Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes

Prezentace na téma: "Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes"— Transkript prezentace:

1 Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes
David Kachlík

2 Odilo Redon

3 Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad
kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů + obsah m. orbitalis Mülleri – hladký sval ve fissura orbitalis inferior obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

4 Očnice – kostěné stěny

5 Očnice – kostěné stěny kraniálně: pars orbitalis o. frontalis (fovea trochlearis + spina trochlearis, incisura/foramen frontalis/supraorbitalis, fossa glandulae lacrimalis), ala minor o. sphenoidalis (fissura orbitalis sup.) mediálně: processus frontalis maxillae (fossa sacci lacrimalis), os lacrimale, lamina orbitalis o. ethmoidalis (foramen ethmoidalis ant. et post.), ala minor o. sphenoidalis laterálně: facies orbitalis o. zygomatici (foramen zygomaticoorbitale), facies orbitalis alae majoris o. sphenoidalis

6 Očnice – kostěné stěny kaudálně: facies orbitalis o. zygomatici, facies orbitalis corporis maxillae (sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis inf.), processus orbitalis o. palatini aditus orbitae → apex orbitae orbita je rozdělena myšlenými rovinami na 3 etáže

7 Očnice – okolní struktury
mediálně: cellulae ethmoidales (za tenkou lamina orbitalis ossis ethmoidalis) kaudálně: sinus maxillaris kraniálně: fossa cerebri anterior dorzálně: sinus cavernosus + fossa pterygopalatina

8 Zrakové ústrojí oční koule = bulbus oculi
přídatná oční ústrojí = structurae accessoriae/pertinentes oculi topografie – regio orbitalis vývoj zrakového ústrojí

9 Oční koule tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media)
tunica interna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens)

10 Oční koule polus anterior, posterior
equator (rovník) x meriadiani (poledníky) axis bulbi externus, internus axis opticus (= „linea visus“)

11 Tunica fibrosa (externa)
bělima (sclera) rohovka (cornea)

12 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera
5/6 povrchu neprůhledná vrstva hustého kolagenního vaziva a méně četných elastických vláken a fibroblastů tloušťka: 0,4 mm (kolem rovníku) → 1 mm (dorzálně) do vnější vrstvy se upínají šlachy 6 okohybných svalů tvoří ochranný obal hlubších oddílů a pevnou oporu pro úpon šlach okohybných svalů

13 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera
vrstvy bělimy: lamina episcleralis tenká vrstva řídkého vaziva spojuje oční kouli s vagina bulbi, obsahuje cévy substantia propria sclerae hustá síť silných kolagenních vláken lamina fusca sclerae (= lamina suprachoroidea) fibroblasty a melanocyty

14 Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera
reticulum trabeculare / ligamentum pectinatum anguli iridocornealis (Fontanovy prostory) vazivo s prostory mezi sinus venosus sclerae a přední komorou calcar sclerae výběžek bělimy mezi sinus venosus sclerae a řasnaté těleso sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) – oválný kruhový kanál pro odtok komorové tekutiny sulcus sclerae mělký žlábek v místě sklerokorneální spojení (nad limbus corneae), není dostatečně očišťován při mrkání („mrtvý prostor“) → možnost šíření infekce na rohovku lamina cribrosa sclerae – dorzálně vstup vláken n. opticus anulus scleralis vazivový kruh kolem vstupu n. opticus, viditelný na oční pozadí kolem slepé skvrny

15

16 Rohovka = Cornea dokonale průhledná, ventrálně konvexní
fyziologický astigmatizmus – svisle 11 mm a vodorovně 12 mm (do 0,5 dioptrií) optická mohutnost přibližně +43 dioptrií bezcévná (ani krevní, ani mízní cévy), živí ji difúze z vlásečnic bělimy a spojivky a z komorového moku obsahuje 78 % vody, kolagen a keratansulfát limbus corneae – klínovitě přihrocený okraj, spojení s bělimou vertex corneae – nejtenčí a nejventrálnější místo rohovky (555 μm)

