P OSTOJE Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
P OSTOJE relativně stabilní, naučené dispozice (předpoklady) člověka chovat se ustáleným způsobem reakce na objekty nikoli takové, jaké jsou, ale na takové, jaké si myslíme, že jsou výrazně individuální
P OSTOJE rozlišujeme postoje podle důležitosti: a) centrální (důležité) b) periferní (méně důležité) postoje se skládají ze tří složek: a) kognitivní (rozumové, poznávací) b) emoční c) konativní (volní)
U TVÁŘENÍ POSTOJŮ osobní zkušenost jedince sociální komunikace přebírání postojových schémat od druhých lidí (rodiče, kamarádi, učitelé, „vzory“) instituce (školy, církve, politické strany) média konverze = zvrat kladného postoje v záporný a naopak (např. po traumatické zkušenosti)
PŘEDSUDKY pozitivní nebo negativní, zjednodušené postoje (vůči určitým etnickým, náboženským, politickým či jiným skupinám) nejsou založené na racionálním základě (zdůvodnění) ani na zkušenosti Uveďte příklady předsudků v naší společnosti a vysvětlete, proč k nim dochází.
P ROHLÉDNĚTE SI NÁSLEDUJÍCÍ FOTOGRAFIE A SDĚLTE SVŮJ PRVNÍ DOJEM :
Z DROJE KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 1. díl. Brno: Didaktis, ISBN ŘÍČAN, P. Psychologie. Příručka pro studenty. Praha: Portál, ISBN HUSSAR, J. Prof. JUDr. Vladimír Franz. Dostupné z: m%C3%ADr_Franz.jpg#filelinks. [cit ]. m%C3%ADr_Franz.jpg#filelinks