Nej… stromy Jan Jakůbek, třída 1L, 28.4. 2013 VOŠ a SPŠE, Božetěchova 3, Olomouc

Stromy všechny nejstarší a nejmohutnější organismy naší planety patří mezi stromy. Některé druhy se dožívají několika tisíce let a narůstají do ohromných rozměrů. Stromům lidstvo vděčí za mnohé. Poskytly první materiál na rozdělání ohně, výrobu nástrojů i stavbu prvních přístřešků. Lesní kultury vytvářejí vhodné životní prostředí pro nesčetně dalších organismů, které člověk využívá jako zdroj potravy, a v neposlední řadě ovlivňují koloběh vody. Od počátku civilizace nás však stromy provázejí i jako významný kulturní prvek. Uctívali jsme je jako posvátné bytosti, vysazujeme si je do blízkosti obydlí i podél cest a stávají se i předmětem lovců senzací. 

Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren) Nejvyšší strom světa Sekvoje vždyzelená (Sequoia semperviren) Třída: jehličnany Řád: borovicotvaré Výška: až 150 m (běžně 100 m) Ačkoli nedosahují takové mohutnosti jako jejich příbuzní sekvojovce obrovské, jsou sekvoje vždyzelené považovány za nejvyšší stromy světa. Dnes volně v přírodě rostou pouze v amerických horských oblastech Sierry Nevady a Kalifornie v nadmořské výšce 1500 – 2000 m.  Ke svému rozmnožování potřebují pravidelné požáry, které „čistí“ hustý podrost a poskytují tak dostatek prostoru a slunečního záření pro mladé sekvojové semenáčky. Žár je také nutný k otevření šišek a vypadnutí semen na zem. Samotné sekvoje chrání před ohněm silná pórovitá kůra, která funguje jako tepelný izolant.

(Sequoia semperviren)

Nejstarší stromy světa Ve srovnání s živočichy, kteří se dožívají maximálního věku přes 200 let, jsou rostliny, mezi nimi pak stromy, minimálně o řád vpředu. Přesnější rekordní věk byl určen pro borovici dlouhověkou (Pinus longaeva) z hranic mezi Kalifornií a Nevadou, a to 4842 let. Bylo jí tedy už třista let, když Cheops budoval svoji obří pyramidu. V řadě pak jsou cypřiš z Abarkuhu v Íránu a tis z Llangernywu ve Walesu, které jsou staré okolo 4000 let. Následují pak jehličnan Fitzroya z Chile (3600 let), cypřiš z Floridy (3500 let), jalovec z Utahu (3200 let), sekvoje z z Kalifornie (3200 let). Pokud ovšem uvažujeme i takzvané klonální rostliny, takové, které jako takové dosahují nad zemí jen stovky let, avšak mají jakési společné kořenové centrum, máme tu topol z Utahu v USA, který obsahuje 47 000 výhonků a jehož základní věk je 80 000 let, dub Quercus palmeri z Kalifornie (13 000 let), kreosot z Kalifornie (11 700 let) a smrk z oblasti Dalarna ve středním Švédsku (9550 let) a huonskou borovici z Tasmánie (okolo 10 000 let). Tento způsob určení věku je považován mnoha badateli za neregulérní, protože podobnou argumentací bychom mohli odhadnout věk jednobuněčných živočichů rozmnožujících se dělením nikoli na miliony, nýbrž na miliardy let.

Borovice dlouhověká

Nejrychleji rostoucí strom Blahovičník oloupaný(Eucalyptus deglupta) Podle některých biologů jde o vůbec nejrychleji rostoucí strom světa. Často tak sice bývá označován bambus, ale ten mezi stromy nepatří, jde o dřevnou trávu. Na Nové Guineji změřili, že tam duhový blahovičník vyrostl za 15 měsíců o víc než 10 metrů. Má mnoho vlastností, které ho předurčují k tomu, aby se stal jedním ze stromů 3. tisíciletí.  Podařilo se ho totiž vysadit i mimo místa, kde původně rostl, například ve Spojených státech. Stal se tam velmi oblíbeným – zejména na Havaji. Daří se, aby tam rostl velmi rychle, téměř tak, jako ve své původní vlasti: za sedm let tam dosáhne výšky až 33 metrů. Na Mindanau se však ty nejstarší exempláře vyšplhají až do 70 metrů. Nejtypičtější je na těchto blahovičnících jejich barevná kůra. Ve skutečnosti kůra nijak barevně nevyniká; ze stromu se však sama loupe v pruzích tak, že se pod ní ukazují různě zbarvené pruhy lýka. Nejlépe je to vidět u paty stromů, některé blahovičníky jsou však duhové celé. 

Blahovičník oloupaný

Nejtlustší strom Baobab Žádný jiný strom na světě nedosahuje tak velkého objemu kmene, ač výška baobabu je celkem prostřední, neboť zřídka dosahuje 20 metrů, výjimečně 30; stromy s průměrem 9 metrů nejsou nijak vzácné. Takoví jedinci jsou jistě velmi staří, avšak prvotní vědecký odhad 6ooo let pro devítimetrového tlouštíka je přemrštěný, neboť tento strom rychle tloustne. Baobab je původem Afričan s centrem výskytu na Madagaskaru, ale dobře se aklimatizoval i v Přední Indii a v jiných tropech s dlouhým obdobím sucha. Je 5-6 měsíců holý i v době zrání plodů. Nádherné bílé květy asi 15 cm veliké, se objevují v době dešťů (od října do dubna), kdy strom má listy. Plody asi 3o cm dlouhé visí na dlouhých stopkách s holých větví. Jsou sladkokyselé a mají moučnatou dužinu, kterou domorodci rozličně upravenou požívají – obsahuje mnoho proteinů a vitamínů. de také o velkou zásobárnu vody.¨(až 120 000 litrů), což láká slony v době sucha, kdy jej v zápalu žízně dokážou zcela zdevastovat.

Baobab

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteus) Nejmohutnější strom Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteus) Sekvojovec obrovský je nejmohutnějším stromem naší planetě. Rekord drží jedinec nazvaný Generál Sherman, který je vysoký 83 m a jeho kmen má u země obvod 24m. Hmotnost jeho dřeva se odhaduje na 2500 tun. Původem tento „mamutí strom“ pochází ze západní části Severní Ameriky, proto také zůstal Evropanům neznámý až do roku 1841, kdy na něj náhodou narazil britský cestovatel John Bidwell. I když jeho zprávám o impozantním stromu zprvu nechtěl nikdo věřit, již v roce 1853 se začala semena sekvojovce dovážet do Evropy. Do obrovských rozměrů dorůstají díky tomu, že se dožívají neuvěřitelně dlouhého věku 2000 – 4000 let.

Sekvojovec obrovský

Zdroje: http://21stoleti.cz/blog/2006/09/22/10-nejvyssich-stromu-sveta/ http://www.veda.cz/article.do?articleId=66845 http://www.national-geographic.cz/detail/obrazem-kde-rostou-duhove-stromy-27126#ngg-gallery-1443-0 http://en.wikipedia.org/wiki/File:US_199_Redwood_Highway.jpg http://www.outdoorguide.cz/baobab---nejtlustsi-african--929.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grizzly_Giant_Mariposa_Grove.jpg

Děkuji za pozornost