Trestní právo III. (procesní) – 3 Trestní právo III. (procesní) – 3. seminář Základní zásady trestního řízení. Igor Barilik Právnická fakulta UK v Praze Katedra trestního práva barilik@prf.cuni.cz Prezentace vytvořena kolektivem Igor Barilik, Katarína Danková a Kateřina Lukášová.
Základní zásady trestního řízení Právní principy, vůdčí ideje trestního řízení, na kterých je trestní řízení postaveno. Jsou vyjádřeny v § 2 odst. 1-14 TŘ. Význam základních zásad: poznávací interpretační aplikační pro tvorbu práva Jednotlivé základní zásady se nemusejí uplatnit v průběhu celého trestního řízení, resp. ve stejné intenzitě. Nejvíce se samozřejmě uplatňují v hlavním líčení.
Základní zásady v ústavních předpisech Čl.8/2 LPS – zásada řádného zákonného procesu (nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven osobní svobody jinak než z důvodů a způsobem stanoveným zákonem) Čl.40/2 LPS – presumpce neviny Čl.37/3 LPS, 96/1 Ústavy – zásada rovnosti účastníků řízení Čl.38/2 LPS, 96/2 Ústavy – zásada veřejnosti, ústnosti a rychlosti Čl. 37, 40/3 LPS – zásada práva na obhajobu Čl.40/5 LPS – zásada ne bis in idem Čl.37/2 LPS – právo na právní pomoc. Obecná zásada. Čl.10 Ústavy – ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o LP a ZS jsou bezprostředně závazné a mají přednost před vnitrostátním zákonem.
Právo na spravedlivý proces Čl. 6 EÚLP, čl.14/1 MPLP – každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem. Stanoví mezinárodní práva a záruky obviněného: Být informován o povaze a důvodu obvinění v jazyce, jemuž rozumí Přiměřenost času na svou obhajobu Obhajovat se sám nebo za prostřednictvím obhájce Vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky Mít bezplatnou pomoc tlumočníka Obviněný nesmí být nucen svědčit proti sobě a přiznat vinu
Dělení základních zásad tr. řízení Obecné zásady – stíhání jen ze zákonných důvodů, spolupráce se zájmovými sdruženími občanů, zásada zajištění práva na obhajobu, zásada zákonného procesu, zásada zdrženlivosti. Zásady zahájení trestního řízení – oficiality, legality, obžalovací. Zásada veřejnosti Zásady dokazování – zásada vyhledávací, bezprostřednosti a ústnosti, presumpce neviny (souvisí s in dubio pro reo), volného hodnocení důkazů (řeší především otázky vyhledávání, provádění a hodnocení důkazů. Týká se jen otázek skutkových, právní hodnocení je podřízeno zásadě iura novit curia – soud zná právo). Zásada zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností (zásada materiální pravdy)
Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů § 2/1 TŘ – „Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.“ Procesní vyjádření zásady nullum crimen sine lege Trestně stíhat lze pouze způsobem, který stanoví trestní řád Nesmí být nepřiměřeně zasahováno do práv a právem chráněných zájmů osob obžalovaného a dalších osob Všeobecný charakter zásady – platí pro všechny osoby ve všech stadiích procesu (zahájení trestního stíhání, dokazování atd.)
Zásada presumpce neviny 2/2 TŘ – „Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.“ (též čl. 40/2 LZPS) Čl.6/2 ÚOchr.LP, čl. 14/2 MPLP – každý, kdo je obviněn z trestného činu se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem (postupem).
