D) Substituční a důchodový efekt

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie I Formování cen na trzích výrobních faktorů
Advertisements

Mikroekonomie II – přednáška č. 2: Analýza spotřebitelské poptávky
C) Změna optima při změně mzdové sazby
C) Engelovy křivky.
Mikroekonomie II Poptávka Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Přednáška č. 11 Trh kapitálu – neoklasický přístup
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
Chování spotřebitele a formování poptávky
TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Poptávka na trhu zboží a služeb
Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika
Odvození nabídky kapitálu nabídka kapitálu = ochota nabízejících půjčovat své disponibilní důchody při různých úrovních reálné úrokové míry nabídka kapitálu.
11. CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY 1 Chování spotřebitele a formování poptávky.
D) Produkční a nákladová funkce
D) Užitek a optimální rozhodnutí
B) Křivka poptávky.
B) Optimum a volný čas.
Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce
Příklady teorie všeobecné rovnováhy
Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
A) Determinanty poptávky po volném čase
Mikroekonomie I Užitek spotřebitele a odvození poptávky Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Agregátní poptávka a nabídka
Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2.
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ MIKROEKONOMIE I
Křivka (spotřebitelské) poptávky
Seminář 4. Trh a tržní mechanismus
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Teorie chování spotřebitele
Investiční multiplikátor
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Elasticity poptávky a nabídky
Teorie poptávky a užitek, chování spotřebitele
Základy ekonomie Téma č. 3: Spotřebitelská rovnováha
Analýza poptávky. Poptávka po produkci firmy jako významný parametr rozhodování firmy. Faktory determinující poptávku a odhady poptávkových funkcí. Alternativní.
Citlivostní analýza k některým parametrům důchodového systému a migraci.
Odvození nabídkové křivky
EKONOMIE Poptávka a její elasticita 2. přednáška
Trh výrobních faktorů.
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
EKONOMIKA OA KUBELÍKOVA. ELASTICITA POPTÁVKY [ing. Jaromír TIŠER]
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
2. Analýza spotřebitelské poptávky
Trhy výrobních faktorů
II. Analýza poptávky Přehled témat
Nedokonalé konkurence
Teorie chování spotřebitele
Struktura přednášky Analýza poptávky
Trh práce a politika zaměstnanosti
11. Trh kapitálu.
7. Alternativní teorie spotřebitele Osnova přednášky 7.1. Teorie projevených preferencí Principy projevených preferencí Teorie projevených preferencí a.
Poptávka Rozhodování za rizika
Základy ekonomie Seminář 4. Racionální chování spotřebitele a výrobce.
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Formování poptávky Faktory ovlivňující individuální poptávku
 Celková (T) a mezní (M)  T  M > 0 (T roste konvexně  M kladná a roste, T roste konkávně  M kladná a klesá, T roste konkávně  M kladná a klesá, T.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Linková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
Tržní mechanismus Tržní mechanismus Tržní rovnováha Nerovnovážná situace na trhu Změny tržní rovnováhy.
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
POPTÁVKa A NABÍDKA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Linková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: ,
2. Křivka poptávky a Engelova křivka
Teorie chování spotřebitele
Ekonomie trhů práce přednáška 3.
Poptávka po volném čase
Spotřebitelská volba a utváření poptávky
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

D) Substituční a důchodový efekt

Odlišné efekty změny w Základem vysvětlení = dva trendy: stejná změna mzdové sazby může vést v jednom případě ke zvýšení ve druhém případě ke snížení počtu hodin volného času Základem vysvětlení = dva trendy: Substituční efekt změny mzdové sazby (SE) Důchodový efekt změny mzdové sazby (IE) resp. jejich vztah

1. Substituční efekt - jakákoli změna w ovlivní náklady obětované příležitosti volného času: při růstu w alternativní náklady porostou a dodatečná jednotka H bude dražší vzhledem k vyššímu zanechanému výdělku. spotřebitel bude spotřebovávat méně volného času z důvodu jeho vyšší ceny Substituční efekt vyjadřuje změnu volného času v důsledku změny mzdové sazby za předpokladu konstantního užitku. Substituční efekt je záporný - růst w vede ke snižování H při konstantním užitku a naopak.

