Příběh o smutném pejskovi
Příběh, který rád vyprávím, aby jste věděli, že i lidé mohou být krutí na své mazlíčky… Nepamatuji si toho moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidé si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si maminku a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratříčky a sestřičky. Pamatuji si, že mnozí z nich umřeli a velmi mi chyběli.
Psí oči
Ale i někdy jsem měl dobrou náladu S mými bratříčky Pro tebe maminko kytičku
Chci si najít velkého kamaráda