Morfologie a embryologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Anatomie a fyziologie oka I.
Advertisements

Zrakové ústrojí.
Smysly Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Oko Kateřina Lasáková, V.A.
Trávicí trakt II. Morfologie
Histologie a embryologie
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Smyslová ústrojí Funkce:
Smysly - zrak (c) Mgr. Martin Šmíd.
Prim. MUDr. Pavel Stodůlka, Ph.D.
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena.
OKO A VIDĚNÍ Stavba a optická soustava oka Mechanismus vzniku obrazu
Anatomie a fyziologie oka II.
Soustavy smyslové Ústrojí zrakové
ŽLUTÁ SKVRNA.
MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Lékařská fakulta UK v HK
OKO Marcela Hanáková.
Zrakové ústrojí- organum visus
Autor výukového materiálu: Denisa Dosoudilová Datum vytvoření výukového materiálu: květen 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII. Vzdělávací.
Nervová soustava- receptory
 Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Kate ř ina Č ermáková Datum: Cílový ro č ník: 8.
SMYSLOVÁ SOUSTAVA OPAKOVÁNÍ.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola
Aktivita č. 4: Biologie pod mikroskopem
Opakování - zrak, sluch Jak se nazývají tři vrstvy tvořící stěnu oka?
úvodní prezentace k hodině s využitím aplikace EyeXam pro iPad
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
STAVBA OKA.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
DÝCHACÍ SYSTÉM Morfologie II. část
Autor: Lenka Kraváčková
Morfologie a embryologie
Pupilární reflex Monika Kolocová.
Výstup: VY_52_INOVACE_Př.8.26
MOČOVÝ SYSTÉM Ledvina Vývodní cesty - kalichy - pánvička.
Smyslové orgány ORGANA SENSUUM.
Smysly.
OKO.
Zrakové ústrojí.
Čich, chuť, kůže Jitka Riedlová.
Smyslové vnímání OKO.
Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes
LIDSKÉ OKO A JEHO FUNKCE V TĚLE
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Smysly člověka Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/4 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
4.) Zrak. -orgán zraku-oko -centrum zraku=týlní lalok koncového mozku -ochrana oka:-obočí -víčko+řasy -slzné žlázy -sliznice víček =spojivka.
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné Autor: Ing. Lubor Dvořák Název: VY_32_INOVACE_05_A_16 Ústrojí zraku Téma: Biologie člověka Číslo projektu:
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice Autor: Mgr. Miloslav Cajska Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_52_INOVACE_1A_32_Smysly.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._33.ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ TÉMA: ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ ČÍSLO PROJEKTU:
Oko Savců Matějka, Grulich, Preget. Části oka - obrázek.
Projekt „Z očí do očí,“  Komorové oko, dělí se na přední a zadní komoru  Rohovka – propouští světlo do oka  Zornice – ve středu duhovky, rozšiřuje.
Ústrojí zrakové. N Á ZEV Š KOLY: Gymn á zium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 Č Í SLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ N Á ZEV MATERI Á LU: VY_32_INOVACE_6C_03_ÚSTORJÍ.
OKO Biologie Schmidtová, Fojtů, Pospíšilová Sexta a.
Projekt „Z očí do očí“, 2012 Dominik Nop, Matěj Tomešek, Filip Šefčík, Lubomír Pala.
Zuzana Gocníková, Filip Hutečka, Hana Koláčková, Václav Slivka Prezentace k projektu Z očí do očí (biologická část č. 1)
ÚSTROJÍ ZRAKU VY_32_INOVACE_18_23. Zrak nejdůležitější lidský smysl pomocí zraku získáváme asi 80 % informací obr. 1.
Lidské oko. Stavba Bělima cévnatka sítnice Žlutá skvrna Zrakový nerv Slepá skvrna Komorová voda čočka duhovka rohovka Řasnaté tělísko sklivec.
Smyslová ústrojí Funkce:
TKÁNĚ - EPITELY.
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Název prezentace (DUMu): Smyslová ústrojí člověka I.
Orgán zraku orgán sluchu a rovnováhy a přídatné orgány
Lidské oko Optické čočky Název školy
EPITELOVÁ TKÁŇ.
ÚSTROJÍ ZRAKU (opakování)
Smyslové orgány - OKO Obr. 1
Anatomie zrakového ústrojí
Lidské oko
Číslo projektu:. CZ / / Číslo materiálu:
Transkript prezentace:

Morfologie a embryologie Zrakový aparát Morfologie a embryologie

Očnice (orbita) tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů m. orbitalis obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

Zrakový aparát Bulbus oculi Organa oculi accesoria tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media) tunica inerna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens) Organa oculi accesoria Topografie regio orbitalis Vývoj zrakového ústrojí

Bulbus oculi polus anterior, posterior equator x meriadiani axis bulbi externus, internus axis opticus (= „linea visus“)

Preparát Oko králíka HE – A3 – 99 Nervus opticus HE – A5 - 100

Tunica fibrosa (externa) Bělima (sclera) tuhé vazivo (= reticulum trabeculare), kolagenní vlákna, fibroblasty, základní hmota lamina episcleralis, substantia propria, lamina fusca lamina cribrosa (vstup n. II.) 5/6 povrchu, ø 2,2 cm sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi s. Lauthi) sulcus sclerae - sklerokorneální spojení = limbus corneae (angulus sclerocornealis)

