Živočišné a přírodní noxy Ing Eva Nováková, CSc ÚSL&TOX, 1. LF UK a VFN
Rostliny Jedovaté rostliny obsahují účinnou toxickou látku – alkaloid - heteroglykosid . - silici Některé využívány farmakologicky jako léky,např.: digitalis- heterolykosidy obsažené v listech náprstníku (Digitalis purpurea, D. lanata) – kardiotonika, chinin- alkaloid z kůry chinovníku- antimalarikum colchicin – alkaloid z hlíz a semen ocúnu- léčba dny, vincristin – a další alkaloidy rostliny Vinca – léčba leukemie Digoxin, digitoxin, lanatosid C, Colchicin , značně toxický, smrtná dávka 20 mg, těžký průběh otravy , zvracení, průjem, bolesti kloubů a svalů, křeče, paralýza. Vinca rosea- patří mezi brčály, různé typy rakoviny, především krevní onemocnění. Colchicin velmi toxický, smrtná dávka 20 mg, otrava- zvracení, průjem s až krvavou stolicí, cyanosa, bolest kloubů a svalů, křeče, paralýza. Vinca rosea- především leukemie, Hodgkinova nemoc
- z neznalosti u dospělých - záměna - cílené výjimečně Otravy rostlinami – náhodné u malých dětí - z neznalosti u dospělých - záměna - cílené výjimečně Projevy intoxikace rostlinami – nejčastěji podráždění gastrointestinálního traktu (mohou navazovat závratě, křeče, pokles krevního tlaku až koma), alergické reakce, dermatitidy Průběh otravy je těžké předpokládat – obsah toxických látek u téhož druhu se může lišit podle sezony, denní doby, polohy, klimatických a půdních podmínek. Záměna- např. jedovaté natě pryskyřníku místo pažitky, bolehlavu místo petržele; totéž pro saláty. Případně květy při vaření čajů Alergie- kopřivky po ovoci a zelenině, puchýře po dotyku apod.
Analýza - botanik, mykolog určení podle zbytků rostlin mikroskopicky – nálezy ve zbytcích potravy v žaludečním obsahu ve střevním výplachu Chemicky prokazovány toxiny jen výjimečně a až po určení rostliny (např. taxin z tisu) Důležité je též vědět, která část rostliny je jedovatá – např. dužnina může být jedlá, ale její jádro prudce jedovaté (střemcha). Největší počet otrav z požití plodů nápadných barvou , tvarem a krásou. Vyskytují se nejen ve volné přírodě, ale jsou pěstovány jako okrasné v sadech a parcích.
Rostliny s plody červenými: Tis červený (Taxus baccata) – - jedovatá celá rostlina s výjimkou červené dužiny plodu - účinná látka – alkaloid taxin, směs několika isomerů, rychle se vstřebává trávicím ústrojím, účinky se projeví už během 30 – 90 min. - příznaky otravy: zvracení, bolesti žaludku, průjem, křeče, pokles tlaku, ovlivnění CNS – až ochrnutí dýchacích cest, smrt. Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) – - obsahuje toxin mezerein - po požití v ústech a hltanu značné pálení a salivace, prudké bolesti v žaludku a střevech, zvracení, průjmy, poškození ledvin,křeče, smrt. Na kůži vyvolává puchýře, pustuly až vředy. Otravy tisem mají velmi rychlý průběh a k úmrtí může dojít během několika minut. Toxické i pro zvířata.Kvete v březnu až dubnu. Strom nebo keř. Lýkovec – růžové květy, červené plody, kvete únor – duben, ve vyšších polohách později
tis červený
lýkovec jedovatý
Zimolez pýřitý (Lonicera xylosterum)- - toxin xylosterin příznaky otravy: zvracení, průjem, bolesti břicha, zrudnutí obličeje, světloplachost, rozšíření zornic, nepravidelný puls otravy především u dětí, nebývají časté ani těžké Konvalinka vonná (Convalaria majalis) – účinnou toxickou látkou jsou glykosidy konvallatoxin a konvallamarin všechny části rostliny jedovaté, i voda ve váze je jedovatá působí jako kardiotonikum, projevy otravy podráždění zažívacího ústrojí, zvracení, průjem, časté močení, omámení Zimolez- kvete květen –červen. Jedovaté především plody, lesklé, světle třešňově červené Konvalinka – kvete květen – červen. Plody červené. Otravy spíše vzácné
