tématu, stanovuje účel práce ověřitelnost – to, na co se ptám, budu schopna odpovědět, jednoduchost a jasnost – ne dlouhé souvětí, má vyplynout na co se autor ptá prvek motivace – jasnost, užitečnost prvek originality – autor - pohled na věc
- Výzkumná otázka Autor má vybrané téma a jde o to formulovat, na co se konkrétně chce v rámci tématu zaměřit. Soupis nápadů a jejich formulace do otázek. Výběr relevantních otázek.
- Výzkumná otázka Příklady: Vyberte, která z VO je nejvhodnější pro zpracování v seminární práci: Jaká byla míra delikvence mladistvých v ČR v roce 2013? Jaké je postavení druhé komory v politickém systému ČR? Proč byla v ČR ustavena druhá komora parlamentu? Jaké funkce plní druhé komory parlamentu? Jaké ústavní pravomoci má druhá komora parlamentu?
- Výzkumná otázka téma: Vývoj státního dluhu České republiky VO: Přispěly k nárůstu státního dluhu vlády ODS nebo ČSSD? VO: Jak se vyvíjí dluh v ČR? VO: Proč se zvyšuje státní dluh v ČR?
Pomůcky při tvorbě tématu - hypotéza návrh vysvětlení určité skutečnosti/ pozorovaného jevu, v práci se následně ověřuje (potvrzuje/vyvrací), zda je platná/neplatná předpoklad, který výzkumník předpokládá a pak se pokusí jej potvrdit či vyvrátit, je to tvrzení nutnost dobře znát téma
- hypotéza Podmínky: 1) věta oznamovací, 2) určitost, 3) testovatelnost (odpověď: ano/ne), 4) vztah mezi zkoumaným jevem (závislá proměnná) a jevem ovlivňujícím (nezávislá proměnná) Závislá proměnná = pozorovaný jev Nezávislá proměnná = možné vysvětlení pozorovaného jevu
- hypotéza příklad: ZP: růst dluhu NP: složení vlády Vláda ovlivňuje dluh Hypotéza: Složení vlády nehraje z hlediska míry nárůstu státního dluhu roli.
- hypotéza příklad: ZP: složení vlády NP: růst dluhu Dluh ovlivňuje vládu Hypotéza: Zvyšující se dluh nutí vládu snižovat mandatorní výdaje. Nelze: Vláda musí přizpůsobit rozložení financí. „musí“ – příkaz Musí se zrušit trest smrti.
Příklad vymezení tématu VO: Jsou české zákony vycházející z práva EU odlišné od čistě vnitrostátních, ať již jde o jejich obsah nebo proces přijímání? ZP: český právní řád (zákony) NP: podněty práva EU H: Vliv práva EU významně proměňuje český právní řád a legislativní proces. VO: Je vliv práva EU rovnoměrný napříč sektory právního řádu a pokud ne, co způsobuje rozdíly? ZP: kvalita a kvantita českých návrhů zákonů NP: kvalita a kvantita podnětů práva EU H: Vliv práva EU je vyšší v sektorech, kde EU vykonává nejvíce svých pravomocí. H: Vliv EU je omezen zejména na regulativní a administrativní záležitosti.
Příklad vymezení tématu VO: Jak právo EU ovlivňuje český legislativní proces a chování jeho aktérů? ZP: legislativní proces v Poslanecké sněmovně, chování legislativních aktérů NP: původ návrhů zákonů (EU či vnitrostátní) H: Návrhy zákonů s unijními kořeny jsou méně kontroverzní než návrhy s vnitrostátním původem. H: Návrhy zákonů s unijními kořeny mají vyšší šanci na schválení než ty vnitrostátní.
Téma vs. VO studenti Použití nutné obrany v ČR a USA – VO: Je možné aplikovat americkou právní úpravu nutné obrany v českém právu? Jaké změny by tato aplikace mohla přinést? Parlamentní imunita – VO: Je v našem právním řádu vykládám institut parlamentní imunity ve smyslu, ke kterému byl vytvořen? I/legální jednání Klokánku Fondu ohrožených dětí – VO: Je činnost Fondu ohrožených dětí a Klokánku uskutečňována v rozsahu a pravomocích zákony stanovenými? Prezident v procesu jmenování vlády v parlamentním systému ČR – může odmítnout jmenovat ministra? – VO: Má prezident ČR právo nejmenovat navrženého kandidáta na ministra, nebo nemá? A pokud ano, tak za jakých okolností? Výjimečný trest v právním řádu ČR a Československa od roku 1945 po rok 2013 – VO: K jakým změnám došlo v právní úpravě výjimečného trestu v určitém časovém období?
Téma vs. VO studenti Problematika prostituce – obecně závazné vyhlášky obcí k zabezpečení veřejného pořádku – VO: Jsou tyto vyhlášky v pořádku? Legalizace marihuany – VO: Je nelegálnost marihuany opravdu to nejlepší řešení? Vydědění: srovnání předešlé a nové právní úpravy – VO: Jak a v čem se jednotlivé právní úpravy liší? Jaký je přínos nové právní úpravy? K problematice objasňování přestupků – VO: Kdo může za prekluzi přestupků? Judikatura na pomezí doby minulé a současné – VO: Co si lze představit pod pojmem závaznost při rozhodování soudců? Sociálně kriminogenní faktory ovlivňující protiprávní jednání nezletilých – VO: Co jsou to kriminogenní faktory? Jak ovlivňují protiprávní jednání nezletilých?