Tunica fibrosa (externa) Rohovka (cornea) dokonale průhledná, bezcévná limbus, vertex 5 vrstev epithelium anterius cornae (vrstevnatý dlaždicový) lamina limitans anterior (Bowmanova membrana) substantia propria corneae lamina limitans posterior (Descementova membrana) epithelium posterius corneae (endotel) 11 x 12 mm - fyziologický astigmatisums

Tunica vasculosa (media) = uvea cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

Tunica vasculosa (media) Cévnatka (choroidea) lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) velké cévy, vazivo, hladké sv. bb., nervíky lamina choriocapillaris kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso (corpus ciliare) tvar mezikruží, průřez trojúhelníku processus + plicae ciliares orbiculus (vnější část), corona (vnitřní část) musculus ciliaris fibrae meridionales, radiales, circulares, longitudinales parasympatikus  akomodace  pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky)

Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso (corpus ciliare) stroma musculus ciliaris) – pohled do blízka (parasympatikus) kapiláry a nervíky sval zásobující epitelový kryt – produkce humor aquosus BL – pokračování Bruchovy membrány pigmentový epitel – pokr. pig. ep. sítnice ciliární kanál nepigmentový epitel – pokr. senzorické sítnice BL fibrae zonulares – upevňují čočku

Tunica vasculosa (media) Duhovka (iris) tvar mezikruží, plochá funkce clony margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní) pupilla (= zornice, zřítelnice) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) plicae iridis, stroma iridis m. sphincter pupillae (parasymp.) – miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae (symp.) – mydriasis (vějířovitý) zubatá čára – zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi

Tunica vasculosa (media) Duhovka (iris) přední plocha nemá epitelový kryt fibroblasty a melanocyty (barva) zadní plocha dvě vrstvy pigmentového epitelu vnitřní pigmentová zevní myoepitelová m. sphincter pupilae m. dilatator pupilae

Čočka (lens) polus anterior, posterior axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) capsula lentis substantia lentis – cortex, nucleus zonula ciliaris Zinni fibrae zonulares spatia zonularia

Čočka (lens) transparentní bikonvexní bezcévný útvar pouzdro – podobná bazální lamině čočkový epitel – jednovrstevný kubický jen na přední ploše čočky čočková hmota kortikální – obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s organelami a jádrem nukleární – buněčná vlákna bez organel a jádra buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

Akomodace zaostření na blízko zaostření na dálku kontrakce m. ciliaris fibrae zonulares povolí čočka se vypoukne současně stah m. sphinter pupillae (miosis) zaostření na dálku tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté čočka je oploštělá stah m. dilatator pupillae (mydriasis)

Sklivec (corpus vitreum) membrana, stroma, humor vitreus tvoří jej z 99% voda hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna buňky – hyalocyty – jen při vývoji neregeneruje, při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus (zbytek po fetální a. hylaloidea) fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici

Komorová voda (humor aquosus) tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v anglus iridocornealis 0,2-0,3 ml čirí, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1%), žádné bílkoviny nitrooční tlak 14-17 mmHg  nitrooční tlak  útlak sítnice  zelený zákal (= glaukom) nahrazuje mízu oka

Oční komory (camerae bulbi) sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí obsahuje sklivec spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) mezi rohovkou a duhovkou angulus iridocornealis obsahuje a vstřebává humor aquosus

Iridokorneální úhel (angulus iridocornealis) v místě sklerokorneálního spojení trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není spojena se Schlemovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku !!! zákaz podávání parasympatomimetik u zeleného zákalu !!!

Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina) pars caeca pars iridica pars ciliaris ora serrata pars optica – 11 vrstev discus n. optici (= slepá skvrna) - žádné světločivné elementy excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrtsvy odkloněny stranou, nejostřejší vidění fovea centralis (100.000 čípků)  foveola (2500 čípků)

Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina) pigmentová část jednovrstevný kubický epitel bb. spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula obklopují zevní segmenty senzorických buněk interfotoreceptorová matrix výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

Tunica interna (nervosa) Sítnice (retina) senzorická část světločivné neurony tyčinky a čípky převodní neurony bipolární a ganglionové buňky asociační neurony horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky Müllerovy buňky

Tunica sensoria (interna) Tyčinky (bacilli) synaptický terčík axon jádro vnitřní segment GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu zevní segment membranózní disky s fotopigmentem migrují zevně až se uvolní černobílé vidění

Tunica sensoria (interna) Čípky (coni) synaptická nožka fotopigment je iodopsin zevní segment membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění – tři typy čípků „modré“ – 420 nm „zelené“ – 535 nm „červené“ – 565 nm

Tunica sensoria (interna) Převodní neurony Bipolární buňky tyčinkové bipolární bb. čípkové bipolární bb. – trpasličí vs. difúzní kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky difúzní typ – spojuje více bipolárních buněk trpasličí typ – spojuje se s trpasličí bipol. b. jejich axony formují nervus opticus