zimolez pýřitý
konvalinka vonná
Rostliny s plody modrými až černými Vraní oko čtyřlisté ( Paris quadrifolia) toxická látka saponiny paridin a paristyphnin, jedovatá celá rostlina vyvolává zúžení zorniček, bolesti hlavy, gastroenteritidu otrava většinou lehká, dobře léčitelná, nejčastěji k ní dochází záměnou za borůvku Rulík zlomocný (Atropa belladona) toxické tropanové alkaloidy hlavně atropin (d,l hyoscyamin), v menším množství skopolamin příznaky atropinové otravy- zarudnutí obličeje,suchá kůže rozšíření zornic, tachykardie, halucinace, delirium, koma nutný rychlý lékařský zákrok Obdobný ráz otravy blínem černým (hyoscyamus niger) - obsahuje atropin a skopolamin Vraní oko – kvete duben-květen Rulík – kvete červen-srpen; k otravě dítěte stačí několik málo bobulí. Otrav tolik jako všemi ostatními jed. rostlinami dohromady, kvůli lákavému vzhledu plodů (jako třešně) a počáteční nasládlé chuti šťávy, pak chuť nepříjemná.Účinná forma l- hyoscyamin
vraní oko čtyřlisté
rulík zlomocný
blín černý
Některé další jedovaté rostliny Štědřenec odvislý (čilimník), Laburnum anagyroides všechny části rostliny obsahují alkaloid cytisin, účinky podobné nikotinu projevy otravy : propuká brzy po požiti – zvracení, skleslost, rozšířené zornice, svalové záškuby, křeče, někdy halucinace, smrt Durman obecný (Datura stramonium) jedovaté všechny části rostliny, obsahuje skopolamin a atropin projevy atropinové otravy bývá zneužíván jako halucinogenní droga Skočec obecný (Ricinus communis) jedovatá hlavně semena, účinná látka polypeptid ricin, patří mezi nejtoxičtější, působí hemolyticky, příznaky otravy se objevují s latencí několika dní – gastroenteritida, křeče, oběhový kolaps, smrtelná dávka 30 mg Štědřenec- po vysokých dávkách může nastat smrt brzy. Ale těžké otravy vzácné, protože se rychle dostaví zvracení. Děti pojídají hlavně semena z lusků podobná fazolím. Ricin- byl zařazen i mezi potenciální otravné bojové látky. Smrtelná dávka pro dospělého 15-20 semen, pro dítě 5-6 semen
štědřenec odvislý
durman obecný
skočec obecný
Projevy – puchýře, záněty kůže, poleptání Některé rostliny působí při styku s kůží dermatitidy, nebo dráždí sliznice, např. – lýkovec, pryskyřník, kopřiva, bolševník, vlaštovičník, sasanka. Projevy – puchýře, záněty kůže, poleptání K rostlinným jedům patří i nikotin, jehož toxicita je značná. Otravy mohou vznikat i při sběru tabáku, projevují se nauzeou, zvracením a poklesem krevního tlaku. Také některé běžné potraviny rostlinného původu obsahují škodlivé látky,např.: brambory a rajčata-glykoalkaloidy solanin, chakonin a tomatin, zvyšují permeabilitu membrán vyvolávají nebezpečí vzniku alergií na určité přirozené součásti potravy byly pro ně stanoveny hygienické limity Nikotin –tekutý alkaloid, čerstvý bez zápachu. Smrtelná dávka nikotinu okolo 50 mg.Nikotin postihuje buněčné jádro, zvyšuje dráždivost centrálního nervstva, pak je ochrnuje, až člověk končí obrnou dýchacího centra. Projevy otravy po kouření- bolest hlavy, pot, závrať, nausea, zvracení, skleslost, zemdlenost, zúžení zornic. Zotavení za několik hodin. Solanin- zvláště nezralé brambory (0,06%) , nebo staré vyklíčené hlízy (v klíčcích až 0,5%, v plodech až 1%. Normální obsah 0,002 – 0,01%. Závadné od 0,2% solaninu. Toxická dávka 0,3g .Otrava –škrábání a bolení v krku, nevolnost, zvracení, průjmy, koliky, horečka. Obličej začervenalý, rty modravé.
