Rohovka Velikost, tvar Zakřivení Tloušťka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Multimediální svět Projekt SIPVZ 2006
Advertisements

Smysly Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Oko Kateřina Lasáková, V.A.
MODERNÍ ŠKOLA – ZKVALITNĚNÍ VÝUKY
Vyšetřovací postupy I MUDr. I. Kaincová
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Smyslová ústrojí Funkce:
Optické vlastnosti oka
Světelné jevy Optika II..
Oko jako optická soustava, optické přístroje
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
OČNÍ ZÁNĚTY Pavel Stodůlka 1.
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena.
OKO A VIDĚNÍ Stavba a optická soustava oka Mechanismus vzniku obrazu
Anatomie a fyziologie oka II.
Soustavy smyslové Ústrojí zrakové
OKO.
Světlo a barvy v přírodě
Fyzika Čočky.
Autor výukového materiálu: Denisa Dosoudilová Datum vytvoření výukového materiálu: květen 2012 Ročník, pro který je výukový materiál určen: VIII. Vzdělávací.
 Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Kate ř ina Č ermáková Datum: Cílový ro č ník: 8.
Aneta Trkalová Petra Košárková
Využití difrakce v praxi
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
OBJEKTIVNÍ VYŠETŘOVACÍ METODY
Poznámky pro výuku Předmět: BRÝLOVÁ OPTIKA
úvodní prezentace k hodině s využitím aplikace EyeXam pro iPad
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
STAVBA OKA.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Oko. Oko Jeden ze smyslových orgánů Zrakem vnímáme světlo, jeho intenzitu, barvy, tvary, vzdálenosti Umožňuje rozvoj mysli, vzdělání a zážitků.
Výstup: VY_52_INOVACE_Př.8.26
Lidské Oko Michal Davídek X33BMI.
4 Základy - pojmy Střed promítání ,,O“ Hlavní bod snímku ,,H“ Konstanta komory ,,f“ Osa záběru Střed snímku ,,M“ Rámová značka (měřický snímek) Úvod do.
OKO.
Smyslové vnímání OKO.
Protilátka (imunoglobulin)
LIDSKÉ OKO A JEHO FUNKCE V TĚLE
Biofyzika - optika Vady oka a jejich korekce Základní oční vady Vady čočkyVady sítniceVady rohovky KrátkozrakostBarvoslepostAstigmatismus DalekozrakostŠeroslepost.
Fyzika a chemie společně CZ/FMP/17B/0456 SOUBOR VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ FYZIKA + CHEMIE ZŠ A MŠ KAŠAVA ZŠ A MŠ CEROVÁ.
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné Autor: Ing. Lubor Dvořák Název: VY_32_INOVACE_05_A_16 Ústrojí zraku Téma: Biologie člověka Číslo projektu:
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice Autor: Mgr. Miloslav Cajska Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název: VY_52_INOVACE_1A_32_Smysly.
OPTICKÉ PŘÍSTROJE Investice do rozvoje vzdělávání.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._33.ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ TÉMA: ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ ČÍSLO PROJEKTU:
Oko Savců Matějka, Grulich, Preget. Části oka - obrázek.
Projekt „Z očí do očí,“  Komorové oko, dělí se na přední a zadní komoru  Rohovka – propouští světlo do oka  Zornice – ve středu duhovky, rozšiřuje.
Úvod do problematiky šedého zákalu a astigmatismu P. Kuchynka Oční klinika FNKV Praha.
Ústrojí zrakové. N Á ZEV Š KOLY: Gymn á zium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 Č Í SLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ N Á ZEV MATERI Á LU: VY_32_INOVACE_6C_03_ÚSTORJÍ.
OKO Biologie Schmidtová, Fojtů, Pospíšilová Sexta a.
ÚSTROJÍ ZRAKU VY_32_INOVACE_18_23. Zrak nejdůležitější lidský smysl pomocí zraku získáváme asi 80 % informací obr. 1.
Lidské oko. Stavba Bělima cévnatka sítnice Žlutá skvrna Zrakový nerv Slepá skvrna Komorová voda čočka duhovka rohovka Řasnaté tělísko sklivec.
Smyslová ústrojí Funkce:
Výstupní zařízení počítače - skener
PC Vstupní periferie.
Z očí do očí.
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Oko a vidění Mirek Kubera.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Název školy: Autor: Mgr. Jiří Hajn Název DUM:
ELEKTRICKÉ MĚŘENÍ VLASTNOSTI MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ.
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Lidské oko Optické čočky Název školy
1) LIDSKÉ OKO AKOMODACE =děj vyklenování či zplošťování čočky – umožňuje zaostřování Oko je vyplněno kapalinou Rohovka je průhledná (vchod světla) Průchod.
ÚSTROJÍ ZRAKU (opakování)
Smyslové orgány - OKO Obr. 1
Optika – vady oka a jejich odstranění.
Lidské oko
Číslo projektu:. CZ / / Číslo materiálu:
Transkript prezentace:

