Johann Heindrich Pestalozzi (1746 – 1827) Pedagogika 19. století Johann Heindrich Pestalozzi (1746 – 1827)

Společnost v období 19. stol. Etapa velkých ekonomických, sociálních a politických proměn v Evropě i ostatních kontinentech Rozvoj podnikání, průmyslu a obchodu Zvyšuje se počet obyvatelstva, které se rychle koncentruje do rozvíjejících měst. Prosazují se nové požadavky na výchovu a vzdělání. Rozvíjí se síť školských i mimoškolských zařízení

Společnost v 19.stol. ve Švýcarsku Ve feudálním Švýcarsku se od 2. poloviny 18. století začínají rozvíjet kapitalistické vztahy. Bída chudého rolnictva se zhoršuje. Děti pracují v manufakturách a továrnách. Pod vlivem fr. osvícenství přemýšlí švýcarská pokroková společnost, k níž patří i Pestalozzi, jak chudým pomoci.

J. H. Pestalozzi

Život Narodil se r. 1746 ve Švýcarsku v Curychu. Otec brzy zemřel. Vychovávala ho matka s hospodyní. Studoval teologii a právo. Studia předčasně ukončil a začal studovat zemědělství. Pobýval i u svého dědy na vesnici, kde poznal těžké životní poměry venkovského lidu  měl touhy pomáhat chudým.

V roce 1767 se oženil s o 8 let starší ženou i přes odpor jejích rodičů. Ve svém životě několikrát čelil finančním krachům, protože všechny peníze vkládal do zakládání domů pro sirotky. Zemřel r. 1827 v Bruggu. Příčinou smrti mu byly deprese způsobené těžkými životními situacemi a zadlužením. Náhrobek: „Vše pro jiné, nic pro sebe.“

Odkaz Řadí se mezi nejvýznamnější vychovatele v 18. a 19. století. Přezdívá se mu „Vychovatel velkého srdce“ Už během studií četl fr. i německá díla filozofů, hlavně díla od Rosseaua. Byl jeho pokračovatelem. Přijímal jeho nápady a myšlenky a nadále je rozvíjel, ale zároveň se od nich částečně distancoval. Zajímal se o řešení akutního problému překonání bídy a strádání nejchudších lidí, hlavně sirotků.

Úmysly a činy Vytvořil koncepci tzv. industriální výchovy, která měla zaručit, aby se děti naučily praktickým dovednostem, díky nimž by nebyly odkázány na almužny, ale byly soběstačné.

Neuhof V r. 1768 zakoupil pozemek (Neuhof). Chtěl zde vybudovat vzorné hospodářství, kde by učil zemědělce pokrokovým metodám. Projekt však zkrachoval.

Po neúspěchu Neuhof přeměnil v r Po neúspěchu Neuhof přeměnil v r. 1774 na Ústav pro výchovu chudých, žebravých dětí (50 dětí) Rodinné prostředí, elementární vzdělání (číst, psát, počítat) a praktické dovednosti (příst, tkát, pracovat na poli) – výrobní práce spojována s učením Z práce dětí se Pestalozzi snažil ústav financovat  neúspěch R. 1780 musel ústav zavřít, protože dluh mohl splatit jen prodejem pozemku a peněžitými dary od příbuzných manželky.

Neuhof

Stanz V roce 1798 byla ve Švýcarsku vyhlášena Helvétská republika. Pestalozzi byl k dispozici nové vládě a projevil přání pracovat jako učitel. Byl pověřen organizováním péče o osiřelé děti ve Stanzu. V bývalém klášteře zřídil útulek pro děti ve špatném tělesném a duševním stavu (přes 80 dětí, 5-10 let). Navazuje na svou výchovnou práci z Neuhofu. V roce 1799 útulek zrušen.

Pestalozzi ve Stanzu obklopený sirotky Bývalý klášter ve Stanzu

Burgdorf V r. 1800 dostává k dispozici zámek v Burgdorfu, aby v něm založil výchovný ústav a také oddělení pro přípravu učitelů.

Neexistovalo tam žádné rozvržení tříd ani učiva Neexistovalo tam žádné rozvržení tříd ani učiva. Žáci pracovali ve skupinách podle nadání a zájmu, vyučovali se i vzájemně. Místo učebnic měli na stěně diagramy s abecedou. Po rozpadu Helvétské republiky vyzvala vláda Pestalozziho, aby Burgdorf opustil.