Tunica sensoria (interna) Asociační neurony mají jen neuritické výběžky – oba směry horizontální bb. spojení s tyčinkami a čípky amakrinní buňky spojení s bipolárními a gangliovými buňkami modifikace a synchronizace signálu

Tunica sensoria (interna) Podpůrné buňky Müllerovy buňky makroglie mají svou BL = membrana limitans interna zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = membrana limitans externa

Tunica sensoria (interna) Vrstvy sítnice celkem 10 vrstev neděste se!!!:

Tunica sensoria (interna) Specifická místa sítnice ora serrata ukončení senzitivního epitelu fovea centralis – žlutá skvrna pouze čípky vyšší vrtsvy odkloněny stranou nejostřejší vidění papila nervi optici – slepá skrvna místo odstupu nervu žádné světločivné elementy

Tepenné zásobení oka a. carotis interna  a. ophtalmica  aa. ciliares posteriores breves  cévnatka aa. ciliares longae (24)  corpus ciliare + iris aa. musculares  aa. ciliares ant., a. epiclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae a. lacrimalis  aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med.  aa. conjuctivales med.

Vasa sanguinea retinae – oční pozadí a. centralis retinae  arterioly a. temporalis sup.+inf. a. nasalis sup.+inf. a. macularis sup.+inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží

Žilní zásobení oka vv. episclerales vv. ciliares ant.  vv. sclerales  sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae v. opthalmica sup.  sinus cavernosus v. otphalmica inf.  plexus pterygoideus v. angularis  v. facialis  v. jugularis int. ! nebezpečí šíření zánětů !

Nervové zásobení oka n. opticus – senzorický pars intraocularis, canalis, itracranialis vagina interna, externa n. opthalmicus  nn. ciliares longi – senzitivní, n.lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris – pro okolí nn. ciliares breves  ganglion ciliare (sympatikus nepřepoje, parasympatikus ano) n.III.,n. IV.,n.VI – motorické

Nervus opticus výchlipka diencefala axony odděleny endoneuriem na povrchu jsou analogy mozkových obalů nervem probíhá a. et v. centralis retinea

Přídatné orgány oka (Structrae oculi accessoriae) Vazivový aparát (apparatus ligamentosus) Víčka (palpebra) Spojivka (conjunctiva) Slzný aparát (apparatus lacrimalis) Svalový aparát (apparatus muscularis) Obočí (supercilium)

Vazivový aparát periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni) lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares

Spojivka (tunica conjunctiva) bulbární x víčková spojivka fornix superior, inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný cylindrický epitel obsahuje pohárkové buňky glanduale conjuctivales Wolfringi carncula lacramalis

Víčka (palpebrae) palpebra superior, inferior tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy), lat. facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat.. limbus ant.+post. angulus oculi mad.+lat. m. tarsalis sup.+ inf. (hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi (n. VII) m. levator palpebrae sup. (n. III) cilia

Víčka (palpebrae) zevní kožní část m. orbicularis oculi vícevrst. dlažd. epitel rohov. gl. sebaceae Zeissi - hordeolum řasy + gl. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi tarsalní ploténka fibroelastická gl. tarsales Meibomi mazové žlázky - chalazion vnitřní spojivková část přechod epitelů - žlábek

Slzné ústrojí (apparatus lacrimalis) glandula lacrimalis – pars orbitalis, pars palpebralis ductuli excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis saccus lacrimalis  ductus nasolacrimalis (plica lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf.

Slzný aparát tubuloacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami 12 – 15 samostatných vývodů

Svalový aparát mm. recti bulbi: sup.,inf.,med.,lat. (VI.) mm. obliqui bulbi: inf., sup.(IV.) /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III – ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis, m. tarsalis sup.+inf.

Vývoj zrakového aparátu neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezoderm mezi buňky neurální lišty

Vývoj zrakového aparátu vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody

Vývoj zrakového aparátu vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mesenchymu = vznik sklivcových cév

Vývoj sítnice vznik z očního pohárku zevní vrstva – pigmentový epitel vnitřní vrstva – proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor – postupně mizí inverse sítnice

Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká

Vývoj řasnatého tělesa vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel – ze zevní vrstvy nepigmentový epitel – z vnitřní vrstvy ciliární kanál – z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo – z mesenchymu

Vývoj duhovky hrana očního pohárku zevní vrstva se mění v hladké svaly vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku zasobována a. hyaloidea – zaniká přední stěna se nemění = přední epitel zadní stěna – bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna – z bb. předního epitelu capsula lentis – ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea – zaniká pupilární membrána – obaluje čočku – zaniká

Vývoj očních komor přední komora zadní komora štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

Vývoj rohovky, cévnatky a skléry rohovka povrchový ektoderm mezenchym bb. neurální lišty cévnatka a skléra z okolního mesenchymu

Vývoj očních víček v 6. týdnu kožní záhyby přes rohovku v 10. týdnu se spojují otevírají se v cca 28. týdnu mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. ž. oblouku tarsální ploténka a žlázy z mesenchymu

Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu nefunkční do cca 6. týdne novorozenec neslzí