INFORMACE A INFORMAČNÍ ZDROJE

INFORMACE V informatice tvoří informaci kódovaná data, která lze vysílat, přijímat, uchovávat a zpracovávat technickými prostředky. Množství informace je rozdíl mezi neurčitostí (entropií) informace (nebo stavu) před a po zprávě. Občas je slovo informace chybně zaměňováno s pojmem data, který spíše představuje „to, z čeho informaci získáváme“ (například číslo na konkrétní osobu z telefonního seznamu). Nosičem informace je signál

METAINFORMACE Metainformace může být také fragmentem zdroje, zdroj se však také může skládat pouze z fragmentů - metainformací. Jako příklad si můžeme vzít titulky filmu - po nápisu The End se objevují titulky, které nás informují o skutečnostech, které sice pro vznik filmu byly podstatné, pro jeho existenci však již podstatné nejsou - jedná se o metainformace. Film (zdroj) bez titulků  nelze promítat - titulky - metainformace - jsou tedy fragmentem zdroje . Katalog filmové půjčovny je sám o sobě též zdrojem, obsahuje však pouze některé informace z filmových titulků - je tedy složen pouze z fragmentů - metainformací.

METAINFORMACE aneb rozdíl mezi myšlením člověka a stroje Metainformace jsou dílčí informace, které popisují atributy informačního zdroje Hlavním důvodem pro používání metainformací informačních zdrojů v digitálním světě jsou odlišné metody práce stroje - počítače a lidského mozku. Lidé ovšem také pracují rádi s metainformacemi. Nalepovací štítky, poznámky z přednášek, uzel na kapesníku..., a jelikož pro nás lidi je měřítkem všeho člověk, lze účel metainformací DCM popsat takto: "Metainformace jsou zde proto, aby stroje byly schopny nabídnout nám informace podobně jako člověk!"

INFORMAČNÍ ZDROJE prostředek společenské komunikace tvořený množinou informací a sloužící k jejich fixaci (záznamu) a/nebo přenosu v čase a prostoru systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty...)

TŘÍDĚNÍ (2000) Funkční Podle míry zveřejnění Typové Institucionální Podle nosiče Podle způsobu prezentace údajů Podle obsahu

I. informační zdroje pro řízení 1. funkční podle účelu obsažených informací I. informační zdroje pro řízení informace na podporu rozhodování (manažerské informační systémy, expertní systémy v lékařství, v jaderných elektrárnách )

1. funkční II. informační zdroje pro poznání odborné informace, informace pro inovační proces Nevyčerpatelnou studnicí tohoto typu informací jsou katalogy knihoven. Proč? Většina lidského vědění je zapsána v knihách. Většina knih je uložena v knihovnách. Cesta ke knihám uloženým v knihovnách vede přes katalogy.

2. podle míry zveřejnění veřejné (publikované) neveřejné (nepublikované) tajné

3. typové I.dokumentové systémy podle typu poskytovaných informací hledáme: dokumenty, jež obsahují potřebnou informaci obsah: primární informace, plné texty (fulltext)

II. dokumentografické (bibliografické, referenční) systémy 3. typové II. dokumentografické (bibliografické, referenční) systémy hledáme: odkazy na literaturu aj. zdroje (bibliografické citace, anotace, referáty) obsah: sekundární informace, nepřímé informace

III. faktografické (nebibliografické) systémy 3. typové III. faktografické (nebibliografické) systémy hledáme: fakta nebo plný text původního dokumentu obsah: primární informace, přímé informace

4. institucionální I. producenti, vydavatelé primárních dokumentů podle typu instituce, jež informace poskytuje I. producenti, vydavatelé primárních dokumentů nakladatel/ství, vydavatel/ství: osoba nebo organizace odpovědná za výrobu a rozšiřování dokumentu; organizuje a financuje produkci a publikování dokumentů (knih, časopisů, novin a dalších)

4. institucionální typické informační procesy: publikování - získávání (akvizice) titulů (rukopisů) od autorů, redakční práce (editace), zajištění výroby, odbyt (prodej) typické informační produkty: primární dokumenty - knihy, brožury, periodika, grafika, hudební a obrazové záznamy, počítačové databáze sekundární dokumenty - nakladatelské katalogy a seznamy