produkované plísněmi – Mykotoxiny – produkované plísněmi – aflatoxiny – z Aspergillus flavus, mnoho chemicky si blízkých sloučenin derivátů 2,3-bifurano-5-metoxykumarinu,LD 50 20-200 mg/kg kancerogenní, do těla se dostávají hlavně potravou ochratoxiny- z Aspergillus ochraceus, v molekule též kumarinové jádro, roste na obilných zrnech a sóje, zdrojem potrava b) toxiny vyšších hub – otravy houbami – alimentární; u nás velmi časté pro značnou popularitu sběru hub otravy pravé- požitím jedovatých hub, zaměněných za jedlé otravy nepravé- g.i. obtíže po požití jedlých hub syrových, zapařených, případně nějakým způsobem infikovaných (řídké) Aflatoxiny- v mléčných a masných produktech zvířat krmených plesnivými potravinami.Známy i smrtelné otravy. Některé jedovaté mykotoxiny vyrobeny pro použití jako otravné bojové látky. Infikované houby např. salmonelami z moči a výkalů drobných hlodavců; otravy mají ráz střevních infekcí.
Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) naše nejznámějši jedovatá houba toxiny faloidin a amanitin, cyklopeptidy; toxicky se nejvíce uplatňuje amanitin příznaky otravy za 6- 12(i 20 hod.), malátnost, závratě, zvracení a průjmy, později selhání jater a ledvin, žloutenka – hepatorenální syndrom asi 30 % otrav končí smrtí Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) - toxin gyromitrin N-methyl-N-formyl- acetaldehydhydrazon příznaky otravy za 6 – 8 hod. po požití, někdy i déle, obdobné jako muchomůrky zelené, porušení činnosti jater ( až dystrofie), žloutenka - otravy spíše vzácné, 30% končí smrtí Muchomůrka zelená- smrtelná otrava dospělého- stačí 1vzrostlá plodnice, pro dítě několik soust. Totéž platí pro muchomůrku jarní a jízlivou. Záměna s pečárkou, jarní s májovkou. Ucháč , otravy na jaře , zaměňován se smrži. Toxické a letální množtví – dospělý 300-400g syrové houby, děti méně.V žaludku se gyromitrin rozkládá na kancerogenní monomethylhydrazin.
Muchomůrka zelená
Pavučinec plyšový( Cortinarius orellanus) toxin orellanin, směs několika chemicky příbuzných látek – dipyridiny projevy otravy po dlouhé době latence 2 – 4 dny, někdy i 14 dní, nevolnost, bolesti hlavy, břicha a v kříži, zvýšená diuresa. Při těžké otravě syndrom akutní insuficience ledvin. -otravy nejsou časté, ale 30% končí smrtí Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) a červená (Amanita muscaria) -toxiny kyselina ibotenová, muscinol, muskazol, muskarin první známky otravy již za 30 – 60 min., bolest hlavy, nevolnost, následované příznaky podobnými alkoholovému opojení, někdy zuřivost, bezvědomí. Halucinace. Psychotonický (pantherinový) syndrom -otravy pantherinou časté, 3% končí smrtí Pavučinec, nefrotoxicita, u těžké otravy i poškozená činnost jater.Houba se vyskytuje vzácně a je ji obtížné určit. Muchomůrka tygrovaná nejčastěji zaměňována s m. šedivkou a m. růžovkou (masákem)
muchomůrka tygrovaná muchomůrka porfyrová Muchomůrka porfyrová- v plodnicích objeven bufotenin( obdoba ropušího jedu), nevstřebácvá se žaludeční ani střevní sliznicí, a proto nemůže otravu způsobit. Přesto v Evropě považována za mírně jedovatou, v USA za jedlou. Je vzácná(výskyt- Evropa, obě Ameriky, Japonsko)
mnoho druhů, všechny jedovaté Vláknice (Inocybe) mnoho druhů, všechny jedovaté toxin muskarin,ale mnohem více než u muchomůrky červené otrava prudká, symptomy za 10 – 30 min., nevolnost, mlhavé vidění, bledost, pocení, slzení, zpomalení srdečního tepu, pokles tlaku, zvracení, průjmy, špatné dýchání podobné příznaky po požití některých druhů strmělek (Clitocybe) Lysohlávky (Psilocybe) různé druhy, obsahují psilocybin, který se snadno rozkládá na psilocin, odvozené od tryptaminu halucinogenní účinek podobný LSD příznaky otravy za15-60 min po požití, bolest hlavy, malátnost, mravenčení, poruchy rovnováhy, psychické příznaky- euforie nebo deprese. -populární mezi toxikomany, náhodné otravy zřídka K otravám dochází záměnou s čirůvkou májovkou, špičkou obecnou, závojenkou podtrnkou. Lysohlávky- mohou být zaměněny za špičku travní. Halucinogenní stavy mohou být příčinou ohrožení vlastního života i života druhých osob.Pokusy létat, skoky z výšek apod.
