REGIONÁLNÍ POLITIKA V ČR V KONTEXTU KOHEZNÍ POLITIKY EU RNDr.Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj
LIMITY KOMPARACE Obsahový rámec – širší pojetí kohezní politiky vůči regionální politice Geografický rámec – výrazně vyšší diverzita evropského prostoru ve srovnání s regionální strukturou ČR Časový rámec – Systémová podoba kohezní politiky EU (ES) od r.1988, v ČR systémové formování RP od r.1998
ZÁKLADNÍ POROVNÁVANÉ STAVEBNÍ ČLÁNKY A PRINCIPY KP RESP. RP Základní prvky Legislativní rámec Institucionální rámec Finanční rámec Geografický rámec Základní principy Koncentrace Partnerství Programování Monitorování a evaluace Adicionality Koordinace
PRINCIP PARTNERSTVÍ Z hlediska předpokladů velmi silná stránka ČR, v praxi zatím minimálně naplňovaná (spíše administrativně než synergicky) Výrazné přirozené předpoklady na místní a mikroregionální úrovni vzhledem k roztříštěnosti zdrojů, sídelní struktury, preferenci větších měst v rámci krajů atd. Na vyšších územních úrovních (kraje, regiony soudržnosti, národní úroveň) spíše vztahy konkurence než spolupráce
PRINCIP PROGRAMOVÁNÍ Velmi silná stránka ČR (metodické rozpracování, kvalifikovaní odborníci) Pozitivní příklady z období počátků RP i ze současnosti (IPRM) v evropském srovnání Nedostatky: - zbytečně velký rozsah programových dokumentů s důrazem na analytickou část - slabší strategická (návrhová) část – např. zúžená jen na výčet priorit - slabá, často formální vzájemná provázanost programových dokumentů na všech úrovních
KOORDINAČNÍ FUNKCE RP (KP) Silná opozice ze strany sektorových politik Snaha přenášet na KP + RP obtížně zvládnutelné úkoly na sektorové úrovni (např. v současnosti řešení globálních výzev a problémů) Nedostatečná připravenost odborníků na KP/RP se specialisty na sektorové politiky Možnosti řešení Institucionální přístup (DIACT ve Francii) Nástroj koordinace TIA (Territorial Impact Assassement)
REGIONÁLNÍ POLITIKA V ČR V KONTEXTU KOHEZNÍ POLITIKY EU Děkuji za pozornost