Hodnotová východiska ochrany ŽP a UR Předpokládá udržitelný rozvoj také změnu našeho jednání?

Hodnoty Hodnoty lze definovat jako přesvědčení o žádoucích cílech v životě. Jsou to vlastnosti, které jedinec přisuzuje určitému objektu, situaci, činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů. Jsou hierarchicky uspořádány a jsou zdrojem motivací jednání, ospravedlňování jednání, poskytování standardů k hodnocení lidí a událostí, směrování pozornosti a vnímání. Hodnoty jsou kritéria, podle kterých hodnotíme a jednáme (Velký sociologický slovník, 1997).

Otázky k předchozím přednáškám Jaké jsou globální problémy životního prostředí? Jak se člověk/lidstvo podílí na těchto problémech? Čím planetě nejvíc škodí? Kde hledat příčinu? Kde hledat řešení?

Historické proměny vztahu člověka k přírodě Člověk sběrač a lovec Člověk zemědělec Člověk městský Jak vnímáme dnes přírodu? Co pro nás znamená?

Příroda a kultura Člověk potřebuje kontakt s přírodou pro svůj zdravý psychický vývoj a pocit pohody Příroda je krásná, smyslové zážitky - hnutí romantismu (19.století) Člověk ovlivňuje přírodu, ale příroda také má vliv na člověka, jeho zdraví, vnímání atd. Přírodu je třeba chránit – kvůli nám nebo kvůli přírodě?

Příroda a kultura Příroda je složitá, nepopsatelná, záhadná (mytologizace přírody vydržela až do průmyslové revoluce, pak převážil instrumentální rozum,vznik moderní vědy) Důsledkem moderního přístupu je snaha svět zjednodušovat = redukce Extrémní redukce a „paranoidní“ myšlení vnášejí do světa „pořádek“ za cenu odsunutí mnoha „nepodstatného“ – zárodek ideologií (ideologie = výklad zjednodušeného obrazu světa) Celkově by bylo možno redukci označit také jako proces banalizace = potírání detailů a jednotlivostí (S.Komárek, Příroda a kultura).

Biocentrický x antropocentrický přístup ve vztahu k přírodě a její ochraně Ekologická etika: soustava zásad, které člověku naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování s mimolidským světem (E.Kohák) Biocentrický přístup: příroda má hodnotu sama o sobě (hlubinná ekologie – Aldo Leopold, Arne Naess) Antropocentrický přístup: příroda má hodnotu pro člověka (romantismus, ochranářské hnutí, koncept udržitelného rozvoje)

A Schweitzer: Úcta k životu Východiska: Lidé (druh Homo sapiens) je rovnoprávným členem společenství všech bytostí Země je soustava vzájemných závislostí Každý člen biotického společenství má hodnotu svým bytím, že je

Etika Země –Myslet jako hora A. Leopold: americký lesník a učitel „Myslet jako hora“ znamená pečovat o rovnováhu života Správné je to, co přispívá k zachování integrity, stability a krásy celého společenství. Co vede k opaku, je nesprávné. Příklad: vyhubení vlka může vést k destrukci celého ekosystému díky narušení rovnováhy

Antropocentrický přístup Přírodu a životní prostředí je třeba chránit, protože je člověk existenčně potřebuje. Panství nad přírodou – tradiční přístup křesťanství Emancipace od boha a vznik moderní vědy v 19.století Svět zbavený mýtů –pozitivistický přístup ke světu Romantismus Ochranářské hnutí Udržitelný rozvoj

Hodnoty udržitelného rozvoje Rozvoj, který uspokojuje naše dnešní potřeby takovým způsobem, aby to neohrožovalo šance budoucích generací uspokojovat potřeby jejich.“ (Naše společná budoucnost, 1987) S jakými hodnotami se UR pojí?

Hodnoty udržitelného rozvoje Orientace na budoucnost Prevence a předběžná opatrnost Nezatěžovat nadměrně Zemi – průmyslovou výrobou, v zemědělství, dopravou…. ….tak mírou spotřeby jednotlivců

Co s nadměrnou spotřebou? Žijeme v konzumní společnosti, která je poháněna čím dál větší spotřebou H. Librová –studium alternativních životních stylů, koncept uvědomělé skromnosti x výběrové náročnosti Dobrovolná skromnost není o askezi, je o výběrové náročnosti, o radosti ze života místo radosti z majetku.

Ingelhart –Tichá revoluce (1997) V moderních společnostech dochází k zabezpečení dvou základních potřeb – obživy a bezpečnosti (hmotný dostatek) Tato skutečnost umožňuje posun od materiálních hodnot k post-materiálním, tj. orientace na seberealizaci, svobodu projevu, participaci,osobní vztahy Posun od mít k být (E. Fromm)

Ekologická stopa "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?" Ekologická stopa je měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly Výpočet ES:

Co ovlivňuje ekologickou stopu? -Klima -Druh bydlení (velikost bytu,vytápění…) -Stravování (spotřeba masa, dovážené potraviny, nadspotřeba…) -Množství a nakládání s odpady -Doprava ( na jak velké vzdálenosti a jak často cestujeme)

Udržitelný rozvoj x udržitelný život Narůstající spotřeba v důsledku globalizace konzumní společnosti je největší slabinou konceptu udržitelného rozvoje. Koncept udržitelného života – klade důraz na potřebu změny hodnot Bez kulturní proměny spojené s proměnou hodnot usměrňujících jednání jednotlivců a potažmo také institucí a celých společenství ke snížení zátěže na životní prostředí nedojde.

J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život orientace na dlouhodobý časový horizont úcta k živé a neživé přírodě ekonomika postavená na čerpání obnovitelných zdrojů/nedrancování přírodních zdrojů kvalita života x kvantita spotřebovávaných statků energetické úspory

J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život svoboda (informované) volby posilování sounáležitosti, solidarity, spolupráce vzdělanost/kritické myšlení (racionální myšlení doplňovat intuicí a citem) předběžná opatrnost/hodnocení rizik kulturní diverzita, respekt a pochopení jiných kultur aktivní občanství

Literatura E.Kohák: Zelená svatozář, kapitoly z ekologické etiky, SLON,2011 H.Librová: Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti, Veronica – Hnutí DUHA, Brno, 1994 H. Librová: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu, nakladatelství DOPLNĚK, Brno, 2003 Jan Keller: Přemýšlení s Josefem Vavrouškem, G plus G, Praha 1995 S. Komárek: Příroda a kultura. Svět jevů a svět interpretací. Vesmír, edice Medúza, Praha, 2000.