Setkání mikroregionů, 25. června 2013, Dřevohostice Nové programové období EU na evropské a národní úrovni a příprava na kohezní politiku EU 2014+ na krajské úrovni Setkání mikroregionů, 25. června 2013, Dřevohostice

Obsah Východiska pro plánovací období EU 2014 – 2020 Příprava na kohezní politiku 2014+ na úrovni ČR Zapojení Olomouckého kraje do přípravy na kohezní politiku 2014+

Východiska pro plánovací období EU 2014 – 2020

Finanční rámec EU 2014 – 2020 Návrh finančního rámce pro období 2014 až 2020 nebyl dosud schválen Finanční rámec předpokládá snížení podílu ČR na kohezní politice na 20,6 mld. EU (oproti 26,7 mld. EUR v období 2007 až 2013). Finanční rámec předpokládá: 33% rozpočtu EU pro kohezní politiku, 63 % pro ostatní politiky (zemědělství, výzkum, externí spolupráci atd.) 4% na nový nástroj pro infrastrukturu propojující Evropu

Fondy Společného strategického rámce Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) (dále jen „fondy SSR“)

Nařízení pro využití fondů SRR Návrhy Nařízení Evropské komise Tematická koncentrace Nově bude zapojení členských států do kohezní politiky řízeno Dohodou o partnerství Stále plně nedořešen Integrovaný přístup Nová pravidla maximální výše dotace 75 % čerpání alokace n+3 uznatelnost DPH omezení podpory velkých podniků Nařízení EK, která jsou důležitá pro čerpání ze strukturálních fondů budou podle předpokladu schválena 10/2013 Nařízení Evropské komise představují „evropský právní předpis“ = pravidla jak čerpat. V souvislosti s kohezní politikou 2014+ se předpokládá vydání celé série nařízení. Základní je „Společné nařízení“, na něj navazují nařízení pro jednotlivé části kohezní a zemědělské politiky: pro ERDF, ESF, Fond soudržnosti, EAFRD, evropskou územní spolupráci, rybářský fond a další. Evropská komise zveřejnila návrh těchto Nařízení, za polského a dánského předsednictví došlo k významnému posunu při vyjednávání, proto byla v červnu 2012 vydána jejich aktualizovaná podoba. Přesto vyjednávání týkající se Nařízení nejsou ještě uzavřena. Při vyjednávání (uplatňování připomínek státu) má ČR velmi slabé postavení (jeden z 27 států, navíc spíše menší). Proto byla většina výhrad vůči návrhu Nařízením předjednána se zeměmi Visegradské 4 (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) + Slovinsko a prosazována společně. Nařízení měla být podle původního plánu schválena do konce roku 2012. Jejich příprava nabrala zpoždění, možná budou schváleny 10/2013. Bez pravidel pro čerpání není možné komisi předložit český návrh operačních programů! Tematická koncentrace: Návrhy nařízení obsahují celkem 11 tematických cílů, jimiž chce EU naplnit strategii Evropa 2020. EU nechce řešit projekty, které mají malý vliv na konkurenceschopnost. Proto klade velký důraz na řešení vytýčených témat. Více na dalších slide.

Priority pro ČR dle EU Inovace prospívající podnikatelskému prostředí mj. investice do VaV, strategické plánování (S3 – smart specialisation strategy) , komercionalizace výsledků VaV, podpora MSP, finanční nástroje, rozvoj ICT Rozvoj infrastruktury pro růst a konkurenceschopnost především doprava (železniční, veřejná doprava, dálnice) Růst založený na lidském kapitálu a zvýšená účast na trhu práce mj. vyšší zaměstnanost starších osob a Romů, provázání vzdělání a trhu práce, zlepšení kvality všech stupňů vzdělávání Hospodářství příznivé pro životní prostředí a účinně využívající zdroje mj. nakládání s odpady, hospodaření s energiemi, vyšší přidaná hodnota, Moderní a profesionální správa mj. smart administration, včetně ICT, zákon o úřednících Evropská komise připravila poziční dokument (11/2012), ve kterém navrhla 5 základních priorit, ke kterým by se ČR měla hlásit a měla je v rámci kohezní politiky řešit. Současně EK představila témata, která nejsou vhodná pro kohezní politiku, viz další slide. 8 tématických okruhů pro zpracování OP ČR – návrh MMR : Efektivní trh práce - orientace na regiony s vysokou nezaměstnaností, nové nástroje řízení APZ, celoživotní učení a zvyšování kvalifikace dle místních potřeb, regionální školství; Funkční výzkumný a inovační systém - směřování do pólů růstu s dostatečnou kapacitou zdrojů, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí; Konkurenceschopné podniky – podpora v hospodářsky problémových regionech; Mobilita dostupnost, sítě, energetika – dobudování páteřních komunikací s napojením regionálních sítí, využití moderních technologií, energetická bezpečnost. Efektivní správa a instituce – investiční priority veřejné správy dle potřeb regionů; Integrovaný rozvoj území – regionální konkurenceschopnost, územní soudržnost a environmentální udržitelnost; Boj s chudobou, inkluze, zdraví - regionální a místní dostupnost sociálních a zdravotních služeb, řešení vyloučených lokalit; Životní prostředí - řešení vybraných problémů ochrany přírody, snižování energetické náročnosti ekonomiky i budov.

