Genderová problematika v díle Elfride jelinek Monika Mikolášková Kapitoly z dějin světové literatury LS 2011/12, téma: Literatura a gender

Struktura přednášky: Osobnost E. Jelinek Genderové momenty v divadelních hrách Co se stalo, když Nora opustila manžela … Klára S. Esejistická tvorba Ženská ne-oběť Román Pianistka

Osobnost Elfride JeLinek (1946) kontroverzní autorka, představitelka tzv. „protivlastenecké“ poválečné rakouské lit. tvorba zahrnuje poezii, prózu, scénáře, eseje, překlady 2004 – Nobelova cena za literaturu za „hudební vliv hlasů a protihlasů v románech a dramatech, pomocí kterého jedinečným způsobem odkrývá absurditu a nutkavou sílu společenských klišé“ extravagance, sebeprezentace ostrá feministická pozice, komunistka

Životopisná Data narozena 1946 v Mürzzuschlagu ve Štýrsku otec – chemik židovsko-českého původu, zemřel na psychiatrické klinice klášterní škola, hudební škola, konzervatoř ve Vídni, paralelně s gymnáziem studium dějin umění a divadelní vědy přerušila kvůli psychickým problémům, v této době začala psát (1967) nekonvenční manželství 1995 odchází z rakouské veřejnosti, zákaz uvádění svých děl (návrat 1998, opětovný zákaz 2000)

Dílo: Debut 1967 sbírka – Lisas Schatten Esej die endlose unschuldigkeit Zlom 1975 – román Milovnice (die Liebhaberinnen) 1977 – první rozhlasová hra: Co se stalo, když Nora opustila manžela aneb Opory společnosti 1983 – skandál s hrou Burgtheater, román Pianistka Texty vztahující se k aktuální politice v Rakousku: Das Lebewohl. Ein Heider-Monolog

Témata: Otevírá společenská tabu: Genderová problematika Nacistická minulost Rakouska Kritika soudobých společenských poměrů, rasismu, xenofobie Rakouská národní klišé: idyla venkova, kulturní společnost, znalci hudby Její kritici: Nařčena z pornografie „Nestbeschmutzerin“

Autorský styl: totální negace, extremismus zobrazení „zoufalství negativity a touha po pozitivním jsou možná částí rakouské podstaty“ mnohoznačné myšlenkové modely kritika řeči podobná Karlu Krausovi zvláštnost jazyka – polopřímá řeč, nejednoznačnost, odcizující, ironická výřečnost, neustále se měnící pozice vypravěče, směřuje k destrukci, demontáži střídání stylů – vysoká i triviální literatura, slovní hříčky, citáty, aliterace, styl pop- kultury, mění hranice žánrů

Gender: „Usekli ženě hlavu a dovolují jí jen tělo, protože hlavou by si mohla něco myslet…“ úděl ženy ve světě, kde mají slovo muži její hrdinky nejsou emancipované, životaschopné, jsou naivní, omezené pozoruje společnost, ve které je žena v nevýhodě, ale své hrdinky nelituje, můžou si za vše samy, nechají se ukolébat frázemi nenabízí žádné řešení, chce jen na tyto jevy upozornit

Divadelní hry: Co se stalo, když Nora opustila svého manžela aneb Opory společnosti návaznost na Ibsena žena pouhou loutkou, panenkou na hraní v rukou muže vztah společnosti k ženě jako k prostituujícímu se zboží žena je součástí kapitálu muže nemožnost ženské emancipace v mužsky dominantním světě

Citáty z „nory“: „Můj manžel si přál, abych byla domácká a uzavřená, protože žena se nemá rozhlížet kolem sebe, nýbrž především buď nahlížet do vlastního nitra, nebo vzhlížet ke svému muži.“ „K první dělbě práce údajně došlo mezi mužem a ženou při počínání dětí. Práci s dětmi má ale jen žena. Díky tomu je zase celá a jako nová.“ Šéf: „Vy tančíte tak nedráždivě.“ Nora: „Chtíč a pornografie jsou aktem zabíjení ženy. Spojenectví mužů se vždy posvěcuje znesvěcením ženy. Nejedná se tu o nic jiného než o rituál patriarchální nadvlády.“ Šéf: „Vy toho ale naděláte kvůli těm nejprimitivnějším věcem.“