2. Důchodový efekt - v důsledku zlepšení finanční situace spotřebitele se zvyšují dostupné kombinace H a I; neexistuje jednoznačná reakce na takto zvýšený soubor příležitostí, záleží na užitku: spotřebitel využije růstu w nejen ke zvýšení I ale i ke zvýšení H Důchodový efekt vyjadřuje změnu volného času, způsobenou změnou reálného důchodu v důsledku změny mzdové sazby. Důchodový efekt je kladný - vyšší I umožňuje zvýšení H (vyšší příjem v důsledku vyšší mzdové sazby vede k růstu zájmu o volný čas).

SE a pomocná rozpočtová přímka Substituční vztah způsobený růstem w lze kvantifikovat prostřednictvím pomocné (umělé) rozpočtové přímky: se sklonem určeným novou w (novou cenou H), tečující původní indiferenční křivku (původní výši užitku) pomocný bod optima vyjadřuje čistý substituční efekt - byl potlačen jakýkoli přírůstek užitku z dodatečného příjmu a volného času spotřebitel bude spotřebovávat méně dražšího statku (H) ve prospěch většího I (tzn. více práce).

Grafické vyjádření IE růst w - růst souboru tržních příležitostí – změna optima do bodu dotyku nové rozpočtové přímky s vyšší indiferenční křivkou změna ve struktuře I a H v důsledku změny reálného příjmu spotřebitele - velikost této změny je dána vzdáleností mezi pomocnou a novou rozpočtovou přímkou - odstranění změny v relativních cenách je zobrazeno dvěma paralelními přímkami

Vztah SE a IE při poklesu H substituční efekt převyšuje důchodový efekt, SE > IE spotřebitel v důsledku růstu w odpracuje více hodin než tomu bylo dříve, tj. má méně H změna v H je určena posunem z bodu A do bodu B SE posun z H1 do H‘ IE posun z  H‘ do H2

SE a IE při snižování H

Vztah SE a IE při růstu H b) substituční efekt převyšuje důchodový efekt, SE < IE spotřebitel v důsledku růstu w odpracuje méně hodin než tomu bylo dříve, tj. má více H změna v H je určena posunem z bodu A do bodu B SE posun z H1 do H‘ IE posun z  H‘ do H2

SE a IE při zvyšování H

Vztah SE a IE při růstu H při nízké w, tj. nižším příjmu je pravděpodobnější, že SE > IE, růst w povede k růstu L a snížení H při vysoké w (vysokém příjmu) je pravděpodobnější, že SE < IE , růst w povede ke snížení L a růstu H - spotřebitel už vydělává nejen dostatek k financování jak nezbytných tak i luxusních výdajů + může zlepšit kvalitu života zvýšením množství volného času

Ber nebo nech být

Smlouvou určená struktura času Pracovní smlouva - spotřebitelé nemají možnost maximalizovat užitek, jsou nuceni k množství H, které leží na nižší indiferenční křivce než na té, kterou by preferovali v grafu smlouvou určená povinnost nutí spotřebovávat H1 volného času, ale optimální množstvím volného času je H2 Spotřebitel získává jen užitek spojený s indiferenční křivkou IC1, při vlastní volbě by dosahoval užitku IC2

Odvození křivky poptávky po H Při postupné změně w zjišťovat změny optimálního množství volného času: - tří výrazně odlišné w - 3 rozpočtové přímky s různým sklonem: Sklon BL1 určen mzdovou sazbou w1 – užitek maximální při H1 (bod optima na IC1) Sklon BL2 určen mzdovou sazbou w2 – užitek maximální při H2 (bod optima na IC2) Sklon BL3 určen mzdovou sazbou w3 – užitek maximální při H3 (bod optima na IC3)

Křivka PEP při odvození křivky DH Kombinace optimálního množství H a I při různých mzdových sazbách, představované body optima modelují křivku cenové cesty expanze PEP Přenesením odpovídajících hodnot w a H do grafu s hodnotami w na ose y získáme křivku poptávky po volném čase DH má „zalomený“ tvar: v části s relativně nižší mzdovou sazbou má kladnou směrnici, v relativně vysokých mzdových hodnotách má zápornou směrnici

Křivka DH