Priority pro ČR dle EU EK nedoporučuje následující investice bez odůvodnění jejich přínosu k naplnění cílů strategie Evropa 2020: Podpora sportovní infrastruktury Výstavba nových a rozšíření stávajících nemocnic Investice do místních silnic (Ano, pokud přispívají obnově znevýhodněných městských a venkovských společenství a oblastí, nebo pokud poskytují potřebné propojení se sítí dálnic a rychlostních silnic, či tam, kde doplňují chybějící přeshraniční spojení) Všeobecná vzdělávací infrastruktura (Ano, pokud jsou potřebné k dosažení specifických cílů ve vztahu k vzdělávání v raném věku, odbornému vzdělávání a přípravě a strategii celoživotního vzdělávání) Investice do odvětví kultury lze podpořit v rámci integrovaných plánů Komerční turistická zařízení jako hotely, volnočasová zařízení a lázně (Ano, základní veřejná turistická infrastruktura, informace, přeshraniční spolupráce, malá zařízení, agroturistika atd. v odůvodněných případech, například venkovské oblasti) Tyto uvedené priority komise „nedoporučuje“ řešit kohezní politikou, vyjma případů popsaných v závorce. To znamená, že pokud se tyto priority objeví v operačních programech, bude o nich tvrdě s ČR vyjednávat a požadovat jejich vyřazení.

Příprava na kohezní politiku 2014+ na úrovni ČR

Návrh operačních programů – MMR ČR Vymezení operačních programů pro programové období 2014-2020 – schváleno Vládou ČR dne 28. listopadu 2012 (UV č. 867/2012) OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – řídící orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – řídící orgán: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OP Zaměstnanost – řídící orgán: Ministerstvo práce a sociálních věcí OP Doprava – řídící orgán: Ministerstvo dopravy OP Životní prostředí – řídící orgán: Ministerstvo životního prostředí Integrovaný regionální operační program – řídící orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj OP Praha – pól růstu ČR – řídící orgán: Magistrát hlavního města Prahy OP Technická pomoc – řídící orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj Návrh operačních programů se stále diskutuje. Zejména se jedná o nastavení implementačních struktur, územní dimenze a splnění ex-ante kondicionalit. Do konce června měly řídící orgány předložit druhou verzi návrhu operačních programů, která bude v průběhu června připomínkována MMR. Proběhlo i první neoficiální jednání s EK, kde se komise vyjádřila, že operační programy jsou pojaty příliš obecně a je potřeba jejich zaměření zúžit a soustředit se na intervence bezprostředně související s cíli EU.

Program rozvoje venkova pro 2014+ Priorita 1 – Transfer znalostí a inovací Priorita 2 – Zvýšení konkurenceschopnosti Priorita 3 – Podpora organizace potravinového řetězce a řízení rizik v zemědělství Téma přírodní zdroje (vč. tématu lesy) – priorita 4 a 5 Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech Investice do nezemědělských činností a podpora cestovního ruchu Zakládání malých farem Investice do infrastruktury LEADER Realizace integrované strategie rozvoje území (MAS) Realizace projektů spolupráce (subjekty v území) Činnost místních akčních skupin (MAS) Program rozvoje venkova je realizován v rámci společné zemědělské politiky. Návrh obsahuje 6, z nichž osa 6 by se měla věnovat podobným aktivitám, jako kohezní politika. Aktivity mimo zemědělských podnikatelů jsou velmi omezeny. Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech Investice do nezemědělských činností pro zemědělské podnikatele – podpora bude zaměřena na zahájení a rozvoj nezemědělské činnosti. Podpora cestovního ruchu pro zemědělské podnikatele – určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, stravování, rekreační a sportovní zařízení včetně možnosti revitalizace venkovských brownfields Zakládání malých farem Investice do infrastruktury – podpora zaměřena na investice do drobné vodohospodářské infrastruktury, žadatelem mohou být obce a svazky obcí LEADER – využití metody LEADER bude možné i pro ostatní fondy SSR – strategické plány LEADER budou obsahovat integrovanou strategii pro využití finančních prostředků i z jiných fondů V současnosti disponujeme rozpracovaným dokumentem, který byl v květnu předložen pro informaci Vládě ČR. Dne 17.7.2013 proběhne jednání, kde bude komplexně představena podoba celého programu.

Územní přístup - MMR Společné principy k uplatnění územní dimenze: TEMATICKÝ INTEGROVANÝ Územní přístup vychází z typologie území definované ve Strategii regionálního rozvoje ČR Rozvojová území Stabilizovaná území Periferní území Státem podporované regiony: hospodářsky problémové a ostatní (sociálně znevýhodněné oblasti, současné a bývalé vojenské újezdy) Na regionální a místní úrovni je důležitý územní přístup tzn., co budou ministerstva (ŘO) řešit v území a jak do toho zapojí místní subjekty. Zpracování územní dimenze v OP je povinné. MMR k tomu zpracovává metodiku. Územní dimenze se bude odehrávat nejen na úrovni NUTS II a NUTS III, ale především na nižších územně správních jednotkách. Územní přístup vychází z materiálu Strategie regionálního rozvoje ČR. Cílem typologie je identifikovat rozdíly mezi jednotlivými regiony, příčiny této diferenciace a z pohledu nežádoucích disparit orientovat regionální politiku na řešení konkrétních typů regionů. Typologie byla provedena ve dvou úrovních a to v úrovni základní typologie, která souhrnně hodnotí rozvoj regionů z hlediska hospodářské výkonnosti regionů, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje. Vymezuje území České republiky z pohledu synergie výše uvedených faktorů na území rozvojová, stabilizovaná a periferní. ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ - Metropolitní oblasti, Sídelní aglomerace , Regionální centra a jejich zázemí 2) STABILIZOVANÁ ÚZEMÍ - mimo aglomerace a regionální centra a jejich zázemí a zároveň netvoří periferní území 3) PERIFERNÍ ÚZEMÍ odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např. příhraniční oblasti, horské oblasti, vnitřní periferie nebo území se specifickými problémy). Jedná se o území, ve kterých se kumulují negativní charakteristiky

Nástroje pro uplatnění integrovaného přístupu Integrované územní investice (ITI) ITI budou realizovány v metropolitních oblastech – v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Hradecko-Pardubické a Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Jejich podporou bude zajištěno naplnění povinné minimální alokace na udržitelný rozvoj měst (5% podílu z EFRR) Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) Rozvoj sídelních aglomerací a regionálních center a jejich zázemí neboli ostatních rozvojových území (SRR ČR) a také státem podporovaných regionů (hospodářsky problémových regionů) bude řešen kromě standardních individuálních projektů také v rámci implementace IPRÚ. Informace převzaty z prezentace MRR, RNDr. Ivo Ryšlavý, únor 2013 Přímé zapojení místních subjektů se kromě podávání projektů předpokládá v integrovaném přístupu k rozvoji území. Navržené integrované přístupy vychází z nařízení EK, mimo IPRÚ, které představilo MMR. MMR předpokládá uplatnění ITI pouze ve vybraných 6 aglomeracích – bude řešeno samostatnou alokací v KP2014+. V případě ostatních měst nad 25 tis. obyvatel a hospodářsky problémových území a velkoplošně chráněných oblastí se budou zpracovávat IPRÚ. Alokace pro IPRÚ bude předmětem vyjednávání územní dimenze jednotlivých operačních programů. Metodologie IPRÚ bude vydána MMR, prozatím není a v nejbližší době nebude. Při zpracování se má vycházet z obecného popisu uvedeného v metodice integrovaných přístupů MMR.

Nástroje pro uplatnění integrovaného přístupu Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) CLLD bude realizován prostřednictvím Společné zemědělské politiky v územích periferních a stabilizovaných a v území s hustotou menší než 100 obyvatel na km² ERDF umožní financování strategií MAS především v územích periferních (s přesahem do území stabilizovaných) ESF umožní financování strategií MAS především na území státem podporovaných regionů Informace převzaty z prezentace MRR, RNDr. Ivo Ryšlavý, únor 2013 Mělo by se jednat o obdobu LEADERu, kdy bude zpracován plán za spolupráce podnikatelských, veřejných i neziskových subjektů v místě. Předpokládá se podpora MAS, které zasahují do periferních území. Problematiku periferních území je potřeba řešit v návaznosti na přilehlá území – dopravní napojení, zajištění služeb - propojení s aktivitami spádových/okolních obcí. Případná plošná podpora všech MAS mimo PRV je otázkou dalšího jednání.

Příprava na úrovni krajů

Územní přístup – AK ČR Závěry z jednání krajů Kraje požadují: 60% z celkových zdrojů EU pro ČR na období 2014-2020 do územní dimenze, z toho 50% uplatnit integrovaně Regionální obálky s alokací na konkrétní kraj Každá regionální obálka bude naplněna Integrovanou rozvojovou strategií kraje a na základě Regionální dohody o partnerství projednána v daném regionu s ostatními partnery (SMO, MAS, sociální partneři) V rámci regionální obálky kraje požadují přímou správou řídit cca 30% alokace obálky, na ostatních intervencích kraje požadují mít koordinační vliv (např. podíl na přípravě výzev,…) Informace převzaty z prezentace AKČR, pozice krajů, Územní dimenze EU 2014-2020 , březen 2013 Hlavní připomínky AK ČR k přístupu vlády: - vláda ČR doposud neustavila partnerství a přistupuje k partnerství selektivně a formálně, - vláda již rozhodla o operačních programech, aniž by tomu předcházelo odpovídající projednání s partnery o zaměření, cílech a milnících Dohody o partnerství, včetně využití integrovaného přístupu k rozvoji území, - počet programů a struktura implementace se zmenšili pouze o ROPy,   - vláda nerespektuje víceúrovňovou veřejnou správu. 60% celkových zdrojů = projekty krajů, měst, obcí, MAS atd. (regionální obálka) AKČR navrhuje ½ řešit centrálně řídícími orgány a ½ integrovanými nástroji v území – z toho plyne 30% celkové alokace na IRSK, která bude obsahovat ITI, CLLD, IPRU anebo bude v IRSK méně financí pro např. pouze projekty krajů

Územní přístup – AK ČR Regionální dohoda o partnerství pro jeden kraj OPŽP OPPIK OPVVV OPD OPZ IROP Regionální dohoda o partnerství pro jeden kraj Informace převzaty z prezentace AKČR, pozice krajů, Územní dimenze EU 2014-2020 , březen 2013 AK ČR – orientační schéma, jak ji představuje aplikaci územní dimenze AK ČR. V rámci operačních programů májí být vymezeny regionální obálky (v každém OP jinak) celkem 30 % finančních prostředků. Každý kraj pak připraví Regionální dohodu o partnerství. Regionální dohoda bude obsahovat cíle, kterých chce kraj dosáhnout, indikátory, které se mají naplnit, a samozřejmě objem financí, které chce kraj čerpat z jednotlivých OP. Územní dimenze v operačních programech

Časový plán na další období ČR a EU Další kroky přípravy KP 2014+: Příprava Dohody o partnerství ČR-EU – 10/2013-2/2014 V říjnu schválena vládou a zahájeno vyjednávání Schválení Nařízení pro čerpání fondů – 10/2013 Schválení Víceletého finančního rámce EU na období 2014 až 2020 – 12/2013 Rozdělení financí mezi jednotlivé fondy a nástroje (ESF, ERDF, FS, EAFRD, Connecting Europe atd.) Stanovení finančních alokací pro jednotlivé členské státy Návrhy operačních programů ve vládě a pak zaslány EK – 11/2013 Odsouhlasení operačních programů EK – 4/2014 Připravované harmonogramy sice stále počítají se spuštěním nových operačních programů od ledna 2014. Ale vzhledem ke zpožděními, ke kterým dochází na národní i na evropské úrovni, je to nereálné. Pro další práci kraje bude důležité vymezení operačních programů (vč. jejich obsahu a určení řídících orgánů) a tzv. rozšířená podoba Dohody o spolupráci.

Zapojení Olomouckého kraje do přípravy na kohezní politiku 2014+

Zapojení Olomouckého kraje do KP 2014+ Na národní úrovni Zastoupen v pracovních skupinách MMR Účastník mezirezortního připomínkového řízení Na úrovni Asociace krajů ČR OK zapojen v komisích Rady AK ČR Prostřednictvím AK ČR je OK zapojen do připomínkování vznikajících operačních programů Z důvodu zapojení krajů do vyjednávání většiny operačních programů byl zvolen jeden partner pro ministerstva – AK ČR.

