PhDr. Michaela Kubištová Seminář PPP projekty v praxi 8393P1E021219-262420197PR Úvod do PPP PhDr. Michaela Kubištová Seminář PPP projekty v praxi

Obsah Obsah Co je to PPP? Typická struktura a znaky Proč PPP? 8393P1E021219-262420197PR Obsah Co je to PPP? Typická struktura a znaky Proč PPP? Oblasti využití Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra Legislativa a metodická podpora Diskutovat Vaše dotazy a připomínky

Co je to PPP? PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí

Formy PPP Neexistuje žádná jednotná definice Termín PPP zahrnuje množství smluvních struktur, které mohou být pro realizaci projektu využity: Zdroj: PWC, 2004

Základní principy standardního PPP 8393P1E021219-262420197PR Zadavatel svěřuje vybudování a provoz veřejné infrastruktury/služby soukromému partnerovi a přenáší na něj s tím související rizika; Smluvní vztah trvá zpravidla 20-30 let; Soukromý partner infrastrukturu financuje, postaví, provozuje, udržuje a zabezpečuje poskytování služeb; Zadavatel za to platí pravidelné částky či umožní soukromému partnerovi vybírat úhrady od uživatelů nebo obojí; Zadavatel má zájem na tom, aby smluvní vztahy pro něj byly zárukou stálé „hodnoty za peníze“, soukromý partner hledá maximální jistotu výnosu za poskytované služby a akceptovaná rizika.

Veřejná zakázka x PPP Klasický systém zakázek Komplexní dodání PPP – forma BOT / DBFO / Koncese Veřejný sektor PROJEKT FINANCO- VÁNÍ STAVBA PROVOZ ÚDRŽBA DEFINICE VÝSTUPŮ FINANCOVÁNÍ

Typická struktura PPP platba za dostupnost

Typická struktura Zadavatel – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, jím zřízená příspěvková organizace a jiná právnická osoba splňující koncesním zákonem stanovené podmínky, § 2 koncesního zákona SPV – „Special purpose vehicle“, účelově založená společnost pro realizaci projektu (obvykle akciová); model SPV umožňuje zadavateli snadný monitoring výkonu, transparentní účetnictví o předmětu koncesní smlouvy Subdodavatelé – společnosti, které soukromý partner/SPV angažuje na plnění svých závazků ze smlouvy Seniorní věřitelé – banky financují stavbu infrastruktury pomocí seniorního úvěru, který má přednostní právo splácení Investoři - poskytují SPV kapitál, popřípadě i juniorní úvěr, často to bývají mateřské společnosti subdodavatelů výstavby a provozu

Proč PPP? Vyšší schopnost soukromého partnera (SP) řídit některá významná rizika projektu (kalkulace nákladů životního cyklu) Motivace a schopnost SP dodržet rozpočet a plánovaný harmonogram („platba za dostupnost“, platby až v okamžiku poskytování služby) Zkušenosti a know how SP s dlouhodobými a kvalitními řešeními (inovace) Komplexnost PPP (jedná se s jedním partnerem)

Proč PPP? Platba za kvalitně poskytovanou veřejnou službu (specifikace výstupů nikoli vstupů) Komfort uživatele veřejné služby (vyloučení údržby nebo opravy infrastruktury „nárazově“, rychlá reakce SP na odstranění poruch, závad) Rozložení plateb za poskytované veřejné služby v čase Realizace ÚSPOR pro veřejného zadavatele – PPP mohou být díky lepšímu řízení rizik nákladově efektivnější než veřejné zakázky

Výdaje na projekt - tradiční způsob Tradiční způsob řešení – projekt ve vlastní režii veřejného sektoru z vlastních finančních zdrojů 1. Investiční výdaje, nese všechna stavební rizika Výdaje v Kč 2. Provozní výdaje Tradiční způsob Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu

Výdaje na projekt – PPP projekt Veřejný sektor platí pouze za užívání služby dle míry naplnění předem smluvně sjednané kvality 1. Nulové investiční výdaje, žádná rizika Výdaje v Kč 2. Platby veřejného sektoru za užívání služby – platba za dostupnost Výdaje veřejného sektoru - PPP Tradiční způsob Projekt PPP Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu

Porovnání celoživotních výdajů Dle zahraničních zkušeností: Projekty PPP dosahují o 10-25 % nižších celoživotních výdajů 1. Překročení plánovaného rozpočtu Výdaje v Kč 2. Překročení termínu dostavby 3. Překročení očekávaných provozních výdajů Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob Tradiční způsob Výdaje investora – Projekt PPP Projekt PPP Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu

Platební mechanismy Platba za dostupnost (Availability based payments) – platby zadavatele dodavateli za to, že je infrastruktura nebo služba dostupná v požadované kvalitě, SP nese riziko dostupnosti projekty administrativních budov, nemocnic, škol Uživatelské platby (User charges) – platby, které dodavatel obdrží přímo od koncových soukromých uživatelů infrastruktury nebo služby, SP nese riziko poptávky po veřejné službě zpoplatnění vjezdu do centra města,volnočasová infrastruktura, jízdné, platby za teplo a dodávky vody, parkování) Platby za užívání (Usage based payments) – platby zadavatele dodavateli, které se liší podle toho, do jaké míry je infrastruktura nebo služba využívána stínové mýtné na dálnicích (dle průjezdu kamionů) Kombinace + příjmy z komerční činnosti Kdo? (zadavatel/uživatelé), kolik a mohu si to dovolit?, za jakých podmínek? (kvalita, čas), jak dlouho? (délka projektu), garance?

