Vývoj evropské spolupráce a integrace Institucionální struktura EU a rozhodovací proces v EU

Literatura a odkazy F+P – kapitola 10 CINI Michelle - Politics of the European Union, Chapter 9 Cihelková, Jakš – kapitola 2.3 www.europa.eu.int – oficiální stránky EU http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=45099&h_kat_id=5493&id=5542 – zakládající smlouvy ES, EU, EURATOM a ESUO ke stažení http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=overview&id=5089&h_kat_id=5065 – instituce EU

Struktura Rozhodovací proces - obecný úvod Mandát EU Mandát ES Instituce a legislativní činnost

1) Rozhodovací proces - obecný úvod Odůvodnění – rozsah vs. subsidiarita Positive-sum game (hra s kladným výsledkem) Unikátní systém – sui generis Proměnné charakteristiky rozhodování podle oblasti Dopad na národní administrativy Systém ES/EU vs. národní politické systémy

Protínání Rozhodovací proces v EU stojí na křižovatce (společných) aspektů: Ideály Zájmy Instituce Problémy

2) Mandát EU Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity (čl. 1 SEU).

Mandát EU (2) Cíle EU nad rámec Společenství (čl. 2 SEU) potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 17 ke společné obraně; upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením občanství Unie; zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti;

Evropská rada – vrchol pyramidy Nezbytné podněty pro rozvoj EU a obecné politické směry Složení - hlavy států, předsedové vlád a předseda Komise Nápomocni ministři zahraničních věcí a jeden člen Komise Schůzky - alespoň dvakrát ročně pod vedením předsednictví Rady. EP je informován o činnosti ER

3) Mandát ES Jen ES (nikoliv EU) má právní subjektivitu Článek 2 SES – CÍLE ES společný trh a hospodářská a měnová unie podporovat harmonický vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany rovné zacházení pro muže a ženy trvalý a neinflační růst vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí zvyšování životní úrovně a kvality života hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

4) Instituce rozhodovacího procesu ES Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány (čl. 7 SES): – EVROPSKÝ PARLAMENT – RADA – KOMISE – SOUDNÍ DVŮR – ÚČETNÍ DVŮR Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které mají poradní funkci.

Evropská rada a Rada EU Evropská rada = summit prezidentů a předsedů vlád Rada EU = ministři členských států (ČS) Rada přímo reprezentuje zájmy vlád ČS, je mezivládním orgánem Nejvyšší schvalovací pravomoci Jmenuje Komisi, ESD a poradní orgány Rada také schvaluje změny primárního práva  ČS jsou pány smluv

Evropský parlament Jediná přímo volená instituce Reprezentuje zájmy voličů, nikoliv nezbytně zájmy států (vlád) Slabší rozhodovací pravomoci než Rada Původně pouze poradní a kontrolní orgán, nyní podíl na rozhodovacím procesu, formování rozpočtu a souhlas s mezinárodními smlouvami Každá země zastoupena počtem poslanců určeným na základě počtu obyvatel

Komise Nadnárodní prvek, „technokratická“ tradice Jmenována Radou Reprezentuje zájmy Společenství jako celku Každý stát nominuje jednoho komisaře (post-Nice) Právo legislativní iniciativy v prvním pilíři, exekutivní, rozhodovací a kontrolní orgán

Evropský soudní dvůr Nejvyšší instance rozhodující o výkladu práva ES Řeší spory mezi státy a mezi státy a institucemi EU v oblasti práva ES Soudní soustavu tvoří ESD, Soud prvního stupně (SPS) a soudní komory ESD i SPS se skládají z 27 soudců (jeden za každý stát) Soudci jsou jmenováni Radou

Účetní dvůr Odpovědný za kontrolu hospodaření s rozpočtem Unie Vedení jmenováno Radou Jeden zástupce za každý stát

Hospodářský a sociální výbor Poradní orgán Představitelé různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti jako výrobci, zaměstnanci, spotřebitelé… Jmenován Radou Celkový počet max. 350 zástupců Státy reprezentovány proporčně podle počtu obyvatel

Výbor regionů Poradní orgán Zastupuje sub-státní územní celky Jmenován Radou Celkový počet max. 350 zástupců Státy reprezentovány proporčně podle počtu obyvatel

Vztahy mezi institucemi Triangulární model rozhodovacího procesu (zejména 1. pilíř) Poradní orgány Soudní dvory Rada Evropský parlament Komise

Rozdělení pravomocí Prolínající se pravomoci, žádný orgán ultimátně zodpovědný Splývání exekutivy a legislativy Mezivládní vs. nadnárodní Srovnej s národními polit. sys.

Legislativní činnost – 1. pilíř Definována v čl. 249 SES Nařízení - obecná působnost, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech; Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, prostředky – na každém ČS; Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno; Doporučení a stanoviska nejsou závazná.

Legislativní činnost – 2. pilíř Evropská rada přijímá společné strategie Rada EU přijímá společné postoje a společné akce Všechny akty přijímány jednomyslně „Rada dbá na jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie.“ (SEU, čl. 13)

Legislativní činnost – 3. pilíř Rada EU (jednohlasně) přijímá: Společné postoje Rámcová rozhodnutí Rozhodnutí (opatření k jejich realizaci přijímána kvalifikovanou většinou) Úmluvy

Shrnutí Systém ES/EU vytvořen k dosažení ideových i praktických cílů Společné problémy se řeší skrze společné instituce; základem –smluvní rámec ES/EU – právní koncept vyjadřující ekonomicko-politický projekt evropské integrace Pravomoci a provázanost institucí EU demonstrují neustálou potřebu kompromisu mezi členskými státy