Yverdon R. 1805 přesídlil do Yverdonu, kde na starém zámku vybudoval výchovný ústav pro chovance ze zámožných rodin, často i z ciziny (70-150 chovanců). Přívětivost, hry, tělesné cviky. V ústavu byla SŠ a učitelský seminář, kde byli připravování kandidáti učitelství. Při ústavu byl posléze zřízen penzionát pro výchovu dívek z lepších rodin.

Ústav začal po 10 letech upadat, nakonec zanikl v roce 1825.

Poslední léta Pestalozziho života Po zániku jeho institutu v Yverdonu se Pestalozzi vrací do Neuhofu, kde chtěl znovu zřídit Ústav pro výchovu chudých, žebravých dětí. Než však Ústav stačil realizovat, 17. 2. 1827 umírá (81 let) v Brugu.

Dílo Večer poustevníkův (1780) – pedagogické názory na výchovu a vzdělání. Všem lidem má být dáno nejprve obecné vzdělání, pak teprve odborný výcvik. Největší význam má mít rodina, obec a pak společnost. Linhart a Gertruda (1781) – pedagogický román o tom, jak by se měl utvářet život rolníků. Popisuje v něm např. jak děti předly a přitom je Gertruda učila trivia a básně. Román měl velký úspěch.

Jak Gertruda své děti vyučuje (1801) – román, ve kterém jsou shrnuty Pestalozziho dosavadní pedagogické zkušenosti. Popisuje život zemědělské rodiny a přirozenou výchovu dětí v rodinných podmínkách. Dílo navazuje na Rousseauova Emila  široké mezinárodní uznání. Abeceda názorů Kniha matek atd.

Pedagogické zásady Láska k dítěti Snahy o zlepšení života nejchudších lidí

Vyučovací zásady a metody Klade důraz: smyslové vnímání názorné vyučování formální vzdělání systematičnost ve výuce soustavnost, postupnost, věková přiměřenost Cílem je člověk harmonicky vzdělaný (rovnoměrný tělesný, duševní a mravní vývoj) Výchova nemá být jednostranná

Zastánce hromadné koncepce výchovy Domníval se, že výchovou a vzděláním se nezmění společenské rozvrstvení. Vyučování spojuje s řemeslnou a zemědělskou prací (chudí jsou určení k tělesné práci)  příprava pro budoucí zaměstnání Výchovu považuje za sociální povinnost státu

Elementární vzdělávání Kritizoval současnou školu pro mechanické učení a pro dogmatičnost. Učení má vycházet z lidské přirozenosti, má směřovat od názorného smyslového vnímání k objasnění pojmů a k rozvíjení myšlení Proto stanovil 3 základní prvky, elementy poznání: Číslo Tvar Slovo

Podstatou elementárního vyučování je tedy naučit děti počítat, měřit a ovládat řeč. Vyučování a výchova má být založena na pozorování, tedy rozlišování podstatného od vedlejšího, srovnávat a zobecňovat = vnímat smysly. Vyučoval pozvolna, nové učivo vykládal až poté co si děti dobře osvojily učivo předchozí

Metodiky Pestalozzi položil základy k vypracování metodik jednotlivých předmětů Metodika mateřského jazyka – založil ji na rozvoji řeči dítěte Nejprve seznamovat s hláskami  rozvoj slovní zásoby Nakonec si osvojuje mluvnici, poté se teprve dítě začíná učit psát Tvary písmen - nejprve samohlásky, poté souhlásky = slabiky = slova

Zasloužil se o rozvoj hláskové metody, zavedl pomůcky pro učení psaní Jazykové vyučování spojoval s věcným učením (osvojování poznatků z přírody, zeměpisu, dějepisu spojoval také s učením o tvarech, měření, kreslení, psaní)

Vyučování zeměpisu – postupovat od nejbližšího okolí dítěte k představě o celé zemi Počty – pozornost věnoval pomůckám (nástěnné jednotkové a zlomkové počítadlo)

Výchova v rodině Laskavý vztah rodičů k dítěti Matka je nejlepší vychovatel Zabýval se obsahem i metodami rodinné výchovy Matka má rozvíjet tělesné síly, duševní vlohy, vychovávat v dítěti lásku k lidem, pracovní návyky, základní vědomosti Obraz ideální matky popsal v románu Linhart a Gertruda

Pokrokovost Pestalozziho díla Pokrokový cíl výchovy = harmonický rozvoj sil a schopností člověka Vyzdvihl úlohu výchovy, usiloval o sblížení školní a rodinné výchovy Přispěl k rozšíření vyučování na národní škole = 1. stupeň ZŠ Dal základy k vybudování metodik jednotlivých učebních předmětů Spojení vyučování s prací

Děkuji za Vaši pozornost!