vláknice
lysohlávka ( Psilocybe bohemica)
sušené lysohlávky
Některé houby považované za jedlé mohou působit přechodné gastrointestinální potíže – např. václavky nebo čirůvky při nedostatečném tepelném zpracování obsahují termolabilní toxiny pečárka (žampion)- při záměně pečárky polní za pečárku zápašnou toxin agaritin sloučenina s fenylhydrazinem, z kterého vzniká toxický hydrazin příznaky otravy se projeví někdy až po 24 hodinách zvracením a střevními obtížemi
Toxické produkty živočichů- -jedovatost živočichů- schopnost organismu vytvářet látky, které po vpravení do organismu jiného mohou vyvolat patologické změny a být příčinou smrti; - tuto schopnost mají určité druhy živočichů, které z hlediska klasifikace patří do všech skupin kromě ptáků a savců. Toxiny – produkty metabolismu nebo součást biochemické struktury některých orgánů, takoví tvorové nemají speciální orgán – jedovou žlázu – patogenní mikroorganismy, cizopasníci, součást speciálního orgánu, jedové žlázy ( jedovatí živočichové v užším slova smyslu) aktivní toxicita - mají připojený sdělný aparát, mohou vpravit jedovaté látky do cizího organismu (hadi, včely, mravenci, ryby s jedovými ostny) pasivní toxicita - bez sdělného aparátu- toxin působí při kontaktu s kůží či sliznicí (žáby, mloci, čolci) Toxicita od prvoků až po savce
Jedovatí živočichové – především v tropech láčkovci (polypi, meduzy, koráli – žahavci) ostnokožci (mořské hvězdice, mořští ježci, sumýši- žlázky produkující toxický sekret vedle ostnů či trnů) -někteří mořští měkkýši -pavoukovci (štíři) a pavouci( tarantule,černá vdova) -ryby (aktivně jedovaté-rejnoci; pasivně jedovaté-alimentární otravy, toxiny dosud málo známé) -obojživelníci ( mloci, čolci, žáby- pasivně jedovatí, toxické produkty vylučovány kůží; nejvíce prozkoumány u ropuch – bufoteniny; bufogeniny a bufotoxiny) Mořští měkkýši- plži-aktivní jedový bodec; mlži- většinou jedovatost sekundární po požití jedovatých prvoků, závisí na ročním období, otravy alimentární po požití jedlých ústřic.Mytilotoxin stejný jako u požitých prvoků, vysoce jedovatý, letální dávka může být v méně než 300g ústřic, tj cca 5 ks! Tarantule ( jižní Evropa, Balkán), černá vdova- jižní státy USA- toxiny podle druhu buď neurotoxické ( spasmy, parestesie); cytolitické –hemolytické nebo hemorrhagické. Bufoteniny –biogenní aminy(vazokonstrikce, pokles krevního tlaku, halucinace) Bufogeniny a-toxiny steroidní charakter, nebo struktura podobná digitalisovým glykosidům, některé z nich vysoce jedovaté- batrachotoxin 100 ng smrtelná dávka pro myš)
Jedovatí živočichové u nás- především včely,vosy, sršně -plazi ( zmije evropská) včely a další blanokřídlí- jedový aparát: jedová žláza, jedový váček, žihadlo toxiny polypeptidového typu včela- mellitin :porušuje strukturu buněčných membrán, působí hemolýzu, - apamin: zvyšuje permeabilitu při lokální aplikaci, působí na motorickou oblast CNS - fosfolipáza A: odštěpuje nenasycenou mastnou kyselinu z lecithinu; vzniklý lysolecithin silně hemolytický - silné alergeny, zanechávají někdy trvalou přecitlivělost, nebezpečí anafylaktického šoku Anafylaktický šok –pac. v bezvědomí,tlak neměřitelný, puls nitkovitý,dýchání povrchní, zrychlené; smrt nastává celkovým zhroucením cirkulace a zástavou dechu . Jinak většinou hlavně lokální projevy, bolest, tužší ohraničený otok, zarudlá kůže. 2-3 žihadla- příznaky celkové: zvýšení teploty,bolesti hlavy, nausea, závratě, bolest břišních svalů
