ANEB HNÍZDĚNÍ NA BALKONĚ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Výr velký (Bubo bubo).
Advertisements

Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Ptáci v okolí lidských sídel
Pěnkava jikavec Autor: Tomáš P..
Jestřáb lesní Accipiter gentilis
VOLAVKA POPELAVÁ JITKA SVIČARSKÁ A.3.
Zvířata divočiny Terezka Mazurová.
Základní škola a Mateřská škola Bělkovice – Lašťany
Tučňák brýlový Tučňáci
Obojživelníci Zástupci.
NAŠI KRKAVCOVITÍ PTÁCI
Kopřivka obecná (Anas strepera)
KACHNA DIVOKÁ (Anas platyrhynchos).
Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích.
VY_32_INOVACE_Př-ž 6.,7.16 Anotace: Vzdělávací oblast: Ptáci – brodiví
Husa běločelá.
Dudek Chocholatý.
Kristýna Huspeková VII.A
Sluka Scolopax rusticola Štěpánka Pechmanová 3.A.
Křepelka polní.
Husa velká. Délka těla: cm Délka těla: cm Rozpětí křídel: 160 cm Rozpětí křídel: 160 cm Hmotnost: 2,5 - 6 kg Hmotnost: 2,5 - 6 kg Dospělý.
Živočichové našich polí PTÁCI 4. ročník
Tučňák císařský Vypracoval: Petr Skrutek
Čírka modrá a obecná (anas querquedula, anas crecca)
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Ptáci okrasných zahrad a parků 1
Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích
Sojka obecná Garrulus glandarius.
Měkkozobí Dominika Sattková.
Holub Hřivnáč Věra Husníková.
Jak jsem pozorovala krkavcovité ve svém okolí
Káně lesní Věra Husníková 3A Káně lesní.
Ledňáček říční.
Ptáci pole louky křoviny otevřené krajiny.
Tetřev Hlušec Radmila Sikytová. Vzhled Hmotnost:1-1,5kg Rozměry:až 60cm Patří k největším kurovitým ptákům u nás.JE TO OHROŽENÝ DRUH,JE OTO HRABAVÝ DRUH,KTERÝ.
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
PTÁCI.
Ptáci sadů a ovocných zahrad (2)
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
KORMORÁNI U LITICKÉ PŘEHRADY A V ČESKÉM ÚDOLÍ leden 2006 Fotografie Jaroslav Limburský.
Obratlovci Přírodopis VY_32_INOVACE_ sada, Př
Latinský název: (Melopsittacus undulatus) Žijí v Austrálii Aktivní ve dne Živí se zrním.
: „Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s určitými.
 Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou, okres Trutnov  Autor: Mgr. Hana Klomínská  Datum: prosinec 2012  Název: VY_12_INOVACE_1.2.1.
Název projektu: Živá příroda ve škole
 Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou, okres Trutnov  Autor: Mgr. Hana Klomínská  Datum: listopad 2012  Název: VY_12_INOVACE_1.2.1.
EU-OPVK-CZ.1.07/1.4.00/ :III/2 VY_12_INOVACE_ ČLOVĚK A JEHO SVĚT NA I. STUPNI ZV-LMP (ČaS/I) Téma: Volně žijící zvířata I. – savci (srnec.
KAVKA VE MĚSTĚ – KAVKA VE ŠKOLE Zaletím se podívat co se děje ve škole. ZDROJ PTÁCI PRŮVODDCE PŘÍRODOU.
Pozorování kavky obecné Základní škola Kolín II, Kmochova 943 jaro 2010.
3. SKUPINA 3. SKUPINA. KDE ŽIJÍ? Vrabci žijí v Euroasii a byli převezeni i do Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland. Vrabec polní vyhledává.
Název školy: ZŠ a MŠ Verneřice Autor výukového materiálu: Lenka Lehká
PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ.
Ekosystém pole Ptáci Přírodověda 4. ročník
VŽDY KDYŽ CHCETE ZOBRAZIT OBRÁZKY KLIKNĚTE NA ŽLUTÝ RÁMEČEK
PTÁCI 6. ročník ZŠ Londýnská.
Migrace ptáků.
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace
Veverka obecná Sciurus vulgaris.
Etologie ptáků.
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Kos Černý Michaela Špačková.
Autor: Mgr. Hana Klomínská Datum: říjen 2012
Kukačka obecná Cuculus canorus.
ROHÁČ OBECNÝ Největší brouk Evropy Žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech v lesích a hájích. U nás se vyskytuje na Jižní Moravě.
Autor: Mgr. Irena Pohořalá Název:VY_32_INOVACE_11_PTÁCI III.
PTÁCI – LETCI (MĚKKOZOBÍ)
PTÁCI – LETCI (DRAVCI) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Randáková. Dostupné z Metodického portálu
PTÁCI OKOLÍ LIDSKÝCH SÍDLIŠŤ
Řád: Pěvci znaky: v krku – hlasové ústrojí→zpěv
Transkript prezentace:

ANEB HNÍZDĚNÍ NA BALKONĚ KOSÍ STORY ANEB HNÍZDĚNÍ NA BALKONĚ

Přibližně okolo 9. května se začal na našem balkoně pohybovat podezřele často párek kosů… 12.5., tam, kde si obvykle odkládám hrníček s kávou, vzniklo úhledné hnízdo…

17.5. kosice pravděpodobně snesla vajíčka, protože na hnízdě vytrvale a svědomitě seděla …

22.5. odlétla na chvilku rychle si nasbírat pár žížal a … … v hnízdě byla tři kropenatá vajíčka ..