Význam zásady presumpce neviny Pro dokazování Vina musí být prokázaná OČTŘ zákonnými prostředky, obv. nemusí dokazovat nevinu Pro rozhodování OČTŘ Každý případ, který vyvolává pochybnosti ohledně důkazů musí být vykládán ve prospěch obviněného = in dubio pro reo. Pochybnosti se nemohou týkat otázek právních, ale skutkových (x iura novit curia) Neprokázaná vina = prokázaná nevina Pro zacházení s obv. Nestrannost a nezaujetost
Zásada oficiality a legality 2/4 TŘ – „Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti.“ Stát přebírá zodpovědnost; veřejný zájem Nejen právo, ale i povinnost státu postupovat a provést procesní úkon Rovnost lidí před zákonem Povinnost učinit vše z vlastní iniciativy pro naplnění účelu zákona (trestního řízení) Platí pro všechna stadia trestního řízení, naopak zásada legality platí pouze při zahájení TŘ
Zásada oficiality a legality § 2/3 TŘ – „Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená MS, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“ Musí být v souladu se zásadou stíhání ze zákonných důvodů Funkce iniciační a akuzační Výjimky: SZ stíhat nesmí – § 9, 10, 11, 163a TŘ SZ stíhat nemusí (zásada oportunity) Pro neúčelnost § 172/2 a), b), c) TŘ Odklony Dočasné odložení trestního stíhání – § 159b TŘ
Zásada rychlosti řízení § 2/4 TŘ – „Trestní věci musí projednávat co nejrychleji“ Bez zbytečných průtahů, co nejrychleji, nejvčasněji, v krátké lhůtě Požadavek v § 71/1, 164/2, 157/1, 196/2 TŘ Důsledkem stanovení lhůt v trestním řádu Proti nedodržení - § 157a TŘ právo žádat SZ o odstranění průtahů Proti nedodržení není procesní důsledek Právo na spravedlivý proces čl. 6/1 Úmluvy
Zásada přiměřenosti § 2/4 TŘ - „Trestní věci musí projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených LZPS a MS o LP a ZS, jimiž je ČR vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.“ Souvisí se zásadou stíhání jen ze zákonných důvodů a presumpce neviny
Zásada materiální pravdy § 2/5 TŘ – OČTŘ postupují „tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.“ x formální pravdy – zákonná teorie průvodní (inkviziční proces) X pravda absolutní, pravda filosofická v TP potřeba praktické jistoty (srovnej standard beyond reasonable doubt v common law) 3 požadavky: na kvalitu skutkových zjištění týkající se předmětu dokazování vztahující se k rozsahu dokazování
Zásada vyhledávací § 2/5 TŘ – „OČTŘ povinny zjišťovat právně relevantní skutečnosti a vyhledat o nich důkazy i bez návrhu stran“ Otázka procesní odpovědnosti za zjištění materiální pravdy OČTŘ (např. § 164/3 TŘ – policejní orgán nese odpovědnost za zjištění skutkového stavu) Uplatňuje se v řízení důkazním, zejm. v přípravném řízení Součinnost stran Zejm. v řízení před soudem Možnost důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout + provést důkaz se souhlasem soudu (§ 215 TŘ) Nesporné skutečnosti (§ 314b/2, 314d/2 TŘ)
Zásada volného hodnocení důkazů § 2/6 TŘ – „Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.“ Relevance, pravdivost, zákonnost Nutnost odůvodnění hodnocení důkazů (§ 125 TŘ) Hodnocení důkazů jedním OČTŘ není závazné pro jiný OČTŘ X zákonná teorie průvodní (§ 105/4, 115, 116 a 89/3 TŘ) Judikatura 57/1984 Sb. – odvolací soud nemůže dávat soudu první stupně instrukce, jaké má činit závěry 53/1992 Sb. – jestliže soud prvního stupně postupoval dle § 2/6 TŘ, nemůže odvolací soud rozhodnutá zrušit jen na základě toho, že dospěje k jinému výsledku
Zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů § 2/7 TŘ – „Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení.“ V praxi výskyt minimální (§ 3 TŘ)
Zásada obžalovací § 2/8 TŘ – „Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce.“ tzn. rozdělení procesních funkcí :obžaloba, obhajoba, soud – výkon každé z nich svěřen speciálnímu subjektu – rovné postavení stran (před soudem – 215/2 TŘ)
Zásada obžalovací Požadavky vyplývající z obžalovací zásady: 1. Trestní stíhání jen na základě obžaloby podané státním zástupcem (§ 177, § 179, § 179c, § 179d, § 180 TŘ) 2. SZ může vzít obžalobu zpět (+ souhlas po zahájení hl. líčení - § 182 TŘ) 3. Soud rozhoduje jen o vymezeném skutku (§ 220 TŘ) 4. Účast SZ povinná při hlavním líčení (§ 202/1 TŘ)
Zásada veřejnosti § 2/10 TŘ – „Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v trestním řádu.“ Funkce naplnění práva na spravedlivý proces výchovná kontrolní vztahuje se na řízení před soudem (neplatí v přípravném řízení) vyloučení veřejnosti - § 200, § 201 TŘ Rozsudek se vyhlašuje veřejně vždy!