Využití PPP V Evropě nejvíce využívané PPP v dopravě a ve zdravotnictví

SWOT PPP projektů Příležitosti Hrozby Silné stránky Efektivnější a levnější realizace, kvalita Zachování kontroly Přenos rizik a motivace Kalkulace nákladů životního cyklu Odborné znalosti zkušenosti soukromého sektoru Možnost realizovat projekt i v situaci, kdy v rozpočtu chybí peníze Slabé stránky Časově náročná a nákladná příprava Konečná zodpovědnost zadavatele Dlouhodobý závazek veřejného zadavatele Příležitosti Lidské zdroje Rozvoj trhu Generování dalších příjmů Stabilizace výdajů na infrastrukturu Lepší organizační a provozní řízení investice Hrozby Nedostatečná flexibilita smlouvy k adaptaci změn během trvání projektu (vhodná služba, která vyžaduje málo změn) Nevyvážený přenos rizik Možnost skrytého zadlužení (fiskální rizika)

Kdy je vhodné využít PPP? PPP je vhodné zvažovat u projektů, které splňují následující podmínky: typově osvědčený projekt projekt je dlouhodobou prioritou, jeho realizace je odůvodněná a potřeba zabezpečení veřejné služby dlouhodobě předvídatelná pro poskytování služby je vhodný dlouhodobý smluvní vztah (málo změn) dostatečné odborné zázemí pro realizaci projektu (vlastní zdroje či externí poradci, projektový manažer!) o projekt existuje na trhu zájem projekt je pro zadavatele finančně dostupný!

OMYL! Mýty o PPP I. PPP je pouze jiný způsob financování 8393P1E021219-262420197PR OMYL! PPP je pouze jiný způsob financování Při PPP se infrastruktura kupuje jako SLUŽBA – tu zajistí soukromý sektor PPP je o schopnosti soukromého sektoru zajistit a provozovat veřejnou službu lépe a efektivněji, než dokáže sám veřejný sektor PPP by se mělo používat pouze tehdy, je-li to pro veřejný sektor výhodnější, nikoli když chybí peníze (povinnost prokazovat, že je PPP ekonomicky výhodnější) PPP je o rozdělení rizik mezi strany, které je dokáží lépe řídit: Soukromý sektor nese rizika stavební, provozní, finanční … Veřejný sektor nese riziko využití služby, riziko výkupu pozemků …

Mýty o PPP II. 8393P1E021219-262420197PR NEMUSÍ! 2. Veřejný sektor postaví levněji, protože má levnější zdroje Ano, veřejný sektor má přístup k levnějším zdrojům, ale to nezabrání předražování a opožďování zakázek, v konečném důsledku je potřeba mnohem více zdrojů, byť levnějších Soukromý sektor dokáže provozovat efektivněji než veřejný sektor V současnosti je jednoduché porovnávat projekty dle výše stavebních nákladů, ale ve skutečnosti se přesně neví, kolik nás stojí údržba a opravy v dlouhém období - výhodou PPP je komplexní pohled na celoživotní náklady projektu v řádu 20-30 let

NEMUSÍ! Mýty o PPP III. 3. PPP projekt si na sebe musí vydělat 8393P1E021219-262420197PR NEMUSÍ! 3. PPP projekt si na sebe musí vydělat Výběr plateb od uživatelů služby je pouze jeden z možných příjmů Rozhodnutí o způsobu placení je koncepční a politické rozhodnutí Ve světě se nejčastěji využívají tyto typy příjmů: Platba za dostupnost – veřejný sektor platí dle roční platby za dodržení podmínek technické kvality, dostupnosti služby … atd. Reálné mýto – vybírá se od konečných uživatelů Stínové mýto – za uživatele platí veřejný sektor dle skutečného provozu

Mýty o PPP IV. 4. Oba sektory mají rozdílné cíle 8393P1E021219-262420197PR 4. Oba sektory mají rozdílné cíle Soukromý sektor chce vydělat co nejvíce, veřejný chce platit co nejméně PPP je o dobře nastaveném vyrovnaném vztahu, ve kterém ani jedna strana nezíská přesilu Veřejný sektor si to musí umět vyjednat a pohlídat!!! Základem je připravenost a odborná způsobilost zadavatele 5. Soukromý sektor vydělá „nehorázný“ zisk Soukromý sektor už teď „má možnost“ zisku na všech zakázkách, protože je realizuje Když dokáže lépe, levněji a s inovací zajistit dlouhodobý projekt, tak ať to dělá a má zisk na tom, co veřejnému sektoru uspoří