17 Rohovka – vrstvy 5 vrstev epithelium anterius corneae
vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel lamina limitans anterior Bowmanova membrána substantia propria corneae lamina limitans posterior Descemetova membrán epithelium posterius corneae jednovrstevný plochý

18

19 Rohovka – vrstvy Epithelium anterius corneae
vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel obvykle 5 vrstev, 70 µm velká regenerační schopnost (6-denní cyklus), na okrajích dendritické Langerhansovy buňky volná nervová zakončení v předním epitelu z větví n. V1 povrchová vrstva (stratum superficiale) oploštělé buňky mají na apikální povrchu mikroklky prostřední vrstva (stratum intermedium) obsahuje buňky překrývajíc vždy dvě bazální buňky pod ní bazální vrstva (stratum basale) kubické buňky, jejich lamina basalis spojená hemidezmozómy s hlubší lamina limitans anterior

20 Rohovka – ostatní vrstvy
lamina limitans anterior Bowmani hustá vrstva kolagenních vláken bez fibroblastů (12 µm) substantia propria vrstev uspořádaných kolagenních lamel, fibroblasty s větvenými výběžky, makrofágy, neutrofily a lymfocyty (500 μm) rozptýlí jen 1 % procházejícího světla poranění způsobí jizvu (zákal rohovky) lamina limitans posterior Descemeti silná bazální membrána zadního epitelu rohovky (3-10 µm – zesiluje se s věkem)

21 Tunica vasculosa (media) = Uvea = Živnatka
cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

22 Tunica vasculosa (media) Cévnatka = Choroidea
lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) velké cévy, vazivo, hladké svalové buňky, nervíky lamina choroidocapillaris kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

23 Řasnaté těleso = Corpus ciliare
tvar mezikruží, průřez trojúhelníku processus + plicae ciliares orbiculus (vnější část), corona (vnitřní část) hladký musculus ciliaris fibrae meridionales, radiales, circulares, longitudinales

24 Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare
stroma m. ciliaris: parasympatikus  akomodace  pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky) kapiláry a nervíky sval zásobující epitelový kryt – produkce humor aquosus BL – pokračování Bruchovy membrány pigmentový epitel – (z pigmentového epitelu sítnice) ciliární kanál nepigmentový epitel (z senzorického epitelu sítnice) BL fibrae zonulares – upevňují čočku

25 Duhovka = Iris tvar mezikruží, plochá funkce clony
margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní) pupilla (= zornice, zřítelnice) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) m. sphincter pupillae (parasymp.) – miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae (symp.) – mydriasis (vějířovitý)

26 Duhovka = Iris plicae iridis, stroma iridis přední plocha zadní plocha
nemá epitelový kryt (stratum limitans anterius) fibroblasty a melanocyty (barva) plica radians = zubatá čára – zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi zadní plocha dvě vrstvy pigmentového epitelu vnitřní pigmentová vnější myoepitelová m. sphincter pupillae m. dilatator pupillae

27 Čočka = Lens polus anterior, posterior
axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) capsula lentis substantia lentis – cortex, nucleus zonula ciliaris Zinni fibrae zonulares spatia zonularia šedý zákal (katarakta) - náhrada

28 Čočka (lens) transparentní bikonvexní bezcévný útvar
pouzdro – podobná bazální lamině čočkový epitel – jednovrstevný kubický jen na přední ploše čočky čočková hmota kortikální – obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s organelami a jádrem nukleární – buněčná vlákna bez organel a jádra buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

29 Akomodace zaostření na blízko zaostření na dálku kontrakce m. ciliaris
fibrae zonulares povolí čočka se vypoukne současně stah m. sphincter pupillae (= miosis) zaostření na dálku tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté čočka je oploštělá stah m. dilatator pupillae (= mydriasis)

30 Sklivec = Corpus vitreum
membrana, stroma, humor vitreus tvoří jej z 99 % voda hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna buňky – hyalocyty – jen při vývoji ! neregeneruje ! - při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus Cloqueti - zbytek po fetální arteria hylaloidea fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici

31 Komorová voda = Humor aquosus
tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v angulus iridocornealis 0,2-0,3 ml čiré, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1%), žádné bílkoviny nahrazuje mízu oka nitrooční tlak mmHg  nitrooční tlak  útlak sítnice  zelený zákal (= glaukom)

32 Oční komory = Camerae bulbi
sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí obsahuje sklivec spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) mezi rohovkou a duhovkou angulus iridocornealis obsahuje a vstřebává humor aquosus

33 Iridokorneální úhel = angulus iridocornealis
v místě sklerokorneálního spojení trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není spojena se Schlemmovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku !!! zákaz podávání parasympatolytik u zeleného zákalu !!!

