VY_32_INOVACE_28-11 Antická filosofie Platón

jeden z nejslavnějších a nejvlivnějších filosofů, kteří kdy žili PLATÓN (427 – 347 př. K.) vlastním jménem Aristokles, Platón byla přezdívka (toto slovo v řečtině označuje „člověka širokých ramen“) jeden z nejslavnějších a nejvlivnějších filosofů, kteří kdy žili pocházel z vlivné athénské rodiny jako mladý muž se stal Sokratovým žákem po Sokratově smrti opustil Athény a navštívil četná místa včetně Itálie, Sicílie a pravděpodobně i Egypta

po návratu do Athén založil filosofickou školu známou jako Akademie (škola dostala jméno po svém místu, hájku zasvěceném bohu Akadémovi; slovo akademický pochází právě z tohoto zdroje) měl řadu žáků, tím nejvýznamnějším byl Aristotelés Platón napsal 34 dialogů (jeden z nich, Obrana Sokrata, je ve skutečnosti řeč – Sokratova řeč před soudem)

Platónovy dialogy Mezi nejvýznamnější Platónova díla patří: Symposion (vypráví o hostině u Agathona, kde byly pronášeny chvalořeči na boha Eróta) Ústava (hlavním tématem je spravedlnost na úrovni jedince i státu) Faidros (je považován za dialog o lásce, ale v podstatě je to dialog o řečnictví) Faidón (dialog o nesmrtelnosti duše) Obrana Sokrata

Teorie idejí podle Platóna existují dvě sféry reality tou první je hmotný svět, v kterém všichni žijeme všechny bytosti a objekty v tomto světě: jsou individua (jednotliviny) mění se v čase jsou nedokonalé hýbají se nebo s nimi lze hýbat jsou smyslově vnímatelné (můžeme se jich dotknout, vidět je apod.)

druhou sférou je svět idejí neboli forem všechny objekty v tomto světě (čili ideje) jsou: obecniny neměnné věčné dokonalé nepohyblivé smyslově nevnímatelné (nemůžeme je vidět, dotknout se jich apod.), můžeme je odkrývat pouze svým rozumem

hmotný svět je závislý na světě idejí každý objekt v hmotném světě je nedokonalou napodobeninou idejí každá vlastnost, kterou má, je odvozena z idejí bez idejí by nemohla existovat týká se to nejen fyzických vlastností, ale i duševních problematika Platónovy metafyziky je popsaná v jeho Podobenství o jeskyni

Lidská duše lidská duše je nesmrtelná (dialog Faidón) než se ocitla v lidském těle, pobývala v říši idejí proto má člověk základní povědomí o světě (získává orientaci ve světě tím, že se rozpomíná na ideje) – teorie anamnéze duše se skládá z tří částí (dialog Faidros): rozumová část (miluje pravdu, měla by vládnout nad ostatními částmi duše) ctižádostivá část (miluje čest a vítězství) žádostivá část (touží po jídle, pití a tělesné slasti)

Platónův ideální stát ideální stát (spis Ústava) je odvozen z představy lidské duše skládá se z tří společenských vrstev: řemeslníci (odpovídají nejnižší, žádostivé části duše) strážci (odpovídají ctižádostivé části) vládci (filosofové pak části rozumové) jedinec se stává členem třídy narozením, ale přemístí se do vyšší nebo nižší třídy podle svého nadání na rozdíl od řemeslníků, filosofové a strážci nemají dovoleno mít ani soukromý majetek a dokonce ani vlastní rodinu, ženy jsou společné

Platón kladl až nepřiměřeně velký důraz na výchovu → všichni mají možnost studovat → všichni mají možnost stát se vládci ti nejlepší postupují dál, skládají těžší zkoušky a asi po 50 letech se z těch nejlepších stanou mudrci, aby poté mohli vládnout státu Platónovu koncepci ideálního státu kritizoval v 20. století Karl Raimund Popper ve spisu Otevřená společnost a její nepřátelé Platón je výrazným představitelem objektivního idealismu v dějinách filosofie

Platón Autor: StaneStane, Název: Platon Zdroj:http://www.flickr.com/photos/stanestane/3808232231/

Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Veronika Čadová