ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU SF Logický rámec Studie proveditelnosti Analýza přínosů a nákladů

Metoda logického rámce

Co je logický rámec Prostředek pro Nástroj hodnocení projektu identifikaci a analýzu problémů definování cílů a stanovení konkrétních aktivit k řešení těchto problémů Nástroj hodnocení projektu z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému z hlediska jeho proveditelnosti a trvalé udržitelnosti LS 2006/7 KIP/CPEU

K čemu je logický rámec Dílčí proces řízení projektového cyklu Usnadnění komunikace mezi zájmovými skupinami (stakeholders) Identifikace zájmových skupin a problémů, se kterými se setkávají Logická identifikace cílů, účelu, výstupů a činností vedoucích k řešení problému LS 2006/7 KIP/CPEU

Logický rámec - sloupce čtyři sloupce, které vyjadřují: cíle a činnosti projektu objektivně ověřitelné ukazatele zdroje (informací) k jejich měření rizika/předpoklady, které podmiňují dosažení výsledků a cílů projektu LS 2006/7 KIP/CPEU

Logický rámec - řádky Strategický cíl – obecnější PROČ Účel – PROČ Cíl vyššího stupně, k jehož dosažení je projekt jen jednou z předběžných podmínek. Účel – PROČ Čeho hodláme projektem dosáhnout, „opravdový či zásadní“ motiv a vliv projektu. Výstupy – CO Specifické výstupy, dosažené řízením jednotlivých částí. Co se skutečně zrealizovalo. Aktivity - JAK Činnosti patřící k jednotlivým výstupům, které mají být vykonány spolu se zdroji, které musí být dostupné pro vytvoření těchto výstupů. LS 2006/7 KIP/CPEU

Logický rámec

LOGICKÝ RÁMEC - příklad http://www.kip.zcu.cz/kursy/CPEU/LogickyRamecProjektu.doc http://www.dtostrava.cz/volko/downloads

INTERNÍ EXTERNÍ LS 2006/7 KIP/CPEU

CÍL LS 2006/7 KIP/CPEU

ÚČEL LS 2006/7 KIP/CPEU

VÝSTUPY LS 2006/7 KIP/CPEU

ČINNOSTI LS 2006/7 KIP/CPEU

OBJEKTIVNĚ OVĚŘITELNÉ UKAZATELE LS 2006/7 KIP/CPEU

PROSTŘEDKY OVĚŘENÍ LS 2006/7 KIP/CPEU

VNĚJŠÍ PŘEDPOKLADY LS 2006/7 KIP/CPEU

HOTOVO BUDE-LI SPLNĚNO PAK BUDE LS 2006/7 KIP/CPEU

(objektivně ověřitelné ukazatele) (rizika/předpoklady) Sloupec 1 Sloupec 2 Sloupec 4 (objektivně ověřitelné ukazatele) (rizika/předpoklady) Celkový cíl měřený čím vedou ke splnění Účel /záměr a předpokládající co Výstupy měřené čím Aktivity Prostředky (vstupy) za předpokladu, že Předběžné podmínky Pokud jsou splněny předběžné podmínky, lze zahájit realizaci aktivit projektu LS 2006/7 KIP/CPEU

Analýza problému Utvořte seznam všech problémů, které se vztahují k projetu Identifikujte klíčový problém, který budete v projektu řešit Zapište příčiny klíčového problému Zapište důsledky klíčového problému Vytvořte strom problému (viz příští snímek) Vnější okénka popisují příčiny a důsledky s menším vlivem Čím blíže je okénko ke klíčové příčině, tím má větší vliv LS 2006/7 KIP/CPEU

Strom problému Příčiny KLÍČOVÝ PROBLÉM Důsledky LS 2006/7 KIP/CPEU

Analýza zájmových skupin Identifikujte všechny zájmové skupiny (stakeholders) Rozhodněte, které z nich jsou primární – cílové skupiny, které budou mít z projektu užitek Porovnejte strom problému s analýzou zájmových skupin Které problémy ovlivňují vaše primární zájmové skupiny? Stanovte priority jejich řešení http://www.dtostrava.cz/volko/downloads LS 2006/7 KIP/CPEU

Účel Nyní můžete vyplnit řádek „účel“ Použijte analýzu problému a analýzu zájmových skupin Formulujte účel, který se vztahuje ke klíčovému problému a bere v úvahu vaše primární zájmové skupiny LS 2006/7 KIP/CPEU

Účel Pozitivní způsob řešení problému Dlouhodobější výsledek projektu Ukazuje užitek, který budou mít z projektu primární zájmové skupiny Je měřitelný Je ověřitelný Jaké jsou předpoklady jeho dosažení? Jaká jsou rizika a jak na ně reagovat? LS 2006/7 KIP/CPEU

Indikátory Hodnoty, které budou ovlivněny Jak budou ovlivněny Jak budeme hodnoty měřit? Jsou kvantifikovatelné? Kdy k tomu dojde Ptejte se: Které zájmové skupiny budou ovlivněny? Jaká bude podstata změn? Kdy ke změnám dojde? LS 2006/7 KIP/CPEU

Ověření Zápisy z jednání Zpětné vazby od zájmových skupin Přehledy a zprávy Projektové zprávy Zprávy externích hodnotitelů Prezenční listiny Srovnávací studie Kvalitativní výzkum LS 2006/7 KIP/CPEU

Cíl Cíl stručně říká, jak váš projekt ovlivní okolí Můžete říci, jak projekt zapadá do národní strategie nebo jaký má dlouhodobý vliv ve vaší lokalitě, regionu, … LS 2006/7 KIP/CPEU

Výstupy Výstup: Přispívá ke splnění účelu (dlouhodobějšího výstupu) Přináší uživatelům něco nového Může být výsledkem skupiny činností Je měřitelný a ověřitelný LS 2006/7 KIP/CPEU

Zdroje Přispívají k vytvoření výstupu Samy o sobě nejsou výstupem, pouze jejich kombinací vzniká výstup Obvykle jsou měřitelné a ověřitelné LS 2006/7 KIP/CPEU

Monitorování a evaluace Na základě logického rámce proveďte základní analýzu projektu Určete datové struktury, které budete používat pro monitorování Monitorujte výstupy a činnosti Provádějte vlastní hodnocení výkonnosti a sledujte náklady Identifikujte silné stránky a příležitosti ke zlepšení LS 2006/7 KIP/CPEU

STUDIE PROVEDITELNOSTI

Studie proveditelnosti se používá v rámci předprojektové etapy ke zjištění, zda je projekt z technického a ekonomického hlediska proveditelný. Na základě závěrů této studie řídící výbor projektu rozhodne o realizaci nebo zamítnutí projektu LS 2006/7 KIP/CPEU

Studie příležitosti studie příležitosti (Opportunity Study) slouží především pro identifikaci možností uplatnění projektu a pro vyhledávání priorit příležitostí. Např. se zabývá: rozborem přírodních zdrojů, možností jejich dalšího zpracování a využití, budoucí poptávkou po daném druhu zboží, možností dovozů a vývozů, analýzou daného odvětví v sousedních zemích, na kontinentu a ve světě, atd. LS 2006/7 KIP/CPEU

Předběžná studie proveditelnosti předběžná studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) se vypracovává, pokud technicko-ekonomická studie proveditelnosti je nákladná a dlouhodobá záležitost. V této předběžné studii se hodnotí projekt a studie může mít tyto závěry: projekt je tak průhledný a jasný, že je o něm možno již v této fázi rozhodnout kladně, projekt vyžaduje podrobnou analýzu ve studii proveditelnosti, některé části projektu jsou kritické a vyžadují hlubší zkoumání pomocí funkcionálních nebo podpůrných studií, informace vedou k negativnímu rozhodnutí o projektu. LS 2006/7 KIP/CPEU

Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je jednou z nejdůležitějších část celého projektového cyklu. Musí poskytnout technickou, ekonomickou a komerční základnu pro rozhodnutí o projektu. Studie proveditelnosti u projektu investiční výstavby může například obsahovat: Cíl, strategie a historie projektu Analýza trhu a marketingová strategie Suroviny, materiálové vstupy a energie Umístění projektu a jeho vliv na prostředí Technologie a technické zajištění projektu Rizikové aspekty projektu Pracovní síly Plán realizace projektu Ekonomické hodnocení projektu LS 2006/7 KIP/CPEU

LS 2006/7 KIP/CPEU

Cíl studie proveditelnosti Prozkoumat předem, zda vlastní projekt má naději na úspěch a zda a jak se zhodnotí vložený investiční kapitál Vybere se nejvhodnější varianta projektu a na závěr studie proveditelnosti se rozhodne, zda: projekt přijmout podle vybrané varianty studii dopracovat – vypracovat další variantu, vypracovat ještě podpůrnou studii nebo analýzu apod. projekt zamítnout LS 2006/7 KIP/CPEU

LS 2006/7 KIP/CPEU

Podrobný návod P. Sieber: Studie proveditelnosti – metodická příručka LS 2006/7 KIP/CPEU

ANALÝZA PŘÍNOSŮ A NÁKLADŮ CBA – COST / BENEFIT ANALYSIS

Veřejně prospěšné projekty veřejně prospěšné (nepodnikatelské ) projekty: cílem není maximalizace zisku, ale zvýšení užitku cílových skupin realizace projektu by měla přinést více pozitiv (přínosů, benefits) než negativ (nákladů, costs) efekty jsou často nefinanční, někdy nehmotné a nekvantifikovatelné LS 2006/7 KIP/CPEU

Základní pojmy efekty – veškeré dopady na cílové skupiny náklady (újmy, costs) – negativní přínosy (benefits) – pozitivní beneficient – subjekt, cílová skupina, na kterou dopadají efekty projektu LS 2006/7 KIP/CPEU

Návratnost investic (ROI) porovnání investovaných zdrojů a vytvořených hodnot kritérium proveditelnosti podnikatelských projektů porovnání nulové (projekt nebude realizován) a investiční (projekt bude realizován) varianty – přírůstková metoda LS 2006/7 KIP/CPEU

Nulová a investiční varianta LS 2006/7 KIP/CPEU

Sociální návratnost investic (SROI) rozšíření konceptu ROI: okruh těch, pro které jsou hodnoty vytvářeny (komunita, cílová skupina, beneficient)) co budeme považovat za vytvořené hodnoty (monetární – úspora veřejných nákladů, snížení cen sociálních služeb, zvýšení příjmů v komunitě; nemonetární – zvýšení sebevědomí, snížení kriminality, zlepšení prostředí, …) LS 2006/7 KIP/CPEU

Tvorba hodnot v neziskovém sektoru finanční finančně - ekonomická ekonomická LS 2006/7 KIP/CPEU

Finanční hodnota finanční návratnost investic – standardní poměrové indikátory jako v podnikatelském sektoru LS 2006/7 KIP/CPEU

Finančně - ekonomická hodnota kvantifikace a snaha o vyjádření finančních efektů činností – substituční efekty snížení veřejných výdajů (sociální podpora), zvýšení veřejných příjmů (dodatečné daňové příjmy) LS 2006/7 KIP/CPEU

Sociální provozní náklady mzdové náklady v sociálním sektoru jsou často vyšší než v podnikatelském, protože záměrně zaměstnává méně kvalifikované nebo jinak rizikové nebo znevýhodněné osoby náklady na dodatečnou podporu a asistenci náklady na dodatečnou spotřebu materiálu v důsledku zaměstnávání rizikových nebo nezkušených zaměstnanců LS 2006/7 KIP/CPEU

Dodatečné přínosy - 1 Zaměstnávání rizikových skupin: zlepšený přístup ke zdravotní péči, prevence zlepšení psychického stavu snížení kriminality a drogových závislostí snížení nákladů na právní služby stabilizace bydlení Pozor – mohou vzniknout i dodatečné náklady – lidé začnou čerpat veřejné služby, které by jinak nečerpali LS 2006/7 KIP/CPEU

Dodatečné přínosy - 2 doprava: snížení počtu nehod zkrácení doby dojíždění zlepšená přístupnost ale i negativa: zvýšení hluku, emisí, … LS 2006/7 KIP/CPEU

Hypotetické ceny stínové ceny - náklady obětované příležitosti př.- rekonstrukce komunikace  snížení počtu úrazů; přínos = počet úrazů, k nimž nedojde * průměrné náklady na léčení úrazu stínová mzda – nejvyšší možná odměna, kterou by pracovní síly zaměstnané na projektu mohly vydělat jinde (může být nižší než skutečná) náhražkové trhy – analogie s tržně ocenitelným efektem př. – snížení hlučnosti ohodnotíme možným zvýšením tržního nájemného v dané lokalitě LS 2006/7 KIP/CPEU

Ekonomická hodnota využití zdrojů ke zlepšení kvality života jednotlivců, komunity či celé společnosti činnosti, které mají velkou hodnotu, ale obtížně měřitelnou (např. psychologický dopad na rodinu, kterou se podařilo převést ze sociální podpory do zaměstnání) LS 2006/7 KIP/CPEU

Postup určení CBA Určete finanční hodnotu postupy používané v podnikatelském sektoru Určete finančně – ekonomickou hodnotu identifikace finančně-ekonomických faktorů: přímé, prokazatelné úspory nákladů, přínosy vyplývající ze zaměstnání lidí v NNO, úspory nákladů na sociální podpory apod. tyto úspory a příjmy vyžadují dodatečné náklady Určete kombinovanou hodnotu a odpovídající poměrové ukazatele LS 2006/7 KIP/CPEU

Diskontní sazba výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné alternativy finanční část – závislá na odvětví, 12 – 18% finančně – ekonomická: obvykle nižší, na úrovni municipálních obligací, pro projekty SF cca 5% LS 2006/7 KIP/CPEU

Důsledky na účetní systém Odděleně sledovat finanční a finančně-ekonomické toky (dotace, sociální provozní náklady) LS 2006/7 KIP/CPEU

Proveditelnost projektu hodnotí se na základě ukazatelů založených na diskontovaných peněžních tocích i když podnikatelsky je projekt nepřijatelný, mohou převážit sociálně-ekonomické benefity vždy je třeba vzít v úvahu i nehmotné a nekvantifikovatelné efekty LS 2006/7 KIP/CPEU

LS 2006/7 KIP/CPEU

Podrobný návod P. Sieber: Analýza přínosů a nákladů – metodická příručka LS 2006/7 KIP/CPEU

Síťový graf LS 2006/7 KIP/CPEU