24. Josef se dal poznat svým bratrům
Nikdo z vás nezůstane v mém otroctví, jen muž, který pohár ukradl.
Pokud si zde ponecháš Benjamína, můj otec zemře smutkem. Prosím, vezmi si místo bratra za otroka mě a on odejde společně s ostatními domů.
Já jsem Josef. Můj otec ještě žije?
Tento mocný pán, tento správce Egypta, že je Josef? Josef, kterého jsme neměli rádi a zachovali jsme se k němu velmi krutě? Za to všechno nás teď určitě potrestá!
Pojďte blíž. Nebojte se a nebuďte smutní! Já se už na vás nezlobím. Všechno jsem vám odpustil Chovali jste se ke mně sice velmi zle, ale Hospodin moje i vaše srdce změnil. Já jsem vám to všechno odpustil, protože vím, že bylo v Hospodinově plánu, abych se dostal do Egypta. Kdyby tomu tak nebylo, tak byste teď neměli co jíst vy ani nikdo jiný široko daleko.
Vraťte se zpátky domů a přiveďte sem otce i své rodiny. Přestěhujete se nyní zde do Egypta.
Nemohu se dočkat, až zase uvidím svého otce. Mám velkou radost, že vše Bůh takto dobře řídí.
Opravdu jsou už jiní, ze srdce jim odpouštím. Jedině takto můžeme žít spolu, když si budeme odpouštět.
ÚKOL: Také se ti stává, že ti někdo něco provede nebo tě nazlobí. Nejraději by jsi mu možná ukázal jako máš sílu nebo mu to odplatil. Vzpomeň si na jednu modlitbu, ve které se modlíš o tom, jak prosíš o odpuštění, protože i ty odpouštíš. Víš o kterou modlitbu se jedná?
Bonus pro dospělé Josef nám ukazuje, jak máme odpouštět. Ježíš nás vede k tomu stejně. Někdy je těžké zapomenout a odpustit ze srdce. Sami to nedokážeme, nemáme na to sílu, neumíme to. Možná se nám i nechce. „…abys otevřel jejich oči a oni se obrátili od tmy ke světlu, od moci satanovy k Bohu, a vírou ve mne dosáhli odpuštění hříchů a podílu mezi posvěcenými.‘ Sk 26,18
Římskokatolická farnost Hnojník únor Pro vnitřní potřebu farnosti