8.6… a rostou, jako z vody pro oba rodiče tak nastal krmící maraton 7.6. se z vajíček líhnou malí kosáci

9.6. - mladí kosi by stále jen jedli ..

10. – 12. 6. - narostlo jim krásné peří …. a zvědavě vykukují z hnízda

Kos zatím hlídá okolí a pilně nosí dětem proteiny

13.6. - kosice se snaží vylákat mladé aby vyletěli z hnízda

13.6. - podařilo se, před polednem neodvážnější mládě číslo 1 poletovalo chvíli po balkoně a pak přímým letem dorazilo na nejbližší kaštan do hnízda se už nevrátí…

a kosata číslo 2 a 3 zůstávají v rodném hnízdě

14.6. - číslo 2 a jeho letecké pokusy po balkoně … 14.6. – kosice opět láká mladé na potravu ven z hnízda …po krátkém rozhodování bez problémů doletěl na strom za bráškou

Kosice benjamínka povzbuzuje jak může, dokonce ho průběžně krmí … jen kose číslo tři stále ne a ne z balkonu

a to bylo znamením pro kosa aby vyrazil na pomoc svému nejmladšímu s nějakou posilující lahůdkou v zobáku … asi po hodině přemlouvání a krmení ze strany obou rodičů se kosáček číslo 3 konečně odvážil a vylétl na strom … až vyletěl nebo spíš sletěl pod balkon na zem

občas se ještě přiletí napít…ale jsou už samostatní a třeba si za rok opět postaví hnízdo na našem balkoně, kdo ví … 14.6. – v 15.30 je hnízdo prázdné a všichni tři mladí kosáci vyletěli do světa

Kos černý (Turdus merula) je pták žijící v celé Evropě a v jižní Asii, byl introdukován i do Austrálie a na Nový Zéland. Díky své přizpůsobivosti se adaptoval na život v blízkosti člověka a úspěšně žije a hnízdí i v těsném sousedství lidských sídel. Samci jsou nepřehlédnutelní svým charakteristickým černým peřím a žlutým zobákem, upozorňují na sebe také melodickým zpěvem Délka těla: 23 - 29 cm Kos černý je středně velký pták, o něco menší než hrdlička zahradní. Dospělý samec je matně černý s oranžově žlutým zobákem a žlutým kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí, zobák i nohy jsou černé. Mláďata jsou podobná samici, jsou ale světlejší a mohou mít hnědě tečkovanou hruď a světlé podélné proužky na zádech. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Mladí, roční samci nemají ještě vybarvený zobák, který zůstává černavý V Evropě je populace kosa černého rozdělena na dvě oddělené subpopulace, které se liší způsobem života ve vztahu k člověku. Původní, lesní populace, stále žije skrytým způsobem života v jehličnatých i listnatých lesích, populace městská, urbánní, se přizpůsobila životu v intravilánech obcí a v současnosti početně převyšuje lesní kosy. Městší kosové jsou právě ti, se kterými člověk běžně přichází do kontaktu.

Zpěv kosa černého Městští kosi Synurbanizace kosa černého začala v západní Evropě už na počátku 19. stol., v Česku pronikají první kosové do měst v druhé polovině 19. stol. Městští kosi jsou v porovnání se svými lesními příbuznými mnohem drzejší a i když jsou stále opatrní, dobře snáší ruch civilizace. Do jejich jídelníčku pak kromě bezobratlých a bobulí patří také to, co najdou na ulicích, dvorcích nebo sadech, snadno také obsazují krmítka, odkud odhání jiné ptáky. Městský kos se stává všežravcem a díky široké potravní nabídce má větší populační hustotu než lesní populace. Nabídka potravy navíc pokračuje i v zimě a to, spolu s příznivějším mikroklimatem města umožnilo kosům přezimovat. Městský kos je částečně tažný pták, častěji migrují mladí ptáci a samice Zpěv kosa černého Samec kosa začíná zpívat na začátku jara, obvykle za ranního a večerního soumraku, a to z vyvýšených míst. Zpěv je hlasitý, flétnový a melodický, kos navíc ovládá více melodií a harmonií než slavík. Zajímavé na zpěvu je, že se skládá z jednotlivých skladeb, které kos po dohrání celého svého repertoáru neustále opakuje dokola. Složitost a počet skladeb vzrůstá se stářím a zkušenostmi zpěváka

Kos černý je částečně tažný pták, na zimu odlétají lesní kosi a jen část kosů městských. Ptáci z Čech a severní Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi pak létají do Středomoří. Ze zimovišť se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v listopadu V České republice hnízdí kos černý v dubnu až červenci dvakrát až třikrát ročně, městší kosi pak hnízdí v průměru o 10 dnů dříve než lesní. Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou, lesní kosi je umísťují do vidlic stromů a keřů, městší kosi hnízdí i na budovách (balkóny, verandy). Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí. Hnízdní revír je obsazen jediným párem, který na svém území nestrpí žádného jiného kosa. Samice snáší 4 - 6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami na kterých sedí sama po dobu 13 - 14 dnů, o mláďata se starají oba rodiče po dobu 12 - 15 dnů na hnízdě a po vylétnutí je ještě asi dva týdny přikrmují. Kos černý se dožívá až 20 let