Německá pedagogika

Vývoj v Německu 17. a 18. století Odlišný vývoj než v Anglii a Francii Po třicetileté válce (1618 – 1648) → roztříštění na malé feudální státy Šlechta si za reformace upevnila své postavení,usilovala o zachování feudálních poměrů Šlechta nepodporuje snahy o sjednocení ani industriální rozvoj

Wolfgang Ratke Reformátor Představitel hnutí za jednotu německého národa a osvobození německé národní kultury 1571 - 1635

Wolfgang Ratke Zamýšlel obnovit všechny vědy Nová škola → metodika i organizace Žádá : 1. základní vzdělání pro veškerou mládež ve státní škole v mateřštině 2. vyučování se opírá o žákovu zkušenost a má podněcovat jeho zájem 3. osobnost učitele – jeho vzdělání a morální profil

Vývoj hospodářských a politických poměrů Opožďoval se za vývojem Anglie a Francie Růst průmyslu → sílí buržoazie → domáhá se odstranění feudálních pout Vznik osvícenského hnutí – básníci a kritikové: Lessing, Goethe a filosofové: Kant, Fichte

Filantropismus zakladatelem J. Bernhard Basedow osvícenské hnutí nastupující buržoazie Zaměřeno na výchovu k praktickému životu

Osvícenství v Německu Nástup osvícenství opožděn G. E. Lessing (1729 – 1781) Oslabení nastupujícím romantismem Vliv francouzského osvícenství a ideály Rousseauovy → hnutí filantropické a novohumanistické – 18. stol

Filantropisté Pedagogové „posedlí výchovou“ Výchova k obecně prospěšnému šťastnému a vlasteneckému životu s důrazem na praktickou a tělesnou výchovu. Cíl: dosažení lidské blaženosti, která je nerozlučně spjata s užitečností každého člověka pro společnost Měli blízko k názorům Komenského, Locka, Rousseaua Filantropické ústavy = školy mimo města, blíž přírodě

Znaky filantropismu Filein – milovat a anthropos – člověk → přátelé lidí Výchova mládeže k životu obecně prospěšnému, vlasteneckému a šťastnému Chudé děti → industriální výchova Náboženská tolerance Snaha o vytvoření praktického a užitečného vzdělání : vyučovali latině – komunikativní metodou, angličtině, francouzštině, přírodopisu, matematice, zeměpisu, historickým vědám, tělesné výchově Stejnokroje, žít prostým životem v ústavu. Chlapci – příprava na život měšťanského podnikatele Mravní výchova výše než rozumová Vzdělávání pouze chlapců, dívky mají plnit povinnost paní domu, matky a manželky Učitelské semináře a cvičné třídy

Johann Bernard Basedow 1724 – 1790 Nutnost zřízení státního školství 1768 – uveřejnil v Hamburku reformní plán : „Výzva k přátelům lidstva a zámožným lidem ohledně škol a studií a jejich vlivu na veřejné blaho“ včetně plánu Elementární knihy lidského poznání

J. B. Basedow 1774 – otevřeno Filanropinum v Dessavě Škola měla vychovávat Evropany a věnovat se všem vrstvám obyvatelstva Osvobození od tradičních vlivů církve, měst → financována soukromě Cílem nové výchovy: připravit jedince pro život tak, aby byl prospěšný své vlasti a byl současně šťastný Klasické jazyky nahrazuje jazyky živými, vyzvedá úlohu mateřského jazyka, klade důraz na tělesnou zdatnost a posiluje pracovní vyučování Odmítá verbální osvojování skutečnosti, vyzvedá přímou zkušenost získanou exkurzemi, cestováním v dílnách Podpora veřejnosti i rodičů postupem opadala 1793 - Filantropinum uzavřeno

Immanuel Kant (1724 – 1804) Nejvýznamnější reprezentant německé filozofie a pedagogiky 18. stol Pedagogický optimista, který věří, že se člověk stává člověkem jedině výchovou Optimální výchova je výchova školní → umožňuje začlenění do společnosti 1776 – přednáška „O pedagogice“ → zřizovat soukromé experimentální školy, které by ověřily otázku : „Jak dalece je školní výchova – na rozdíl od domácí – schopna ukáznit kultivovat a civilizovat?“

Děkuji za pozornost Alžběta Brožová