PK 26
Trocha historie? Vývoj stravování armád. Nutno napsat že polní kuchyně v té podobě jak je známe dnes nejsou vůbec historicky starou zbraní. První pokusy začlenit do armády polní kuchyně provedla rakousko uherská armáda těsně před první světovou válkou. Polní kuchyně se natolik osvědčily že na konci první světové války je měla již každá armáda. Stály tedy po boku nejmodernějších zbraní jako tanky,letedla nebo Yperit. Do té doby se každý voják stravoval sám. Například římský legionář měl kožený pytlík a do něj jednou týdně fasoval zrní většinou pšenici. Na stupni desítka dneska družstvo byl přidělen jeden polní kamenný mlýnek,, Na tomto mlýnku si vojáci pomleli mouku spíše šrot smíchali s vodou a upekli placky na žhavém popelu či kameni. Maso měli jen co ulovili nebo vyrabovali.. Společné stravování ve středověku bylo jen u husitských vojsk. Strava se připravovala ve velkých kotlích nad ohništěm . Typické jídlo husitského válečníka na tažení byla hrachová nebo pohanková kaše maštěná sádlem a vařené uzené maso Na rozdíl od ostatních armád si husité co se jídla týče docela užívali. (Pozor brambory ještě nebyly objeveny) Snad největší hlad měli vojáci od dob 30ti leté války Z povinně sloužících vojáků se stali žoldnéři a ti kromě žoldu nedostali nic a tak si museli všechno kupovat. Vznikli MARKYTÁNI od slova market česky trh. Tito markytáni táhli společně s vojskem kupovali proviant a žoldákům jej za žold prodávali. Když nebyl žold což tenkrát bylo docela často nebyl proviant a byl hlad. Přesto že to bylo ve všech tehdejších armádách zakázáno bylo rabování poměrně běžnou obživou vojáka. A tak to šlo vlastně až do zmíněné 1. světové války.
Jak se to převáží?
Ale kam to zaparkovat? Kam to jenom dát? Sem někde?? Doprostřed louky to nejde A už to máme!!! Starý okop je to nejlepší co je!
Tak stačí jen všechno potřebné rozbalit a můžeme začít vařit.
Směna do kuchyně-nástup! No někdo ty brambory naškrábat musí
Ti hlavní !!
Kuchyň je třeba zásobovat vodou Hodně vody !!!
Taky je potřeba kuchyň po akci odvézt zpět
Dobře tak já to teda odvezu Tato presentace je věnována prap.Janu Juřičkovi který z uvedenou zbraní PK 26 něco prožil. Karel