4. institucionální II. distributoři, prodejci knižní velkoobchod / maloobchod, virtuální knihkupectví, distributoři periodik (PNS, SEND), prodejci typické informační procesy: rozšiřování, distribuce, odbyt, prodej typické informační produkty: primární dokumenty - distribuované (prodávané) dokumenty sekundární dokumenty - knihkupecké katalogy a seznamy

4. institucionální III. document delivery systems služba zavedená v 70. letech jako doplněk k online bibliografickým databázím typické informační procesy: doručování plných textů dokumentů typické informační produkty: xerokopie, fax, elektronický dokument

4. institucionální IV. databázová centra umožňují vzdálený online přístup k centralizovaným zdrojům (zpravidla ve formě databází), a to velkému množství uživatelů současně typické informační procesy: agregace (shromažďování) a online zpřístupňování elektronických dokumentů typické informační produkty: elektronické dokumenty (primární i sekundární)

4. institucionální V. knihovny typické informační procesy: shromažďování (agregace, kumulace) dokumentů z různých zdrojů (časových i prostorových) na jedno místo, katalogizace, organizace dokumentů, zpřístupňování dokumentů typické informační produkty: primární dokumenty - uspořádané fondy dokumentů sekundární dokumenty - katalogy, bibliografie katalogy jedné instituce (Knihovna Parlamentu ČR) souborné katalogy (LANius, OCLC, CASLIN)

4. institucionální VI. bibliografické, referátové a dokumentační služby typické informační procesy: soustředění údajů o diverzifikovaných dokumentech na jedno místo (indexes, abstracts), indexování (bibliografický popis, anotování, klasifikace) typické informační produkty: referátové časopisy dokumentografické databáze

4. institucionální VII. archivy (record management systems) typické informační procesy: archivace dokumentů

4. institucionální VIII. specializované informační instituce (clearinghouse, informační brokeři) typické informační procesy: vyhledávání, zprostředkování informací, zpracování informací typické informační produkty: zprostředkované informace nebo dokumenty s příp. přidanou hodnotou

I. přenášené energií (vysílání) 5. podle nosiče I. přenášené energií (vysílání) přenos v prostoru, nikoli v čase (resp. časové prodlevy nehrají roli) a) proud (stream) zpráv b) hudba nebo video přehrávané v průběhu načítání u klienta

II. "klasické", tištěné zdroje III. elektronické (digitální) zdroje 5. podle nosiče II. "klasické", tištěné zdroje III. elektronické (digitální) zdroje a) podle typu nosiče -na hmotném nosiči (např. děrné štítky, děrné pásky, magnetické disky, magnetické pásky, diskety, CD ROM -přístupné ze sítě - online (videokonference, zpravodajství agentur) - přístupné ze sítě - offline (elektronické konference, downloadované soubory)

5. podle nosiče b) podle způsobu vzniku -mutace tištěných dokumentů -dokumenty existující pouze v elektronické verzi

6. podle způsobu prezentace údajů I.numerické základ: data, v jejichž hodnotách převažují číselná vyjádření parametrů různých předmětů a jevů nebo ukazatele různých vývojových procesů TableBase nabízí číselné údaje obsažené v časopiseckých a novinových článcích, zpravidla v tabulkové podobě. statistiky statistická ročenka, průzkumy veřejného mínění databáze o vlastnostech látek ceníky, kursovní lístky kalendária, jízdní řády, letové řády matematické, fyzikální, chemické, astronomické tabulky

6. podle způsobu prezentace údajů II. textové A) referenční systémy základ: krátká faktografická informace odpovídající na určitý dotaz adresáře uspořádaný soubor adres osob nebo organizací kalendáře informace vztažené k určitému datu biografie personálie, Who is Who katalogy výrobků parametry výrobků, kontakty na výrobce či dodavatele průvodce geografické nebo institucionální údaje nabídky - poptávky inzerce, tendry, zaměstnání referenční systémy v užším slova smyslu informace o zdrojích informací - sekundární, terciární informace

6. podle způsobu prezentace údajů B) encyklopedie, slovníky informace o slovech a pojmech, souhrny poznatků C) bibliografické (dokumentografické) systémy fondy knihoven a informačních institucí přístup: katalogy knihoven, referátové časopisy, bibliografie, rešerše, bibliografické databáze D)plnotextové systémy E) expertní systémy