34 OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

35 Tunica interna (nervosa) = Sítnice = Retina
pars caeca pars iridica pars ciliaris ora serrata pars optica – 11 vrstev pigmentová část senzorická část

36 Sítnice – pigmentová část
stratum pigmentosum jednovrstevný kubický epitel buňky (pigmentocytus) spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula obklopují vnější segmenty senzorických buněk interfotoreceptorová matrix výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

37 Sítnice – senzorická část
světločivné neurony tyčinky a čípky převodní neurony bipolární a ganglionové buňky asociační neurony horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky (glie) Müllerovy buňky

38 Sítnice – senzorická část
discus n. optici (= slepá skvrna) žádné světločivné elementy  excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrstvy odkloněny stranou nejostřejší vidění fovea centralis ( čípků)  foveola (2500 čípků)

39 Tyčinky = Neuron bacilliferum
tyčinka = bacillum retinae synaptický terčík (discus membranaceus) axon jádro vnitřní segment GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu vnější segment (segmentum externum) membranózní disky s fotopigmentem migrují zevně až se uvolní černobílé vidění

40 Čípky = Neuron coniferum
čípek = conus retinae synaptická nožka (pes terminalis) fotopigment je iodopsin vnější segment membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění – tři typy čípků – podle vlnové délky „modré“ – 420 nm – typ S „zelené“ – 535 nm – typ M „červené“ – 565 nm – typ L

41 Sítnice - Převodní neurony
Bipolární buňky (Neuron bipolare) tyčinkové bipolární buňky (n.b. bacillotopicum) čípkové bipolární buňky (n.b. conotopicum) trpasličí (n.b.c. nanum) x difúzní (n.b.c. diffusum) kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky (N. ganglionare multipolare) difúzní typ (n.g.m. umbelliforme) – spojuje více bipolárních buněk trpasličí typ (n.g.m. nanum) – spojuje se s trpasličí bipolární buňkou jejich axony tvoří nervus opticus

42 Sítnice - Asociační neurony
mají jen axonální výběžky – oba směry Horizontální buňky (N. horizontale) spojení s tyčinkami a čípky Amakrinní buňky (N. amacrinum) spojení s bipolárními a gangliovými buňkami modifikace a synchronizace signálu

43 Sítnice - Podpůrné buňky
Müllerovy buňky (Gliocytus radialis) makroglie processus radiales mají svou BL = membrana limitans interna zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = membrana limitans externa

44 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice
celkem 11 vrstev !!!  neděste se  !!!

45 Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice
stratum pigmentosum (1.) stratum nervosum (2.-10.) stratum segmentorum externorum et internorum(2.) stratum limitans externum (3.) stratum nucleare externum (4.) stratum plexiforme externum (5.) stratum nucleare internum (6.) stratum plexiforme internum (7.) stratum ganglionicum (8.) stratum neurofibrarum (9.) stratum limitans internum (10.)

46 Tunica sensoria (interna) Specifická místa sítnice
ora serrata - ukončení senzorického epitelu pars optica – 10 vrstev discus n. optici /dříve papilla/ (= slepá skvrna) – místo odstupu nervu žádné světločivné elementy excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrstvy odkloněny stranou, nejostřejší vidění fovea centralis ( čípků) – pouze čípky vyšší vrstvy odkloněny stranou nejostřejší vidění  foveola (2500 čípků)

47 OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

48 OCT

49 OCT ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

50 Tepenné zásobení oka a. carotis interna  a. ophthalmica 
aa. ciliares posteriores breves  cévnatka aa. ciliares posteriores longae (24)  corpus ciliare + iris aa. musculares  aa. ciliares ant., aa. episclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae sítnice a. lacrimalis  aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med.  aa. conjuctivales med.