Úkoly pro Olomoucký kraj Zpracování Integrované rozvojové strategie kraje Dokument vymezující priority kraje do roku 2020 Bude zohledňovat podmínky a priority dané pro KP 2014+ Podklad pro uplatnění integrovaných řešení v kraji Založeno na Regionální dohodě o partnerství Plnění dalších předběžných podmínek Je předmětem vyjednávání, jaké předběžné podmínky budou řešeny na regionální úrovni Regionální inovační strategie (aktualizace ve spolupráci s MŠMT) – S3 strategie a S3 manažeři Zpracování integrovaných plánů v území Integrovaná rozvojová strategie má vymezit priority OK a regionálních partnerů, a to včetně těch, které jsou „odlišné“ (územně specifické) pro Olomoucký kraj. Strategie bude představovat integrované řešení pro plnění cílů kohezní politiky na území kraje. Blíže se jí budeme věnovat na dalších slide.

Postup přípravy integrované rozvojové strategie Legislativní rámec Tematické cíle (priority pro dílčí politiky) Územní dimenze (kategorizace území) Zpracování strategie integrovaného územního rozvoje kraje která předpokládá dílčí rozvojové strategie: Strategie rozvoje města a městských oblastí Strategie rozvoje mikroregionu (MAS, ORP) Strategie služeb ve veřejném zájmu na úrovni kraje Ustavení regionálního partnerství Společné priority rozvoje kraje a místní samosprávy Priority měst (a městských oblastí) Priority venkova (MAS) Priority služeb ve veřejném zájmu (infrastruk., školství, podnikání,inovace,zdravotnictví) Strategie integrovaného rozvoje území kraje slučuje tematickou a územní dimenzi. Současně dává prostor pro uplatnění dílčích strategií menších územních celků. To předpokládá vznik regionálního partnerství. Strategie integrovaného územního rozvoje kraje

Integrovaná rozvojová strategie Obsah Integrované rozvojové strategie kraje Základní východiska Regionální partnerství Hlavní rozvojové potřeby regionu Zhodnocení absorpční kapacity regionu Strategie a priority regionu v rámci územní dimenze OP Implementační část, vč. využití nástrojů (ITI, IPRÚ, CLLD) Finanční plán Popis řídících struktur a administrativních postupů Ostatní – monitoring, evaluace, indikátory atd. V rámci zpracování strategie budou oslovení partneři v území. Budou zjišťovány jejich priority, připravené/plánované projekty, potřebné finance. Při zpracování bude Olomoucký kraj vycházet z podkladů, které postupně připravuje ve spolupráci se ZK a ÚRR.

Rozpracování územní dimenze za OK Hospodářsky slabé, periferní Pól růstu Jeseník Zábřeh Šumperk Mohelnice Uničov Litovel Šternberk Konice Olomouc Prostějov Přerov Lipník Hranice VÚ Libavá Rozpracování územní dimenze za OK Vycházíme ze SRR 2014+ ORP Olomouc – samostatné řešení Nutno vyspecifikovat lokální problémy a cíle pro menší územní celky Místní priority zahrnout do integrované strategie za OK Obdobně jako ostatní operační programy vycházíme ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020, která obsahuje poměrně rozsáhlé a komplexní hodnocení místních rozdílů na základě statistických dat. Hodnocení však neobsahuje údaje za menší dimenzi než je ORP. Zde je prostor pro krajskou Integrovanou strategii, aby dala prostor pro řešení místních problémů. Při sestavení kategorizace území jsme vycházeli ze SRR 2014+, kde jsou uvedeny hospodářsky slabé a periferní území + speciální území (vojenský újezd). Dále porovnáním výkonnosti s ostatními regiony bylo ORP Olomouc určeno jako rozvojový pól růstu. Je potřeba hledat intervence, které budou plošné a ty, které budou územně specifické pro konkrétní území nebo nejlépe pro skupinu území. ORP souhrnný ukazatel ORP souhrnný ukazatel Jeseník -0,0852 Konice 0,1304 Uničov -0,0479 Mohelnice 0,1703 Lipník 0,0354 Hranice 0,2882 Šumperk 0,0704 Prostějov 0,3053 Přerov 0,0794 Litovel 0,3158 Šternberk 0,0867 Olomouc 0,3766 Zábřeh 0,1157

Děkuji za pozornost Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Časový plán zpracování IRSK – návrh OSR, bude projednáno na poradě vedení OK do konce června: Další kroky přípravy Integrované rozvojové strategie kraje 1. 7. oslovení partnerů v regionu 15. 7. ukončení sběru projektových námětů 18. 7. představení pracovní verze IRSK 26. 7. ukončení sběru podnětů k úpravě IRSK, zejména priorit 31. 7. zaslání první verze IRSK na MMR Další rozpracování dle dohody s MMR