Rohovka Velikost, tvar Zakřivení Tloušťka Průměr dospělé rohovky je 11 - 12 mm. Tloušťu rohovky můžeme měřit pachymetry různých typů. V cnetru je kolem 0,52 mm, k periferii tloušťka přibývá.

Keratometrie Je metoda měření nejstrmějšího a nejploššího meridiánu rohovky. Přístroj zvaný keratometr je buď mechanický nebo automatický. Keratoskopie Je metoda využívající Placidových kroužků - odrazu systému koncentrických bílých a černých kroužků, promítaných na rohovku. Umožňuje určit přítomnost rohovkového astigmatismu. K měření zakřivení rohovky můžeme použít několik metod Keratometrie Je metoda měření nejstrmějšího a nejploššího meridiánu rohovky. Přístroj zvaný karatometr je buď mechanický nebo automatický. Keratoskopie Je metoda využívající Placidových kroužků – odrazu systému koncentrických bílých a černých, promítaných na rohovku. Umožňuje určit přítomnost rohovkového astigmatismu.

Rohovkový topograf počítačově zpracovává keratoskopický obraz umožňuje přesnou kvantifikaci rohovkového astigmatismu barevná mapa znázorňující zakřivení rohovky v jednotlivých optických zónách mapování astigmatismu a diagnostika ektatických rohovkových onemocnění (keratokonus, keratoglobus) Rohovkový topograf počítačově zpracovává keratoskopický obraz a tak umožňuje přesnou kvantifikaci rohovkového astigmatismu. Výsledkem je barevná mapa znázorňující zakřivení rohovky v jednotlivých optických zónách. Využití této metody slouží především k přesnému mapování astigmatismu a diagnostice ektatických rohovkových onemocnění (keratokonus, keratoglobus).

Rohovka Povrch Průhlednost Citlivost FITC, BČ Fyziologicky je povrch rohovky hladký a lesklý a z hlediska průhlednosti je rohovka transparentní. Na tomto obrázku vidíme povrch rohovky, který je postižen dendritickým vředem při HSV epiteliální keratitidě. Tyto defekty se typicky jasně barví bengálskou červení – hl. oktaje, fluoresceinem se barví centrum. Zde další příklad rohovkového defektu barvícího se fluoresceinem – jedná se o geografický vřed u HSV keratitidy. I jemné defekty epitelu odhalíme při obarvení fluoresceinem, bengálská červeň nám znázorní odumřelé buňky rohovky i spojivky.

Rohovka Povrch Průhlednost Citlivost FITC, BČ Jak jsem již zmínila, fyziologicky je rohovka transparentní. Na těchto snímcích vidíme několik příkladů patologie průhlednosti rohovky. Zde zonulární keratopatie, která vzniká ukládáním solí vápníku do oblasti bazální membrány epitelu. Setkáváme se sní u pacientů s chronickými záněty přední uvey a při hyperkalcémii. Tady marginální vřed, v tomto případě herpetické etiologie. Na následujícím obrázku marginální infiltrace stromatu rohovky. Na posledním obrázku můžeme ve štěrbině světla pozorovat jemné precipitáty na endotelu rohovky. Citlivost rohovky zjistíme orientačně smotkem vaty, pro srovnání je nutné vždy vyšetřit i druhé, nepostižené oko.