Zásada ústnosti § 2/11 TŘ – „Jednání před soudy je ústní; důkaz výpověďmi svědků, znalců a obviněného se provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.“ Co není před soudem, není na světě (tzn. Ústní přednes stran a ústně provedené důkazy) Výjimky: trestní příkaz zjednodušené řízení před soudem (§ 314d/2 TŘ)) čtení protokolu místo výslechu znalce (§ 211/5 TŘ) čtení protokolu o výpovědi obžalovaného (§ 207/2 TŘ) čtení protokolu o výpovědi svědka (§ 211 TŘ)
Zásada bezprostřednosti § 2/12 TŘ – „Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny.“ Požadavek, aby se soud osobně, bezprostředně seznámil se všemi důkazy nezbytnými pro vydání rozhodnutí (srov. 220/2 TŘ) Požadavek na: nezměnitelnost složení soudu nepřerušitelnost soudního jednání Důkazy ze zdroje nejbližšího dokazované skutečnosti výjimky (srov. zásadu ústnosti)
Zásada zajištění práva na obhajobu § 2/13 TŘ – „Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.“ Účelem zaručit obranu práv osoby, proti níž se TŘ vede Čl. 6/3, písm b.) a c) EÚLP, čl. 14/3 MPOP Subjektem – osoba, proti níž se řízení vede, která se v různých procesních stadiích trestního řízení nazývá: podezřelý obviněný obžalovaný odsouzený
Právo na obhajobu Obsahem: § 2/14 TŘ – právo na tlumočníka právo hájit se sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí (materiální obhajoba) právo mít obhájce a právo radit se s ním o způsobu obhajoby (formální obhajoba) právo na pravdivě zjištěný skutkový stav § 2/14 TŘ – právo na tlumočníka
Zásada ne bis in idem Čl. 14/7 MPOP – nikdo nemůže být stíhán nebo potrestán v trestním řízení podléhajícím pravomoci téhož státu za trestný čin, za který již byl osvobozen nebo odsouzen konečným rozsudkem podle zákona a trestního řádu tohoto státu. Čl.40/5 LZPS – nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který byl již odsouzen nebo zproštěn obžaloby. V TŘ vyjádřena v § 11/1f, g, § 171, § 172, 188. § 223 a další. Týká se pravomocného rozhodnutí - vytvoření překážky věci rozhodnuté – „rei iudicatae „ V trestním stíhání obviněného pro týž skutek lze pokračovat jen v případě, kdy pravomocné rozhodnutí bude v předepsaném řízení zrušeno (mimořádné opr. prostředky)
Zásady významné dle ZoSVM Zásada podpůrné represe § 3 odst. 2 Zásada individuálního přístupu, zákaz diskriminace § 3 odst.3 Zásada specifického přístupu při projednávání trestních věcí § 3 odst. 4 Zásada spolupráce s orgány SP ochrany mládeže § 3 odst. 4. Zásada ochrany soukromí (zejména ochrana osobních údajů) § 3 odst. 5 Zásada presumpce neviny § 3/5 Zásada rychlosti § 3 odst. 6 Zásada satisfakce a reparace § 3 odst. 7 Zásada specializace § 3 odst. 8
Literatura Použitá v prezentaci Pro seminář Jelínek, J. a kol. Trestní právo procesní. str. 125-187 Pro seminář Uvedena v „Přehledu“