OBCHODNÍ POLITIKA EU Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 3 CO JE OBCHODNÍ POLITIKA EU

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 OBCHODNÍ POLITIKA JEDNOTNÉ PRINCIPY PRO VŠECH 27 ZEMÍ EU 1) Tarifní, netarifní a ochranná opatření úpravy celních sazeb sjednocování liberalizačních opatření obchodní ochranná opatření, vč. opatření v případech dumpingu a subvencování 2) Mnohostranné a bilaterální obchodní dohody uzavírání celních a obchodních dohod uzavírání dohod o obchodu službami uzavírání dohod týkajících se obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví nově též přímých zahraničních investic

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 UNILATERÁLNÍ (HORIZONTÁLNÍ) DIMENZE 1)Systém všeobecných preferencí – GSP probíhá revize systému cíl větší adresnost pomoc rozvojovým zemím v odstraňování chudoby, prosazování udržitelného rozvoje a zapojení do mezinárodního obchodu forma - jednostranně zvýhodněný přístup na trh EU 2)Ochranná opatření zajistit, aby obchod probíhal podle pravidel a nezpůsobil újmu domácímu hospodářství nejvyužívanější - antidumping, protisubvenční opatření a opatření proti zvýšeným dovozům - safeguards

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 6 AKTUÁLNÍ PRIORITY AKTUÁLNÍ PRIORITY OBCHODNÍ POLITIKY EU se ctí dokončit současné vyjednávací kolo ve Světové obchodní organizaci – DDA uzavřít rozjednané bilaterální obchodní dohody s hlavními partnery EU otevření trhů s veřejnými zakázkami prohloubit obchodní vztahy s dalšími strategickými partnery - především USA, Čína, Rusko a Japonsko obnovení rovnováhy mezi otevřeným trhem EU a uzavřenějšími trhy partnerů (důraz na veřejné zakázky !) jednání s klíčovými obchodními partnery o komplexní úpravě investičních podmínek

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 MNOHOSTRANNÁ DIMENZE Světová obchodní organizace - WTO je páteří světového obchodu jednotná pravidla pro všech 153 členů ( Rusko zatím NE!) společná pravidla předvídatelnost obchodu, vymahatelnost závazků současné vyjednávací kolo negociací o liberalizaci obchodu je Rozvojový program z Dohá – DDA -nadále ambiciózní cíl naplnit původní mandát -princip jednotného závazku („single undertaking“) X v současné chvíli nelze dokončit jako celek podporujeme návrh tzv. „prosincového balíčku“, který by měl alespoň zohlednit potřeby nejméně rozvinutých členů

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 BILATERÁLNÍ JEDNÁNÍ Dvoustranná a regionální (doplněk k pravidlům WTO, možnost sofistikovanějších pravidel a hlubší liberalizace) Dohody s partnery na stejné hospodářské úrovni a se stejnými ambicemi např. dohoda s Kanadou, Jižní Koreou - nové moderní dohody s vysokými ambicemi, zahrnujícími hlubší liberalizaci a široký rozsah pravidel, pokrývající zboží, služby, IPRs, veřejné zakázky. Dohody zahrnující rozvojové aspekty cílem prohloubení liberalizace i dosažení rozvoje, zpravidla sjednávány s celým regionem, např. dohody EPA (např. s CARIFORUM, Centrální Afrikou atd.)

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 9 BILATERÁLNÍ OBCHODNÍ DOHODY DCFTA = Hluboké a komplexní dohody o volném obchodu 1)s Korejskou republikou – uplatňování od ) aktuální pokročilá vyjednávání: Indie Kanada Singapur Malajsie Ukrajina obnovená jednání s Mercosurem 3)nově schválen mandát pro negociace s Moldavskem

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 BILATERÁLNÍ OBCHODNÍ DOHODY Další typy obchodních dohod: vícestranná obchodní dohoda s Kolumbií a Peru - parafována – nyní bude proces ratifikace obchodní pilíř Asociační dohody se Střední Amerikou – parafováno nyní bude proces ratifikace jednání o dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) mezi EU a Čínou – obsahuje významné obchodní kapitoly jednání o „Nové dohodě“ S Ruskem, která by měla nahradit stávající PCA podmínkou a prioritou zůstává vstup Ruské federace do WTO

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 INVESTICE Lisabonská smlouva přímé zahraniční investice v kompetenci EK CÍL: bilaterální investiční dohody za EU jako celek NYNÍ: přechodné řešení – tzv. grandfathering příprava mandátů k tomu, aby ochrana investic společně s jejich liberalizací mohla být zařazena do probíhajících vyjednávání obchodních dohod vlajkové lodi = INDIE, SINGAPUR, KANADA diskuse, zda neuzavírat samostatné dohody o investicích s dalšími zeměmi, jako je např. Čína.