Rohovka Povrch KCE Průhlednost Citlivost FITC, BČ Mykotická keratitida Jak jsem již zmínila, fyziologicky je rohovka transparentní. Na těchto snímcích vidíme několik příkladů patologie průhlednosti rohovky. Zde zonulární keratopatie, která vzniká ukládáním solí vápníku do oblasti bazální membrány epitelu. Setkáváme se sní u pacientů s chronickými záněty přední uvey a při hyperkalcémii. Tady marginální vřed, v tomto případě herpetické etiologie. Na následujícím obrázku marginální infiltrace stromatu rohovky. Na posledním obrázku můžeme ve štěrbině světla pozorovat jemné precipitáty na endotelu rohovky. Citlivost rohovky zjistíme orientačně smotkem vaty, pro srovnání je nutné vždy vyšetřit i druhé, nepostižené oko. Mykotická keratitida Acanthamoeba

Přední komora Hloubka Obsah - tyndalizace - buňky - hypopyon - hyphema Fyziologicky je PK normálně - přiměřeně hluboká, čirá. Na štěrbinové lampě vyšetřujeme hloubku PK osvitem ze strany, kdy sledujeme postavení duhovky. Při zánětech duhovky a řasnatého tělesa cirkulují v komorové vodě leukocyty a fibrin. Tuto zkalení – tzv.tyndalizaci můžeme pozorovat pokud zúžíme a zmenšíme světlo štěrbinové lampy. Buňky volně kolující v komorové vodě, která vyšetřujeme stejným způsobem, jsou známkou aktivního zánětu. Sedimentované leukocyty mohou vytvořit hladinku hypopya, sedimentované erytrocyty hladinku krve – tzv. hyphemu.

Duhovka celistvost barva kresba Duhovka bývá normální kresby, stejné barvy, klidná. Zde otvor po laserové iriditomii, parciální atrofie duhovky dobře patrná při transiluminaci, atrofie předního listu duhovky při iridokorneálním endotelovém syndromu, heterochromie duhovek při Fuchsově heterochromní iridocyklitidě.

Duhovka celistvost barva kresba Nutno pátrat po novotvořených cévách na duhovce – rubeóze, s kterou se setkáváme při PDR, očním ischemickém syndromu nebo po sítnicových cévních okluzích. Zde Lischovy uzlíky (hamartomy) při Reklinhausenově neurofibromatóze.

Zornice Velikost, tvar Poloha - centrace Hybnost - zornicové reakce Okraje Obsah U zornice posuzujeme velikost a tvar, izokorii. Jejich polohu – centraci. Hybností rozumíme vyšetření zornicových reakcí. Dáváme přednost vyšetření na denním světle. Vyšetřovanému zakryjeme dlaněmi obě oči a opakovaně jedno a druhé odkrýváme a sledujeme výbavnost přímé fotoreakce. Pro hodnocení nepřímé fotoreakce opakovaně zakrýváme a odkrýváme už jen jedno oko a na druhém sledujeme pupilární odpověď. Reakci při konvergenci vyšetřujeme tak, že po pohledu do dálky vyzveme pacienta k fixaci blízkého bodu – následuje pupilární stah. Hodnotíme okraje zornice, kde se normálně nalézá souvislý pigmentový list. Fyziologicky je zornice volná, zde zadní synechie, které vznikají nejčastěji v průběhu zánětlivého postižení předního segmentu oka.

Čočka velikost, tvar poloha průhlednost Čočku vyšetřujeme pokud možno v arteficiální mydriáze. Posuzujeme velikost, tvar, polohu a průhlednost. S tvarově menšími a více kulovitými čočkami se setkáváme u vrozené mikrofakie a sférofakie. Ektopie čočky bývá většinou vrozená – způsobuje pokles vidění z výrazné refrakční vady, může se objevit i monokulární diplopie. Ze systémových onemocnění se ektopie čočky vyskytuje u Marfanova sy (dislokate temporálně nahoru). Na možné porušení závěsu čočky musíme vždy myslet po kontuzním poranění oka. Při změně průhlednosti čočky mluvíme o kataraktě. U parciálních zákalů je s výhodou použít vyšetření v transiluminaci – zde zadní subkapsulární katarakta, kortikonuklaární kat., intumescentní kat.,

Čočka velikost, tvar poloha průhlednost Čočku vyšetřujeme pokud možno v arteficiální mydriáze. Posuzujeme velikost, tvar, polohu a průhlednost. S tvarově menšími a více kulovitými čočkami se setkáváme u vrozené mikrofakie a sférofakie. Ektopie čočky bývá většinou vrozená – způsobuje pokles vidění z výrazné refrakční vady, může se objevit i monokulární diplopie. Ze systémových onemocnění se ektopie čočky vyskytuje u Marfanova sy (dislokate temporálně nahoru). Na možné porušení závěsu čočky musíme vždy myslet po kontuzním poranění oka. Při změně průhlednosti čočky mluvíme o kataraktě. U parciálních zákalů je s výhodou použít vyšetření v transiluminaci – zde zadní subkapsulární katarakta, kortikonuklaární kat., intumescentní kat.,