Toxiny vos, sršňů a čmeláků se podstatně neliší od včel. U vos nalezen ještě vysoký obsah acetylcholinu a fosfolipáza B. Mravenci- kompletní jedový aparát -jed lesního mravence obsahuje kyselinu mravenčí podráždění kůže a sliznic, svědící a pálící pupínek se začervenalým okrajem; u přecitlivělých jedinců i celkové příznaky Včelí jed je používán v odpovídajících dávkách terapeuticky: Indikace – zánětlivá onemocnění kloubů, hlavně revmatického původu - svalový revmatismus - různé neuralgie a artritidy Jed lesního mravence obsahuje průměrně 55,5% kyseliny mravenčí a 2 % sušiny. % HCOOH variabilní
Plazi – u nás a v Evropě zmije aktivně jedovatí : sdělný aparát – jedový zub hadí jedy: toxiny a enzymy Toxiny – neurotoxiny, působí periferně a centrálně - cirkulační toxiny, vyvolávají cirkulační kolaps - hemorrhaginy, působí přímou destrukci kapilárních endotelii Enzymy – hyaluronidáza; působí rychlou resorpci a šíření toxinu v tkáni - fosfolipáza A; hemolytické účinky - koagulačně aktivní látky ; různé typy enzymů Příznaky intoxikace po uštknutí zmijí: místní-silná bolestivost, rychle postupující edém, hemorrhagie celkové- pokles krevního tlaku, studený pot, nausea, zvracení, ztráta vědomí,povrchní dýchání, později krvácení do trávicího ústrojí, z plic a hematurie. Periferní účinek- proti neuromuskulární synapsi, blokují uvolňování acetylcholinu Centrálně – až paralyticky na vitální centra v prodloužené míše – dýchací a oběhové: lze je inhibovat specifickým antiserem. Cirkulační kolaps- uvolňují z buněk histamin, bradykinin působící depresivně na krevní tlak a kontrakce hladkého svalstva. Podílí se i deriváty adenosinu a kys. adenylové vznikající působením fosfatáz Hemorrhaginy- u zmijí a chřestýšů, edém a hemorrhagie nejmarkantnější příznaky uštknutí; nejsou inhibovány antisérem. Koagulačně aktivní látky- ovlivňují srážlivost krve ( snižují). Uštknutí zmijí – maximum příznaků většinou do 12 hod. po uštknutí. Rychlost a rozsah lokálních změn jsou dobrým vodítkem závažnosti intoxikace. Jejich maximum během 1. 24 hod. Rozšířené zornice, nereagují na světlo, poruchy vidění; byla popsána i trvalá ztráta zraku. I hadí jedy jsou někdy používány jako léky, především v antitrombotické terapii.
Obrázky z publikací: Jaroslav Klán : Houby, Aventinum 1999 Alois Mikula:Plody planých a parkových rostlin, Státní pedagogické nakladatelství 1978 O. Riedl , V. Vondráček. Klinická toxikologie, Avicenum, Zdravotnické nakladatelství, Praha 1980 Dále čerpáno z : J. Prokeš. Základy toxikologie – Obecná toxikologie a ekotoxikologie , Galén,UK Praha, Nakladatelství Karolinum 2005 M. Balíková: Forenzní a klinická toxikologie – Laboratorní toxikologická vyšetření, Galén 2004