Makroekonomie II 15.4.2007 Inflace – příčiny, projevy, důsledky, metody jejího léčení, model SP-DG

Definice a typologie inflace Inflace = makroekonomická porucha, projevující se růstem cenové hladiny (prof. Fuchs) za inflaci nelze považovat jakýkoli růst cenové hladiny důležitou charakteristikou inflace je DLOUHODOBÝ růst cenové hladiny cenové šoky nejsou inflací, ačkoli se ve statistikách projeví jako míra inflace

Definice a typologie inflace Typologie inflace dle různých hledisek: kvantitativní – inflace mírná, pádivá, hyperinflace kvalitativní – zjevná, potlačená skrytá dle dopadu na relativní ceny – vyrovnaná, nevyrovnaná dle očekávání – anticipovaná, neanticipovaná, setrvačná dle příčin – poptávková, nabídková (podrobněji viz dále)

kvantitativní členění inflace mírná – cenová hladina roste pomaleji než reálný produkt – nepředstavuje vážný problém pro ekonomiku pádivá – cenová hladina roste rychleji než reálný produkt – pokřivuje cenovou informaci hyperinflace – ceny ani peníze neplní své funkce – naprostý útěk od peněz, barterový obchod

kvalitativní členění zjevná inflace – projevuje se růstem cenové hladiny, je zachycena v cenových indexech potlačená – neprojevuje se růstem cen z důvodu cenové regulace – projevy: nedostatek zboží, černý trh, vynucené úspory (typické pro CPE) skrytá – není dostatečně zachycena v cenových indexech (zpravidla dopadá jen na některé – „nereprezentativní“ – spotřebitele)

další členění vyrovnaná vs. nevyrovnaná inflace – vyrovnaná nemění relativní ceny, ceny všech druhů zboží se mění stejným tempem anticipovaná vs. neanticipovaná inflace – anticipovaná = očekávaná, může hrozit přerůst v inflaci setrvačnou – zneužitelná např. při kolektivním vyjednávání

Důsledky inflace snižuje kupní sílu peněz, znehodnocuje úspory mění relativní ceny a tím vysílá falešné signály do ekonomiky přerozděluje bohatství – od věřitelů k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníku ke státu taxflace – růst reálného zdanění obyvatel díky systému progresivního zdanění při vyšších mírách dochází k utlumení ekonomické aktivity (viz důsledky hyperinflace)

Obrana proti inflaci indexace mezd, úrokových měr, daňových pásem, odčitatelných položek investice do nemovitostí či jiných aktiv, jejichž hodnota v čase roste nezávislost CB na vládě…atd. opakem inflace je deflace desinflace = proces snižování inflace je lepší inflace nebo deflace??

Inflace v modelu SP-DG model SP-DG je zdynamizovaným modelem AS-AD křivka SP – zobrazuje kombinace míry inflace a odchylky skutečné produkce od potenciálu při konstantní míře očekávané inflace křivka DG – zobrazuje míry inflace a odchylku skutečné produkce od potenciálu při konstantním tempu růstu nominální agregátní poptávky (nominálního produktu)

SP-DG π SP (πe=π0) π0 DG (yn) Y* Y/Y* Dlouhodobý rovnovážný stav v modelu SP-DG, ekonomika dosahuje svého potenciálu, míra očekávané inflace je shodná se skutečnou inflací, nominální produkt roste stejným tempem jako cenová hladina

funkce křivek SP, DG SP: πt = πet + g.Ŷt + zt πt … skutečná míra inflace v současnosti πet … míra očekávané inflace v současnosti g… citlivost produkce na změny inflace…Δπ/ΔY Ŷt … procentní odchýlení produktu od Y* zt … příspěvek nabídkového šoku k inflaci současná očekávaná inflace se tvoří: na základě minulého vývoje (adaptivní očekávání), na základě minulého vývoje + veškerých současných informací (racionální očekávání)

funkce křivek SP, DG DG: ŷt = πt + Ŷt – Ŷt-1 ŷt … rozdíl v tempech růstu skutečného a potenciálního produktu, předpokládáme-li nulový růst potenciálu, pak ŷt=yn, tj. tempo růstu nominálního produktu πt … míra skutečné inflace v současnosti Ŷt … procentní odchýlení skutečné produkce od potenciálu v současnosti Ŷt-1 … procentní odchýlení skutečné produkce od potenciálu v předchozím období

funkce křivek SP, DG posun po křivce SP – v důsledku neočekávaných změn míry inflace posun celé křivky SP – v důsledku nabídkových šoků nebo v důsledku změny očekávané inflace posun po křivce DG – v důsledku změny skutečné míry inflace posun celé křivky DG – v důsledku změny tempa růstu nominálního produktu

poptávková inflace vyvolaná zvýšením tempa růstu AD – posun DG vpravo π vzroste skutečná inflace i produkt, v dalším období se změní inflační očekávání SP' (πe=π1) SP (πe=π0) π2 π1 DG se i v dalším období posune vpravo neboť zvýšené tempo růstu AD vychází z rovnováhy po poptávkovém šoku π0 DG'' DG' (yn) DG (yn) Y* Y/Y* v dalších obdobích se ekonomika přizpůsobuje, dokud není dosaženo nové dlouhodobé rovnováhy na potenciálním produktu, ovšem při vyšší míře inflace

nabídková inflace – nepříznivý nabídkový šok a reakce HOPO na počátku dojde k růstu nákladů firem, což vyvolá posun SP vlevo (např. ropný šok) důsledek neutrální HOPO, která nikterak nereaguje na nabídkový šok – ten se částečně promítne do poklesu produkce a růstu inflace π SP' SP (πe=π0) π2 akomodativní HOPO – cílem je udržet Y na potenciálu – zde zvýšení tempa růstu AD, nabídkový šok se zcela promítne do růstu inflace π1 π0 DG' (yn) DG (yn) potlačovací HOPO – cílem je udržet inflaci na výchozí úrovni – zde snížení tempa růstu AD, nabídkový šok se zcela promítne do poklesu Y DG'' Y* Y/Y*

příznivý nabídkový šok a reakce HOPO na počátku dojde k poklesu nákladů firem (např. technologické zlepšení) a dojde k posunu SP vpravo neutrální HOPO, nemění se tempo růstu AD, příznivý nabídkový šok se částečně projeví růstem Y a poklesem inflace π SP (πe=π0) SP' akomodativní HOPO – cílem udržet Y na potenciálu – zde dojde ke snížení tempa růstu AD – šok se zcela projeví poklesem inflace π0 π1 DG'' π2 DG (yn) DG' (yn) potlačovací HOPO – cílem udržet inflaci na výchozí úrovni – zde dojde ke zvýšení tempa růstu AD – šok se zcela přelije ve zvýšení Y Y* Y/Y* cíle různých typů HOPO jsou u obou typů šoků stejné, ale důsledky rozdílné

Metody desinflace COLD TURKEY – metoda rychlého snížení inflace za cenu hlubšího propadu Y pod potenciál spočívá ve snížení tempa růstu AD na cílovou hodnotu inflace ihned GRADUALISMUS – metoda postupného snižování inflace, delší desinflační proces, mírnější propad Y pod potenciál tempo růstu AD se snižuje postupně, např. o 1 procentní bod v každém období