Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 14. Botanika Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.14 Vytvořený ve školním roce: 2013 Téma: ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN – OPYLENÍ, OPLOZENÍ Předmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnázia Anotace: Materiál je určen pro výklad učiva Rozmnožování rostlin – opylení, oplození. . Je potřeba PC s internetem, projektor, microsoft powerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli PC k dispozici i žáci. Autor: Mgr. Lucie Koudelková Klíčová slova: opylení, oplození Ověřený dne: 2. 12. 2013

Rozmnožování rostlin Opylení a oplození

Opylení Přenos pylu z prašníku na bliznu Anemogamie = větrosprašnost Zoogamie = zvěrosprašnost Entomogamie = hmyzosprašnost Hydrogamie = vodosprašnost

Opylení Samosprašnost (autogamie) Rostliny jsou opyleny vlastním pylem Kleistomogamie – krajní případ autogamie, opylení uvnitř květu, který se neotvírá Cizosprašnost (alogamie) Rostliny jsou opyleny pylem z jiného jedince Úkol: Na internetu či v učebnici vyhledej příklady autogamie i alogamie.

Opylení Obr. 1

Pestík a tyčinky Obr. 5

Možné správné řešení… Samosprašnost – např. broskvoně, meruňky, višně Cizosprašnost – např. hrušně, jabloně, třešně

Oplození Dochází k němu buď bezprostředně po opylení nebo po hodinách i měsících. Úkol: Zjisti, za jak dlouho po opylení dochází k oplození u lísky a dubu. Principem je splynutí vaječné buňky s buňkou spermatickou v semeníku

Správné řešení… K oplození u dubu může dojít i více než rok po opylení…

Oplození krytosemenných rostlin Princip: Z pylového zrnka, zachyceného na blizně, vyklíčí pylová láčka V její špičce jsou umístěny 2 spermatické buňky Láčka prorůstá čnělkou až do semeníku Do vajíčka pronikne buď otvorem klovým, chalázou či vaječnými obaly

Klíčící pylová láčka Obr. 4

Pestík Obr. 3 Obr. 2

Oplození krytosemenných rostlin Po proniknutí do zárodečného vaku se pylová láčka protrhne a uvolní 2 buňky spermatické U krytosemenných rostlin probíhá tzv. dvojité oplození 1. buňka spermatická splyne s vaječnou buňkou 2. buňka spermatická splyne s centrálním jádrem zralého zárodečného vaku

Oplození krytosemenných rostlin Nejdříve dochází k plazmogamii = splynutí buněk Následuje karyogamie = splynutí jader buněk Syngamie = celý proces splývání gamet

Oplození krytosemenných rostlin Z oplozené vaječné buňky vzniká DIPLOIDNÍ ZYGOTA Z oplozeného centrálního jádra zárodečného vaku vzniká TRIPLOIDNÍ ENDOSPERM

Oplození nahosemenných rostlin Vajíčko leží volně na plodolistu (šupině šišky) = není uzavřeno v pestíku Jedna buňka spermatická splývá s buňkou vaječnou – vzniká DIPLOIDNÍ ZYGOTA Druhá buňka spermatická zaniká Endosperm vzniká před oplozením a je haploidní

Obr. 6

Oplození Zygota = oplozená buňka vaječná Perisperm = vnější živní pletivo Vzniká ze zbytku pletivného jádra nespotřebovaného při vývoji zárodečného vaku Endosperm = vnitřní živné pletivo, vyživující zárodek v semeni

Vývoj po oplození Z diploidní zygoty se vyvíjí dalším dělení zárodek (embryo) Celé vajíčko se po oplození vyvíjí v semeno Vaječné obaly se po oplození mění v osemení Zárodek je uložen v endospermu

Vývoj po oplození Ve zralém semeni je embryo rozlišeno na: Kořínek (radulu) Článek podděložní (hypokotyl) Vzrostlý vrchol (plumulu) Jednu dělohu (u jednoděložných) či dvě dělohy (u dvouděložných rostlin)

Vývoj po oplození U krytosemenných rostlin se mění buď celý pestík nebo jen semeník v PLOD Stěny semeníku se mění v OPLODÍ (perikard)

Rozšiřování semen a plodů Úkol: vyhledej na internetu či v literatuře význam následujících pojmů a jejich příklady: Autochorie Anemochorie Hydrochorie Zoochorie Epizoochorie Endozoochorie

Rozšiřování semen a plodů Řešení: Autochorie – rozšiřování vlastními silami, př. netýkavka Anemochorie - vzdušnými proudy, př. javor Hydrochorie – vodními proudy, př. kosatec Zoochorie - živočichy Epizoochorie – na povrchu těla, př. svízel Endozoochorie - trávicím ústrojím, př. třešeň

Použitá literatura a internetové zdroje Jessie Eastland. Creation Via Pollination [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Creation-Via-Pollination.jpg> Dixi. Budowa. s%C5%82upka [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Budowa_s%C5%82upka_w_kwiecie.jpg > Luis Fernández Garcías. Amaryllis stigma [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amaryllis_stigma.jpg > Pearson Scott Foresman. Pistil [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pistil_(PSF).png> Pavlemadrid commons. Ampliation of..Image..Beatiful yellow flower [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ampliation_of..Image.._Beatiful_yellow_flower.jpg> Matt Lavin. Pinus_albicaulis [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pinus_albicaulis_(7888780254).jpg?uselang=cs > ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I. Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN 80-7238-424-4 DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2004, ISBN 80-7290-179-6 SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN 8072901516 KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN 80-7168-947-5