Klára S. (1982) konkretizuje znevýhodněnou pozici ženy v patriarchálně strukturované společnosti na příkladu uměleckého uplatnění muž – samostatný tvůrce uměleckého díla , glorifikován x žena – „výkonná“ umělkyně (herečka, zpěvačka), nenalézá patřičné uznání odkaz na pianistku Claru Schumann, která potlačila své ambice ve prospěch manžela umělecké ambice žen ubity náhledem společnosti na ženu

Klára S. (1982) Klára – umělkyně X manžel Robert – znemožňuje její uměleckou činnost (často těhotná) básník Gabriel – spatřuje v ní pouze objekt své sexuální touhy „muž tvoří, žena je utvářena“

Pojetí ženy v dramatech E.J.: „mizející“ ženy – souvisí s jejich neschopností mluvit Nora: „Já jsem staromódní žena, která zcela ustupuje za muže, až už je vidět jen on.“ proces umlčení ženy – emancipace = boj žen s vlastní neschopností promluvit vnitřní schizofrenie ženy - spisovatelky upozornění na nerovnoprávné zacházení se ženou radikální negativita pohledu na společnost, žena je vždy obětí!

Esej: „Ženská Ne-Oběť“ V knize „Sexualizované násilí, ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů“ (Amesbergerová, H., Auerová K., Halbmayrová B., Praha, BB/art 2005) …“tato nebytnost je tedy ženou, je to jakési To, ale jako žena má být využito pro to jediné, k čemu tu je: být tělem. Musí být tělem, nebo nesmí být ničím.“

Román Pianistka (1983) přelomové dílo autorky řada autobiografických prvků označen za pornografický kritika rakouské hudební kultury mezilidské vztahy plné intimního násilí žena – oběť (tyranizující matky, vlastní ctižádosti, vztahu společnosti k erotice, pojetí krásy, rozdělení ženských a mužských rolí, ke sportu, povolání, umění) důležité – odosobněný, technizovaný jazyk, odstup vyjádřený i polopřímou řečí

Hlavní postava - Erika znecitlivělá, vyšinutá učitelka klavíru, znásilněné monstrum bez citu žije v područí své matky, smyslem života jsou jí drobné prohřešky proti tomuto sevření Autorka: „Není bláznivá, to určitě ne. Je neurotická, ale není blázen. Je to pouhý krvavý důsledek – v pravém slova smyslu…Není ji dopřáno mít právo vybrat si muže a nadto všechno mu přikázat, aby ji mučil, ani dominance v podrobení jí není povolena. Obecně pro ženu skoro všechno, co přesahuje narození a výchovu dětí, je považováno za namyšlenost.“

Vztah Erika – matka (příbuzenský): vztah nadřízeného a podřízeného vztah majitele k majetku, důležitá je absolutní kontrola na jedné straně a absolutní podřízení na druhé strach, pokora, pokus o únik, marný vzdor NÁSILÍ!

VZTAH ERIKa – okolí (mezilidský): nadřazenost, pohrdání x stádovost, primitivita pozlátko počestnosti x šokující vnitřek život v zajetí schémat, klišé, pokryteckých tradic NÁSILÍ!

Vztah erika – muži (milostný): žena – oběť láska – boj, jde o moc, ovládnutí, od počátku nemožnost porozumění láska v chápání Eriky– podřízení, odevzdání osobní svobody NÁSILÍ!

Vztah eriky k sobě samé: výlučnost, sebestřednost, sebevědomí x trestání se za sebemenší chybičky masochistické působení bolesti, tělesné i psychické NÁSILÍ!

Závěr: hyperbolizovaní násilí páchané na hrdince od jejího narození jí způsobilo znecitlivění, touhu po zážitcích sado-masochistického ražení zhmotnění řetězu intimního násilí feministický postoj je zde součástí kritického pohledu na život ve společnosti (žena jako objekt sexuálního zájmu – popis peep show, prostituce, voayerství, bezcitných sexuálních vztahů, představy hlavní hrdinky o úspěšné ženě – její zvrácenost, nemorálnost)

Shrnutí – genderová otázka v díle E. jelinek: žena nemá srovnatelnou pozici ve světě, kde mají hlavní slovo muži důležitá je její tělesnost, s tou je zacházeno jako s jiným majetkem ženy jsou oběti – pokrytecké morálky, společenských klišé, stereotypů, představ o kráse, rodině, sexualitě…. zároveň si způsobují své podřízené postavení samy svou naivitou řešení se nenabízí, je jen nutné na tyto jevy stále upozorňovat