Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance

Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob do skupin: Ekonomicky aktivní –Zaměstnaní –Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní

Zaměstnaní Za zaměstnané považujeme všechny osoby od určitého věku, které v průběhu tzv. referenčního období pracovaly alespoň jednu hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo měly formální vztah k zaměstnání. Jsou zde zahrnuty i osoby na mateřské dovolené.

Rozdělení zaměstnaných Placení zaměstnaní Zaměstnaní ve vlastním podniku

Nezaměstnaní Nezaměstnané dle ILO jsou osoby splňující současně následující podmínky: nebyly zaměstnané (ve smyslu předchozího) aktivně hledaly práci byly připraveny k nástupu do práce

Třídění nezaměstnaných Nezaměstnané třídíme podle pohlaví věku vzdělání délky nezaměstnanosti

Ekonomicky neaktivní Osoby, které nebyly zaměstnány a nesplňují podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané např. děti předškolního věku, žáci, nepracující studenti, starobní důchodci, dlouhodobě nemocní, evidovaní uchazeči neschopní do práce nastoupit,

Kritéria zařazování základním a rozhodujícím kritériem je skutečná aktivita na trhu práce, nikoli obvyklé postavení aktivita má přednost před neaktivitou zaměstnání má přednost před hledáním

Dva koncepty měření Registrovaná nezaměstnanost Úplná nezaměstnanost

Registrovaná nezaměstnanost Za nezaměstnané jsou považovány osoby evidované ke konci příslušného měsíce na úřadech práce Registrovaná míra nezaměstnanosti (měsíčně zveřejňovaná MPSV) je podílem počtu evidovaných na celkové pracovní síle

Úplná nezaměstnanost zjišťuje ČSÚ čtvrtletně pomocí Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) respondenti bydlící v náhodně vybraných bytech, každá domácnost je v panelu 5 čtvrtletí (20 % obměna panelu každý Q) nyní bytů (0,7 %), resp., z toho starších 15 let

Konstruované ukazatele Obecná míra nezaměstnanosti (resp. její odhad!) Specifické míry nezaměstnanosti Míra ekonomické aktivity

Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Míra nezaměstnanosti v ČR

Inflace Inflací rozumíme všeobecný růst cenové hladiny v čase Toto ale není reálně možné měřit (příliš mnoho údajů) V praxi se zjišťuje jako změna hladiny spotřebitelských cen (což neznamená, že se kromě toho nezjišťují např. výrobní ceny)

Využití indexů cenové hladiny přímá výpověď nepřímá výpověď

Vymezení indexu spotřebitelských cen Pro konstrukci ISC je třeba jej nejprve časově a prostorově vymezit, tj. vybrat výrobky a služby, u nichž budeme ceny pravidelně zjišťovat a stanovit jejich váhy, vybrat zpravodajské jednotky, tj. místa, kde budeme změnu ceny zjišťovat stanovit periodicitu zjišťování, tj. kdy resp. jak často budeme změnu ceny zjišťovat

Výběr výrobků a služeb Při sestavování souboru výrobků, tzv. reprezentantů nejprve definujeme relativně homogenní skupiny výrobků (např. potraviny, bydlení apod.) a v rámci každé skupiny pak vybereme výrobek, který v dané skupině považujeme za typický U výrobku bychom měli předpokládat stabilitu cenového vývoje V současné době spotřební koš obsahuje 775 reprezentantů (klesající počet v čase) Problém: zvyšování kvality výrobků

Stanovení váhového systému Každému výrobku je přisouzena určitá váha Váhy jednotlivých reprezentantů jsou odvozeny ze struktury výdajů domácností zjištěných na základě statistiky rodinných účtů a doplňkových šetření Pravidelně (cca po 5 letech) se spotřební koš včetně nastavených vah reviduje

Srovnání spotřebních košů

Výběr zpravodajských jednotek záměrný výběr –neexistence opory výběru –ceny jsou ovlivněny celou řadou faktorů –vybíráme tedy tak, aby všechny typy jednotek byly ve výběru zastoupeny úměrně svému podílu šetření probíhá v 41 okresech

Periodicita zjišťování závisí na stabilitě cenového vývoje a na disponibilních prostředcích při stabilním vývoji (ČR) stačí jedenkrát měsíčně u rychleji se měnících cen probíhá 3x měsíčně a z toho se počítá průměr

Index spotřebitelských cen

Míra inflace Mírou inflace rozumíme přírůstek indexu spotřebitelských cen Každý měsíc konstruujeme –meziměsíční míru inflace –meziroční míru inflace –průměrnou roční míru inflace

Meziměsíční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci oproti měsíci bezprostředně předcházejícímu vyjadřuje přírůstek indexu spotřebitelských cen mezi dvěma po sobě jdoucími měsíci

Meziroční míra inflace vypovídá o procentní změně cenové hladiny ve sledovaném měsíci ve srovnání s týmž měsícem loňského roku

Průměrná roční míra inflace na rozdíl od meziroční míry inflace zohledňuje i cenový vývoj během dvanácti sledovaných měsíců

Další míry inflace míra celkové inflace míra jádrové inflace míra čisté inflace

Index spotřebitelských cen (prosinec 1994=100)

Meziměsíční míra inflace

Průměrná roční míra inflace

Přestávka

Hrubý domácí produkt hodnota statků (zboží a služeb) vyrobených na ekonomickém území

Metody měření HDP odvětvová (výrobní) metoda spotřební (výdajová) metoda důchodová metoda

Odvětvová (výrobní) metoda HDP = + Součet hrubých přidaných hodnot v odvětvích – Finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené + Daně na výrobky (SPD, DPH) – Dotace na výrobky HDP =  HPH – FISIM + ČDV

Spotřební (výdajová) metoda HDP = + Konečná spotřeba (D,VI,NI) + Hrubá tvorba fixního kapitálu + Změna stavu zásob + Vývoz – Dovoz

Důchodová metoda HDP = + Náhrady zaměstnancům (~mzdy) + Hrubý provozní přebytek (~zisky+odpisy) + Renty + Úroky + Čisté daně na produkci a dovoz

Vývoj HDP ČR, mld Kč b.c.

Vývoj HDP ČR, mld Kč, s. c. 1995

Vývoj HDP ČR (meziroční změna v %, s.c. 1995)

Platební bilance jeden z nejdůležitějších dokumentů CB informující o vývoji věřitelské či dlužnické pozice země vůči zahraničí podává systematický přehled o vývoji devizových pohledávek a závazků během sledovaného období

Struktura platební bilance A.Běžný účet (obchod, služby, výnosy, jednostranné převody) B.Kapitálový účet C.Finanční účet (přímé, portfoliové, ostatní investice) D.Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly E.Změna devizových rezerv A+B+C+D = -E

Vývoj běžného účtu PB (mld Kč)

Vývoj finančního účtu PB (mld Kč)

Děkuji za pozornost.