Člověk a Příroda Člověk až do historicky nedávných dob byl přirozenou součástí přírody. Byl přímo závislý na tom, co dokázal z prostředí ve kterém žil, získat. Až první zemědělci začali proměňovat - jim dostupnými prostředky - přirozené prostředí tak, aby z něj mohli vyzískat co nejvíce ke svému životu Přírodní katastrofy Globální oteplování Ekologie Příroda

Přírodní katastrofy Zpět Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech. Tyto procesy souhrnně označujeme přírodní katastrofy, někdy také méně přesně živelní pohromy. Většinou jsou spojeny s uvolněním značného množství energie a s přesuny velkých objemů hmoty (vody, vzduchu, půdy apod.) Meteorologické katastrofy- Blizard, Bouřka, Krupobití, Horko, Sucho, Tornádo, Tropická bouře a Hurikán, Zima. Geologické katastrofy- Sesuv, Sopečná erupce, Lavina, Závrt, Zemětřesení, Tsunami. Ostatní- Epidemie a Pandemie, Hladomor, Kobylky, Povodeň, Požár Průmyslové katastrofy Způsobené člověkem - Ekologická katastrofa, Jaderná katastrofa, Chemická katastrofa. Zpět

Globální oteplování Zpět Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který byl pozorován v posledních dekádách. Očekává se že změny teplot povedou k dalším klimatickým změnám včetně zvedání hladiny moří a změn v množství a alokaci srážek. Takové změny mohou zvýšit četnost a intenzitu extrémních atmosférických jevů jako jsou povodně, sucha, vlny veder a hurikány, změny zemědělských výnosů, globální stmívání, snižování průtoku řek v létě nebo přispívat k vymírání biologických druhů. Ve srovnání s lety 1860 až 1900 se teplota na zemi i v moři zvedla o 0,75 °C Klimatický systém se mění jak přírodními „vnitřními“ procesy, tak také v důsledku různých externích vlivů, kterými kromě lidských zásahů mohou být sluneční aktivita nebo vulkanické emise skleníkových plynů. Klimatologové vesměs souhlasí s tvrzením, že se Země ohřívá, ale existují neshody v určení příčin klimatických změn. Zpět

Ekologie Ekologie se užívá v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. ekologie lesa: vztahy mezi organismy a prostředím v lese. ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka). ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. aplikovaná ekologie: zabývá se praktickou aplikací ekologických poznatků produkční ekologie: zabývá se produkční analýzou trofických úrovní a koloběhem hmoty a energie v ekosystému Zpět

Příroda Rozdělení přírody Zpět Makrosvět - Jako makrosvět se označuje ta část přírody, v níž platí zákonitosti klasické fyziky. Jde o svět, který je svými rozměry pochopitelný a pozorovatelný lidskými smysly. Makrosvět lze obvykle zařadit do rozměrů od tisícin milimetru po miliony kilometrů. Kromě běžných těles vyskytujících se v našem okolí lze do makrosvěta zařadit např. planety. Mikrosvět - Jako mikrosvět se označuje ta část přírody, která se zabývá složením hmoty v měřítcích menších než (přibližně) 10-8 cm, tedy na atomární a subatomární úrovni. Tento svět není přímo pozorovatelný lidskými smysly. Zákonitosti klasické fyziky zde neplatí a je nutno používat aparát kvantov fyziky. Do mikrosvěta patří např. atomy a elementární částice, kterými se zabývá fyzika částic. Megasvět - Jako megasvět se označuje ta část přírody, která se zabývá strukturou vesmíru ve velkých rozměrech (řádově v měřítcích 106 světelných let a větších). Na takových rozměrech je nutno zákonitosti klasické fyziky nahradit obecnou teorií relativity. Do megasvěta spadá např. studium vývoje vesmíru, kterým se zabývá kosmologie. Zpět