Mýty o PPP V. 6. PPP umožňuje skryté zadlužování veřejného sektoru 8393P1E021219-262420197PR 6. PPP umožňuje skryté zadlužování veřejného sektoru Možnost klasifikovat aktiva mimo bilanci veřejného sektoru (nepromítají se do veřejného dluhu) Pouze za určitých podmínek: soukromý partner nese riziko výstavby a soukromý partner nese minimálně jedno z rizik – riziko dostupnosti anebo riziko poptávky Fiskální regulace 7. Nový prostor pro korupci x Kalkulace životních nákladů x Transparentní soutěž x Prokazování výhodnosti PPP oproti veřejné zakázce

Stručně o praxi v České republice Institucionální zajištění Legislativa Metodická činnost

Role Regulátora, MMR a PPP Centra 8393P1E021219-262420197PR Role Regulátora, MMR a PPP Centra Ministerstvo financí - Regulátor ROZPOČTOVÝ DOHLED REGULACE Monitorování a regulace závazků z PPP Účast v řídících výborech pilotních projektů Schvalování a zveřejňování metodik Rozpočtový dohled nad municipalitami PPP Centrum PROJEKTOVÁ PODPORA Praktické poradenství veřejnému sektoru při přípravě a realizaci projektů, tvorba metodik a podpora vzdělávání Ministerstvo pro místní rozvoj LEGISLATIVA Garant zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona

Legislativa Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (KZ) Koncesní smlouva (§16 KZ) a „kvazikoncesní smlouva“ (§1 odst. 2, KZ) Povinnost zpracovat a schválit „koncesní projekt“ (studie proveditelnosti) (§21 a §22 KZ) Povinnost schválit před podpisem koncesní/kvazikoncesní smlouvu (§23) Povinná žádost o stanovisko MF pro projekty ÚSC (§30 KZ)

Koncesní projekt Dokument, který prověří ekonomickou, technickou a právní proveditelnost projektu formou PPP Obsah koncesního projektu je upraven v §21, odst. 2 a vyhlášce ke koncesnímu zákonu č. 217/2006 Výstupem je zjištění, zda je zadání formou PPP ekonomicky výhodnější než veřejná zakázka  „PPP dosahuje hodnoty za peníze“ Kvantitativní zhodnocení pomocí porovnání dvou finančních modelů, které modelují cash flow projektu po celou dobu trvání projektu v případě jeho zadání: veřejnou zakázkou – model „model PSC“ (Komparátor veřejného sektoru) formou PPP – „model PPP“

Nepřevoditelná rizika Finanční porovnání Výstupem obou modelů je čistá současná hodnota finančního plnění od zadavatele. Porovnáním zjistíme, která z variant je pro zadavatele levnější Model PPP Hodnota plateb zadavatele za služby Model PSC Nepřevoditelná rizika Kapitálové výdaje a výdaje na provoz Výdaje na financování Převoditelná rizika Hodnota za peníze

Metodická podpora v oblasti PPP Zveřejněno na www.mfcr.cz a www.pppcentrum.cz: Hodnota za peníze a případová studie Metodika vypracování koncesního projektu Metodika řízení rizik v projektech PPP + Katalog rizik Metodika hodnocení kvantitativních aspektů hodnoty za peníze Vzorová koncesní smlouva a Manuál PPP Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení Komunikační strategie PPP projektu

Přehled rozvoje trhu PPP v ČR 8393P1E021219-262420197PR + Koncesní zákon účinný od července 2006 + Řada pilotních projektů a municipálních projektů z různých sektorů + Zveřejněné metodiky + Vzorová koncesní smlouva – konzultace s trhem + Podpora MF, PPP Centrum + Podpora Asociace PPP – 60 členů + Podpora konceptu PPP v rámci evropských struktur + Zájem trhu (investorů i bank) – Chybí politická vůle – Přetrvávají mýty ohledně aplikace PPP – Strach z „nového“ způsobu zadávání (proč to dělat nově, když mohu postaru) – Někdy až příliš komplikovaná legislativa (potřeba vyjasnění definice koncese, poptávka po zjednodušení dvoustupňového schvalovacího procesu, možné nejasnosti ve speciálních předpisech) – Málo dokončených projektů sloužících jako příklad

8393P1E021219-262420197PR Děkuji za pozornost www.pppcentrum.cz Ing. Jan Škurek Ředitel, tel: 234 155 350, jan.skurek@pppcentrum.cz PhDr. Michaela Kubištová Vedoucí metodiky a zahraničních vztahů, tel: 234 155 357, michaela.kubistova@pppcentrum.cz