Teorie regionálního rozvoje Keynesiánské období: teorie skupiny jádro - periferie

Úvod Neoklasické modely růstu význam faktorů na straně nabídky růst kapitálu přírůstek pracovních sil technologické změny zanedbávají význam faktorů na straně poptávky Keynesiánské přístupy po 2. světové válce poptávka po zboží vyráběném v regionu hnací motory regionálního rozvoje existence tržní nerovnováhy velikost poptávky po zboží z daného regionu v ostatních oblastech = exportu z regionu.

Úvod Teorie regionálního rozvoje keynesiánskými přístupy = teorie jádro-periferie Klíčový pojem keynesiánských přístupů multiplikátor = následné reakce ekonomiky na určitý impulz každé výdaje jsou současně příjmem někoho jiného s rostoucími příjmy se zvyšuje i spotřeba spotřeba s rostoucími příjmy se absolutně zvyšuje relativně může podíl spotřeby na příjmech klesat

Úvod Multiplikační efekt mechanizmem typu pozitivní zpětné vazby negativní multiplikátor mechanizmem negativní zpětné vazby

Teorie exportní základny 30. léta 20. stol. nový prvek v regionálních modelech zaměstnanost v základním (exportním) sektoru regionu – aktivní sektor zaměstnanost v doplňkovém (obslužném) sektoru regionu – pasivní sektor zabezpečují chod základního (exportního) sektoru odvození: modely exportní základny zakladatel teorie North (1955)

Teorie exportní základny základ teorie odmítnutí gradualistických teorií regionálního růstu s klíčovou rolí dopravních nákladů, tj. 1. fáze = postupný přechod od primitivní, soběstačné ekonomiky s nízkou mírou investic a malým objemem meziregionálního obchodu 2. fáze = ekonomika s rozvinutější vnitroregionální dělbou práce, tedy s vyšší specializací s rozvojem dopravy a obchodu v regionu vzniká nová vrstva obyvatelstva věnující se výrobě jednoduchého zboží pro zemědělce 3. fáze = přechod na intenzivnější formy zemědělství s rozvojem meziregionálního obchodu 4. fáze = industrializace v odvětvích bezprostředně souvisejících se zemědělstvím 5. fáze = specializace v dalších odvětvích zaměřených na export

Teorie exportní základny North (1955) klíčová role v rozvoji jednotlivých oblastí v USA (ČR?) poptávka na světových trzích po zboží, které bylo možno v regionu produkovat = role exportu dřevo, pšenice, kožešiny a …? regiony rozvinuty na základě vnějšího impulzu ne postupným rozvojem dělby práce uvnitř regionu regiony mohou přeskočit některé fáze regionálního růstu a rovnou přejít do 5. fáze na exportní odvětví (příklady?) bez industrializace lze dosáhnout rozvoje (příklady?) (nutnost otevřené ekonomiky)

Teorie exportní základny úspěch rozvoje daného regionu schopnost vyrobit úspěšnou exportní komoditu poptávka po zboží je exogenním faktorem výrobní a dopravní náklady endogenním faktorem úsilí o snížení těchto nákladů pro úspěch exportu = vnější, tj. aglomerační úspory (trh práce, kvalifikace, výrobní služby) vnější úspory a technologický pokrok důležitější než zákon klesajících výnosů tendence k posilování závislosti regionu na exportním odvětví než tendence ke změnám exportní základny technologický lock-in viz nová ekonomická geografie

Teorie exportní základny Northovy (1955) postuláty rozvoje regionů: region = území se společnou exportní základnou ekonomického růstu regionu = úspěšnost exportu zboží z regionu exportní základna = hlavní faktor absolutního i relativního příjmu v regionu ovlivňuje rozvoj obslužných funkcí i atraktivitu regionu z hlediska funkce obytné.

