Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina

Budoucnost SZP – úvod  V současnosti běží naplno diskuse o budoucnosti SZP  důležitost lobbyingu v institucích EU  prezident Sarkozy (2010): „vyvolám v EU krizi, pokud by hrozila zásadní přestavba SZP“

Silné stránky ČR v rámci SZP  vysoká koncentrace zemědělské výroby a výhody z ní plynoucí  kvalifikovaná pracovní síla a tradice  Konkurenceschopné tradiční výrobky: ČR má nejvyšší počet registrovaných označení původu a zeměpisných označení v rámci EU 10

Slabé stránky současné SZP z pohledu ČR  nerovné podmínky v rámci EU a rozdílná úroveň podpor  složitá byrokracie při administraci přímých plateb a programu rozvoje venkova  málo půdy a dalšího majetku ve vlastnictví samotných zemědělců, což vede k horší motivaci k hospodaření  chování nadnárodních obchodních řetězců

Aktuální výzvy pro rozvoj venkova  Nízká a nestabilní úroveň příjmů zemědělců  Řešením diverzifikace činností (produkce energie - elektrický proud, teplo), souběžný výkon jiných, nezemědělských činností, např. v oblasti cestovního ruchu) – klíčová role programu Rozvoje venkova  Řešením i pojištění zemědělských rizik

Aktuální výzvy pro rozvoj venkova – pokrač.  zvyšování kvality života na venkově  stabilizace obyvatelstva na venkově  nutnost změny hospodářské struktury venkova  vytvoření aktivního prostředí pro bydlení a podnikání

Budoucnost SZP a rozpočet EU – klimatická změna  klimatická změna jako průřezový cíl politik EU stavěná do popřední v neoficiálním dokumentu EK Revize rozpočtu (2009)  produkce a využívání biomasy, bioplynu – aféra s utajenou dopadovou studií EK o biopalivech  závazek EU snížit podíl skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % povede k tomu, že úloha zemědělství v ochraně klimatu bude nabývat na významu  stupňující se tlak na omezení množství skleníkových plynů, které vznikají přímo v sektoru zemědělství a dnes tvoří 9,2 % všech emisí skleníkových plynů produkovaných v EU  zemědělská půda jako úložiště uhlíku

Budoucnost SZP - I. pilíř  Odvozování výše přímých plateb od historické úrovně produkce znamená diskriminaci pro ČR  SVK a PL mají nyní nižší úroveň přímých plateb než ČR, takže narovnání, resp. zprůměrování výše přímých plateb v rámci celé EU by mohlo snížit naši konkurenceschopnost  Možný scénář po r – krok 1: nastavení srovnatelné úrovně základní plošné platby v rámci celé EU, a to na bázi nikoli historických, ale socio- ekonomických kritérií (náklady na hospodaření, zaměstnanost v sektoru). Z hlediska ČR „ z bláta do louže“.  Možný scénář po r – krok 2: zavedení povinného/dobrovolného spolufinancování ze strany členských států - renacionalizace SZP. Noční můra pro rozpočet ČR.  Možný scénář po r – krok 3: hledání klíče pro zbývající balík I. Pilíře: targetting produkčního typu vs. poskytování veřejných služeb (environmentální funkce, rozvoj venkova, bezpečnost potravin, cestovní ruch). Jak finančně „ocenit“ práci zemědělců při rezignaci na kritérium produkce?  EU 12: „přerozdělování bez přívlastků“ vs. EU 15: přechodné období pro dosažení srovnatelné úrovně přímých plateb a zachování stávajících národních obálek z důvodu nutnosti financovat restrukturalizaci sektoru během tohoto přechodného období.

II. pilíř SZP – rozvoj venkova  tvrdá konkurence v podobě zdůrazňování tzv. urbánní dimenze společných politik, nejsilněji v kohezní politice  Program rozvoje venkova (rozdělení prostředků): - Osa Leader: 5% - Osa 1 (konkurenceschopnost): 23% - Osa 2 (životní prostředí a hospodaření s půdou): 55% - Osa 3 (hospodářská diverzifikace a kvalita života): 17%

Program rozvoje venkova  Důležitý aspekt v kontextu SZP: nutnost národního kofinancování  osa Leader poddimenzovaná  osa Leader klíčová v širším kontextu hospodářské krize; žadatelé mohou být obce a místní akční skupiny  85% HDP venkova je vytvářeno nezemědělskou činností  Zaostává čerpání na osu 2, na kterou je přitom vyčleněno nejvíc prostředků  Možné důvody nízkého čerpání: nastavení dotačních programů ze strany Mze a SZIF? Nepřipravenost českých zemědělců na čerpání na „nezemědělské“ činnosti (zlepšování životního prostředí a krajiny)? Prioritní čerpání z nejdostupnějších programů?

Rozvoj venkova po r – co se „honí hlavou“ Evropské komisi  zachování stávající struktury dvou pilířů SZP a poměru mezi nimi  pokud dojde ke snížení prostředků na SZP, sáhne se do II. Pilíře  koncept modulace se neosvědčil (negativně poznamenal pohled veřejnosti na I. Pilíř a přinesl politické střety s EP)  posílit podmíněnost mezi I. a II. Pilířem: II. Pilíř jen pro zemědělce  tlak na omezení financování opatření z rozvoje venkova, která lze financovat ze strukturálních fondů  Přesvědčení o nevhodnosti současné kategorizace opatření do osové struktury  Úvahy o zrušení os a posílení podmíněnosti mezi jednotlivými opatřeními programů rozvoje venkova  V souvislosti s diskusí o nastavení základní plošné platby v I. Pilíři EK zvažuje vymezení tzv. méně příznivých oblastí v EU (obdoba tzv. outermost regions ve strukturálních fondech) - hrozba pro ČR

SZP po r – nový III. pilíř?  nově nastolené priority: omezení úniku skleníkových plynů, vázání uhlíku, adaptace zemědělství na klimatickou změnu, omezení ztráty biodiverzity: nerudovská otázka „Kam s nimi“?  Scénář 1: řešení v rámci I. Pilíře (posílení cross- compliance)  Scénář 2: řešení v rámci II. Pilíře (namísto rozšiřování zákonných povinností vytvoření pozitivně-motivačního prostředí prostřednictvím podpůrných opatření. Ale „bez záruky“: dobrovolnost a spolufinancování.  Scénář 3: řešení kombinací zapojení I. a II. Pilíře  Scénář 4: vytvoření samostatného 3. pilíře zaměřeného výhradně na klimatickou změnu.

Budoucnost SZP: pozice členských států  skupina některých čistých plátců (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí): postupné rušení přímých plateb, větší tržní orientace SZP a důraz na rozvoj venkova  Německo, Francie a někteří čistí příjemci (Řecko, Španělsko, většina EU 10): podporují zachování přímých plateb a odmítavě se staví k výraznějšímu krácení rozpočtu na SZP  skupina států EU 10: požadavek rovných podmínek pro všechny zemědělce bez ohledu na zemi původu

Budoucnost SZP – strategie aktérů  ČR: pasivní přístup, chybí jasná národní pozice (MF vs. MZE), chybí jednotná linie prosazování zájmů zemědělců (AK, Zemědělský svaz, ASZ)  Francie v čele skupiny EU 22, k níž nedávno přibylo Polsko (nedávná strategická schůzka ministrů zemědělství PL a FR); společný jmenovatel: podpora malých farem, pokud krácení dotací, tak velkým farmám.  ČR mezi EU 5, která stojí stranou (ČR, VB, Švédsko, Dánsko, Nizozemí)  EU 22 vyvíjí tlak na EK, ČR mimo hru