51

52 Vasa sanguinea retinae – oční pozadí (fundus oculi)
a. centralis retinae  arterioly a. temporalis sup.+ inf. a. nasalis sup.+ inf. a. macularis sup.+ inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží

53 Arteria cilioretinalis
výskyt: % větev z a. ciliaris posterior brevis vstupuje skrz discus n.II nezávisle na a. centralis retinae přídatné tepenné zásobení macula lutea z cévnatkového oběhu jediný zdroj krve sítnici při uzávěru a. centralis retinae 90 % temporálně - 10 % nazálně uzávěr a. cilioretinalis → centrální ztráta vidění uzávěr a. centralis retinae → ušetřené centrální vidění a macula lutea

54 A. cilioretinalis

55 Žilní zásobení oka – 3 odtoky
vv. episclerales vv. ciliares ant.  vv. sclerales  sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae v. ophthalmica sup.  sinus cavernosus v. ophthalmica inf.  plexus pterygoideus v. angularis  v. facialis  v. jugularis int. ! nebezpečí šíření zánětů !

56 Nervové zásobení oka n. opticus – senzorický
pars intraocularis, canalis, intracranialis vagina interna, externa n. ophthalmicus  nn. ciliares longi – senzitivní n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris – pro okolí nn. ciliares breves  ganglion ciliare - autonomní (sympatikus nepřepojuje, parasympatikus ano) n.III., n. IV., n.VI – motorické

57

58 Nervus opticus výchlipka diencefala (thalamus opticus)
axony odděleny endoneuriem na povrchu jsou analogy mozkových obalů nervem probíhá a. et v. centralis retinea

59 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA
4-neuronová, částečně zkřížená dráha 1.N: tyčinky a čípky sítnice 2.N: bipolární buňky sítnice 3.N: gangliové buňky sítnice → n. II → chiasma opticum → corpus geniculatum laterale 4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis → fibrae geniculocalcarinae orticalis (= radiatio optica Gratioleti) → lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus) dolní (Meyerova-Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku – dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole) horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem – horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole) 59

60 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3
Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu radix optica hypothalamica do nucleus suprachiasmaticus (a paraventricularis) – převádí zrakové signály na nejvyšší autonomní centra (vidění jídla = slinění) radix medialis (optica mesencephalica) do area pretectalis k ncll. pretectales (4.N) – dráha zornicového (pupilárního) reflexu pro miózu: → 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III Edinger-Westphal → parasympatickou dráhou s n. III → 6.N: ganglion ciliare → nn. ciliares breves → m. ciliaris et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza) 60

61 Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3
Projekční → Vzestupné → Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu pro mydriázu: → 5.N: retikulární formace → tractus reticulospinalis → 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8-T1) → r.com.albus → ggl. stellatum (bez přepojení) → truncus sympathicus → 7.N: ganglion cervicale superius → n. et plexus caroticus internus → plexus ophthalmicus → ggl. ciliare (bez přepojení) → nn. ciliares breves → m. dilatator pupillae (mydriáza) / dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali → fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i nezkříženě) → 5.N jádra všech okohybných nervů tektální zrakový okruh → tractus tectospinalis řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla

62 62

63

64 Přídatné orgány oka Structurae oculi pertinentes
vazivové ústrojí = apparatus ligamentosus víčka = palpebrae spojivka = conjunctiva slzné ústrojí = apparatus lacrimalis svalové ústrojí = apparatus muscularis obočí = supercilium

65 Vazivové ústrojí periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni)
lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares

66 Spojivka Tunica conjunctiva
t.c.bulbi et palpebrarum fornix superior, inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný cylindrický epitel obsahuje pohárkové buňky slzový film (irroratio lacrimarum) glanduale conjuctivales Wolfringi caruncula lacrimalis

67 Víčka = Palpebrae palpebra superior, inferior
tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy) + lat. facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat., limbus ant.+ post. angulus oculi med.+ lat. m. tarsalis sup.(Mülleri) + inf. – hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi - n. VII m. levator palpebrae superioris - n. III řasy = cilia