Jak zúžit téma (a neztratit se)? tematicky kdo co činí, souvislosti, vrstvy např. Ústavní soud soudci, judikatura, aparát, funkce atd. časově zachovat logiku výběru i členění pozor na přítomnost a budoucnost (lépe se vyvarovat) Co bude v roce 2027? Kam institut směřuje? Vývoj Ústavy r. 48-89, r. 07-11? Vývoj v zemědělství roky, vstup do EU? geografické: dle množství případů jeden subjekt: případová studie (Správa konkurzní podstaty v ČR) dva subjekty: komparace (Správa konkurzní podstaty v ČR a SR) více podobných zemí: komparace vysvětlující odlišnosti (Správa konkurzní podstaty v ČR, SR a Maďarsku) více rozdílných zemí: komparace vysvětlující stejný vývoj (Správa konkurzní podstaty v Rusku, Japonsku a Nigérii) široké spektrum subjektů: kvantitativní metody (Správa konkurzní podstaty v zemích WTO)
Prezentace Vzor dr. Zbíral Vzor studenti Vzor – kolektivní práce
Proč jsou zdroje důležité? text napsaný bez zdrojů není textem odborným nikdo nemá v hlavě veškeré informace i kdyby ano, tak mu nebyly vrozeny výběr zdrojů ovlivní obsah i kvalitu vaší práce špatné zdroje = špatná práce vhodné zdroje = ??? práce nepodceňujte fázi vyhledávání zdrojů neoddělitelně spojeno se zpracováním zdrojů
Dělení zdrojů: primární vs sekundární zdroje primární (originální, původní) zdroje není založen (nevychází) z jiných zdrojů výhody: nezkreslenost (ne bezchybnost!) obsahují nejvíce informací možnost volné práce s nimi (nejsou ovlivněny názorem autora) příklady: právní předpisy, judikáty, statistiky, zprávy ministerstev (ne hodnotící) atd. sekundární (druhotné, odvozené) zdroje jsou založeny na jiných primárních nebo sekundárních zdrojích cílem není jen sdělit informace, zapracovávají je oba druhy jsou pro psaní důležité! sekundární nejsou „horší“, naopak budou použity vždy
Odborné vs obyčejné zdroje i neodborný text může autorovi posloužit výhoda: jednoduchost, pro pochopení rámce tématu odborný text vychází zásadně z odborných zdrojů popisnost vs analýza jsou primární zdroje odborné? neřeší se, kritériem důvěryhodnost sekundární zdroje: jak poznat odbornost? (prvek kvality) odbornost lze posoudit jen při znalosti tématu použijte selský rozum (podoba textu, počet odkazů) pomůcky: původ zdroje, autor, citovanost uplatní se u všech druhů zdrojů internet: v ČR minimum odborných zdrojů, raději nepoužívat tzv. necitovatelné zdroje (wikipedia, epravo atd.)
Schéma získávání zdrojů
Strategie vyhledávání fáze začátečnická (informativní) tzv. ber kde ber, cílem co nejrychleji překonat svůj deficit už bych měl narazit i na odborné zdroje fáze slepé uličky zadávat dle názvu tématu (Google, knihovna etc.) fáze „oblastně“ určitá chci zjistit co nejširší okruh zdrojů k tématu předmětové vyhledávání katalogy knihoven (předmětová hesla) systémy Codexis, ASPI atd.
Strategie vyhledávání fáze metoda kaskády logika: odborné zdroje odkazují na jiné odborné zdroje výhody: odkazuje se jen na to, co se týká dané otázky odkazuji jen na to, co je kvalitní lze si přečíst, proč je na co odkazováno (citováno) vše ve vzájemné souvislosti obecně přístup tzv. novějšího zdroje poslední stav výzkumu odkazuje na důležitou literaturu (role odstupu) přístup tzv. staršího zdroje jestli je kvalitní, tak byl často citován (získání širokého okruhu zdrojů)
Kaskáda: pomůcky pro „zahraniční“ témata: Google Scholar příklad: http://scholar.google.cz/ vše informačně propojené pouze zpětné citace (ze staršího zdroje), ale možnost časového vymezení příklad: téma: Odstrašující účinek trestu smrti zadám „death penalty deterrence“ plné texty vs citace
Kaskáda: ukázka české zdroje „zahraniční“ témata pozor na opisování! raději jít přímo k původním textům „domácí“ témata stejná logika kaskády, ale nutné ručně/papírově příklad: Role Ústavního soudu v období první republiky najdu si (narazím) na relevantní zdroj
Kaskáda: ukázka příklad: Role Ústavního soudu v období první republiky najdu si (narazím) na relevantní zdroj
Praktická ukázka postupu při psaní diplomové práce
Kaskáda: ukázka naplnění kaskády vždy kombinací aplikace mnoha konkrétních nástrojů nezapomínat ale na potřebu zpracování zdrojů nejen akumulace, ale i vhodnost a zapadnutí do záměru
Bezprostřední získání zdrojů východisko: znám citaci (například z kaskády) u českých (knihy i časopisy): knihovna PF (Zbrojnice, vědárna) Codexis, ASPI u zahraničních (časopisy, knihy) elektronické informační zdroje databáze shromažďující ohromné množství odborných informací poskytuje UP (MŠMT), zdarma (ale jen síť UP) přes stránku knihovny (http://ezdroje.upol.cz/)