Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí ) Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

MAEK1 – Cvičení 12 Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené ekonomice na reálný produkt: v krátkém období v dlouhém období

MAEK1 – Cvičení 12 Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené ekonomice na reálný produkt: v krátkém období => roste v dlouhém období

MAEK1 – Cvičení 12 Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené ekonomice na reálný produkt: v krátkém období => roste v dlouhém období => nemění se

MAEK1 – Cvičení 12 Často zmiňovaná tzv. Maastrichtská kritéria, vyjádřena jako podíl rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na HDP, činí: rozpočtový deficit 5% a veřejný dluh 50% rozpočtový deficit 3% a veřejný dluh 60% rozpočtový deficit 4% a veřejný dluh 70% rozpočtový deficit 7% a veřejný dluh 40%

MAEK1 – Cvičení 12 Často zmiňovaná tzv. Maastrichtská kritéria, vyjádřena jako podíl rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na HDP, činí: rozpočtový deficit 5% a veřejný dluh 50% rozpočtový deficit 3% a veřejný dluh 60% rozpočtový deficit 4% a veřejný dluh 70% rozpočtový deficit 7% a veřejný dluh 40%

MAEK1 – Cvičení 12 Které z níže uvedených opatření neovlivní výši salda strukturálního rozpočtu: zvýšení vládních nákupů statků a služeb růst objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti vlivem růstu nezaměstnaných v recesi snížení důchodové sazby daně žádná z uvedených nabídek neovlivní saldo strukturáního rozpočtu

MAEK1 – Cvičení 12 Které z níže uvedených opatření neovlivní výši salda strukturálního rozpočtu: zvýšení vládních nákupů statků a služeb růst objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti vlivem růstu nezaměstnaných v recesi snížení důchodové sazby daně žádná z uvedených nabídek neovlivní saldo strukturáního rozpočtu

MAEK1 – Cvičení 12 Které z níže uvedených opatření podniknutých vládou není příkladem expanzivní fiskální politiky: zvýšení výdajů na stavbu dálnic snížení daně z příjmu právnických osob snížení povinné míry rezerv komerčních bank zvýšení výdajů na školství

MAEK1 – Cvičení 12 Které z níže uvedených opatření podniknutých vládou není příkladem expanzivní fiskální politiky: zvýšení výdajů na stavbu dálnic snížení daně z příjmu právnických osob snížení povinné míry rezerv komerčních bank zvýšení výdajů na školství

MAEK1 – Cvičení 12 Fiskální politika je v případě malé otevřené ekonomiky za předpokladu dokonalé kapitálové mobility účinná v systému: fixního měnového kurzu snížení daně z příjmu právnických osob fixního i flexibilního měnového kurzu není účinná ani v systému fixního měnového kurzu, ani v systému flexibilního měnového kurzu

MAEK1 – Cvičení 12 Fiskální politika je v případě malé otevřené ekonomiky za předpokladu dokonalé kapitálové mobility účinná v systému: fixního měnového kurzu snížení daně z příjmu právnických osob fixního i flexibilního měnového kurzu není účinná ani v systému fixního měnového kurzu, ani v systému flexibilního měnového kurzu

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 1. V souvislosti s vládními výdaji se v České republice často hovoří o tom, že jsou z velké části mandatorní. Jak byste charakterizovali mandatorní výdaje?

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 1. V souvislosti s vládními výdaji se v České republice často hovoří o tom, že jsou z velké části mandatorní. Jak byste charakterizovali mandatorní výdaje? Mandatorní výdaje dosahují téměř 80% celkových výdajů státního rozpočtu. Jsou to výdaje, které jsou dány ze zákona nebo z jiných právních norem či smluvních závazků a vláda je musí brát při sestavování rozpočtu jako dané. Ze zákona jsou to zejména výplaty penzí, nemocenských dávek, výdaje na státní sociální podporu,na zdravotní pojištění, ale např. i výdaje na příspěvky politickým stranám, státní podpory stavebnímu pojištění, příspěvky penzijnímu připojištění. Mezi další, které již nejsou dány zákonem jsou třeba výdaje za státní záruky, platby mezinárodním organizacím atd.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 2. Rizikem státního dluhu je možnost náhlého růstu úrokových sazeb. U části státního dluhu emitovaného v cizí měně však existuje další významné riziko. Vysvětlete ho.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 2. Rizikem státního dluhu je možnost náhlého růstu úrokových sazeb. U části státního dluhu emitovaného v cizí měně však existuje další významné riziko. Vysvětlete ho. Pokud vláda vydává státní obligace v zahraniční měně, např. v euru – eurobondy, je významným rizikem vývoj měnového kurzu. Znehodnocení domácí měny vede k podražení splácení zahraničního státního dluhu. Dluží-li vláda např. za 10mld. eur, pak při měnovém kurzu 30 CZK/EUR dluží vlastně 300 mld. Kč. Pokud však dojde k znehodnocení koruny, např. na 32 CZK/EUR, dluží vláda nyní znenadání o 20 mld. Kč více (320 mld. Kč). Pokud by naopak došlo ke zhodnocení domácí měny, vláda by v podstatě v korunách dlužila méně.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 3. Popište, jak by progresivní míra zdanění působila v případě recese.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 3. Popište, jak by progresivní míra zdanění působila v případě recese. Pokud se ekonomika dostává do recese, klesají příjmy lidí. Jak klesají jejich příjmy, se lidé dostávají do nižšího zdaňovacího pásma. Stát jim tedy odebere méně, než kdyby byla jednotná sazba daně. Lidem zůstane větší disponibilní příjem a nemusí své výdaje omezit tak výrazným způsobem. To zároveň způsobí, že ani produkt výrazně neklesne. Progresivní míra zdanění tudíž omezila výkyv ekonomiky zespoda.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 4. Vysvětlete krátkodobé a dlouhodobé efekty snížení vládních transferových plateb s využitím modelu AD-AS.

MAEK1 – Cvičení 12 Cvičení 4. Vysvětlete krátkodobé a dlouhodobé efekty snížení vládních transferových plateb s využitím modelu AD-AS. Snížení vládních transferů by mělo téměř identický dopad jako v textu probíraný pokles vládních nákupů. V krátkém období by došlo k poklesu reálného produktu, růstu nezaměstnanosti a poklesu cenové hladiny. V dlouhém období by se reálný produkt a nezaměstnanost nezměnily a pouze by poklesla cenová hladina.