Globální aspekty udržitelného rozvoje Pavel Nováček pavel.novacek@upol.cz Katedra rozvojových studií Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého

Kdo jsme? Odkud přicházíme? Kam směřujeme?

Životní prostředí a udržitelný rozvoj Životní prostředí člověka: část světa, se kterou je člověk ve vzájemném působení, tzn. kterou používá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje. Udržitelný rozvoj – takový rozvoj, který je ekonomicky životaschopný, sociálně únosný a citlivý vůči životnímu prostředí.

Vývoj životního prostředí v historii Přírodní faktory: tektonická a sopečná činnost, změny intenzity slunečního záření, doby ledové, magnetické pole země, srážka s asteroidem… Antropogenní faktory: neolitická revoluce industriální revoluce

Industriální věk - charakteristika Exponenciální růst Fosilní paliva

Scénář „udržitelného růstu“ podle Shell Oil

Lekce z historie Člověk bude stoupat dál, ale jeho vzestup možná nepovede západní civilizace, jak ji známe. Teď právě jsme na vahách dějin. Budeme-li shledáni lehkými, vytvoří příští krok někdo jiný. Nemáme žádné záruky, jako je neměli Asyřané, Egypt a Řím. (Jacob Bronowski)

Vůle ke smyslu (Viktor Frankl) Společnost blahobytu, popřípadě stát blahobytu, jsou schopny uspokojit prakticky všechny potřeby člověka, přičemž jednotlivé potřeby konzumní společnost teprve vytváří. Pouze jedna potřeba vychází naprázdno a to je „vůle ke smyslu“, to znamená potřeba najít ve svém životě nebo snad lépe řečeno v každé jednotlivé životní situaci smysl – a oddat se mu, naplnit jej!“

Ochrana přírody a životního prostředí 30. léta 19. století 70. léta 19. století Období po 2. světové válce: Lety do kosmu, Silent Spring, konference OSN 1972, 1. zpráva Římskému klubu, Naše společná budoucnost (1987), konference OSN 1992, 2002

Principy udržitelného rozvoje Uspokojení alespoň základních potřeb pro všechny (x únosná kapacita prostředí) Ohled na potřeby budoucích generací Vyvážení lidských práv odpovědností Vztah vůči ostatním živým tvorům Předběžná opatrnost a předvídání

Jak prosazovat udržitelný rozvoj? Hodnotové orientace Ekonomické nástroje Technologie Právní a institucionální nástroje

Jak měřit směřování k UR - indikátory Potřebujeme nástroj, který nám umožní měřit, zda k udržitelnému rozvoji směřujeme, jestli se situace zlepšuje či zhoršuje. Hrubý domácí produkt (HDP) dobře vyjadřuje výkonnost ekonomiky. Co se však týče kvality života, jde o zavádějící ukazatel (nepostihuje např. práci v domácnosti, ilegální produkci, nepostihuje škody na životním prostředí a škody v důsledku čerpání neobnovitelných zdrojů).

Index lidského rozvoje - HDI Pro kvalitu života je zásadní především: možnost žít dlouhý a zdravý život; možnost získávat vědění; možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života Proto se HDI stanovuje na základě čtyř indikátorů: očekávané délky života; HDP podle parity kupní síly; gramotnosti; počtu let školní docházky.

Další alternativní ukazatele (agregované indexy) Panel udržitelnosti (UN Sustainability Dashboard); Index environmentální udržitelnosti (ESI); Index stavu budoucnosti (SOFI); Index blahobytu národů (Wellbeing of Nations); Index živé planety (Living Planet Index); Ekologická stopa (Ecological Footprint); Index šťastné planety (Happy Planet Index) Hrubé národní štěstí (Gross National Happiness) – Bhútán; Index odpovědné konkurenceschopnosti (Responsible Competitiveness Index); Index lidské chudoby (Human Poverty Index) atd.

Evropské indikátory na regionální a místní úrovni Evropské společné indikátory (European Common Indicators – ECI; 5 povinných, 5 doporučených) STATUS (Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy, 8 tematických okruhů) Indikátory pro Místní Agendu 21 (Slovensko, Mederly a kol., 2003), 51 indikátorů v environmentální, sociální, ekonomické a institucionální oblasti, doporučeno zkrátit na 15 – 20 indikátorů)

Indikátory kvality a udržitelnosti života (IKUŽ) Česko-slovenská metodika (Mederly, Topercer, Nováček, 2004); globální, národní i regionální úroveň Globální úroveň: 64 indikátorů, 7 tematických okruhů, hodnoceno 179 zemí Národní úroveň: 101 indikátor, 4 tematické okruhy Regionální úroveň: 39 indikátorů, 3 tematické okruhy, hodnoceno 14 krajů

IKUŽ – postavení zemí rozdělené do čtyřech kategorií

Pořadí zemí Švédsko 25. Slovensko Finsko 28. Maďarsko Švýcarsko 29. Česká republika Lucembursko 41. Polsko Nový Zéland 173. Burkina Faso Norsko 174. Etiopie Dánsko 175. Sierra Leone Irsko 176. Niger Holandsko 177. Burundi Rakousko 178. Somálsko 20. USA 179. Afghánistán

Nejde jen o pořadí, ale také o vyrovnanost rozvoje (development balance)

IKUŽ – národní úroveň

IKUŽ – regionální úroveň

Globální výzvy – Millennium Project Pouze před 25 lety neexistovaly: Internet, World Wide Web, PC počítače, mobilní telefony EU, WTO, NATO ve východní Evropě Debata o globalizaci, geneticky modifikované organismy AIDS Asymetrické způsoby válčení … a mnozí věřili, že nukleární WW III zničí svět

Budoucnost už není, co bývala…

Gerald O. Barney Změna kursu vyžaduje ohromné množství energie. Ne energie, která pochází z uhlí, ropy nebo jaderného paliva, ale spíše duchovní a citové energie, které by bylo dost na to, aby změnila myšlení a životy více než šesti miliard lidí.

Děkuji Vám za pozornost. pavel.novacek@upol.cz