6. podle způsobu prezentace údajů III. netextové (obrazové, zvukové, multimediální) A) obrazové databáze archivy fotografií, reprodukce uměleckých děl, ochranné známky, průmyslové vzory, nabídky realitních kanceláří B) GIS - geografické informační systémy polohově vztažené informace (geografické údaje), elektronické mapy C) zvukové systémy D) multimediální systémy

7. podle obsahu všeobecné informační systémy, každodenní informace zpravodajství (žurnalistické systémy) ekonomické a obchodní informace informace pro fungování státu (pro státní správu a samosprávu) legislativní (právní) a normativní systémy systémy pro vědu, výzkum a vzdělání a) populárně vědecké, osvětové b) vědecké, odborné přírodovědné lékařské společenskovědní technické

AUTORSKÁ PRÁVA zabývá právními vztahy uživatelů a tvůrců tzv. „autorských děl“ k příslušným dílům. Tvůrci mohou být například spisovatelé, hudebníci, filmaři, architekti, urbanisté a programátoři apod. Prostřednictvím autorského práva stát poskytuje autorům po jistou omezenou dobu určitá výlučná práva k jejich dílu. Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.

AUTORSKÁ PRÁVA Autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje; chrání pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě. Autorským dílem je pouze jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, dílem není námět, zpráva, informace, metoda, teorie, vzorec, graf, tabulka fyzikálních konstant, výstup počítačového programu apod. samy o sobě.Jsou chráněna také tzv. práva související s právem autorským, kam patří práva výkonného umělce k vlastnímu výkonu, práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, právo rozhlasového a televizního vysílatele a právo nakladatele.

AUTORSKÁ PRÁVA Fakt, že dané dílo je chráněným autorským dílem, se často signalizuje symbolem © následovaným rokem a jménem autora. Tento symbol má však v Česku (i ve většině jiných zemí) pouze ryze informativní význam – dílo je plně chráněno i tehdy, není-li to na něm nijak uvedeno.

AUTORSKÁ PRÁVA Obsah autorského práva Osobnostní práva těsně souvisejí s osobností autora a jsou tedy nepřevoditelná a trvají do smrti autora, kdy zanikají. (Po autorově smrti je však nadále chráněno autorství samo – nikdo si nesmí osobovat autorství cizího díla (vždy musí být uveden skutečný autor, je-li znám) a díla nesmí být užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu.) Mezi osobnostní práva autora patří právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství či právo na nedotknutelnost díla (do díla smí být zasahováno jen se souhlasem autora, dílo nesmí být užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu apod.).

Majetková práva poskytují autorovi výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla. Jiná osoba než autor smí dílo užít pouze na základě autorova oprávnění, případně ve výjimečných případech stanovených zákonem .Do práva na užití díla patří: právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování díla či jeho rozmnoženiny, právo na pronájem díla či jeho rozmnoženiny, právo na půjčování díla či jeho rozmnoženiny, právo na vystavování díla či jeho rozmnoženiny, právo na sdělování díla veřejnosti (provozování živě či ze záznamu, přenos provozování díla, vysílání rozhlasem či televizí apod.); kromě těchto práv do majetkových autorských práv patří také právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu (viz užití pro osobní potřebu níže).

Majetková autorská práva trvají ve většině států světa obecně po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti; Bernská úmluva vyžaduje délku ochrany minimálně 50 let po smrti autora. V případě spoluautorství se doba ochrany vztahuje ke smrti posledního žijícího autora. U anonymních a pseudonymních děl, kde autor není všeobecně znám, se lhůta počítá od prvního oprávněného zveřejnění. Dílo, u kterého uplynula doba ochrany majetkových práv, se nazývá volné dílo; každý ho může volně užít (jak už bylo uvedeno, musí však být uveden autor a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu). Podle současného autorského zákona platného v Česku jsou i majetková práva nepřevoditelná (jsou však předmětem dědictví), lze k nim však udělovat licence, pomocí kterých lze dosáhnout účinku podobného převodu.

Výjimky z ochrany ve veřejném zájmu Z autorskoprávní ochrany jsou vyňata některá díla, protože jejich ochrana by byla v rozporu s veřejným zájmem. Podle českého autorského zákona je v současnosti takto dovoleno volně užívat: úřední díla (texty zákonů a dalších právních předpisů, veřejných listin, rozhodnutí, státní symbol apod.) a výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo (ani jako pseudonym); takové dílo lze užít jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu

ZDROJE: http://www.alff.info/clanek/36/informace/metainformace-DC/metainformace.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroj http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm