ZNAK DO ŘEČI.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

CLIL Content and Language Integrated Learning
VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T
MUDr. Martin Kučera Mgr. Kateřina Fritzlová
Základní škola, Slavkov u Brna, Malinovského 280
Řeč, jazyk, mluva.
Lidská motorika Čtyři konstrukty vytvářejí lidskou motoriku
Komunikace Aktivita č.1: Člověk a svět práce Prezentace č. 6
Narušená komunikační schopnost PaedDr
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie
LOGOPEDICKÁ INTERVENCE
Komunikace s dětským pacientem
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
Specifika zpracování vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů: Čtení – globální a analyticko–syntetická metoda – vzhledem k vícečetnému postižení bylo.
Komunikace mezi generacemi
KOMUNIKACE OLGA BÜRGEROVÁ. CÍLE:  VÝZNAM PRVNÍHO DOJMU  UMĚT NAVÁZAT KONTAKT.
Zdravá škola.
Komunikace sluchově postižených
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
Alternativní a augmentativní komunikace
KOMUNIKACE S KLIENTEM MENTÁLNĚ RETARDOVANÝM
Alternativní a augmentativní komunikace
Poruchy v komunikaci Tereza Svobodníková.
Komunikace s rodiči.
KOMUNIKACE OLGA BÜRGEROVÁ.
Znaky pohybu Typické znaky lidské motoriky
Metoda VTI Intenzivní forma pomoci v domácím prostředí rodiny, přímo tam, kde problém vzniká (80.léta 20. stol. v Holandsku) Rodiny, které mají obtíže.
Alternativní a augmentativní komunikace
INTEGRACE DÍTĚTE SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM
Model transkulturní péče
Klenková, Gajzlerová, Girglová, Sychrová 2011, MU Projekt FRVŠ
Reedukace SPU s využitím počítačů
Výpočetní technika při výuce fyziky Jiří Tesař. VT – při výuce VT nedílná součást každodenního života, VT musí být také součástí výuky, vybavení škol.
TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Diagnostika a reedukace
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Narušený vývoj řeči strukturní a systémové narušení jedné či většího počtu oblastí vývoje řeči (osvojování mateřského jazyka) vzhledem k chronologickému.
Alternativní a augmentativní komunikace
OBSAH SEMINÁŘE Č.2 : Rozbor sledované pohybové jednotky
Vizuálně motorické komunikační systémy SP
Vývojová dysfázie.
centrální porucha zpracování řečového signálu
Představení provozu kavárny a cateringových služeb v PwC ČR Roman Anděl, Startujeme, o.p.s.
Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2013.
Vliv společenského prostředí na utváření osobnosti, sociální prostředí, komunikace a socializace.
Učení podmiňováním Učení pokusem a omylem Učení programováním
Co je to učení?. Učení je jeden ze základních vývojových procesů, jehož výsledkem je relativně trvalá změna vyvolaná zkušeností. (Denglerová, 2009)
KOMUNIKACE a JEDNÁNÍ II. 1)Slovní a mimoslovní prostředky 2)Typologie osobnosti – a komunikace.
Markéta Stará  Cíle školní TV  Vzdělávací, výchovné, zdravotní, socializační  Cíle vzdělávací oblasti “Člověk a zdraví“  ZŠ, středoškolské.
Fáze motorického učení fázeÚroveň zvládnutí poh. dovednosti Vnější projevyProcesy v CNSMentální aktivita I. Seznámení Velmi nízkáGeneralizace (souhyby,
Školní zralost Bc. Lenka Hufová 2016.
LOGOPEDICKÁ ODBORNÁ PÉČE
VY_32_INOVACE_1/20A-ICT/PE/ON
Komunikace Mgr. Vladimír Velešík.
KOMUNIKACE Zápis do sešitu
Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy
ANOTACE Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích předškolního dítěte, se změnami při přechodu dítěte do školy. Výukový.
Rozvoj řeči u dítěte z hlediska lexikálně-sémantické roviny
Reforma školství v ČR.
Metoda VTI Intenzivní forma pomoci v domácím prostředí rodiny, přímo tam, kde problém vzniká (80.léta 20. stol. v Holandsku) Rodiny, které mají obtíže.
ANTROPOMOTORIKA.
SPŘ u dětí s MO přímá je souvislost mezi poruchami hybnosti – porucha centrálního neuronu, v souvislosti s celkovým motorickým vývojem dítěte můžeme již.
Sociální čtení.
Diagnostika dítěte předškolního věku II.
Současné trendy důraz na kontinuitu předškolního a počátečního školního rozvoje teorie emergentního rozvoje gramotnosti předškolní období – diskuse o systematické.
Speciální andragogika 3 - Diagnostika SPU v dospělosti
Narušená komunikační schopnost
KLIMA NAŠÍ ŠKOLY 2018/19 Pravidelné diagnostikování prostředí, ve kterém se vzdělávají naši žáci.
Alternativní augmentativní komunikace
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

ZNAK DO ŘEČI

charakteristika kompenzační prostředek pro osoby s komunikačními obtížemi využití znaků umožňuje komunikovat formou založenou na řeči našeho těla, mimice a „přirozených znacích“ doplněk mluvené řeči celkový rozvoj komunikační schopnosti NE zvládnutí mnoha znaků!!!

charakteristika přirozené využití spontánních znaků běžné ve vývoji řeči: pá, pá! komunikace mezi matkou a dítětem úprava tempa a srozumitelnosti řeči – zřetelná artikulace

využití ZDŘ nerozvinutá aktivní řeč expresivní složka není dostatečně rozvinuta

předpoklady pro využití zvládnutí nápodoby spojení významu slova se symbolem, znakem před aktivním použitím v komunikaci – vyjádření potřeb, nápadů a pocitů

doporučení pomalé osvojování – přiměřené možnostem dítěte učitel, rodiče vždy připojují mluvené slovo

výhody ZDŘ nižší motorická náročnost včasný kontakt s řečí těla pozitivní komunikační prostředí komunikační úspěch zviditelnění lepší úroveň řeči rytmus řeči a znaku ilustrativnost znaku

nižší motorická náročnost „artikulace znaku“ X „artikulace slova“ využití svalů paží, rukou a prstů X správné postavení mluvidel motorická činnost – podpora rozvoje řeči provedení pohybu totožným způsobem – nástroj řeči pohyb podněcuje vokalizaci

včasný kontakt s řečí těla všeobecná zkušenost „vlastní znakové systémy“ rodina osoby s handicapem - nelze propojit s vyučováním vědomé použití neverbální komunikace – zážitek komunikačního úspěchu

pozitivní komunikační prostředí projevení vůle napodobit znak – pochvala pozitivní rozhovorová situace – motivace žáka opětovné předvedení vedení ruky žáka zábava 

komunikační úspěch náhled žáka – pohyb = nástroj komunikace vyjádření k vlastní situaci komunikace s rodiči, spolužáky, učitelem… prožití komunikačního úspěchu

zviditelnění vizualizace komunikace význam pro rozvoj dialogu propojení vnímání vizuální percepce – významně posilující faktor

lepší úroveň řeči „komplikovaný projev“ – dlouhé věty složité konstrukce snížená srozumitelnost projevu ZDŘ snížení frekvence těchto nedostatků znakování klíčových slov – krácení vět snížení rychlosti řeči – správné předvedení znaku přizpůsobení úrovně řeči schopnostem žáků

sledování schopnosti naučení se znaku a propojení s příslušným pojmem KNIHA ..malé, velké, silné, tenké…co je to?.. vždy by měla být reakce znakem KNIHA

rytmus řeči a znaku artikulace řeči je podporována současným provedením zvuku a znaku znaky sledují rytmus řeči „artikulační trénink“ – dostatek času pro provedení znaku – úprava tempa řeči provedení znaku – konkretizace slova

PO LI CE

ilustrativnost znaku znaky jsou velmi konkrétní auto – „řízení volantem“ – upřesnění významu

rozdíl ZDŘ x ZJ znakem jsou doplněna klíčová slova ve větě znak není dominantní – pouze doplňující seznam znaků není definitivní konfigurace ruky, prstů – lze změnit

pomocné komunikační prostředky vizuální kontakt nutný vzájemný oční kontakt upoutání pozornosti - dotek - zamávat rukou v zorném poli dítěte - zaklepat rukou na stůl… Odvrácení dítěte může znamenat nesouhlas – dokud znova nenavážeme oční kontakt – nepokračujeme

verbální komunikace přirozená role v komunikaci dítě sleduje rytmus řeči, mimiku odezírání

neverbální komunikace mimika a postoj těla ikonické znaky – kočka/vousy neikonické znaky - matka

zahájení výuky učitel mluvící žák žák se ZDŘ

pokyny k využívání ZDŘ osoby, které jsou součástí každodenního života žáka, musí spolupracovat společný výběr oblasti, která je pro žáka motivující – zahájení výuky znaků aktuální zájem využíváme k výuce nových znaků

pokyny k využívání ZDŘ počet počátečních znaků je individuální 2 úrovně cílevědomé zpracování naplánovaných znaků, které mají souvislost s daným tématem všeobecné používání znaků u všech důležitých slov a ve všech souvislostech

pokyny k využívání ZDŘ pravidelné procvičování znaků výběr vhodných situací – jídlo, televize… dospělý důsledně doprovází řeč znakem fixace – doprovázet mluvenou řeč znakem je zcela přirozené spolupráce rodiny a školy – kontaktní deník

pokyny k využívání ZDŘ podpora verbálního projevu dítěte vícečetné zopakování znakovaného slova reakce na znaky, jako by to bylo mluvené slovo všichni, kdo budou s dítětem v kontaktu by měli být schopni pochopit a reagovat na znaky, které dítě využívá

souhrn praktických rad  analýza komunikační schopnosti dítěte – schopnost porozumění mluvené slovo a znak musí probíhat současně mluvení a využití ZDŘ – jen když dítě sleduje komunikační 50cm – 2m povzbuzení dítěte ke znakování, pomoc vedením rukou

shrnutí praktických rad  při výběru znaků je třeba respektovat schopnost vnímání a motorické vybavení dítěte obsah ZDŘ je třeba podporovat mimikou tvorba krátkých a stručných vět je třeba využívat VŽDY stejné znaky – porozumění! ke komunikaci lze využívat pravidelně se opakující činnosti NEZAPOMÍNAT NA POCHVALU

Kazuistika 1 Eliška 11 let, 3 měsíce dg. MO, diparetická forma gravidita – průběh bez obtíží porod – záhlavím, kříšení opoždění motorického vývoje vývoj řeči výrazně opožděn rehabilitace Vojtovou metodou – zahájena v 18. měsíci

současný stav samostatná chůze s mírným nachýlením trupu dominantní pravá horní končetina při činnosti uvolněna obtíže v kooperaci rukou

komunikace omezený vývoj řeči diskrepance aktivní a pasivní slovní zásoby obtíže v rovině foneticko-fonologické obtíže v rovině lexikálně-sémantické obtíže v rovině morfologicko-syntaktické obtíže v rovině pragmatické

komunikace porozumění konkrétním pokynům struktura a obsah projevu práce s fotografiemi negativistické projevy

využití systému variabilita úprava znaků dle možností rozvoj jemné motoriky rozvoj orientace v tělesném schématu rozvoj koordinace, prožití pohybu

využití systému – výběr znaků rodina jídlo hygiena znakování klíčového slova ve větě

další faktory reakce komunikačního partnera rytmizace plynulost pohybu – propojení s verbální komunikací

využití systému tempo osvojování a fixace nových znaků správná „artikulace“ znaku verbální komunikace – pozdrav systém je využíván pouze v prostředí školy

kazuistika 2 Radek, 5 let, 7 měsíců dg.: poruchy autistického spektra těhotenství proběhlo bez komplikací psychomotorický vývoj odpovídal normě obtíže v oblasti komunikace předřečové období – bez obtíží stagnace – verbální komunikace i navazování kontaktu

využití systému rozvoj sociálního chování postupné propojení znaku a verbální komunikace rozvoj zrakového kontaktu navázání a prodloužení jeho trvání regulace chování

využití systému zařazení klíčových znaků vyjádření potřeby sociální reakce znaky činností a zvířat pokusy o tvoření vět tvorba denního režimu

zdroje KUBOVÁ, L. Znak do řeči. Praha, Tech-market: 1999. ISBN 80-86114-23-6.