68 Víčka = Palpebrae vnější kožní část m. orbicularis oculi
mnohovrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící gll. sebaceae Zeissi mazové žlázky - hordeolum řasy + gl. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi tarzální ploténka fibroelastická gll. tarsales Meibomi mazové žlázky - chalazion vnitřní spojivková část přechod epitelů - žlábek

69 Slzné ústrojí = Apparatus lacrimalis
glandula lacrimalis pars orbitalis + palpebralis 12 – 15 samostatných ductuli excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis saccus lacrimalis  ductus nasolacrimalis (plica lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf. v odvodních slzných cestách více malých řas

70 Glandula lacrimalis tubuloacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami

71 Svalové ústrojí mm. recti bulbi: sup., inf., med., lat. (VI.)
mm. obliqui bulbi: inf., sup.(IV.) /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III – ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m. tarsalis sup. Mülleri + inf.

72 Pohyby oční koule I. pohyby kolem os = dukce kolem vertikální osy
addukce (dovnitř) abdukce (ven) kolem horizontální osy elevace (sursumdukce; supradukce): vzhůru deprese (deorsumdukce; infradukce): dolů kolem sagitální (předo-zadní) osy: intorze (incyklodukce): překlopení dovnitř extorze (excyklodukce): překlopení ven

73 pohyby párové (současně oběma očima)
Pohyby oční koule II. pohyby párové (současně oběma očima) stejnosměrné spřažené párové pohyby = verze (konjugované pohyby) dextroverze (doprava) + levoverze (doleva) supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dolů) dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dolů a do strany) dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva) protisměrné nespřažené párové pohyby = vergence (nekonjugované pohyby) konvergence = souměrné sbíhání os obou koulí divergence = rozbíhání os obou koulí strabismus = heterotropie = šilhání: jedno oko je trvale stočeno ven nebo dovnitř

74 Pohyby oční koule

75 Strabismus concomitans
esotropie (s. convergens) exotropie (s. divergens) hypertropie (s. sursumvergens) hypotropie (s. deosumvergens)

76 Vývoj zrakového ústrojí
neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezenchym mezi buňky neurální lišty

77 Vývoj zrakového ústrojí
vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody

78

79 Vývoj zrakového ústrojí
vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mesenchymu = vznik sklivcových cév

80

81

82

83 Vývoj sítnice vznik z očního pohárku vnější vrstva – pigmentový epitel
vnitřní vrstva – proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor – postupně mizí inverse sítnice

84 Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou
lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká

85 DEVELOPMENT of the EYE I from CNS 35 days pc
Mesencephalon 3 brain ‘vesicles’ are subdividing Rhombencephalon now four, then Rhombencephalon divides into Met- & Mel-encephalons BRAIN Cephalic flexure/bend Diencephalon Cervical flexure start the folding Telencephalon Surface ECTODERM MESENCHYME RETINA Neural ECTODERM Already before 35d pc, on each side of the ‘head’, interactions have started between surface ECTODERM, a bulge of the FOREBRAIN & the MESENCHYME

86 EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES
Surface ECTODERM Neural ECTODERM MESENCHYME RETINA UVEA SCLERA RETINA LENS OPTIC NERVE LENS CORNEAL EPITHELIUM CORNEAL STROMA VITREOUS Two ectoderms drive events and shaping Connective tissue & muscle (& vessels) come from cranial mesenchyme

87 ANTERIOR EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES
CORNEAL EPITHELIUM ANTERIOR EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM LENS How does a surface layer produce two separate structures? In much the same way as an endocrine gland is produced: by a downgrowth of cells that then break off the surface connection Here the downgrowth makes the lens vesicle, conferring a roundish shape from early on To have enough cells for the future cornea and for the lens vesicle, the surface ectoderm first thickens to form a lens placode over the brain-derived optic vesicle Mesenchyme

88 LENS & OPTIC CUP DEVELOPMENT I
While still growing, both placode and end of the optic vesicle invaginate Mesenchyme optic vesicle Intraretinal space lens placode Double wall of optic cup is starting to form Optic vesicle precedes the lens vesicle and is a distinct structure

