Předložky -Předložky jsou neohebné slovní druhy, které samy o sobě nejsou větnými členy. -Plného významu nabývají pouze ve spojení s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. -Předložky dělíme na vlastní (též primární), které nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu (např. do, v, před) a nevlastní (též sekundární), které mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem (např. během, blízko).

Primární předložky -Nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu. - V češtině se dělí na: a/ neslabičné – např. z (2. p.), s (7. p.), b/ slabičné – např. po, před, na.

Sekundární předložky - Mohou být i jiným slovním druhem než jen předložkou (jel kolem – příslovce, jel kolem domu – předložka). - Vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází: -vzniklé z příslovcí, např. skrz -vzniklé z podstatných jmen -jednočlenné – např. zásluhou Pavla se nám to podařilo. -dvojčlenné – v důsledku špatného počasí -trojčlenné – se zřetelem k těmto událostem - odvozené od sloves, např. předpisy platí počínaje novým školním rokem, nehledě na závažnou situaci jsme tam šli – od zájmen, např. co do zkušenosti – spřežky vznikající z předložek, např. vykoukl zpod stolu

Postavení ve větě Předložka stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, ke kterým se vztahuje. Je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen. Příklady: o městě, o něm, o pěti o velmi starém městě

Předložky a pády -České předložky se pojí vždy s určitými pády jmen. -Nikdy se nepojí s 1. pádem, který se primárně používá k vyjádření podmětu. -Výjimku tvoří předložky cizího původu (kontra, versus atd.), ty se s 1.pádem pojí. Jejich využití však není časté. -Žádné předložky se též nepojí s 5. pádem, který se používá k oslovování. -Naopak 6. pád se na rozdíl od ostatních pádů používá vždy ve spojení s předložkou. -Některé předložky se pojí s více pády, přičemž se různými pády vyjadřují různé významy – typicky např. rozlišení místa a směru (na stole x na stůl).

Genitiv (2. pád) od – odstup od něj z – kouř z komínu do – do bytu, čekat do tří bez – bez dcerky neodejdu krom(ě) – kromě něj tam byla i ona místo – místo tebe hrál náhradník podle – podle normy podél/kolem – šel kolem potoka okolo – tráva okolo studny u – u stolu vedle – na té fotce stojí Lucie vedle Moniky během – během prázdnin pomocí – pomocí klacku ho dostali z bažiny stran – domluvit se stran ceny prostřednictvím – informovat prostřednictvím televizního zpravodajství

Dativ (3. pád) k – jdu k tobě (na)proti – být proti návrhu, je to naproti lékárně oproti – oproti teoriím věřím faktům kvůli – udělej to kvůli mě díky – díky němu máme své peníze zpět

Akuzativ (4. pád) pro – udělal to pro mne za – kandidoval za demokraty, 1 porce za 5 korun před – vynes to před dům mimo – všichni mimo tebe, mimo terč, mimo provoz na – dej to na stůl pod(e) – hodit pod stůl nad(e) – pověsit nade dveře mezi – umístit mezi okna krom(ě) – kromě ostatního skrz(e) – projít skrze zeď o – zvýšit o 1 stupeň, zápas o 3. místo v – věřit v boha

Lokál (6. pád) o – mluvit o tom na – ležet na stole v – ruka v rukávu po – po obědě, jdu po schodech při – při obřadu, stůj při mně

Instrumentál (7. pád) s – s tebou za – stát za rohem, za hodinu tam budeme, kdo za tím je? před – přímo před tebou, před mnoha lety, uniknout před pronásledovateli, varovat před ním pod – ležet pod postelí nad – viset nad pohovkou mezi – nacházet se mezi póly

Vyhledejte předložky: Zase jsem si zapomněla svačinu doma na stole. Pes ležel pod stolem. Martin přijde v sedm hodin. Často se mi o ní zdá. Dnes přijdu ze školy včas. Těším se na prázdniny. Co dnes bude hezkého v televizi? Do kina půjdu s bratrem. Dáme psům zbytky od oběda. Postavíme stany na louce u lesa.

Doplň s/z: Jedl chléb _ máslem. Přišel pozdě _ obchodu. Půjdu _ Jirkou do kina. Spadl _ stromu. Petr _ Pavlem jsou hezcí hoši. Pojďte _ námi. Neodcházej _ místa.

Řekni, co jsou předložky vlastní a nevlastní a uveď 3 příklady:

Vysvětli, co jsou předložky primární a sekundární a uveď příklad: