Socioekonomická geografie Přednáška č. 11 – Geografie cestovního ruchu

Literatura k tématu MARIOT P.: Geografia cestovného ruchu. Bratislava 1985 MIRVALD S. a kol.: Geografie cestovního ruchu. PF Plzeň 1996 VYSTOUPIL J., WOKOUN R.: Vybrané kapitoly z geografie rekreace. Brno,UJEP 1983 Maryáš J., Vystoupil J.: Ekonomická geografie. ESF MU, Brno 2004. DSO. 149 s.

Definice cestovního ruchu "Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel této cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. WTO - 1991 Do CR nepatří: - cesty v rámci místa trvalého bydliště - pravidelné cesty do zahraničí - dočasné přestěhování za prací - dlouhodobé migrace

Principy cestovního ruchu Za CR se považuje možnost lidí vycestovat mimo své bydliště (nepatří sem přestěhování se, dojížďka do zaměstnání, za studiem) Cíl účastníků CR – rekreace, poznání a navazování kontaktů s lidmi ve volném čase Základní tendence vývoje – dominantnější postavení CR v hierarchii potřeb lidí

Tématické oblasti geografie cestovního ruchu Teoretické a metodologické problémy Výzkum přírodních rekreačních zdrojů Výzkum a hodnocení příčin rekreativity obyvatelstva Problémy krátkodobé rekreace městského obyvatelstva Problematika „druhého bydlení“ Prostorová analýza cestovního ruchu a rekreace Koncepce a prognózy rozvoje cestovního ruchu a rekreace

Cestovní ruch a zahraniční obchod Aktivní CR – návštěva krajiny zahraničním účastníkem CR - stejný přínos jako export zboží, „neviditelný export“ - zisk deviz za služby, které nelze vyvést (např. ubytování, průvodcovská činnost), navíc bez cel, dopravních nákladů - nepřímé zvýšení exportu dané komodity (např. pivo) Pasivní CR – výjezd účastníků CR ze své země - analogie importu zboží

Druhy CR Dle rozložení během roku: Celoroční Sezónní zimní Dle místa realizace: Domácí Zahraniční Dle délky realizace: Krátkodobý - výletní (jednodenní) - víkendový Dlouhodobý Dle rozložení během roku: Celoroční Sezónní zimní Sezónní letní Dle možnosti rozhodování: Neorganizovaný Organizovaný

Formy CR Rekreační - nejčastější forma - většinou pobyt na jedno místě Poznávací Kulturní (+festivaly, výstavy, slavnosti) Sportovní (jak sportování, tak návštěva akcí) Léčebný Kongresový Dobrodružný Agroturistika Vzdělávací Náboženský Nákupní

Předpoklady pro cestovní ruch Lokalizační – schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro CR Realizační – zabezpečují účast na CR v prostorech, které mají vhodné lokalizační předpoklady Selektivní – preference společnosti k účasti na CR

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 1. Přírodní předpoklady Reliéf makroformy i mikroformy (velehory, vrchoviny, nížiny, pobřeží) expozice (sjezdovka v. pláž), sklonitost (lyžování v. pěší turistika) Klima (průměrná teplota, počet letních, srážkové poměry a jejich sezónní a denní chod, počet dní se sněhovou pokrývkou, délka slunečního svitu,…) Vodstvo V ČR je více než 40 % rekreační ubytovací základny soustředěno kolem vodních ploch a toků, v Chorvatsku více než 75 % ubytovacích kapacit leží u moře Biosféra

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 2 2. Kulturněhistorické Národní kulturní památky Památkové rezervace Urbanistické památky Parky a zahrady Historické stavby 3. Ostatní Velkoměsta Dopravní zařízení Tecnicko-průmyslové památky

Realizační předpoklady cestovního ruchu Materiálně technická základna Ubytovací zařízení: autokempinky, hotely, horské chaty, motely, botely, podnikové chaty, chaty, rekreační chalupy, stanové tábory, ubytovací hostince, zotavovny, ubytování v soukromí Stravovací zařízení: jídelna, restaurace, hostinec, bufet, automat, gril, kavárna, vinárna, pivnice, cukrárna Sportovně rekreační zařízení: přístavy, loděnice, letiště, lyžařské vleky a lanovky, lyžařské trasy a můstky, hřiště, bazény, kluziště, tělocvičny, speciální sportovně rekreační plochy a zařízení Ostatní zařízení: prodejny potraviny, půjčovny sportovních potřeb a různá hospodářská a administrativní zařízení (např. benzinové stanice, autoopravny, cestovní, informační a dopravní kanceláře a agentury).

Realizační předpoklady cestovního ruchu 2 2. Doprava Rozmístnění komunikačních sítí Dostupnost středisek CR (nejčastěji časová) Kvalita přepravy (zpoždění, čas na zastávkách, pohodlí) Obecně: Krátké vzdálenosti silniční doprava, střední železniční, velké vzdálenosti letecké doprava

Selektivní předpoklady CR Urbanizační - více cestují obyvatelé větších měst, hustěji osídlených a průmyslových (v ČR se víkendové rekreace účastní cca 40% městského obyv. a 5% venkovského) - vlastníc menších bytů vyhledávají přírodní prostředí Demografické více cestují mladí a muži, svobodní, rodiny s málo dětmi U některých forem CR zase výrazná preference staršího obyvatelstva Socioekonomické majetek stimuluje k cestování více cestují lidé, kteří žijí v ekologicky narušeném prostředí

Vybrané parametry CR v ČR Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu dosáhly za leden - prosinec 2005 4,63 mld USD, což je o 11,0 % více než ve stejném období roku 2004 Představují tak ekvivalent 5,9 % exportu ČR a 3,8 % HDP ČR. Průměrná doba pobytu cizinců v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v lednu - prosinci 2005 dosáhla 4,1 dne V lednu - prosinci 2005 přijelo do České republiky 100,5 mil. zahraničních návštěvníků V lednu - prosinci 2005 vyjelo do zahraničí přes úseky státní hranice ČR 36,2 mil. občanů ČR

Marketingové regiony CR v ČR 1. Praha 6. Západočeské lázně 11. Vysočina 2. Okolí Prahy 7. Severozápadní Čechy 12. Jižní Morava 3. Jižní Čechy 8. Český sever 13. Střední Morava 4. Šumava 9. Český ráj 14. Severní Morava a Slezsko 5. Plzeňsko 10. Východní Čechy