Teorie exportní základny proces specializace regionu na export metodou pokusu a omylu s cílem nalezení konkurenční výhody charakter exportního odvětví vliv na cyklickou citlivost ekonomiky regionu rozvoj regionů vždy nerovnoměrný rozdílné charakteristiky regionů odlišné předpoklady z hlediska produkce různých druhů exportního zboží toky investic

Teorie exportní základny z dlouhodobého hlediska = vyrovnání meziregionálních rozdílů mechanismus: mobilita výrobních faktorů díky poklesu dopravních nákladů proto není třeba do procesu regionální diferenciace zasahovat kritika jak nastartovat export v tradičně zaostalých regionech export ve velkých regionech nemusí být primárním faktorem rozvoje opomíjí vnitřní faktory rozvoje soukromé investice vládní výdaje stavební výroba migrace motivovaná mimoekonomickými důvody

Harrod-Domarův růstový model růstový investiční model vytvořený ve 40. letech 20. stol. rozvoj regionů vždy nerovnoměrný příčiny nerovnovážného vývoje dvojí efekt každé investice důchodotvorný efekt (vytváření dodatečných důchodů pomocí multiplikačního efektu) kapacitotvorný efekt (zvýšení výrobní kapacity) oba efekty musí být v rovnováze (jak zajistit?) pokud není rovnováha: nezaměstnanost, nevyužívání části kapacit

Harrod-Domarův růstový model 4 míry ekonomického růstu: přirozená míra růstu = přírůstek obyvatelstva a technický pokrok předpoklad dostatku kapitálu zaručená míra růstu = tempo růstu národního důchodu udržující rovnost plánovaných úspor a plánovaných investic anticipovaná míra růstu = očekávaní firem (míra investic) realizovaná míra růstu = skutečná míra růstu za dané období rovnovážný růst pouze za předpokladu rovnosti přirozené, zaručené a anticipované míry růstu každá odchylka od stavu rovnováhy má tendenci se zvětšovat (příklady?)

Harrod-Domarův růstový model model založen na nerealistických zjednodušujících předpokladech stálý mezní sklon k úsporám (vyspělé vs. rozvojové země) stálý poměr kapitálu a pracovních sil produkce jen jednoho druhu zboží neexistence úspor z rozsahu

Teorie růstových pólů vytvořena v 50. letech 20. stol. autoři F. Perroux a J. Boudeville rozvoj regionů vždy nerovnoměrný příčiny nerovnovážného vývoje k růstu nemůže docházet všude ve stejné míře 2 východiska statická teorie vzájemné závislosti průmyslu koncepty dominance, zpětných a dopředných vazeb, vedoucí a klíčová odvětví, průmyslové komplexy a rozvojové póly Schumpeterova teorie rozvoje založená na inovacích kombinace východisek = nedorozumění a nepřesnosti v interpretaci teorie

Teorie růstových pólů Perroux, 1950 póly růstu i prostor velice abstraktní = spíše jako sféry vlivu v ekonomice rozlišuje hnací a hnaná odvětví vzdálenost v tomto abstraktním prostoru = intenzita ekonomických kontaktů hnací odvětví (propulsive industries) rychle se rozvíjející odvětví s dominancí velkých, inovujících firem rozvojové impulzy k firmám hnaných odvětví

Teorie růstových pólů Perroux, 1955 regionální implikace teorie z roku 1950 regionální aspekt teorie z roku 1950 rozpracován i později s využitím analogie s input – output analýz neshoduje se se Schumpeterovou teorií inovací, tj. vše založeno na růstu produkce

Teorie růstových pólů Boudeville, 1966 spojení Perrouxe a Christallera (teorie centrálních míst) = teorie růstových center (pólů) a růstových os pól růstu soubor dynamických a vzájemně intenzivně propojených odvětví soustředěných kolem hnacího odvětví regionální růst v rukou klíčových hnacích odvětví

Teorie růstových pólů mechanismy podporující rozvoj pólů růstu: vnitřní úspory úspory z rozsahu inovace v oblasti organizace inovace procesu výroby inovace výrobku vnější úspory využívání společné infrastruktury společného trhu práce zařízení služeb

Teorie růstových pólů aplikace v praxi v 50. a 60. letech 20. století základem pro konkrétní opatření v rámci regionální politiky za hnací odvětví byl pokládán automobilový průmysl, ocelářství a chemie lokalizace nových závodů těchto odvětví byla proto v některých případech směrována do zaostávajících oblastí, aby tak byl iniciován rozvoj celého regionu vybrané regiony Británie, jižní Itálie, vybrané regiony ve Francii a mnohé regiony rozvojových zemí výsledky opatření nepřesvědčivé a za očekáváním