Případové studie: angličitina jako lingua franca Workshop Institutu Interní Komunikace

Firemní jazyk obecně Význam sousloví je značně proměnlivý, souvisí s kulturou firmy Rozdíly v pravidlech používání – striktní vs. volné Předpokládané benefity: – Zlepšuje komunikaci – Zvyšuje efektivitu sdílení znalostí/zkušeností napříč firmou – Snižuje potenciál nedorozumění – Zvyšuje důvěru v rámci vnitrofiremních vztahů

BELF obecně Business English as a Lingua Franca Definice: Používání angličtiny jako sdíleného jazyka v prostředí businessu mezi ne-rodilými mluvčími. Neutrální „kód“ sdílený všemi, kdo jím mluví – Pravidla rovnocennosti – Zjednodušená struktura jazyka – bez frazeologie, idiomů – Gramatická správnost ne zcela vyžadována – Reflektuje mateřský jazyk uživatele

BELF použití Komunikace za použití BELFu vyžaduje určitou míru: – znalosti jazyka jako takového – např. základní gramatická struktura, pravidla, apod., – znalosti jazyka v daném prostředí oboru – technokratický jazyk, terminologie – zkušeností komunikovat s různými kulturami, – zkušeností komunikovat s NS i NNS, – znalost jiných kultur, zejména odlišnosti, – empatie.

„Meaning is based on shared expectations and can only be understood in the context of interaction“

Případová studie 1

Porovnání různých přístupů ve výběru jazyka Multilinguální strategie Představení případu: Nevládní organizace – humanitární pomoc, centrální sídlo v UK, operuje ve více než 70 zemích. 4 oficiální jazyky: angličtina, španělština, francouzština, portugalština. Formální + neformální komunikace. Ohniskové skupiny, interview, dotazníky. Jeden jazyk Představení případu: Celkem pět mezinárodních společností se sídlem ve Finsku 1 oficiální jazyk: angličtina Každodenní komunikace mezi zaměstnanci On-line dotazník, navazující interview

Porovnání různých přístupů ve výběru jazyka Multilinguální strategie Výsledky: Používání lokálních jazyků – např. v Afrických státech. Znatelná dominance angličtiny jako jazyku centrálního sídla – např. obsah intranetu. Nedostatek/špatná kvalita překládaných materiálů – Rozdíl v informovanosti Neexistence pravidel na použití daných jazyků. Pocit nerovnosti a zmatku v používání jazyka. Jeden jazyk Výsledky: Používání angličtiny jako BELFu vychází z kontextu komunikační situace podle: – lokace zaměstnance, – Jazyka nejbližších spolupracovníků. Nutná znalost dvou jazyků: mateřský + angličtina. Rozdíly v komunikaci s/mezi NS a NNS: – jazykové výhody NS, možná manipulace.

„As long as the core message gets across, your English doesn‘t need to be perfect“

Případová studie II

Srovnání podle používání jazyka Případová studie zahrnuje dvě firmy: obě vznikly sloučením Finské a Švédské původní společnosti, přes rozdílný přístup k jazyku nakonec obě používají BELF, výzkum se týkal ová komunikace, schůzek…, v regionu se jako Lingua Franca tradičně používala Švédština, popř. „Skandinávština“, v obou firmách v průměru 2/3 času stráveného vnitrofiremní komunikací zabraly meetingy, popř. komunikace přes /telefon.

Použití mluveného jazyka Švédové Více času stráveného na schůzkách Popisují se: více diskutující, používají větší množství slov, zapojení každého účastníka komunikace Popisují je: nekonečně diskutující, vyhýbající se konfliktu, mnoho zdvořilostí bez praktického dopadu Finové Více času stráveného ovou komunikací Popisují se: přímočaří, ekonomické používání slov, efektivní, bez zbytečné nezávazné konverzace Popisují je: příliš rychlí v rozhodování, méně mluvní, rezervovaní Jazyk ústní komunikace se odvíjí od situace Problematika: odbornost jazyka X běžné použití Oba národy

Použití psaného jazyka Zkoumáno: forma a důvod komunikace, obsah, lingvistické charakteristiky Psaná komunikace převážně v angličtině – Převzetí zastaralých frází („Please find enclosed…“). Základní sdílené generické prvky psané komunikace: – Pozdravy a rozloučení – Švédské „Hej“ a „Med vänlig hälsning“ (používáno všemi zaměstnanci). – Časté používání křestních jmen – 3 hlavní žánry komunikace, tzv.: dialog – výměna informací, pošťák – doručení dokumentů, nástěnka – informovat zaměstnance o firemních záležitostech. Příklady rozdílů v užití mluveného jazyka – Finové: Please comment on this. – Švédové: Could you please comment on this.

Děkujeme za pozornost! ZDROJE: Louhiala-Salminen, L., Kankaanranta, A., (2012). Language as an issue in international internal communication: English or local language? If English, what English?. Public Relations Review. Issue 38, pp Louhiala-Salminen, L., Charles, m., Kankaanranta, A., (2005). English as a lingua france in Nordic corporate mergers: Two case companies. English for Specific Purposes. Issue 24, pp