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 12 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY VEŘEJNÉ (VLÁDNÍ) ZAKÁZKY dosahují 10 % HDP u vyspělých zemí + příležitosti v odvětvích, kde je EU vysoce konkurenceschopná (= např. veřejná doprava, zdravotnické prostředky, farmaceutické výrobky, ekologicky šetrné technologie) x zahraniční trhy s veřejnými zakázkami zvláště uzavřené snaha o symetrii vnějších trhů s tím, co nabízí EU  v rámci bilaterálních jednání  vícestranná Dohoda o vládních zakázkách (GPA) – cílem je, aby k ní např. co nejdříve přistoupila Čína

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 13 SLUŽBY služby tvoří 70 % světové produkce X pouze cca 20 %světového obchodu otevírání trhů a větší symetrie s nabídkou EU předcházení vytváření nových překážek u vznikajících typů služeb (= návaznost na technologický vývoj)

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 14 STRATEGIČTÍ PARTNEŘI Obchodní vztahy se s strategickými partnery – zejm. USA, Čína, Rusko a Japonsko KLÍČOVÉ X MIMOŘÁDNĚ KOMPLIKOVANÉ (důraz na netarifní překážky obchodu (NTBs) USA + Japonsko necelní překážky obchodu a investic = nutná spolupráce v oblasti právních předpisů Čína překážky průmyslové a makroekonomické politiky založené na modelu státního kapitalismu (veřejné zakázky, suroviny, neprůhledné postupy atd.) Rusko rovněž řada problémů se zásahy státu (náhlé zvyšování cel ad hoc, různá omezující pravidla)

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 15 GLOBÁLNÍ KONTEXT 1) globální finanční a hospodářská krize posílení boje proti protekcionismu: a) multilaterálně (WTO) b) bilaterálně (Dohody o volném obchodu) 2) nástup rychle se rozvíjejících ekonomik do roku 2015 bude 90 % světového růstu vznikat mimo Evropu 1/3 bude tvořit samotná Čína v roce 2030 by současné tzv. rychle se rozvíjející ekonomiky měly vytvářet cca 60 % světového HDP nutnost zachování konkurenceschopnosti pomocí inovativních, vysoce hodnotných produktů a internacionalizace podniků, včetně malých a středních

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 16 OBCHODNÍ POLITIKA - PROCES OBCHODNÍ POLITIKA = SLUŽBA PODNIKATELŮM má bezprostřední ekonomický dopad na byznys sféru pozice ČR stojí na potřebách českých podnikatelů nezbytnost spolupráce s českým byznysem ve všech fázích vyjednávacích procesů, mj.  schvalování mandátů  dopadové studie  jednotlivá kola a návrhy textů efektivní řešení konkrétních problémů českých podnikatelů

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 17 OBCHODNÍ POLITIKA - PROCES VÝBOR PRO OBCHODNÍ POLITIKU zvláštní pracovní orgán Rady EU pro obchod EK zde s členskými státy konzultuje své dílčí kroky i strategická rozhodnutí v oblasti obchodní politiky Výbor pracuje na více úrovních od politické po expertní (služby, investice, textil, ocel, industriální sektory) členské státy předkládají EK k řešení problémy v obchodu, včetně konkrétních případů obtíží jednotlivých podnikatelů s obchodem mimo EU (např. problémy na hranicích)

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 18 OBCHODNÍ POLITIKA - PROCES EK návrhy k provádění společné obchodní politiky doporučení na sjednání mezinárodních smluv vyjednávání o smlouvách, informace a konzultace s Výborem pro obchodní politiku, informace EP dialog s NGOs a podnikatelskou sférou Rada EU (= členské státy EU) schválení mandátů pro EK k vyjednávání smluv konzultace všech dílčích kroků EK uzavření smluv po souhlasu EP Evropský parlament spolurozhodování – rámec pro provádění SOP udělení souhlasu s uzavřením smluv

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 19 OBCHODNÍ POLITIKA - PROCES VAZBA S OSTANÍMI POLITIKAMI EU efektivní propojení s dalšími vnitřními a vnějšími politikami EU:  podpora podnikání  energetika  zemědělství  celní otázky  celkové zahraniční vztahy Unie koherence mezi pravidly vnitřního trhu a vnější liberalizací

 2011  Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 DĚKUJI ZA POZORNOST