ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Ivan Nývlt TEMATICKÁ OBLAST: Dějepis NÁZEV DUMu: Umění doby starověku – Mezopotámie a Egypt POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 04 KÓD DUMu: IN-D-04 DATUM TVORBY: 10.10.2012 ANOTACE (3.ROČNÍK): Tento DUM studentům stručnou a názornou formou představuje umění v nejstarších starověkých civilizacích – v Mezopotámii a starověkém Egyptě. Studenty obeznamuje nejen s konkrétními artefakty, ale i s technikami malby a konkrétními zajímavostmi na vybraných příkladech z daných lokalit. METODICKÝ POKYN:

UMĚNÍ DOBY STAROVĚKU MEZOPOTÁMIE A EGYPT

Mezopotámie Období 5.tisíciletí – 6.století př.n.l. Oblast střetávání mnoha kmenů a kultur Oblast vzniku vyspělé kultury založené Sumery, vzniku písma Oblast vzniku prvních státních útvarů a ucelených civilizací Oblast, kde je uplatněno polyteistické náboženství, výrazně ovlivňující kulturu.

Architektura Zikkuraty = vysoké stupňovité stavby s chrámem na vrcholu. První z konce 3.tisíciletí př.n.l. Chammurapiho zákoník – diadoritová stéla s textem zákoníku (282 článků), zakončená reliéfem panovníka a boha Šamaše. Město Babylón z období Novobabylónské říše – 6.st.př.nl.: Babylónská věž Ištařina brána Procesní cesta Visuté zahradÿ královny Semiramis

Zikurrat, Ištařina brána

Egypt Období 5.tisíciletí – 1.století př.n.l. Jedna z nejdéle kontinuálně trvajících kultur světa Povodí řeky Nilu, velmi vyspělá civilizace znalá písma Polyteistické náboženství úzce spjaté s kulturními projevy, víra v posmrtný život Rozvinutá architektura, sochařství, malířství a písemnictví

Architektura Mastaby = pohřební stavby s komorou (někdy až 30 m pod zemí), řazeny pravidelně vedle sebe („pohřební města“), jinak tvar komolých jehlanů, stavební materiál – hlavně kámen. Chrámy = náboženský účel, zasvěceny božstvům nebo tzv.zádušní chrámy . (např.královny Hatšepsovet). Stojící volně či zasazeny do skalních masivů. Pyramidy = pohřební a kultovní funkce, jehlanovité stavby o čtvercové základně. Nejstarší Džoserova, nejvyšší Cheopsova. Z dalších Menkaurova, Chafreova, Radžefova aj.

Cheopsova pyramida podrobněji Stěny pyramid se zemí svírají úhel 51° Postavena z cca 2 000 000 kvádrů o celk.hmotnosti 5 000 000 tun Výška 146 m, délka strany 230 m Základna pyramidy dělená její dvojnásobnou výškou udává Ludolfovo číslo Poledník probíhající touto pyramidou dělí souše a oceány na dvě přesné poloviny Délka výstavby cca 20 let, účast cca 30 000 dělníků

Pyramidy v Gíze

Sochařství a malířství Na velmi vysoké úrovni Zobrazování v životní i nadživotní velikosti Sochy často polychromované – užity barevné glazury, oči soch tzv.inkrustovány – vkládany drahé kameny Zobrazování v malbě bez užití perspektivy – resp.jde o pásovou perspektivu – náměty jsou zobrazovány v pásech nad sebou Hieratická perspektiva – nejdůležitější postavy výjevu jsou největší, méně důležité menší Přísná konvence maleb – končetiny a obličej z profilu, trup a oko zepředu (en face). Symbolika barev – barvy nejsou odrazem zobrazovaného (např.žlutá – ženské tělo, červenohnědá – mužské tělo atd.)

Egyptské malířství, Tanečnice, 14.st.př.n.l.

Shrnutí Civilizace Mezopotámie a Egypta velmi vyspělé, v Mezopotámie prolínání mnoha kultur, v Egyptě spíše kontinuální vývoj. Neexistuje jednotný styl /sloh, ale v oblasti umělecké tvorby existují přísná pravidla jak ze stran ztvárnění, tak ze stran účelu díla – ten je velmi často nábožensky ovlivněn.

Zdroje Vlastní práce autora.

Obrázky SHAUNI. wikipedia [online]. [cit. 25.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Choghazanbil2.jpg HAHAHA. wikipedia [online]. [cit. 25.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pergamonmuseum_Ishtartor_06.jpg LIBERATO. wikipedia [online]. [cit. 25.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:All_Gizah_Pyramids.jpg DAHL. wikipedia [online]. [cit. 25.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C3%84gyptischer_Maler_um_1400_v._Chr._001.jpg