Pralesy Jiří Balun 2L

Co je vlastně prales? Zalesněný biom s trvale vlhkým a teplým podnebím Dolní hranice celoročních srážek je průměrně 2000 mm, horní až 12 000 mm – za takto vysoké srážky odpovídá pásmo nízkého tlaku okolo rovníku Vlhkost vzduchu až 100%, teplota je relativně stálá, rozdíly mezi ročními obdobími jsou téměř nulové Nalezneme je zejména v rovníkových oblastech, výjimečně zasahují až do subtropů

Funkce Pralesu Pohlcování CO2 (cca 2 mil. tun ročně) Uvolňují do atmosféry den co den miliardy tun vody, která tvoří dešťové mraky, jež pak putují klimatickým systémem Zásadní je pro nás i úchvatná rozmanitost pralesních druhů. Žije tu dobrá polovina živých organismů celého světa. Na jediném čtverečním kilometru tu často najdeme víc druhů stromů než v celé Evropě a Severní Americe dohromady

Na pralesích jsou také přímo závislé miliony lidí, včetně mnoha národů, které s nimi ve vzájemné harmonii žijí už celá tisíciletí. Kácení a úbytek lesů je doslova ožebračuje. (např. Amazonský prales 18 mil obyvatel) Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší lékárna světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. (např. léky proti malárii, rakovině, ale i anestetika, atd.)

„Producent kyslíku“ Existující tropický deštný les má nulovou až jen velmi mírně kladnou bilanci pokud jde o produkci kyslíku. Je v něm ale vázáno obrovské množství oxidu uhličitého a pralesy mají obrovský podíl na kyslíku už vytvořeném – vyprodukovaly ho v době, když rostly. Jejich likvidace, zejména vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený kyslík a vrací v jejich biomase vázaný oxid uhličitý zpět do atmosféry.

Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále pak Konžský d. p Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále pak Konžský d.p. a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie Tropické střídavě vlhké lesy se rozkládají přibližně mezi 15° až 18° zeměpisné šířky na obou polokoulích. Ve směru od rovníku navazují na tropický deštný les

Amazonský deštný prales Základní informace: Rozloha: téměř 5 500 000 km² (z toho již značná část zlikvidována) Amazonská pánev je největší souvislý tropický deštný prales na světě Leží na území Brazílie (více než 60%), Kolumbie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guayana, Francouzská Guayana a Surinam Žije zde téměř 18 mil. obyvatel

Kácení Pralesů V současné době je prales otřesnou rychlostí likvidován. Dochází jednak k jeho kácení (kvůli obrovské spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny) či vypalování (pro zisk nové zemdělské půdy, která ovšem vydrží, jak již bylo řečeno, průměrně tak 2-3 roky, výjimečně 4). Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50% rozlohy tropických deštných pralesů (na poč. století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16 mil. km², dnes je to cca 7 mil. km²)

Stabilita Pralesa Prales se jeví jako stabilní klimaxový porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí. Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.

Následky Půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuvy půdy, pokles srážek, sucha Též snížení genofondu – pralesy jsou domovem 70-90% všech druhů; zároveň nemožnost dostání určitých léčiv Následuje likvidace domorodých obyvatel, mizení jejich kultur Další zhoršení situace v oblasti globálního oteplování = další negativní vliv na světové klima

Možná řešení Zavedení majetkových práv – právo využívat les by měli mít lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí. (V třetím světě přešlo během 150 let 80% tropických lesů do rukou vládnoucích úředníků) Cena dřeva – dřevěné výrobky jsou příliš levné. Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo. Pozemková reforma (Brazílie) – mapování, demarkace domorodého území. Bojkot výrobků z tropického dřeva na Západě. Odpuštění dluhů zemím třetího světa.

K zamyšlení V poslední době ledové pralesy téměř neexistovaly. Pokud nechceme tvrdit, že všechny druhy obývající třeba Amazonii vznikly v posledních 10 000 letech (jistě nevznikly), pak nám vychází, že nejsou na prostředí deštného pralesa v jeho současné rozloze nijak fatálně vázané. A navíc ani "globální ekosystém" není nijak vázán na tropické pralesy, doba ledová nebyla obdobím žádného kolapsu pozemského života.

Děkuji za pozornost Zdroje: www.wikipedia.cz www.splhej.wz.cz www.osel.cz