SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE Mgr. Michal Oblouk

NATO euroatlantický mezinárodní vojenský pakt bylo založeno 4. dubna 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy sídlí v Bruselu v současnosti má 28 členských států na svém počátku bylo jen o trochu více než politické sdružení, korejská válka ale podnítila členské státy k vytvoření vojenské struktury v roce 1966 odešla Francie z vojenských struktur NATO kvůli snaze o udržení si vojenské nezávislosti na Spojených státech, kvůli tomu se sídlo přesunulo z Paříže do Bruselu r. 2002 byla mezi NATO a EU podepsána dohoda o spolupráci Berlín plus, která mimo jiné umožňuje EU využívat prostředky i kapacity NATO

SEVEROATLANTICKÁ SMLOUVA 4. dubna 1949 ji podepsalo 12 států, které se tak staly zakládajícími státy NATO obsahuje 14 článků, z nichž nejdůležitější je článek 5: Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. teroristické útoky z 11. září 2001 přiměly NATO poprvé v historii tento článek uplatnit

CÍLE NATO společná obrana a vzájemná pomoc v případě vojenského útoku proti kterékoli členské zemi sledování a potírání rizik a ohrožení (terorismus) mírové operace mimo území států Aliance udržování míru a pořádku po ukončení bojů bojové operace, jejichž cílem je nastolit mír v určité oblasti záchranné práce v případě přírodních katastrof

ČLENSKÉ ZEMĚ 1949 - Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island 1952 – Řecko, Turecko 1955 – Západní Německo (na východě vznikla NDR, založena Varšavská smlouva) 1982 – Španělsko 1999 – Česko, Maďarsko, Polsko 2004 - Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Slovensko 2009 – Chorvatsko, Albánie

NATO zřídilo: Partnerství pro mír - zřízeno v r. 1994, je založeno na individuální vojenské spolupráci každého partnerského státu (22) s Aliancí, mezi členy patří všechny současné a bývalé členské státy Společenství nezávislých států i ostatní evropské státy, které nejsou členy NATO Euroatlantická rada partnerství - byla ustanovena v r. 1997, slouží jako fórum politické výměny názorů mezi všemi 50 státy Středomořský dialog - byl zahájen v r. 1994 a je podobný Partnerství pro mír, ale soustředí se na severoafrické státy Istanbulská iniciativa spolupráce - byla vyhlášena v r. 2004 a soustředí se na státy širšího Blízkého východu Individuální akční plán partnerství – od r. 2002, je otevřen zemím, které mají politickou vůli a schopnosti prohloubit své vztahy s NATO (Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie, Kazachstán, Moldavsko, Černá Hora) kontaktní země - od devadesátých let začala Aliance spolupracovat se státy, se kterými nemá uzavřené žádné z výše uvedených oficiálních partnerství, v současnosti Austrálie, Japonsko, Nový Zéland a Jižní Korea

PŮSOBENÍ NATO válka v Bosně a Hercegovině - operace Rozhodná síla probíhala v r. 1995 a spočívala v bombardování pozic Vojska Republiky srbské ohrožujících tzv. bezpečné zóny Sarajevo a Goražde, zásah dopomohl k podepsání Daytonské dohody (NATO nasadilo mírové jednotky IFOR a později SFOR, které působily od r. 1996 do r. 2004) válka v Kosovu – r. 1999 NATO zahájilo jedenáctitýdenní leteckou operaci Spojenecká síla proti Svazové republice Jugoslávie s cílem zastavit násilné jednání vůči albánskému obyvatelstvu Kosova ze strany Srbů (do Kosova vstoupili vojáci KFOR za účelem dosažení trvalého míru a stability v oblasti postižené válkou - mise se účastní také Armáda ČR) operace v Afghánistánu – r. 2003 NATO započalo svou první operaci mimo Evropu, když převzala kontrolu nad Mezinárodními bezpečnostními podpůrnými sílami (ISAF) v Afghánistánu výcvik jednotek v Iráku – od r. 2004 do r. 2011 výcvik nové irácké armády operace Ocean shield – od r. 2009, spočívá v ochraně mořské dopravy v Adenském zálivu a Indickém oceánu (okolí Afrického rohu) proti somálským pirátům intervence v Libyi – r. 2011, zřízena bezletová zóna nad Libyí, schváleno embargo na dovoz zbraní libyjskému režimu

POLITICKÁ STRUKTURA NATO hlavní velitelství NATO se nachází v Bruselu - pracují v něm delegace členských států, styční důstojníci nebo diplomaté partnerských zemí, mezinárodní civilní zaměstnanci a mezinárodní vojenští zaměstnanci (celkový počet stálých zaměstnanců je zhruba 4000) hlavní politickou strukturu NATO tvoří Severoatlantická rada, Výbor pro obranné plánování a Skupina pro jaderné plánování - těmto orgánům jsou podřízeny Hlavní výbory, které řeší specifické úkoly v politické, vojenské a ekonomické oblasti

SEVEROATLANTICKÁ RADA nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán Severoatlantické aliance sídlí v Bruselu a každá z 28 členských zemí je v něm zastoupena jedním delegátem existuje na základě článku 9 Severoatlantické smlouvy schází se nejméně jednou za týden, a zpravidla nejméně jednou za půl roku i na úrovni předsedů vlád nebo ministrů členských zemí předsedá jí generální tajemník – od r. 2009 Anders Fogh Rasmussen z Dánska rozhodnutí jsou přijímána pouze jednomyslně

VOJENSKÁ STRUKTURA nejvyšším vojenským orgánem NATO je Vojenský výbor, který předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě, Výboru pro obranné plánování a Skupině pro jaderné plánování každá z členských zemí je zastoupena jedním (vojenským) zástupcem a výbor se schází alespoň jednou týdně předseda Vojenského výboru je volen náčelníky generálních štábů členských zemí na tříleté období výboru podléhají dvě vojenská velitelství: Velitelství spojeneckých sil pro operace (sídlí ve Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě a velí mu vrchní velitel sil NATO v Evropě) a Velitelství spojeneckých sil pro transformaci

Orgány stojící formálně mimo Alianci Parlamentní shromáždění NATO - sestává z poslanců parlamentů všech členských států a 14 přidružených států, nemá výkonnou moc, má pouze konzultativní charakter, delegáti pracují v pěti výborech: ekonomickém, politickém, bezpečnostním a vědecko-technickém a ve zvláštní skupině pro středomořský dialog, počet poslanců zemí je odvozen od počtu obyvatel; ve shromáždění jich zasedá celkem přes 300 (z Česka 7) Rada NATO-Rusko - byla založena v roce 2002, Rusko na jedné straně a NATO na druhé v ní jednají jako rovnocenní partneři, slouží ke konzultaci o bezpečnostních a vojenských otázkách Euroatlantické středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof – založeno r. 1998, pro koordinaci pomoci mezi aliančními státy a jejich partnery v případě přírodních nebo člověkem zaviněných katastrof velkého rozsahu

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/NATO http://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantick%C3%A1_smlouva http://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantick%C3%A1_rada http://cs.wikipedia.org/wiki/Anders_Fogh_Rasmussen http://www.natoaktual.cz/natoaktual/na_zpravy.aspx?y=na_summit/strukturanato.htm