89 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Choroid fissure
Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Mesenchyme Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, an invagination along the cup & stalk’s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery

90 OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Coloboma
Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, an invagination along the cup & stalk’s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery Also, an annular vessel runs around the outside of the optic cup Imagine a penis in which the urethra near & into the glans is still open on its underside - the condition of hypospadias - (but now contains an artery) Defects in the eye from failure of the choroid fissure to close are colobomas

91 OPTIC DEVELOPMENT III: Lens vesicle
Mesenchyme LENS VESICLE Mesenchyme lens placode Inner wall thickens Deeper part of Placode sinks into mesenchyme & makes a vesicle Optic cup becomes deeper Attachment to surface ectoderm will be broken so that surface ectoderm can become corneal epithelium & intervening mesenchyme can form the corneal stroma

92 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation
Mesenchyme Attachment to surface ectoderm lost Mesenchyme Anterior vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Posterior vesicle cells become elongated lens cells Posterior vesicle cells form the nucleus of the lens. Subsequent lens cells derive from the subcapsular epithelium

93 OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation
Mesenchyme Anterior-vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Lumen obliterated LENS Posterior-vesicle cells elongate to lens cells

94 OPTIC DEVELOPMENT V: Retina differentiation I
Outer layer of cup stays thin and beomes pigment cell layer Mesenchyme Intra-retinal space occluded Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Hyaloid artery reaches inside cup After a while, the lens and vitreous no longer need it, and it atrophies. Only the neural retina continues to depend on it, but under another name - central artery of the retina

95 OPTIC DEVELOPMENT VI: Retina differentiation II
Mesenchyme Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Where cells multiply, form layers and differentiate to the several cell types of the neural retina Outer layer of cup stays thin and becomes pigment cell layer

96 Vývoj řasnatého tělesa
vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel – ze zevní vrstvy nepigmentový epitel – z vnitřní vrstvy ciliární kanál – z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo – z mesenchymu

97 Vývoj duhovky hrana očního pohárku
vnější vrstva se mění v hladké svaly vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

98 Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku zasobována a. hyaloidea – zaniká
přední stěna se nemění = přední epitel zadní stěna – bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna – z bb. předního epitelu capsula lentis – ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea – zaniká pupilární membrána – obaluje čočku – zaniká

99

100

101 Vývoj očních komor přední komora zadní komora
štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

102 Vývoj rohovky, cévnatky a bělimy
rohovka povrchový ektoderm mezenchym buňky neurální lišty cévnatka a bělima okolní mezenchym

103 Vývoj očních víček 6. týden: kožní záhyby přes rohovku
10. týden: záhyby se spojují 28. týden: opět se otevírají mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. žaberního oblouku tarzální ploténka a žlázy z mezenchymu

104 Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu
nefunkční asi do 6. týdne novorozenec neslzí

105 Vývojové vady vrozené odchlípení sítnice
coloboma retinae (obvykle oboustranný – porucha uzavírání fissura optica) cyclopia (1 oko), synophthalmia (splynulé oči) microphthalmia – infekce anophthalmia coloboma iridis (6. týden - porucha uzavírání fissura optica aniridia, afakia membrana pupillaris persistens a. hyloidea persistens vrozený zelený zákal; vrozený šedý zákal (u galaktosémie) vrozená ptóza, coloboma palpebrale cryptophthalmia (chybění víček – oko zakryté kůží)

106 Vyšetření štěrbinová lampa
vyšetření očního pozadí – otok discus/papilla n. optici = zvýšený intrakraniální tlak perimetrie = vyšetření šíře zorného pole optometrie = vyšetření kvality zraku OCT

107 Příznaky a vady epiphora (nadměrné slzení)
myopie – hypermetropie (krátko – dalekozrakost) hypermetrie (přestřelování – porucha mozečku!) presbyopie (vetchozrakost) hemeralopie (šeroslepost) amblyopie (tupozrakost) – funkční porucha (např. při šilhání) daltonismus (barvoslepost)

108 KONEC 