Krysa a potkan v Evropě Autoři: Tomáš Dvořák Ladislav Hořejší Martin Matějka

Taxonomické zařazení Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí Říše: živočichové Podříše: mnohobuněční Vývojová větev: druhoústí Kmen: strunatci Podkmen: obratlovci Nadtřída: čelistnatci Skupina: blanatí Třída: savci Podtřída: živorodí Nadřád: placentálové Řád: hlodavci Čeleď: myšovití

Krysa (Rattus rattus) Charakteristika: délka těla – 15-25 cm ocas – 17-26 cm hmotnost – 140-250 g zbarvení – černošedé až šedohnědé, spodina těla je světlejší uši – velké, tenké, neostřené, sklopené dopředu

Krysa (Rattus rattus) Rozšíření a výskyt: Krysa se do Evropy dostala asi před 2-3 tisíci lety z Indie, možná přes Afriku. Značně se rozšířila a v těsném soužití s člověkem postupně osídlila téměř celou Evropu. V současné době došlo v západní a střední Evropě k silnému úbytku krys. V Německu a Anglii se vyskytuje jenom místy v přístavních městech. Na území České republiky se nachází pouze v oblasti západních Čech v okolí Labe.

Krysa (Rattus rattus) Způsob života: -málokdy se vyskytují jednotlivě -aktivní za soumraku a svítání -málokdy se vyskytují jednotlivě -tvoří kolonie o 20-60 zvířatech -nemají pevnou hirearchii -lze je snadno vypátrat, používají stále stejné cestičky -jiným krysám signalizují své území pachovými značkami -hnízda zakládají mezi střešními trámy, ve výklencích a -otvorech na půdách -hnízda vybudována ze spleti papíru, vlny a stébel trav

Krysa (Rattus rattus) Potrava: -jídelníček pestrý, obsahuje všechny možné složky -převažuje rostlinná strava -působí velké škody v sýpkách a spížích

Krysa (Rattus rattus) Rozmnožování: -průměrný vrh – 7 mláďat -samičky jsou březí téměř po celý rok -průměrný vrh – 7 mláďat -březost 21-23 dní -mláďata schopna rozmnožování po 3 měsících

Potkan(Rattus norvegicus) Charakteristika: délka těla – 20-28 cm ocas – 17-23 cm hmotnost – 140-500 g zbarvení – hnědošedé až rudohnědé, spodina těla je špinavě bílá uši – kratší než u krysy

Potkan(Rattus norvegicus) Rozšíření a výskyt: -není původní evropský druh -v Evropě se potkani usídlili už v 10-11 stol., rozšíření nastalo až v 18 stol. -v současnosti se vyskytuje především v oblastech severně o Alp -krysa a potkan si Evropu rozdělili, jejich výskyt se překrývá jen místy -na našem území je běžným obyvatelem měst

Potkan(Rattus norvegicus) Způsob života: -jasná sociální hierarchie -sociální kontakty hrají důležitou roli -potravu hledá především za soumraku -zakládá nory na březích rybníků, řek a haldách odpadků -rozsáhlé systémy chodeb mají několik únikových východů, příčné -spojovací chodby a zásobýrny -hnízdo vystálá suchými listy, papírem, travinami nebo vlnou

Potkan(Rattus norvegicus) Potrava: -všežravec -způsobuje velké škody na uskladněních potravinách

Potkan(Rattus norvegicus) Rozmnožování: -může se rozmnožovat téměř po celý rok -v jednom vrhu 7-11 mláďat (počet mláďat závisí na kondici zvířat) -březost trvá tři týdny -mláďata otvírají oči v šestém dnu, po třech týdnech jsou odstavena -v mnoha městech na světě žije víc potkanů a krys než lidí

Potkan jako škůdci Čím škodí: -působí značné škody požerem krmiva, zemědělských produktů a zásob -znehodnocují potraviny -poškození objektů Nemoci: -přenáší zárodky nebezpečných chorob např. trichinóza, kterou způsobuje svalovec -přenáší parazity -nepřímý přenašeč morové nákazy ( v tropických a subtropických oblastech) Hubení: -chytání do pastí -plynování -kladení otrávených návnad -úspěch hubení závisí na opakovaných akcích a kontrole v centrech výskytu -potkani mají málo přirozených nepřátel

Dobrou noc!