Datová základna datová základna = jediný zdroj informací z datové základny můžeme získat informace vložené informace odvozené datová základna = jeden ze základních stavebních kamenů aplikace správné fungování datové základny ovlivňují uživatel – zabezpečuje vkládání dat projektant – musí navrhnout vhodnou strukturu datové základny

Datová základna datová základna – umožňuje tvorbu modelů => možnost simulace 5 problémových okruhů Zdroje dat Vytvoření a údržba datové základny Klíče a číselníky Kontroly dat Ochrana dat

Zdroje dat 4 zásady při práci se zdroji dat Minimalizace vstupů všechna podstatná data musí být vložena nesmí být ohrožena funkčnost aplikace Maximalizace výstupů nevytvářet „umělé informační výstupy“ nevyžádané informační výstupy zvyšují náklady Každý údaj vkládat pouze jednou nedochází ke zvětšování rozsahu datové základny nejsou vkládány různé hodnoty Vkládání pouze primárních údajů

Vytvoření a údržba datové základny nesprávný předpoklad = provozování aplikace je podmíněno pouze existencí programu => splnění této podmínky nepostačuje => DZ nebo její část musí být naplněna daty vytvoření datové základny je časově náročné nesprávný názor uživatele = zakládání datové základny je práce navíc => tato práce se zhodnotí teprve při provozování aplikace

Vytvoření a údržba datové základny kdo je zodpovědný za vkládání dat do DZ? 2 odlišné přístupy odpovědnost nese a data do DZ vkládá pracovník, u něhož data vznikají odpovědnost je přenesena na pracovníky „výpočetního střediska“ => správný je přístup 1 => projevy přístupu 2 zvýšení nákladů na zpracování vznik chyb, které „výpočetní středisko“ neodhalí prodloužení celkové doby potřebné k naplnění DZ

Vytvoření a údržba datové základny vytvořená datová základna + ověření funkcí projektu ve zkušebním provozu => zahájení rutinního provozu provoz aplikace => vznik nových dat => nutnost jejich doplňování do datové základny = změnová data slouží k aktualizaci datové základny jsou přímo zpracována

Klíče a číselníky identifikační a klasifikační údaje – mají větší význam pro zpracování dat – jsou využívány zejména pro třídění výběrové operace aktualizaci => nevhodnost verbálního označení - důvody nejednoznačnost přílišná rozsáhlost

Klíče a číselníky tvorba klíčů = nestandardizovaným popisným údajům (mají proměnnou délku) přiřadíme údaje ve standardním tvaru a standardní délce příklad: popisný údaj Fialová Lucie klíč FIA014 číselník – nadřízený pojem k pojmu klíč číselník – seznam všech popisných údajů a jim přiřazených klíčů příklad: číselník bankovních institucí název banky – kód banky

Klíče a číselníky způsoby tvorby klíčů prosté pořadové očíslování vhodné pro málo rozsáhlé soubory kombinace číslic a písmen nabízí větší možnosti kombinací => kratší klíče klíče se zvláštním významem každé pozice z klíče lze odvodit některé informace dělení číselníků podle autorství externí – organizace je přebírá a používání je povinné interní – vznik uvnitř organizace, na níž je omezena platnost

Klíče a číselníky dvě zásady pro konstrukci klíčů jednoduchost není vhodné tvořit vícemístné klíče, jestliže popisné údaje nabývají pouze malého poštu stavů mnemotechnika využití vztahu mezi klíčem a popisným údajem příklady popisný údaj klíč rodinný stav svobodný S jazyk anglický A pohlaví žena Z vzdělání vysokoškolské V

Kontroly dat důležitý aspekt = zpracovávat správná data => zabezpečení obsahové a formální správnosti dat vznik chyb – zdroje člověk – způsobuje největší množství chyb nevhodná organizace práce, použití nesprávných metod a postupů – chyby jsou těžko odhalitelné – např. nereprezentativní vzorek při realizaci ankety technické zabezpečení projektu – nepatrný podíl na chybách programové vybavení – nízký podíl – příčiny vedoucí k chybám jsou těžko odhalitelné

Kontroly dat dvě zásady pro dosažení obsahové korektnosti dat důležitější je chybám předcházet než chyby odstraňovat => rychlejší zpracování => nižší náklady způsoby předcházení chybám minimalizace manuálně vstupujících dat vhodná formální úprava vstupujících dat volba vhodných klíčů dodržování principu odpovědnosti za data

Kontroly dat uplatňujeme soustavu kontrol – dělení kontrolních metod formální logické formální kontroly – použití zejména při záznamu, vstupu dat => cíl = zajistit soulad mezi daty na předloze daty na počítačovém médiu soulad = shodná posloupnost znaků

Formální kontroly dat nejužívanější formální kontroly vizuální kontrola – nejjednodušší, nejlevnější kontrola kontrola opakovaným zápisem opakovaný zápis musí provádět jiná osoba kontrola typu údaje hodnota údaje musí být zapsána pouze povolenými znaky kontrola povinnosti výskytu údaje bez jejich zadání nemůže zpracování pokračovat kontrola rozsahu údaje délka údaje musí být v daném intervalu hodnota údaje musí mít předem danou délku

Logické kontroly dat logické kontroly – jsou založeny na logickém vztahu různých dat mezi sebou kontrola pomocí intervalu je vkládaná hodnota v intervalu <min, max> ? kontrola podle seznamu – zjišťování přípustnosti údaje kontrolovaný údaj se porovnává s předem určenou množinou přípustných hodnot tato množina bývá nejčastěji prezentována ve formě tabulky nebo číselníku kontrola podle masky (vzoru) – jsou zkoumány jednotlivé znaky údaje, jejich pořadí a přípustnost na dané pozici

Kontroly dat závěrečné poznámky ke kontrolám dat kontroly uplatňujeme pouze v míře nezbytně nutné pro zabezpečení požadované míry spolehlivosti dat je zbytečné požadovat 100% spolehlivost dat – měla by být úměrná významu počítačové aplikace existují chyby, které nejsme schopni odhalit větší počet kontrol = zvyšování nákladů + prodloužení zpracování maximální počet kontrol realizujeme automatizovaně manuálně kontrolujeme pouze tehdy, když to jinak nejde

Ochrana dat data musíme chránit před těmito vlivy zničení – obnovení potřebné datové základny by bylo nemožné možné postupy ochrany před zničením vytváření bezpečnostních kopií využití systémových prostředků neautorizovaný přístup – k datům musí mít přístup pouze oprávnění uživatelé užití hesel

Ochrana dat závěrečné poznámky neoprávněná manipulace – jednotliví uživatelé nemohou mít stejná práva důvody rozdílnosti uživatelů vztah uživatele k dané aplikaci postavení uživatele v systému řízení postavení uživatele v systému zpracování dat dělení uživatelů do několika kategorií závěrečné poznámky nároky na ochranu dat rostou s počtem účastníků zpracování dat s interaktivním režimem zpracování žádná ochrana není dokonalá